Z Kišiněva do Bukurešti nočním vlakem

Někdy začátkem roku 2025 jsem, asi pod vlivem silné kávy (nebo prostě zvědavosti), dočetla článek o Moldavsku, nejchudší zemi v Evropě. Jako by to nestačilo, dcera se zamilovala do kluka původem právě z Moldavska, a já si k tomu přidala Tonicův cestopis o jízdě vlakem z Bukurešti do Kišiněva. Program na letošní podzimní prázdniny byl tím pádem nevyhnutelnou realitou. Nakonec se nám podařilo zformovat expediční skupinu deseti statečných (6 dospělých a 4 „děti“ ve věku 14–16 let, tedy spíše teenagerských mimozemšťanů).

Letenky jsme ulovili zhruba v létě a jízdenky na vlak u Rumunů přes internet kupovali přesně 30 dní dopředu – dřív to prý systém neumožňuje. Na jeden nákup je možné koupit jen 5 jízdenek, takže jsem musela nakupovat „po kupé“. K dispozici jsou čtyřlůžková, nebo dvoulůžková kupé. Naše logistické dílo znělo: 2 noci Kišiněv, 1 noc v nočním vlaku, 2 noci Bukurešť.

23. 10. 2025 – Moldavská Noční Můra (s Happy Endem)

Odlet z Prahy se společností Fly One proběhl v poklidu a načas. V Kišiněvě je o hodinu víc, takže jsme se hned cítili jako cestovatelé v čase. Po pasové kontrole, která proběhla rychleji než ranní káva, jsme se pustili do lovu trolejbusové zastávky, která má jezdit do centra. Hledání nebylo úplně jednoduché, ale nenechte se zmást: cedule přímo před terminálem nelže. Občas totiž přijede trolejbus, který lidi jen vyhodí a pak elegantně mine zastávku pro nové cestující. Cena za osobu je 12 MLD a platí se pouze v hotovosti.

Ubytování přes Booking jsme měli skoro v centru, v Hotelu Josefine. Už teď varuji: Nejezděte tam! Po první noci jsme prchli. V pokojích nebylo okno, dva ze čtyř měly strop ve výšce pouhých cca 170 cm (ideální pro Hobity, ne pro středoevropany). A slečna, co nás ubytovávala, byla strašně nepříjemná. Trošku nás to vyvedlo z míry (i z kyslíku), a tak jsme se vydali na večeři na známé místo do Kozlovny.

Prošli jsme si nejbližší centrum, prohlédli Vítězný oblouk, sochu Štěpána III. a přilehlou katedrálu. Pak už jsme se jen tak courali, až jsme docourali do Taproom by Litra, kde měli milion druhů piva, a my jsme, světe div se, koštovali a koštovali. Nové zážitky byly probrány do nejmenších detailů.

24. 10. 2025 – Vinné sklepy Milestii Mici

Ráno v těch bezkyslíkových pokojích jsme se probudili a jednomyslně odhlasovali: Stěhujeme se! Nejdřív jsme však zamířili na Chișinău Central Market, kde člověk sežene opravdu, ale opravdu všechno a kde jsem si taky dali snídani.

Na ten den jsme měli přes Moldava tours zarezervovaný výlet do Milestii Mici, největších vinných sklepů na světě. Sraz byl po obědě u blízkého hotelu. Komunikace s agenturou byla skvělá a cena mnohem příznivější než na Bookingu. Sklepy jsou jen 16 km, ale jeli jsme 45 minut – to je Moldavsko, no. Součástí výletu byla doprava, jízda vláčkem v podzemním vinném bludišti, ochutnávka 3 druhů vín a drobné občerstvení. K tomu nám hráli dva muzikanti a když zjistili, že jsme Češi, zahráli nám "Tancuj, tancuj, vykrucaj" a "Slavíky z Madridu". A hlavně: dostali jsme každý láhev vína, včetně dětí. V 18:00 jsme byli zpátky.

Po návratu jsme se šli najíst, tentokrát do rumunské restaurace La Plăcinte. Vřele doporučuji! Ceny byly víc než fajn. Pak jsme si s lehkým znechucením došli pro věci do našeho původního katastrofálního ubytování a přestěhovali se do dvou krásných, velkých apartmánů s okny a spoustou místa. Ironií osudu bylo, že to vyšlo stejně draho jako ta původní past na kyslík.

25. 10. 2025 – Zoo, Blešák a Full Soviet Experience

Ráno jsme si šli opět posnídat do La Plăcinte (otvírají v 10:00, což je skvělé pro ty, co nemají kam spěchat). Pak jsme vyrazili na nádraží uložit si bagáž do úschovny a trolejbusem do kišiněvské ZOO. Zoo je malá, ale pěkná. Vstupné je symbolických 30 MLD za dospělého a studenti s ISICem platí směšných 5 MLD. Pak už zase zpátky na nádraží, kde jsme udělali strategický nákup zásob do vlaku.

Na kišiněvském nádraží projedou denně jen 3 vlaky (do Bukurešti, Kyjeva a někam, co jsme si nezapamatovali – asi to nebylo důležité). Budova je fakt nádherná, až je škoda, že je tak málo využívaná. Před ní je obrovský bleší trh, kde seženete už úplně, ale úplně všechno, hlavně to co nepotřebujete.

Náš vlak odjížděl v 17:05, stejně jako ten do Kyjeva. Našli jsme náš 1. vagon, kde jsme měli dvě kupé. Další dvoulůžkové bylo ve vagonu č. 4. Vlak? Totální návrat do minulosti, ale děti se shodly, že je lepší než naše první ubytko! 🎉

Po asi 3,5 hodinách jízdy jsme dorazili na hranice. Nejdřív přišla moldavská celnice a sebrala nám pasy. Pak nastoupila četa hledající pašovaný kontraband. Vlak procházeli důkladněji než revizor v metru. Poté jsme popojeli a začala výměna širokorozchodných podvozků za úzké. Celý vlak rozpojili, v prvním a posledním kupé otevřeli pod koberečkem poklop, vytáhli tři železa a podvozek oddělili. Pak nás vytáhli do cca 2metrové výšky a podvozek vyměnili. Zážitek jako z bondovky! Celou dobu jsme seděli uvnitř. Pak nás spojili a jeli jsme dál, kde nastoupili rumunští celníci. Ti už byli přátelští a vesele s námi konverzovali. A konečně nám taky vrátili pasy.

Celá zastávka trvala asi 4 hodiny. Negativum: ZAVŘELI NÁM ZÁCHODY a za žádnou cenu nechtěli otevřít! Zřejmě se báli, že se tam pašuje rumunský kontraband. K tomu jsme tam, dle mého, čekali ještě o hodinu déle, protože se ze soboty na neděli měnil čas. Skvělá doba na to, zkoumat své močové měchýře.

Když jsme se po půlnoci konečně uložili, zjistili jsme, jakými všemi směry dokáže ten vlak drncat, vibrovat a hopsat. Několikrát jsem měla pocit, že mě to z lůžka vyhodí.

26. 10. 2025 – Seznámení s Bukureští

Do Bukurešti jsme dorazili skoro přesně v 7:00. Zamířili jsme rovnou na snídani do Subway. Naštěstí jsme se mohli ubytovat hned ráno, takže jsme vyrazili Boltem a Uberem. Jenže: Bolt a Uber v Bukurešti prý nesmí vozit lidi na místě spolujezdce! První Uber, který měl uvedeno, že vezme 4 lidi, nás 4 odmítl vzít, protože může jen 3. Takže jsme se museli jízdu zrušit a objednat znovu, napodruhé už nás vzal 4.

Vzhledem k drncání ve vlaku a spánkovému deficitu jsme dojeli na ubytování, vystřídali se ve sprše, dáchli si a vyrazili do centra. Cestou jsme se najedli a došli až do Izvor parku k budově Parlamentu. Tam zrovna probíhal food festival. Kolem budovy byly ulice uzavřené policií, protože ten den byla vysvěcována Národní katedrála. Prošli jsme se historickým centrem a přes obchod došli na ubytování.

27. 10. 2025 – Drákula Aneb Komerční Peklo

Tento den jsme měli přes Get Your Guide zarezervovaný výlet na hrad Peles a Bran a do města Brašov. Na místě srazu jsme měli být už v 6:30. Nastoupili jsme do autobusu a necelé dvě hodiny jeli na hrad Peles. Ten je v pondělí a úterý zavřený (což jsme věděli, ale vidět se to musí), takže jsme udělali jen hodinovou pauzu a pokračovali dál do Brašova.

Brašov má zajímavou historii: založili ho Maďaři, pak přišli Němci, nakonec Rumuni. Pokaždé měl jiný název a dodnes tam slyšíte všechny tři jazyky. Další, kdo přišli, byli komunisti, a ti město nazvali Stalin. Naštěstí to dlouho nevydrželo.

Poslední zastávkou byl hrad Bran, tzv. Drákulův hrad, ale který tam vlastně v životě ani nevkročil. Tohle bylo asi nejslabší: lidí jako v Číně a totálně komerční záležitost. Kvůli davům jsme nabrali hodinu zpoždění, zpět do Bukurešti jsme jeli k tomu ještě 3,5 hodiny za tmy a do města jsme přijeli ve 20:30. Drákula nás prostě zdržel.

28. 10. 2025 – Rozloučení s Bukureští

Ráno jsme si řekli: Spánek nade vše! A zůstali jsme se až do 11:00, kdy byl check-out. Pěšky jsme se potom vydali do Parku Mihaila I., kde je rumunský skanzen, monument Michaela Jacksona a také japonská zahrada. U té jsme se shodli: Kdyby ji Japonci viděli, spáchali by rituální harakiri! Bylo tam i velké jezero s plachetnicemi, přívozem a výhledem na město. Byl to fakt pěkný kus Bukurešti. Odtud už Bolt na letiště a se Smartwings zpět do Prahy a do reality.

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 0 x Velmi praktické!

📷 0 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 1 x To chci taky zažít!

❤️ 7 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsala Laya

Cestopis byl naposledy aktualizován 2025-10-29T13:33:48+01:00

Laya procestovala 22 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidala před 1 rokem a napsala pro tebe 1 úžasný cestopis.

Zobrazit profil

6 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Martin Vícha

před 25 dny

Díky moc, tenhle směr mám taky v plánu. U tonica mě trochu "vyděsilo" to noční buzení...letenky koupené. Jen mě trochu znervozňuje, žé ani na rumunských stránkach nejdou koupit jizdenky po 12.12. I když by měli jít koupit 60 dní předem... (21.12.). Abych nakonec neletěl s Taromem...