Západ USA 09/2019
Prakické rady na roadtrip po západě USA od San Franciska přes Yosemite NP, Las Vegas, Death Valley, Joshua Tree NP až k pobřeží LA a Santa Barbary za 20 dní
Cestopis z roku 2019 napsala Barbora _7
Ahoj, vše začalo v březnu pípnutím "nevyžádaného e-mailu" od Cestujlevne.com s nabídkou letenek za výhodnou cenu. Tímto děkuji lidem, co za portálem stojí :) Do Ameriky jsme se chtěli původně podívat až někdy, až našetříme více peněz a budeme mít vlastní bydlení. Proto pro nás byl rozhodující finanční plán a když jsme si vše pečlivě propočítali, až potom jsme bookovali letenky. Dnes jsme za nabídku velice vděčni. Hlavně kvůli "epidemii" a zákazu cestování bychom se k tomu "až někdy" asi už nedostali. Nyní díky této cestě plánujeme svatební cestu :)
Přímý let z Mnichova byl pro nás jasnou volbou, za 11 a půl hodiny od nastoupení budeme na místě. Neletěli jsme z tohoto místa poprvé a vše je tam perfektní i přesun z Prahy vyhovuje. Samozřejmě záleží na tom, kolik dní ze zasloužené dovolené chcete obětovat cestování na a z letiště, ale my raději obětujeme hodiny po osvědčených místech než přestupovat někde v neznámu a mít na přestup jen pár minut. Tudíž k zakoupeným zpátečním letenkám je nutné připočítat dopravu na letiště. Na letiště se můžete dostat několika způsoby - autem, autobusem, vlakem. Cenově je to vše podobné cca 500 CZK/os. Letenky jsme kupovali s termínem od 5. 9. Munich Intl Arpt (Terminal 2) do 23.9. odlet z San Francisco Intl Arpt (Terminal I) - přílet do Mnichova byl 24.9.2019. Z Mnichova jsme odlétali kolem oběda a ten samý den v 15:30 jsme přistávali v Californii. V ceně letenky nebyla odbavovaná zavazadla pouze příruční zavazadla max. 8kg. To nám jaksi na 3 týdny cestování nestačilo, takže jsme za 50EUR a 60 USD/pp přikoupili na letišti zavazadla (platí ve směru tam) tzn. směr zpět dalších 60 USD/ pp. Celkem s pojištěním storna, dopravou na letiště a přikoupením zavazadel nás přímá zpáteční letenka s United Airlines z Mnichova do SF vyšla na 10.800 CZK/pp.
Cestopis má být hlavně o West coast USA, takže zatím nebudu popisovat jak a za kolik se dostat na Mnichovské letiště - určitě se k popisu dostaneme v nějakém jiném vyprávění. Budu ale popisovat první věc, kterou jsme řešili hned po koupi letenek a to zapůjčení vozu z autopůjčovny na SF letišti. Rozhodovali jsme se o různých možnostech příletu a odletu z jiného města, ale jak jsem uváděla na začátku rádi se vracíme tam, kde už to známe a náš americký kamarád žijící kousek od Prahy nám doporučil spoustu úžasných míst na pobřeží po cestě zpět do SF.
Tímto rozhodnutím jsme získali výhodu tak, že po příletu jsme se věnovali jen cestě do ubytování v Modestu (poblíž prvního národního parku) a nákupu nezbytných věcí ve Walmartu (voda, přenosná lednička, led, karimatky, atd.). Prohlídku SF jsme si nechali na poslední klidnější dny v závěru našeho výletu.
Takto jsme se trošku dostali k itineráři na jednotlivé dny a plánu míst, které chceme navštívit. Po několika týdnech vznikla hezká mapa hlavních turistických míst, která dostala řád až na místě.
Plánování a příprava na cestu
Tento let do USA nebyl můj první, ale v podstatě se jednalo o první cestu bez CK a tak jsme nepodcenili přípravu a vše si nastudovali na dalším skvělém webu https://chcidoameriky.cz/. Hodně jsme počítali s naším původním finančním rozpočtem, kde jsme nechtěli utrácet za přenocování a objednávali jsme ubytování přes AIRBNB nebo spali ve vlastním stanu v kempech (některých i předem objednaných, ale to nedoporučuji pokud nejedete na jistotu). Kolikrát se nám někde líbilo a chtěli jsme tam strávit delší dobu a nebo naopak nelíbilo a hned s východem slunce jsme odjížděli. Naše cesta měla být hlavně po národních parcích a ne městech, takže jsme si pořizovali Annual Pass, který jsme využili mimo jiné na průchod vstupem v Zionu bez čekání vedle dlouhé fronty.
Má první cesta byla v roce 2013 do USA pracovně přes agenturu, ta za mě spoustu věcí zařídila, věděla jsem kdy budu na internetu a místní mi po nějaké době pomohli sehnat levný mobil v BESTbuy i s nějakou SIMkou. Tentokrát to bylo jiné, můj mobilní operátor nenabízel nic zajímavého a cena roamingu (nechtěného po vybití mobilu) byla astronomická. Po návratu jsem musela řešit nepříjemnou částku na faktuře jen za opakované zapnutí mobilu a za omylem zapnutá data si účtovali 200CZK/den - doporučuji si doma stáhnout offline mapy míst kam pojedete a v USA si dát letecký režim a nebo si vypnout vše spojené s mobilními daty. Bez SIM jsme přežili bez sebemenšího problému, všude v info centrech (Visitor center) fungovala WIFI a v jednom kempu dokonce zabezpečená 5G síť. Takže naši skvělí rodičové o nás měli průběžné info ve 2, ve 3 ráno nebo s námi byli občas i vzhůru a dopisovali jsme si :).
Abych to shrnula, měli jsme sebou mimo jiného oblečení na 3 týdny, cestovní stan cca 3,5 kg pro 3 osoby a spacáky do -10°C. Do váhového limitu United Airlines - Basic Economy 23kg jsme se krásně vešli. V příručáku takové ty nezbytnosti a cennosti včetně vypůjčeného Nikonu od tatíka i s příslušenstvím. S náklady na stravu jsme počítali dle aktuální měsíční útraty cca 6 tis. měsíčně - to jsme v USA trošku přešvihli na 18 tis./2 os., ale v částce je započítaná i cena ledu, který se kupoval skoro každé 2 dny a několik restaurací s dýškem (restauracemi nemyslím fast foody). Nejdražší položkou přesto bylo ubytování a to v hodnotě 25 tis./ 2 os. to bude z důvodu ubytování několika nocí v hotelu (Las Vegas a San Francisco). Cestovní pojištění nám hodně zamotalo hlavu, prý je zdravotnictví v USA dost drahé, naštěstí jsme s ním žádnou zkušenost neměli a pojištění jsme pořizovali cca za 2500 CZK od Kooperativy.
5. září - Přílet a autopůjčovna
Rezervaci vozu jsme provedli na začátku dubna přes Rentalcars.com - půjčovna Dollar dle recenzí pro SF letiště na dobré úrovni za dobrou cenu. Doporučuji rezervaci dělat na jméno osoby, která bude platit kreditkou - my s tím měli problém a museli přeobjednávat na jméno partnera. Správně bylo všude uváděno, že si vystojíte frontu a ještě s vámi budou smlouvat o ceně pojištění a čekání na objednaný vůz. To jsme si líbit nenechali a paní za přepážkou dosti asertivně vysvětlili, že za sebou máme dlouhý let a objednané vozidlo na sjednaný čas. Paní nám po chvíli volání a klikání do PC dala strašně tajnou nabídku na o kategorii lepší vůz za stejnou nebo i snad lepší cenu - ale vzhledem k našemu rozpočtu ve 2 lidech jsme si nemohli dovolit vůz s průměrnou spotřebou 10 litrů. Takže nám dala náš původní skvělý, neodolatelný a objednaný americký vůz full size Chevrolet Malibu r. v. 2018 a sjeli jsme výtahem do garáží vyzvednout si klíčky a konečně vyrazit směr dobrodružství. Měli jsme namířeno po 4 p.m. směr Modesto (95 mil - 2 hodiny). Navigace trošku zlobila a snažili jsme se jet podle ukazatelů, ale po nevyspání se to fakt nedalo, nakonec jsme do městečka dojeli už za tmy cca 20 hod. Alespoň jsme poznali okolí letiště a při cestě zpět už jeli najisto :).
Doporučuji se v půjčovně na vše zeptat, třeba i když máte prázdnou nádrž, tak co se do toho tankuje. Nikde v papírech jsme takovou informaci nenašli ani u nádrže jako je zvykem u našich aut - tak jsme zkusili benzín a vyšlo to. Potom jeden místní amík na benzínce říkal, že je to přece Ševy do toho se nafta netankuje :).
Cena půjčovného a pojištění byla dražší, protože jsme si raději po zkušenosti s paní vzali všechna možná pojištění za 272 USD, hlavně na sklo a podvozek to musí být zvlášť. No, na pneumatiky už jsme zapomněli a samozřejmě se nám jedna celý pobyt připomínala, ale nebyl problém si ji na benzínce při tankování nechat dofouknout. Suma sumárum cena za vyvoněný vůz s plnou nádrží od půjčovny (60USD to bylo nejdražší tankování za celý pobyt , ale lepší než v neznámém městě hledat benzínku, když máme vybité mobily) 20.000 CZK/ 2 os. 18 dní, class: F, platba pouze kreditní kartou + nějaký 200 USD vratný depozit.
Jedno se této společnosti musí nechat a to, že po navrácení už nám nic neúčtovali jen mýto přes Golden Gate v SF a vrácení vozu trvalo cca 10-15 minut i s čekáním na obsluhu. V rozpočtu jsme počítali s náklady na tankování autem, které má 70l nádrž a spotřebu 6-8l/100km cca 12tis/ 2 os. Skutečnost byla taková, že nevíme kolika litrovou měl Ševy nádrž , protože jsme nikdy nejeli na rezervu, ale celkové náklady na 5.500km byly 300USD/2 os. (poctivě jsme si schovávali všechny účtenky). Doporučuji tankovat kde se dá, jsou i místa (Death Valley, Joshua Tree NP) kde benzínku několik set mil nepotkáte.
Vůz jako nový
Sedan
I do sedanu se vejdou naše kufry a zbylo místo pro nákup
1. den cestování - CALIFORNIA
Do Yosemitského národního parku vyrážíme z Modesta (ubytování objednáno předem přes Airbnb 65USD/noc) brzy ráno, abychom na 8 hodinu měli vyřešené první přenocování v kempu v údolí prvního národního parku (104 mil - 2,5 h.). Tato myšlenka se nezdařila, kemp měl obsazenou kapacitu, ale vše zlé bylo k něčemu dobré. Pozitivní myšlení jsme měli, jídlo také, tak jsme se šli po údolí projít a užít si výhledy na hory. Po procházce jsme spatřili na parkovišti menší budku asi něco jako agenturu přes kempy a ta nám doporučila jeden kemp hodinu cesty od údolí právě směrem naší trasy. Jeli jsme se tam podívat, krásné klidné místo spoustu prázdných míst pro náš stan za 24USD/2 noci. Tento a následující večer nás čekal suchý záchod, ale moc se nám v campground Tioga Lake líbilo a rengeři tam jezdili každou chvíli. Horší byli noci, kdy jsme kvůli posunu času v noci měli den a každou hodinu chodili na toaletu minutku od stanu.
Modesto, CA
NP Yosemite
cesta národním parkem
divá zvěr na parkovišti v údolí
Campground
2. den cestování - Yosemite National Park
Nový den hned ráno vyrážíme do údolí - středobodu na všechny výlety. Nakonec jsme se rozhodli pro celodenní výlet k vodopádům. K večeru po cestě zpátky jsme litovali, že máme rezervované místo v kempu za Mono Lake, protože v Yosemitech je toho spousta k vidění a i týden je málo. Po cestě jsme využili asi jedinou samoobslužnou benzinku, s obsahem nádrže jsme vydrželi jen kousek za hranice Yosemitského parku. Tudíž doporučuji tuto volbu tankování využít, na mapě je vyznačená vlevo od Yosemite Valley a před 2 sequia trees za Yosemite valley.
Vernal Fall
Nevada Fall
3. den cestování - Mono lake
V národním parku se přesouváme dál k rezervaci Mono Lake, máme zde objednané místo v kempu Reversed Creek check in 14 hod (2.5 hod., 90 mil) a neuvěřitelně se těšíme na tekoucí vodu (objednáno předem za 30USD/noc přes https://www.recreation.gov/campi...nds/233235 ). Poblíž Mono Lake navštěvujeme městečko Lee Vining, ze kterého je jezero vidět a jdeme na první oběd do restaurace. Bylo prima se zde, po mrazivé noci ohřát, ale v Yosemitech se nám líbilo více. Zde jsme dotankovali na Shellce nádrž a nechali si dofouknout zdarma kolo v místním servisu.
Na konci dne po cestě do kempu jsme míjeli roztomilé vesničky, ale nikde velké známé obchody, takže jsme si zašli do mexické rastaurace na večeři hned vedle krámečku se vším možným. Gordos Mexican - skvělé jídlo a velké porce za dobrou cenu, splachovací toalety a umyvadla s mýdlem, navíc se zde dobře parkovalo hned u hlavní silnice. I když cesta vypadá rovně a přehledně, doporučuji dodržovat předepsanou rychlost a klidně i menší. Na tomto jediném místě nám vběhla před auto srnka zpoza domu, naštěstí si to rozmyslela a vrátila se, jinak bysme se kolizi nevyhnuli.
V kempu voda tekla, ale na sprchu to nebylo - těšíme se do hotelu ve Vegas. Jinak tohle nebyl tak klidný kemp, jako předcházející. Evidentně byl hodně oblíbený a kolem půlnoci přišli trempíci od jezera a do rána drnkali na kytaru. Příště si budeme vybírat kemp s nočním klidem :D.
Balíme, další mrazivé ráno
Jezero po cestě k Mono lake
Lee Vining
Mono Lake
Gull Lake
4. den cestování - NEVADA
Po neklidné noci se těšíme na další zážitky. Tyto pohledy na východy slunce se nám snad nikdy neomrzí. Dnes máme před sebou spoustu mil a pokud to stihneme, tak i nákup do "ledničky". K snídaní guacamole a toastový chléb se šunkou a chedarem ještě máme.
Ráno u jezera po odjezdu z kempu
Před námi je přes sto mil (4 hodiny jízdy) a 7. největší stát USA - NEVADA směr Death Valley (využijeme Annual Pass) po silnici č. 395. Letní oblečení máme přichystané, ale zůstáváme v teplácích a mikině, po cestě je totiž nejvyšší hora pohoří Sierra Nevady - Mt. Whitney a je to jen 1 h cesty ze silnice kterou jedeme. Tak hurá! Sequoie asi vynecháme je to přes hory a tam se už z toho směru nedostaneme - nevadí rostou všude po cestě.
Po sjezdu z hory se už cítíme jako mazáci, svačíme a převlékáme se do letního oblečení, kupujeme ledy a vodu. Před námi další dvě hodiny cesty do Údolí Smrti. Příjezd do místa byl podle očekávání, partnerovi se ta měsíční krajina líbila a já viděla jen vyprahlou poušť, 40°C a paprsky slunce. Přijížděli jsme akorát na polední slunce, takže jsme většinu času v národním parku trávili převážně v klimatizovaném autě a odskočili si do Visitor centra pro vodu a na toaletu (jen bych čtenáře upozornila, že teplo a sluníčko je moje nejoblíbenější počasí, Emiráty v červenci nejsou žádný problém). Do Vegas to jsou 2 hodiny jízdy.
Pod bodem moře
Las Vegas nestíháme, nakonec ani tento národní park nebyl zbytečný. Bookujem noc v RV po cestě ve městě Pahrump. Karavan na poušti velice útulný s WIFI, klimatizací, kuchyňkou a sprchou. Prima noc, moc milý hostitelé ještě se tu zdržíme další noc. Do Vegas to máme kousek, tak se tam zítrá ráno podíváme. Celkem 2 noci přes oblíbené a osvědčené Airbnb 1930CZK/2 os. Po cestě do Vegas tankujeme 6 galonů benzinu.
RV
RV
Noční obloha přes mobilní appku
11.9.2019
5. den cestování- Výlet do Outletu
Nějak máme pocit, že jsme v předstihu našeho původního itineráře a tak se jedeme do Vegas jen podívat, na nákupy do outletu, už skoro nemáme nic čistého na sebe. Ubytování máme až na následující večer, protože jsme ho objednávali ještě z Čech na začátku července. V outletu trávíme celý příjemný, teplý den - mají tu WIFI, jídlo a pití nic nám nechybí. Možná proto po obědě dostáváme nápad letět se podívat na Grand Canyon helikoptérou - původně jsme ho na doporučení chtěli vynechat - ale když už jsme tady a máme čas... :) Čteme recenze, divíme se cenám (asi jsme očekávali nějakou last minute akci), nakonec vybíráme pouze 15 minutový let Black Canyon od Papillon Grand Canyon Heli tours. Check in v hotelu Bally´s je až od 4 p. m., tak do té doby se proletíme nad řekou Colorado a prohlídneme si nejvýkonnější vodní elektrárnu 20. st., při jejíž stavbě zahynulo bez mála 100 osob. Na noc se vracíme zpět do známého karavanu.
Premium outlet LV
6. den cestování - 11. září 2019
Šestý den cestování, aniž bychom si uvědomili to datum, jsme věnovali letu helikoptérou. Let byl naplánovaný kolem poledne, ale stejně jsme raději přijeli o hodinu dříve, že se podíváme odkud poletíme apod. Vše bylo jinak a na předodletové pokyny jsme dobíhali ve 30 stupních úmorného horka. Ono totiž na Hooverovu přehradu jedete přes docela důkladnou kontrolu a tvoří se tam kolony (do teď jsme žádné kolony ani osobní prohlídky s dotazy jestli máme zbraně neabsolvovali). Když tam přijedete není skoro kde zaparkovat a na toaletu opět čekáte frontu. Abychom zjistili od ochotné prodavačky vstupenek na přehradu, že helikoptéra neodlétá z Hoover Dam, ale pár kilometrů za přehradou od nějakého Casina. Vybíháme schody a kopec k autu, pro které už máme zaplacené parkovné cca 20USD. Dojíždíme doslova za 5 minut 12 na prázdné parkoviště s truckem, helikoptéra nikde, tak se jdeme zeptat do místní budky. Ty nám jen sdělují, že mají polední přestávku a ať přijdeme za půl hodiny. Zamluvený čas odletu nebyl vůbec právoplatný :). Let stál za tu námahu a 15 minut strachu z pádu bylo dost dlouhých. Po letu se vracíme zpátky k přehradě a už si jen užíváme výhledy, které jsme viděli kompletně ze shora. Po procházce a svačince se chystáme do obávaného Vegas, po dnech v národních parcích už na přehradě na nás bylo moc rušno.
11. - 13. 9. 2019 - Las Vegas
Ubytování ve Vegas doporučuji přímo na Stripu, není to drahé a všude dojdete pěšky. Nemusíte se bát hlučnosti od hlavní silnice, hotely to mají dost dobře zařízené aby si člověk na pokoji odpočinul. My tu zarezervovali 2 noci/ 218USD + 24USD parkování (self parking je zdarma) v hotelu Bally's hotel and Casino a úplně to stačilo. V hotelu se dá sehnat i mnohem levnější ubytování cca za 700 CZK/ noc, záleží zda chcete mít snídani v ceně a jestli je víkend nebo není. Hotel je součástí Caesar komplexu a nabízí i různé slevy. Večery jsme trávili procházkou po Stripu, přes den bylo šílené horko, v noci už jen teplo a nejpříjemněji bylo přes ulici u fontán Bellagia. Upozorním pro ty, co nevědí, že všechny hotely s casiny jsou volně přístupné a dají se procházet. Doporučuji jsou to skvěle klimatizované zkratky. Za nás byl nejútulnější hotel The Venetian resort, skoro jako v Benátkách i uvnitř velice stylové. Možná se nám tam líbilo proto, že o pár metrů dál přes ulici je klimatizované obchodní centrum a mému skvělému muži vůbec nevadilo trávit další hodiny nepotřebnými nákupy, asi věděl že ho k večeři čeká vysněný steak.
BALLY´S hotel
vnitřní prostory hotelu
Výhled z okna pokoje
Benátky resort
Ve Vegas pozor na zákaz popíjení alkoholu na ulici a prodej alkoholu osobám mladších 21 let. Nebo jak se stalo v našem případě, zákaz prodeje alkoholu osobám, které u sebe nemají ID kartu (občanku, pas). Znáte to na pokoj v sejfu je dokladům dobře, tak proč to zbytečně brát sebou na ulici. Partner si chtěl koupit pivo, ID měl, já šla s ním a ID neměla. Tvrdošíjný Ind pivo neprodal, asi jsem vypadala mladě. Partner má aspoň vzpomínku na tento večer, kdy mu poprvé za 20 let neprodali pivo :). Naštěstí se našli různí pouliční prodejci, kteří ID neřešili. Poslední odpoledne jsme trávili u hotelového bazénu a rezervací místa v kempu pro náš stan a auto na příští návštěvu Zion NP.
8. den cestování - UTAH/ SELČ -8 h
Parádně jsme si odpočinuli a 13.9. dopoledne vyrazili zase na cesty. Ve Walmartu jsme udělali rychlý klasický nákup i s oběděm (celé grilované kuře cca 5USD). Čekají nás téměř 3 hodiny jízdy než se dopravíme do očekávaného dalšího národního parku Zion. Trošku nás překvapuje, že pár kilometrů za městem se nám posunul čas o hodinu dopředu, to už jsme asi přejeli hranice Utahu a všímáme si toho v městě St. George, kterým projíždíme a vítá nás úplně jiným časem. Nic si z toho neděláme, nikam nespěcháme držíme směr město Hurricane a lehce k podvečeru projíždíme branou Zionu a parkujeme na nejbližším volném sympatickém parkovišti, které na nás dělá moc dobrý dojem. Rozbalujeme pozdní oběd z "ledničky" doplňujeme energii 100% mangovým džusem, ještě zaplatit příspěvek za parkování a jdeme se porozhlédnout, kam zítra vyrazíme. Jsme rádi, že konečně zase vidíme trošku zeleně oproti několika dním v poušti a Las Vegaským budovám. Jdeme směrem po nejbliší cestičce a uvidíme, kam nás zavede. Po cestě potkáváme různé beznadějně plné kempy a jsme rádi, že dnešní večer máme zarezervovaný.
Parkoviště
Rezervaci v kempu máme na jednu noc a už jsme celkem unavení, tak jedeme do kempu Ponderosa Ranch/Orderville postavit stan. Přijíždíme na adresu, trošku bloudíme protože se nejedná o kemp ale ranč, jehož součástí je i kemp. To jsme nevěděli nebo jsme to nějak vypustili a překvapuje nás recepce a lidský kontakt. Dřívější ubytování přes Airbnb byla spíše ve stylu "vyzvedni si klíčky na základě kódu" nebo "najdi si místo pro svůj stan a peníze nech v krabičce". Máme štěstí je to tam moc útulné a u místa pro stanování máme zdarma koupelnu s teplou vodu i s pračkou, sušičkou a Wifi. Co už jsme za 950 CZK/noc neocenili a nestihli využít byl bazén, vířivka, volleyball, basketball, tenisové kurty, mini golf. Neváháme, jdeme se vykoupat a okouknout kolik stojí jedno praní i s pracím práškem. Bylo to pár centů možná dolar, hned tam vše házíme. Po koupeli se jdeme na recepci ranče zeptat, jestli zde nemůžeme zůstat ještě další noc, říkají že pokud by nebylo volné místo kde máme nyní stan, můžeme být v jednom z jejich srubů a info dostaneme zítra ráno. Míjíme dřevo ke koupi a přemýšlíme, že si hezký večer obohatíme o večeři na ohni. Nakonec zůstáváme jen u myšlenek a vyčerpaní usínáme. Musíme přiznat, že už jsme v několika kempech přespali a máme trošku nutkání je srovnávat. Jsme rádi, že jsme si vybrali tento směr protože začínat tady a končit v Yosemitech na suchém záchodu by nebylo stejné a tomuto ranči dáváme 5 hvězdiček. Už málem říkáme, že to byl nejlepší kemp, ale na konci výletu jsme zjistili, že může být ještě lepší.
recepce
Ponderosa Ranch Directions
From Las Vegas: Take I-15 North to St. George Utah. Approximately eight miles north of St. George, Exit I-15 to Highway 9 (exit # 16). Follow the signs to Zion National Park. Enter the Park, go through both tunnels. Exit the park on the east side. Drive 2 miles and turn left at North Fork Rd. There is a sign with our name. Drive up North Fork Rd. 5 miles to our entrance.
9. a 10. den cestování - 14. - 15. 9. 2019 Zion National Park
Ráno po snídani vyrážíme na naše známe parkoviště a čekáme na zastávce na bus. Máme namířeno na celodenní výlet na Angel´s Landing. Ráno než vyjde slunce je ještě zima a oblékáme se do funkčních triček. Tady jsme se v shuttlu, který objíždí atraktivní zastávky v Zionu celý den, dozvěděli od nadšených českých cestovatelů, že "Hooverova přehrada není větší než náš Orlík a na vyhlídku nikam do kopce nepolezou, protože je to pořád to samé ale ze shora". Tak třeba pro někoho tip, co vynechat :).
Na vyhlídku Angel´s Landing přicházíme kolem poledne a s odpoledním sluníčkem scházíme dolů. Po cestě dolů potkáváme turisty s půl litrovými flaštičkami Coca-Coly už skoro vypitými. Pokud plánujete jít až na samý vrchol vyhlídky v odpoledních hodinách doporučuji hodně tekutin, my měli camel bag na 2 litry a dolu už jsme skoro vodu neměli a doplňovali u visitor centra. Počítejte trasu tam i zpět cca na 4 hodiny, nahoře už jsou cestičky hodně úzké a některým neohleduplným turistům raději uhněte nebo počkejte až projdou. Dopoledne se jde do kopce ještě místy ve stínu a slunce není tolik ostré. Po 12 hodině už jsou všechny cesty zalité pálivým sluncem. Nakonec jsme vyhlídku něměli na celý den, ještě jsme si k visitor centru zašli na pizzu a projeli všechny atraktivity busem. Na kratší a méně náročné výlety jsme se šli podívat a tím jsme většinu parku prošli.
Ranní cesta
Morning View
Cesta nahoru
View
Cesta dolů
Afternoon View
Ke konci dne odjíždíme z národního parku směr náš campground resort a ráno budeme blíž na návštěvu dalšího parku "jen" 120 km.
11. den cestování - Bryce National Park
Po hodince a půl cesty jsme na místě. Zde jsou, jak můj taťka říká "fotogeničtější útvary" :) Celý Bryce jsme projeli autem, i tak jsme se zastavili ve visitor centru ale nemuseli jsme. Všechny zastávky jsou hned u silnice. Za dvě hodinky jsme měli Bryce projetý a míříme na další zastávku. Původně jsme chtěli do Arches a Moab, ale měli jsme strach abychom vše co máme v plánu stihli a raději jsme zvolili klidnější variantu a to směr Route 66.
View point
Agua canyon
Určitě, zde bylo k vidění více, ale těšíme se co je před námi a jedeme dál směr Big Water a Page k hranicím Arizony. Po cestě je spoustu zajímavých míst, ale konečně se snažíme držet směr a zjišťujeme, že se pořád točíme kolem Grand Canyonu. Pohráváme si s myšlenkou, že se tam asi podíváme. Jsme několik hodin na cestě potřebujeme tankovat, hledáme ubytování po cestě v nějakém městě a Airbnb nabízí Flagstaff. Ubytování v soukromém domě s vlastní koupelnou za cenu 1000 CZK/noc. Za 20 USD tankujeme ve městě 10 galonů, ať máme plnou a jdeme se ubytovat. Sympaticky máme zpět o hodinu navíc.
12. den cestování - ARIZONA/ SELČ -9 h
Ráno u snídaně nám náš hostitel hezky vypráví o Grand Canyonu a trošku nás přesvědčil, že když už jsme tady ať se tam podíváme. ARIZONA = GRAND CANYON STATE. Teď je otázka z které strany se tam chceme podívat. Vybíráme si západní směr s vyhlídkou Skywalk at Eagle Point, kam dojedeme po Route 66 směr Seligman a Kingman. Před Route 66 zastavujeme u historického muzea ve městě Ash Fork.
Ash Fork Route 66 Museum
Ash Fork Route 66 Museum
Pokračujeme vstříc velkém kaňonu. Po cestě míjíme hezké vyhlídky a to je největší zážitek z celého Grand Canyonu. Tuto naší volbu výrazně nedoporučuji, byla to nejhorší zajížďka za celou naší cestu. Vysvětlím proč. Protože tam neuplatníte Annual Pass na vstup za 150 USD/ osoba. Do teď jsme měli každou vyhlídku zdarma, tam s tím nepočítejte. Vzhledem ke známosti tohoto místa tam byli fronty na toalety i na vstup ke koupi vstupenek. Když už jsme si vystáli tu hodinovou frontu, tak jsme si aspoň koupili okrasné suvenýrské ponožky a při té příležitosti se zeptali, jestli cenu toho vstupu myslí vážně za osobu. A jestli nás tam pustí autem jako všude. Počítejte s tím, že v ceně vstupu je hromadná jízdenka autobusem, který vás poveze k vyhlídce jakou si řeknete a budete stát další fronty. Po této zkušenosti jsme okamžitě místo opouštěli. Myslíme si, že na východě budou vyhlídky do Canyonu hezčí.
V Kingman bookujeme motel v Arizona Inn 56 USD/ noc a tankujeme 6 galonů za 20 USD máme za sebou 2100 mil. Před koncem dne, jdeme na procházku historickou částí města. Hned naproti motelu je Mohave Museum of History and Art, ale bohužel ve 4 p.m. už má po zavírací době. Nakupujeme ve Walmartu klasicky a i v ROSSu se díváme po outlet oblečení. Kousek za Kingman se vracíme do Californie a máme namířeno kempovat v Joshua Tree NP, kde znovu využíváme? An0, Annual Pass!
13. den cestování - Joshua Tree NP
Ráno nadobro opouštíme historickou cestu Route 66 a blížíme se k pobřeží a hranici Californie. K JT NP máme na výběr dvě cesty. Vybíráme si tu méně vytíženější cestu a sjíždíme na silnici č. 10 s tím, že projedeme park přes Cottonwood Visitor Center až nahoru, kde máme rezervované místo na kempování. Tuto část s Visitor Centrem doporučuji vynechat pokud nepotřebujete na toaletu jako my. Yucca stromů jsme viděli mnohem víc po cestě k západnímu Grand Canyonu než v této části národního parku. Hlavně už jsme potřebovali natankovat a benzínky jsou okolo hlavní silnice č. 62 Twentynine Palms. Držíme si palce, ať dojedeme, opouštíme národní park a zajíždíme k benzínce a dofukujeme naše oblíbené kolo, výjimečně zpoplatněné cca 2USD. Tankujeme u dálnice 11 galonů za 36 USD.
Po odpočinku a obědu z Wallmartu se trošku rozpačitě vracíme zpět do parku a hledáme naše místo pro stan. Po pár minutách přijíždíme do Black Rock Campground za 20 USD/ noc a říkáme si, že snad nebudeme stanovat naposledy. Místo rezervováno opět den dopředu přes Recreation.gov. Připojujeme se na Wifi a fotíme Yucca stromy, kterých je v této části už o poznání více. Check in je uváděný v poledne, ale asi jsme přijeli v nějakou nevhodnou dobu, protože jsme v kempu úplně sami a obáváme se, že je zavřený. Jiné místo hledat nebudeme, takže si vybíráme místo pro stan a pozorujeme králíčky zaskakující do nory a na splachovacích toaletách se obáváme nápisů "Pozor na divoké včely a chřestýše". Stan máme postavený a jedeme se po parku projet a podívat se na vyhlídku na San Andreas. Den v tomto parku máme hodně klidný a odpočinkový. Už přemýšlíme nad závěrem naší dovolené a objednáváme hotel v San Franciscu.
14. den cestování - CALIFORNIA
Po rozbřesku odjíždíme do města andělů LA 244 km směr pobřeží. V LA se nechceme moc zdržovat, máme namířeno do Getty Center muzeum, kde je spousta zajímavých míst a na Mulholland Drive pro výhled na město. Už příjezd po dálnici je tragický, strašné množství aut. Využíváme rady CARPOOL s pruhem pro 2 pasažéry a více, ale stejně se nám příjezd o půl hodiny prodlužuje.
Po zaparkování u Getty centra míříme k nějaké zastávce lanovky, ale využíváme pěší trasy ta je jen o pár minut delší. U muzea se občerstvujeme a užíváme si výhledu a výstavy v jedné z budov. Trošku nás tlačí čas, sjíždíme dolů lanovkou a míříme přes Mulholland Dr. do Santa Barbary na očekávanou pláž u oceánu. Oproti Los Angelské pláži je mnohem klidnější a zaparkovat lze hned u ní za pár dolarů.
LA
Getty Center
LA View
Santa Barbara
Ubytování máme až v Morro Bay 18. - 19.9. Pacific Shores Inn za cca 2000CZK/ noc, přibližně 2 hodiny jízdy ze Santa Barbary. Užíváme si cestu po pobřeží přes Los Alamos, kde k večeru dotankováváme plnou nádrž za 30 USD/ 5 galonů. Západ slunce stíháme na Pismo Beach. Také jedna z dalších moc hezkých a klidnějších pláží, než je v LA. Po západu slunce už to na koupání vůbec není, spíš na mikinu a boty. V tento vlahý už skoro podzimní večer se jedeme ubytovat do motelu. Po koupeli a večeři dostáváme nápad na cestu do posledního velkého národního parku, který jsme vynechali a to do Sequia NP.
Pismo Beach
Pismo Beach
Pismo Beach
15. den cestování - Sequia National Park
19. září ráno nám už trošku připomíná podzim, nebýt toho racka který se nám prochází po autě. Zůstali po něm jen stopy na vysrážené mlze, po snídani mlha rychle ustupuje a nás čeká posledních pár mil cestování. Do Giant Forest je to od motelu téměř u pláže 304 km. Nezdá se nám to moc, do San Francisca je to skoro stejný poměr kilometrů. Navíc už jsme vynechali Arches za Brycem a o podzimní návštěvu lesa nechceme přijít. Víme, že se vrátíme až večer a bude pro nás nejlepší vycestovat znovu z Morro Bay, abychom nepřišli o další zajímavá místa na pobřeží. Bookujeme ubytování na dnešní noc 1700 CZK/ noc v Harbor House raději blíže k hlavní silnici. Tankujeme ráno 19.9. 4 galony za 20 USD a jedeme nejrychlejší cestou směr Three Rivers.
Po cestě sledujeme počasí, Sequia National Park hlásí lehký sníh, mrazíky a nejvíce 5° C. Není kam spěchat a v městečkách po cestě zastavujeme opět ve skvělém mexickém no name fast foodu na oběd. Když přijíždíme do Sequia Visitor centra pod kopcem, netušíme že k hlavní atrakci na parkoviště bude cesta trvat další hodinu klikatou podzimní krajinou.
Nakonec jsme návštěvu lesa zvládli bez rukavic a čepiček. Na druhou stranu jsme se tam procházeli jen zhruba dvě hodinky a hned jeli s topením zpátky na pobřeží. Tato "zajížďka" stála za to! Občas vykouklo i sluníčko a ohřálo nás.
Po výletě míříme zpět do Morro Bay, kde počítáme jen se snídání. Po západu slunce večeříme ve výborné Tortilla Town, Taco Bell se vůbec nemůže rovnat porcemi ani kvalitou. V podvečer musíme znovu tankovat, vybrali jsme si Lemon Cove nádrž za 20 USD.
16. den cestování - West Coast
Noc v Harbor House byla plná zážitků a očekávání posledních dnů. Dopoledne tankujeme na malebné benzínce v Cambria naší poslední plnou nádrž 6 galonů za 27 USD - blížíme se k San Franciscu a chtějí 4,60 USD za 1 Galon. Nevíme, kde budeme trávit dnešní noc. Dojedeme po silnici č. 1, co nejblíže k San Franciscu a uvidíme, kde se nám bude nejvíce zamlouvat. Ještě máme před sebou několik doporučených míst k návštěvě. Hlavním cílem byl Point Lobos před Monterey, kde jsme šli na krátkou procházku. Trošku jsme doufali, že tady bude nějaký kemp. Kemp tu nebyl, ale pracovník parku nám doporučil jiná vhodná místa na stanování. Cestu jsme si krátili spoustou zastávek s vyhlídkami na oceán. Největším zážitkem bylo město Carmel s nejhezčí pláží a velice zajímavým celkovým dojmem.
Gas station Cambria - west village
Elephant Seal Vista Point
Ocean Vista Point
Point Lobos NP
Nyní se úplnou náhodou konečně dostáváme k tomu NEJlepšímu kempu za celou cestu. Sice jsme neparkovali auto hned u stanu, ale to dojem nezkazilo. Zároveň to byl NEJdražší kemp 50 USD za noc, dáváme naší poslední hotovost a při té příležitosti se ptáme na noční klid. Noční klid platí, jsme rádi a stavíme stan na posledním volném místě. Potom se jdeme podívat na poslední západ slunce za oceánem a kousek z promenády ve městečku Carmel. Původně jsme chtěli přenocovat v jednom z pokojů nějakého malebného baráčku, ale Airbnb nás přesvědčilo, že San Francisco není nejdražší město na západě USA.
Carmel - Saddle Mountain Campground
Po návratu si užíváme poslední kempovou koupel a sedáme si k 5G WiFi síti. Pán z recepce se nás ptá, jestli nám není zima a zapíná plynový ohýnek ve stolu. Jsme nadšení a v teple.
17. den cestování - příjezd do Frisca
Ráno máme namířeno na nejstarší horskou dráhu v Santa Cruz. Zde jsme neměli absolutně žádnou šanci poblíž pláže zaparkovat, po pojíždění mezi plnými parkovišti jsme to vzdali a přiblížili jsme se blíže k San Franciscu. Po cestě jsme našli příjemnou zastávku u Shark Fin Cove a Pigeon Point s majákem. To byla další velice odpočinková zastávka.
Santa Cruz
Shark Cove
Shark Cove
Lighhouse Pigeon Point
Od majáku do hotelu v Geary Street, San Francisco to máme 81 km zhruba hodinku cesty. Hotel Adante jsme si vybrali kvůli snadné dostupnosti ke Cable Car a hlavně kvůli nejlevnější ceně 6500 CZK/2noci. Po příjezdu jsme zjistili, že to nebyl úplně dobrý nápad. Na stránce booking.com se uvádělo, že parkování je možné (čekali jsme, že mají svoje parkovací stání). Když se podíváte do mapy, zjistíte, že je to celkem frekventovaná ulice. Se zastávkou autobusu hned před vchodem. Parkovací dům vedle, který se považoval právě za to parkování u hotelu, měl plno. Objížděli jsme bloky v okolí a hledali volné a nepředražené parkovací místo, protože při parkování na ulici bychom také mohli o auto přijít. Víte, ona to totiž nebyla moc bezpečná čtvrť pro turisty. Z veškeré pohody jsme přijeli do uspěchaného, rozestavěného a nebezpečného místa. Mně se vůbec nechtělo věřit, že tohle je to nejbohatší město Californie. Po pár objetých blocích jsme nakonec v nějakém nejbližším parkovacím domě zaparkovali asi za 30USD/noc, ale museli jsme se všemi věcmi jít přes ulici plnou chudých Jones St. Tato ulice je podle všech informací, které jsme se potom dočetli, v nebezpečné části města a v noci se vycházení nedoporučuje. V okolí byl i hotel Hilton, tak pozor na to. I kdybychom si tuto informaci nepřečetli, tak já věděla hned, že tady nebude něco v pořádku - takhle silně tam na vás padne atmosféra chudých a zoufalých. Po této zkušenosti jsem nechtěla jít ven z pokoje. Už byl podvečer, poslední zásoby jídla a pití jsme měli. Rozhodli jsme se přečíst si o městu více informací a jít na prohlídku města až ráno.
Výhled z pokojového okna
18. den cestování - San Francisco
Ráno jsme tento dočasný šok docela strávili a po hodně slabé ani nechci říkat snídani, jsme šli na zastávku proslulé historické tramvaje. Opět si ověřujeme, že někde lze platit klasickou domácí debetní kartou, ve většině případů kreditní kartou a překvapivě v nejrůznějších případech nešlo zaplatit žádnou kartou. Byla vyžadována pouze hotovost. San Francisco bylo místo, kde nám hotovost došla a říkali jsme si, že nebude potíž najít banku s ATM. Opak byl pravdou, bankomat v hotelu odmítal obě karty. Na recepci nám říkali, že to může být z důvodu prázdného bankomatu, tak jsme šli do turistického centra hledat jiný bankomat. Možná ani tuto variantu bych nedoporučovala, protože nám po návratu byla kreditní karta zneužita na Amazonu.
Cable Car map
Zastávka Cable Car
Zastávku tramvaje jsme měli pár metrů pěší chůze. Hned nad hlavní točnou Powell Street. Vyplatí se nečekat frontu na točně, do kabiny se vejde jen omezený počet osob a řidiči počítají, že musí nabrat lidi i na dalších zastávkách. Píše se, že historická tramvaj má jezdit denně od 6:30 do 00:30 hod. Interval jízd by měl být každých 15-20 minut, ale čekáme už skoro 40 minut a pořád nic jiného, než autobusy nepřijelo. Nakonec zjišťujeme, že dnes 23. 9. je poslední den nějaké výluky a zítra už budou kabinky zase jezdit. Nasedáme tedy na náhradní autobus, který je asi zdarma - žádný řidič s námi nekomunikuje. Jedna jízda by měla stát 6 USD za osobu.
Tip k zastávkám: poznáte je jen podle žluté čáry namalované poblíž kolejiště. Doporučuji si sehnat mapku se všemi zastávkami a cestami. Úplně v klidu se dá nastoupit do kabiny, které jede podobným směrem, ale vlastně jinam než chcete. Konečně se dostáváme k atraktivitám města. Začínáme na Lombard St., odtud vidíme Alcatraz a rozhodujeme se odtud už raději pokračovat pěšky. Jdeme rovnou za nosem směr přístav. Tato část města už je skutečně přívětivější, plná turistů a už nás opouští včerejší nedůvěřivé pocity.
Přicházíme na rybářský trh zhruba kolem poledního a pokoukáváme po něčem jedlém. Na Jefferson St. jsme si vybrali nejlevnější Fish and Chips a pokračovali jsme za tuleni na Pier 39. U mola bylo hodně obchůdků a suvenýrů. Objednali jsme si odpolední kávičku a pustili se do dalšího výšlapu k China Town. Tato část města nás hodně uchvátila, jako bychom se ucitli na skutečném východě. Strávili jsme zde většinu dne i s levnou a chutnou večeří. Před soumrakem se dostavujeme na hotel a balíme věci, které už nevyužijeme.
Pier
POSLEDNÍ DEN - cesta na letiště
Závěrem se jdeme konečně podívat na premiéru Cable Car a vyzvednout si auto z parkovacího domu. Za 2 noci tam obsluze necháváme 60 USD a užíváme si posledních pár hodin u Golden Gate cca 15 minut cesty autem. Všude se dá krásně zdarma zaparkovat a jsou tam i místa na odpolední piknik. Žádné další cesty už neplánujeme, užíváme si posledního sluníčka. Od světoznámého mostu je to 30 km po dálnici a obáváme se kolon. K letišti do autopůjčovny se dostáváme před čtvrtou. Jak jsem zmiňovala na začátku v sekci půjčení vozu, vrácení bylo naprosto bezproblémové a zabralo max. 15 minut.
Tímto naše cesta po Americe končí a v Mnichově už se setkáváme s naší milovanou rodinkou, která nás odváží zpět do rodné země. Návrat byl náročný, hlavně kvůli častým přenocováním na jiných místech jsem i doma měla pocit, že je to místo cizí. Celý týden jsem se potýkala s jet lagem - pásmovou nemocí. Doufám, že první cestopis bude přínosný a inspirující. :)
Jak se ti cestopis líbil?
Barbora _7 procestovala 16 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 3 lety a napsala pro tebe 1 úžasný cestopis.
Zobrazit profil4 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Tahle část USA je tady už tolikrát podrobně popsána, že prakticky nejde dělat chyby Ale vždy se někdo najde a tady je skoro vše. Cestopis by rozhodně neměl mít podtext "Praktické rady", ale "Čeho se vyvarovat".
Neotřelé postřehy a pohled "normálního" člověka je určitě osvěžující v záplavě PR sdělení. Jen tak dál a těším se v tvém podání třeba na Austrálii...Palec nahoru
Děkuji, jsem ráda že se líbí :)
Nějak jsem nepochopil ten Grand Canyon. Jen jsem si odvodil, že jste asi byli na Skywalk? V Grand Canyonu, v celé přístupné části samozřejmě Annual Pass platí.