Cestopis

ZIMNÍ ANDALUSIÍ - část první MÁLAGA

Cestopis z roku 2018 napsal Libor Ondráček

Jsme běžná rodina ze Znojemska. Táta Libor, Máma Regina, Terka a Vojta vysokoškolští studenti a Karolinka student gymnázia. . Rádi cestujeme. Jen tak obyčejně. Zajímá nás příroda, historie, gastronomie, lidé současní i minulí. Na divoká dobrodružství, prožitá nebezpečí či adrenalinové zážitky si nehrajeme. Máme rádi přiměřené pohodlí od hotelu až po stan v kempu. Stravujeme se a cestujeme tak jak je v místě obvyklé.

Vždy, když jsme se někam chystali, nám s přípravou nejvíce pomohly zápisky z cest a zkušenosti cestovatelů dostupné na internetu. Tento dluh bychom rádi alespoň částečně splatili. Pokud naše zkušenosti a zážitky pomohou dalším cestovatelům budeme rádi.

PŘÍPRAVA

Máte taky seznam míst kam byste se rádi podívali ? My ano. Některá jsou na něm hodně vysoko – například Island, Nový Zéland, Tahiti. Chtělo by se věřit, že Andalusie se ocitla vysoko na seznamu, tak jsme se tam vydali. Tak takto to tedy nefunguje. Je podzim 2017. Víme, že kvůli našim studentům máme k dispozici v únoru asi týden, a že by tam někde mělo být alespoň trochu tepleji než doma. Autem je to za teplem daleko. Takže letadlo. Jaké? Levné! A odlet a přílet aby byl o víkendu. A je to. Praha – Malaga od neděle do neděle 4.2. – 11.2.2018. Cena letenek 19500 Kč za celou rodinu, v ceně pouze kabinová zavazadla. Připlácíme pro jistotu i jedno větší zavazadlo do 20 kg. Další krok – půjčení auta. Vybrán Ford Focus Estate or similar. To „or similar“ se nakonec ukáže jako docela důležité. Cena za půjčení 155 Eur na týden. To je dobré.

Plánování pokračuje trasou a ubytováním. Ubytování většinou neplánujeme na každý den pobytu.  Tentokrát ano. Střídáme hostely s hotely vždy především s ohledem na polohu.. Výsledný okruh: Malaga – Gibraltar – Ronda – Seville – Granada – Malaga. Celkem asi 800 km. To je taky dobré.

Náš okruh zimní Andalusií

ČÁST PRVNÍ - MÁLAGA

Do Málagy přilétáme na čas v neděli kolem druhé hodiny odpoledne. Při vyzvednutí auta nás čeká drobná komplikace. Trvají na tom, že k zajištění depozitu musíme mít kreditní kartu. Naše jsou ovšem debetní. Ano bylo to jasně napsáno v podmínkách. Naše chyba. Stojí nás asi 100 Eur navíc.

A další překvapení. S klíčky v ruce hledáme našeho fešáckého Forda. Na označeném místě stojí nějaký divný Peugeot. No nic Ford asi bude stát někde vedle. Nestojí. Žádný Ford není v dohledu. Zmáčkneme klíček a hledáme co zabliká. Funguje to. Bliká Peugeot. Náš Ford není Ford ale Peugeot Expert. Tak to bude ten přílepek „or similar“ No co, auto vypadá v pořádku, uvnitř překvapivě prostorné. Bereme. No, on se nás taky nikdo neptá, že.

Jedeme z letiště směr Alcazaba Premium Hostel. Nachází se v centru. Parkujeme v podzemním veřejném parkovišti doporučeném hostelem. Jako hosté dostaneme při odjezdu docela slušnou slevu na parkování. Ubytování je skvělé. Je nás 5, takže 6 lůžkový pokoj máme samozřejmě sami pro sebe. Postele jsou poschoďové. Připomínám – jedná se o hostel. Vše dokonale čisté.

Rozrazíme přivřené okenice a máme výhled na ulici Calle Alcazabilla. Pěší zóna. Na dohled několik kaváren, tapas barů a restaurací. Hned za rohem Teatro Romano a také vstup do pevnosti Alcazaba. Poloha skvělá, leč pohled z okna přesto neutěšený. Prší a je zima. Kolem 5 stupňů. To je předzvěst celého týdne. Po ránu teploty klesají k nule a přes den se stěží dostávají přes deset stupňů. Později se od místních dozvídáme že takovou zimu tu neměli posledních 20 let. A před tím taky ne. Výlet za teplem to tedy nebude, nezbývá než věnovat se poznání.

Vzhledem k počasí vyrážíme pouze na obhlídku nejbližšího okolí. Několik desítek kroků od hostelu se nachází Teatro Romano. Římský amfiteátr postavený za vlády císaře Augusta. Rozkládá se na svahu pod pevností Alcazaba a spolu s ní tvoří majestátní scenérii. Je přístupný, ale proto, že je nedělní pozdní odpoledne, je zavřeno. Prší, je zima, takže se ani nesnažíme dostat dovnitř. Ono taky vše podstatné je vidět zvenku a informace zajistí strýček google. Zajímavé je, že amfiteátr byl několik století zasypán a byl znovu objeven vroce 1951. Část kamenů z amfiteátru byla použita na stavbu pevnosti Alcazaba.

Pevnost Alcazaba
Catedral de la Encarnacion
Jedna z bran do pevnosti Alcazaba

Terka brblá, že je zima, kultury už bylo dost, má hlad a dnes jsme ještě normálně nejedli. Něco na tom je. Předsevzetí, že budeme šetřit, odsouváme na zítra, prostudujeme několik venku vystavených lístků a už sedíme v restauraci. Mimo jiné si samozřejmě poprvé dáváme sangrii. A určitě ne naposledy. Obsluhuje nás příjemný ukrajinský číšník. Po večeři se vracíme na hostel ale nedá nám to, abychom ještě neprozkoumali bar a restauraci na střeše hostelu. Především bar je úžasný, s velkou terasou a krásným výhledem na pevnost a město. Až na tu zimu ovšem. Další Sangria náladu vylepší.

Ráno se probouzíme do slunečného, leč téměř mrazivého rána. Z terasy na střeše pozoruji východ slunce nad pevností Alcazaba. Na město postupně dopadají paprsky a osvětlují věž kostela Santiago Apostol (kostel sv. Jakuba) hned vedle nás. Věž je postavena v mudejarském stylu. Ten spočívá v prolínání islámské, křesťanské a židovské kultury. Té věži to sluší. Snídani si dáváme v baru na střeše hostelu. Až později zjišťujeme, že by bylo bývalo lepší seběhnout na ulici a zajít na snídani do nějakého cafe. Nevadí, prostředí i výhled je mimořádný a den začíná dobře.

Věž kostela Santiago Apostol
Pevnost Alcazaba, zeleň a voda
Plaza de torros de la Malaqueta

Vyrážíme na prohlídku pevnosti Alcazaba. Cestou míjíme Teatro Romano a po uhrazení mírného vstupného stoupáme do pevnosti.  Mohutné hradby, brány, mnoho krásných výhledů. Všude zeleň, okrasné keře a zrající pomeranče. A voda. Voda tekoucí v cihlových kanálcích, bazénech a fontánách. Oni Maurové (Arabové) věděli jak žít když pevnost v 11. století budovali. Je postavena v Maurském stylu s typickými oblouky tvaru podkovy a drobným zdobením – arabeskami. Jen pro pořádek: v Maurském stylu, nikoliv Maorském. To by byl Nový Zéland. Ono se to rádo plete. Vše volně přístupné. Vlastně jsou to především otevřené prostory bez dveří, tvořící dojem až jakéhosi labyrintu. Velmi vzdušné a současně poskytující stín a ochlazení. Tedy když je to potřeba, že. To dnes určitě není.

Naranjas - zrající pomeranče
Veverka obecná, sciurus vulgaris
Málaga v kostce

Z pevnosti scházíme zpět do uliček starého města. Je asi hodina po poledni. Pro místní je na oběd ještě příliš brzo. Většina tapas barů se teprve připravuje na siestu. Naším cílem je největší městská tržnice Mercado Central de Atarazanas.

Uličky starého města
Příprava na siestu
Ještě je brzo

Celé místo vzniklo někdy ve 14 století jako loděnice. Dnešní podoba pochází z 19. století. Poslední rekonstrukce proběhla v roce 2010. Konstrukce je ocelová s impozantními prosklenými malovanými oblouky v průčelí. Ale to hlavní je uvnitř. Ryby a mořské plody, maso, uzeniny, ovoce, zelenina, sýry, koření. Vše v ohromném množství, nádherně naaranžované a samozřejmě čerstvé. Oči přecházejí z těch barev. Radost pohledět i povonět. Albert bledne závistí. Jít sem hladový by byla katastrofa pro peněženku. Vzhledem k tomu, že nemáme možnost si vařit, samozřejmě vybíráme jen co se dá zkonzumovat za studena. Jahody kilo za 1.80 Eur. Sušenou šunku jamon serrano, sýr, paštiku, atd. Kromě toho jsou v tržnici tapas bary a různá občerstvení, teď už plné místních. Je zcela zjevné, že tržnice žije a slouží místním. Jak běžným zákazníkům, tak restauracím tapas barům a podobně. Pro Španěly je čerstvost a kvalita něco o čem se nediskutuje a zákazníci umí být na prodejce velmi přísní.

Trřnice Atarazanas
Tržnice Atarazanas
Tržnice Atarazanas

Po prohlídce a nákupu v tržnici se vracíme na hlavní nákupní třídu v centru Málagy. Calle Marques de Larios, ale stačí říct Calle Larios a každý vás hned správně nasměruje. Je to pěší zóna ve starém městě, plná nejrůznějších obchodů a obchůdků. Nic pro nás kluky. Dělíme výpravu genderově. To je dnes in. Na kluky a holky. Kulturní vypěstované rozdíly jsou zde zcela zřejmé. Holky chtějí prošmejdit obchody, my kluci chceme kamkoliv jinam. Sraz domlouváme asi o hodinu později před katedrálou.

 

Calle Marquez de Larios
Obchůdek v centru
Policía local

Katedrála, Catedral de la Encarnacion je poměrně mladá. Byla vybudována v 16. století křesťanskými dobyvateli. Tedy těmi co zase vytlačili z jihu Španělska ty Maury. Vyznačuje se tím, že má jen jednu věž. Na tu druhou dobyvatelům nezbyly peníze, a další generace si zřejmě řekly,  že to za ně přece nebudou platit. V katedrále chvíli v klidu spočineme a nemineme kapli ze 17.  století kde je několik desítek zvláštních dřevěných soch vytesaných slavným Pedrem de Menou.

Hlavní vstup do katedrály, ale chodí se bočním
Hlavní oltář v katedrále
Naše výprava v katedrále

Vyjdeme z katedrály a uličky starého města ožívají. Je čas oběda. Usedáme v jednom z mnoha tapas barů venku na vysoké židličky a objednáváme mix nejrůznějších tapas. Vybíráme tak, že obsluze ukazujeme na to, co mají ostatní hosté a co se nám vizuálně líbí. Je to skvělé, má to atmosféru, jsme mezi místními, turisty nevidět. Na záda nám topí plynový ohřívač. Sangria nechybí. Kousek od nás se zastaví španělský senior a jen tak pro radost si vyšvihne operní árii. Za potlesk se ukloní a kráčí dál.

Málaga má dva slavné rodáky. Antonio Banderase narozeného v Malaze v roce 1960, a Pabla Picassa narozeného tamtéž v roce 1881. Zemřel vroce 1973. To znamená, že Antonio s Pablem se mohli potkat. Zda se tak stalo zůstává záhadou. Ten první,  má na své muzeum ještě čas, ten druhý už ho má. Návštěva muzea je zajímavá, dozvídáme se hodně ze života jednoho znejslavnějších umělců světa. Například, že jeho plné jméno je Pablo Diego José Francisco de Paula Juan Nepomuceno María de los Remedios Cipriano de la Santísima Trinidad Ruiz y Picasso. No ano, ten Juan Nepomuceno je náš starý známý Johánek z Pomuka čilý svatý Jan Nepomucký. To znamená že máme dvě další záhady. Proč se Jan Nepomucký dostal do jména Pabla Picassa a jak se z Pomuku stal Nepomuk. Ale o tom zas někdy příště.

Zpět k muzeu. Poctivě se snažíme pochopit vystavená díla. Po pravdě, moc nám to nejde. Všechna Picassova období před kubismem se dají pochopit. Kubismus je ale těžký. Ty pohledy zrůzných úhlů. Jsem zralý na kinedryl. Ale proti gustu .... Tak si aspoň kupujeme obrázek. Kubistický samozřejmě. Za 8 eur. Jen jestli to bude originál.

Calle de Larios v noci
Přístavní promenáda
Staré město

Zcela znaveni se vracíme do hostelu. Už ani bar na střeše nás neláká. Máme přece jahody, jamon seranno a další dobroty z tržnice. Ráno vyrážíme směr Gibraltar. Ale do Malagy se ještě vrátíme na konci naší zimní cesty Andalusii. A bude to stát za to.

Panoramatický pohled na Málagu z pevnosti Alcazaba
Panoramatický pohled na Málagu z pevnosti Alcazaba

Zážitky pro tebe sepsal Libor Ondráček

09. 02. 2019, poslední aktualizace 2019-02-19T14:44:49+01:00

Libor Ondráček a procestoval 32 zemí světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne je už 8 měsíců, napsal pro tebe 2 cestopisy .

4 komentáře

Komentuj, hodnoť nebo se na cokoliv zeptej.

Libor Ondráček

Děkuji všem za komentáře. Ano je to tak. Taky sleduji ty extra nízké ceny za letenky. A určitě je to skvělé třeba pro mladé. Za pár korun velmi atraktivní destinace. Jenže my se většinou netrefíme časově a taky si nemůžeme dovolit čekat na poslední chvíli zda to vyjde nebo nevyjde. Ono skloubit časově 4 dospělé a jednoho teenegera není zas tak jednoduché. Ale klidně uznávám, že to co my jsme koupili v listopadu za X, mohlo později stát třeba polovinu. Ale jak to koupím tak už se na to nikdy nepodívám, takže nevím :-)

Odpovědět
před 2 měs

Tak dat za 5letenek a jedno odbavene zavazadlo do Malagy v unoru 19500kc mi jako levna zalezitost neprijde. Ja letela do Malagy letos v lednu a zpatecni letenka me vysla na 780kc, kupovano 3 tydny pred odletem.

před 2 měs
David Eiselt

Tak tady je jasně dáno, že se musí vejít do jediného termínu a když kupuješ vícero letenek najednou, taky na tebe ne vždy vyjdou ty nejlevnější tarify a pokud nekoupíš letenky na vícerokrát, holt platíš všechny za tu nejdražší cenu :) Navíc neděle bývají nejdražší v obou směrech.

Já bych to jako skandál v 5 lidech neviděl.

Naopak mě příběh baví a je super ho číst. Těším se na další pokračování.

před 2 měs
Avatar uživatele Karel
Karel

Přesně tak. Přijde mi, že se zde ( a to nemyslím ve zlém ) střetávají cestovatelé cestující sami a oproti nim cestující rodiny. Samotný si taky najdu levnou letenku a ubytko za levné peníze. Nicméně pokud jsi vázaný na termín, byť plus/minus dva týdny, do toho potřebuješ letenky pro pět osob, tak už to taková legrace není.

Přidat odpověď
před 2 měs
Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)

 
 

Další cestopisy

Čtení na 1 minutu
Potulky Portom a severom Portugalska
tonic 2019-04-23T21:47:49+02:00 0 komentářů
Evropa 2019

Na západ často nezavítam, ale Portugalsko ma veľmi príjemne prekvapilo. Nie je to ten stredomorský temperament a manana, ale jedna príjemná a neskutočne zelená krajina s výbornými stejkami a vínom:)

❤️ Oblíbené
Čtení na 41 minut
Kyjev a speciální Černobyl
Jarda 2019-04-22T21:22:07+02:00 4 komentáře
Ukrajina 2019

Tenhle podrobný cestopis je pro všechny lidi, kteří přemýšlí o návštěvě Kyjeva a Černobylu.

Čtení na 5 minut
S krosnou na Island
Avatar uživatele Martin Bresťák
Martin Bresťák 2019-04-21T13:39:46+02:00 0 komentářů
Island 2018

Laugavegur trek na přelomu srpna a září 2018

Další cestopisy