Air France Business Class v A220 Praha – Paříž před cestou do Mexika

Let z Prahy do Paříže byl první částí delší cesty do Mexika. Letěli jsme trasu Praha – Paříž – Mexico City, přičemž hlavní část cesty v business class Air France z Paříže do Mexika si nechám na samostatnou recenzi.

Tenhle krátký evropský let ale stojí za zmínku také.

Ne proto, že by šlo o nějaký výjimečný zážitek. Spíš naopak.

Přesně ukazuje, co dnes často znamená business class po Evropě. Běžná sedačka, volné místo vedle vás, rychlejší odbavení, něco k jídlu. A myšlenka, proč regionální business class v Evropě jsou oproti zbytku světa tak špatné.

Proč jsme letěli business class

Let byl součástí skoro měsíční cesty do Mexika s přítelkyní. V plánu bylo Mexico City, Riviera Maya a další místa na Yucatánu.

Letenky jsem nekupoval klasicky za peníze, ale za míle programu Flying Blue.

Mexico City bylo zrovna v akci za 55 000 mil jednosměrně na osobu v business class, což je za dálkový let dobrá cena.

Horší už byly poplatky. Ty vyšly na 403 EUR na osobu, což není zrovna málo. Detailní rozbor ceny, mílí a toho, jestli se taková letenka vyplatila, ale nechám hlavně do recenze dálkového letu Paříž – Mexico City.

Odbavení v Praze: rychlé a bez problémů

Na letišti v Praze fungovalo vše tak, jak má.

Business class měla vlastní přednostní přepážku a před námi nebyl vůbec nikdo. Odbavení tak bylo otázkou doslova 2 minut.

Výhodou business class je i fast track na bezpečnostní kontrole. Na terminálu 2 v Praze to většinou nebývá zásadní gamechanger, ale pořád je příjemné projít kontrolou rychleji a bez zbytečného čekání.

Před odletem jsme ještě krátce zašli do Erste Premier Lounge.

Protože se jedná o jediný salonek na terminálu 2, moc klidu si tu neužijete. Ale na základní občerstvení salonek stačí.

Nástup do letadla probíhal striktně podle zón, takže do letadla nastupujeme mezi prvními.

Sedačka: klasický evropský business

Na lince Praha – Paříž jsme letěli Airbusem A220-300.

Samotná sedačka v business class je klasický evropský standard. Tedy žádné širší křeslo, žádné výrazně větší pohodlí a žádný produkt, který byste si pamatovali ještě týden po letu.

V praxi sedíte na běžné sedačce jako v economy class, jen máte garantované volné místo vedle sebe.

Rozestup mezi sedačkami a úhel sklopení opěradla je stejný jako v economy class:

• Rozestup: 76 cm
• Šířka sedačky: 47 cm
• Úhel sklopení: 28°

To je ten hlavní problém evropského businessu obecně. Na papíře letíte business class. V realitě sedíte v economy sedačce, jen máte trochu víc soukromí.

Na krátkém návazném letu do Paříže před dálkovým letem se to dá přežít úplně v pohodě.

Ale pokud by si člověk kupoval samotný let Praha – Paříž v business class za vysoký příplatek, těžko bych hledal důvod, proč to udělat.

Samotná sedačka je opravdu úplně stejná jako v economy, má ale i přesto pár praktických vychytávek:

• držák na mobil nebo tablet
• tvarovatelná podložka hlavy
• USB-A i USB-C kontektory

Cestující business třídy mají vyčleněnou vlastní toaletu, kterou nemohou využívat cestující ekonomické třídy.

Kabiny jsou během letu odděleny závěsem.

Občerstvení: studený talíř a žádný welcome drink

Největším zklamáním pro mě bylo občerstvení.

Ano, u evropské business class se nedá čekat velká gastronomie. Pořád jde o krátký let po Evropě.

Jenže i v rámci těchto nízkých očekávání působil servis Air France dost průměrně.

Osobně jsem na hodinu a půl dlouhém letu očekával třeba i teplé jídlo nebo alespoň menu a výběr z několika variant.

Dostali jsme ale jen studený talíř s drobným dezertem. Žádný výběr z několika variant. K tomu samozřejmě neomezené množství alkoholických i nealkoholických nápojů.

Dokonce chyběl i welcome drink nebo oříšky před startem. Je to jen prkotina, ale první dojem je zvlášť u business třídy dost důležitý.

Místo teplého látkového ubrousku dostáváme jen balený vlčený ubrousek. Opět jen drobnost, ale znáte to... první dojem.

Přestup v Paříži: fast track na pasové kontrole se hodí

Po příletu do Paříže jsme pokračovali na dálkový let do Mexico City.

A tady se business class hodila výrazně víc než během samotného letu z Prahy.

Při přestupu na letišti Charles de Gaulle mohou cestující business class využít fast track "SkyPriority" na pasové kontrole.

To je u dálkových letů mimo Schengen velmi příjemná výhoda, protože fronty v Paříži umí být nepředvídatelné.

My jsme měli sice zrovna štěstí a pasová kontrola byla úplně prázdná, ale to je na letišti CDG spíš výjimka.

Zrovna při přestupu na dálkový let je tohle jedna z věcí, která má reálnou hodnotu. Ne studený talíř na palubě, ne volné prostřední sedadlo, ale rychlejší a klidnější průchod letištěm.

Vyplatí se Air France business class Praha – Paříž?

Samostatně? Rozhodně ne.

Protože rozdíl mezi ekonomickou a business třídou je malý:

	Business	Economy
Sedačka	garantované volné místo vedle	stejný typ jako v business
Jídlo	studený talíř, neomezené nápoje	malý snack + voda
Odbavené zavazadlo	2x 32 kg	jen za poplatek
Příruční zavazadlo	2x standardní + 1 osobní předmět	jen 1 osobní předmět

Jako součást dálkové letenky v business class? Ano, ale hlavně kvůli návaznosti na dálkový let, zavazadlům, prioritním službám a pohodlnějšímu přestupu v Paříži.

Samotný let Praha – Paříž v business class Air France mě nijak zvlášť nepřesvědčil. Sedačka je klasický evropský business, catering byl slabší a celkový zážitek působil dost průměrně.

Na druhou stranu je fér říct, že tenhle let nebyl hlavní důvod, proč jsme business class letěli. Hlavní hodnota byla dálková část Paříž – Mexico City, kterou budu hodnotit zvlášť.

Jediná situace, kdy business třída jen po Evropě může dávat smysl, je když potřebujete cestovat se dvěma odbavenými zavazadly.

Plusy a mínusy

Co bylo dobré

• rychlé odbavení v Praze bez čekání
• fast track na bezpečnostní kontrole
• volné místo vedle sebe
• fast track na pasové kontrole při přestupu v Paříži

Co bylo slabší

• běžná evropská sedačka bez většího komfortu
• jen studené občerstvení
• žádný welcome drink
• posádka spíš chladná a málo proaktivní

Celkové hodnocení

V několika recenzích evropských business tříd už jsem to psal.

Mrzí mě, že aerolinky v Evropě nemají skoro žádnou snahu, jak vytvořit aspoň náznak zajímavého produktu business třídy přímo na palubě.

Čestnou výjimkou budiž Turkish Airlines, které jsme využili na cestě zpět.

Ale jinou evropskou aerolinku, která by projevila snahu o dobrý regionální business zatím neznám. A Air France není výjimkou.

Naopak bych řekl, že je spíš šedivým průměrem. Škoda.