Air France A350 nová Business Class CDG-MEX: krásná kabina, průměrný zážitek

Nový Airbus A350. Nejnovější business class Air France s uzavíratelnými dveřmi. Denní let, během kterého si všechno pořádně prohlédneme. A hlavně letenka za pouhých 55 000 mil Flying Blue.

Jenže zhruba po dvanácti hodinách vystupuji v Mexiku s trochu jiným dojmem.

Kabina vypadá elegantně, soukromí je skvělé a posádka působí naprosto profesionálně. Sedačka je ale na relativně nový produkt v překvapivě špatném stavu a jídlo bylo jedním z nejslabších, jaké jsem zatím v dálkové business class dostal.

Za běžnou cenu bych byl hodně zklamaný. Za 55 000 mil? To už je podstatně snesitelnější příběh.

Náš let v kostce

	Naše zkušenost
Trasa	Praha - Paříž - Mexico City
Hodnocený let	Paříž CDG - Mexico City MEX
Letadlo	Airbus A350-900 s novou kabinou
Cena za osobu	55 000 mil + 403 EUR poplatky
Největší plus	soukromí, design a profesionální posádka
Největší mínus	stav sedačky a velmi slabé jídlo
Koupil bych znovu?	za 55 000 mil ano, za běžnou cenu ne

Nová business class Air France má konfiguraci 1-2-1, takže každý cestující sedí přímo u uličky. Sedačka se sklopí do rovné postele a po vzletu si můžete zavřít dveře.

Pokud už máte letenku koupenou, hard-product je i přes moje výhrady dobrý. Jen bych automaticky neočekával bezchybný stav kabiny ani michelinský gastronomický zážitek.

Jak jsme koupili business class do Mexika za 55 000 mil

Letenka byla součástí jedné rezervace Praha - Paříž - Mexico City.

Krátký evropský let z Prahy už popisuji v samostatné recenzi Air France Business Class v Airbusu A220.

Tentokrát jsem letenky nekupoval klasicky za peníze, ale přes věrnostní program Flying Blue.

Flying Blue každý měsíc zveřejňuje takzvané Promo Rewards. Jde o vybrané destinace, do kterých lze během omezeného období koupit bonusové letenky za méně mil.

Mexico City se objevilo v nabídce za 55 000 mil jednosměrně v business class. Na dálkový let z Prahy to byla výborná cena.

Pro dva nás letenky vyšly na:

	1 osoba	2 osoby
Flying Blue	55 000 mil	110 000 mil
Daně a poplatky	403 EUR	806 EUR

Bonusová letenka tedy rozhodně neznamená let zdarma. Flying Blue k mílím připočítává letištní taxy a další účtované poplatky, které nelze zaplatit mílemi.

I tak mi ale 55 000 mil za celou trasu z Prahy do Mexico City dávalo smysl. Zvlášť když jsme za stejnou cenu našli přesně ten jediný termín, který jsme potřebovali.

Měli jsme štěstí i na novou business class

Air France provozuje Airbusy A350 ve dvou výrazně odlišných konfiguracích.

Na většině termínů dostupných za 55 000 mil se zobrazovala starší business class. Nevypadá vyloženě špatně, ale nemá uzavíratelné dveře a celkově působí méně moderně.

Lety s novou kabinou naopak stály 100 000 mil a více.

Jedinou výjimkou byl náš termín. Za stejných 55 000 mil jsme dostali nový Airbus A350 s nejnovější business class.

Jak poznat novou kabinu podle seat mapy

Nespoléhejte jen na nápis Airbus A350. Obě verze se při rezervaci zobrazují pod stejným typem letadla.

Rozhodující je mapa sedaček:

	Nová business class	Starší business class
Počet míst	48	34
Řady	1 až 14	1 až 9
Kabiny	dvě části oddělené kuchyňkou	jedna kabina
Dveře mezi sedačkou a uličkou	ano	ne

U nové verze uvidíte za hlavní částí business class ještě druhou menší kabinu oddělenou kuchyňkou. Starší verze má pouze 34 míst v jedné kabině.

Typ letadla se samozřejmě může do odletu změnit. Seat map je proto nejlepší vodítko při nákupu, ale nikdy není stoprocentní zárukou.

Kde jsme vzali 110 000 mil

Sesbírat 110 000 mil na dvě bonusové letenky mi trvalo zhruba rok. U nás se sešly tři zdroje.

Lety a hotely Accor

Několik nižších tisíc mil jsem nasbíral za běžné evropské lety a pobyty v hotelech Accor.

Účty Flying Blue a  ALL Accor lze propojit. Za způsobilé pobyty v hotelech Accor pak kromě běžných bodů ALL získáváte také 1 míli Flying Blue za každé utracené 1 EUR.

Není to cesta k business class během několika týdnů, ale znáte to... Každá míle navíc se může hodit.

Přes 20 000 mil za let s Etihad

Největší jednorázovou porci jsme oba získali za předchozí let s Etihad.

Etihad sice není členem aliance SkyTeam, s Flying Blue ale spolupracuje. Za lety v Residence a First Class jsme každý získali přes 20 000 mil.

Byl to mimochodem přesně ten let, při kterém jsme si vyzkoušeli dva hodně neobvyklé produkty:

• Etihad Residence ze Singapuru do Abu Dhabi
• Etihad First Class v A380 z Abu Dhabi do Paříže

Flying Blue aktuálně připisuje za rezervační třídu A, kterou jsme měli, 275 % uletěné vzdálenosti. Vždy je ale potřeba před nákupem zkontrolovat konkrétní rezervační třídu, ne jen nápis First Class na letence.

Zbytek přes RevPoints

Chybějící míle jsem doplnil převodem RevPoints z Revolutu.

Používám plán Ultra, se kterým za způsobilé platby získávám 1 RevPoint za každých utracených 25 Kč. RevPoints se převádějí do Flying Blue v poměru 1:1.

To je zároveň důvod, proč se mi daří míle sbírat výrazně rychleji než s nižšími plány.

Neznamená to ale, že 55 000 mil vznikne samo od sebe. Pokud byste je chtěli získat pouze běžnými platbami s plánem Ultra, odpovídalo by to útratě 1 375 000 Kč za jednu letenku.

Pro mě RevPoints fungují hlavně jako poslední dílek skládačky. Část mil získám z letů a hotelů a přes Revolut doplním přesně tolik, kolik potřebuji k rezervaci.

Získej Revolut s bonusem

Salonek Air France na CDG: neurazí, ale nenadchne

Po příletu z Prahy procházíme přes prioritní pasovou kontrolu a pokračujeme do odletové části terminálu 2E.

Jak přesně funguje přestup, pasová kontrola a přesuny mezi jednotlivými halami, popisuji v průvodci letištěm Paříž Charles de Gaulle.

Před dálkovým letem máme vstup do salonku Air France.

Čekal jsem výraznější francouzskou eleganci. Místo toho na mě čeká hlavně hodně šedé, nepříliš zajímavý interiér a průměrné jídlo.

Není tu nic vyloženě špatně. Najíme se, napijeme a chvíli si odpočineme. Jen je to přesně ten typ salonku, ze kterého si po týdnu nevybavíte vůbec nic.

K odletové bráně pak pokračujeme dlouhou prosklenou chodbou terminálu 2E.

Charles de Gaulle může být při přestupu nepřehledné letiště, ale architektonicky má několik opravdu působivých míst.

Boarding je trochu chaotický, business ale nastupuje první

U gatu to zpočátku nevypadá úplně organizovaně. Cestující se shlukují kolem nástupních řad a chvíli není moc jasné, co přesně se bude dít.

Nakonec se ale boarding srovná podle zón a cestující business class nastupují jako první.

To se u nové kabiny hodí. Máme pár minut na fotografie, než se kolem začnou pohybovat další cestující.

První dojem: elegantní, ale na fotkách vypadala ještě lépe

První dojem z nové business class je příjemný.

Na instagramu se mi kabina líbila možná ještě o trochu víc, ale kombinace bílé, velmi tmavě modré a drobných červených detailů je krásná.

Kabina je uspořádaná 1-2-1. Každý cestující má přímý přístup do uličky a místa u okna jsou natočená směrem ven, takže máte pocit vlastního malého prostoru.

Pro dvojice jsou vhodná prostřední sedadla. Přepážku mezi nimi lze snížit, ale stále zůstáváte v samostatných sedačkách.

Sedačka s dveřmi a opravdu dobrým soukromím

Hlavní novinkou jsou posuvné dveře.

Během boardingu a vzletu musí zůstat otevřené. Zavřít je lze až po nastoupání do letové hladiny, kdy je posádka odemkne.

Dveře ani stěny samozřejmě nesahají až ke stropu. To je stále spíš výsada některých prvních tříd a i Lufthansa u Allegris First mluví pouze o téměř plné výšce.

V praxi mi to ale vůbec nevadilo.

Vsedě nevidím na ostatní cestující a oni nevidí na mě. Pro běžný pocit soukromí fungují dveře naprosto dostatečně.

Samotná sedačka nabízí hodně prostoru a samozřejmě se sklopí do úplně rovné postele.

Mám sedadlo 6L u okna a dá se přirovnat třeba k sedačkám u okna v business class Allegris Lufthansy. Vzdálenost od okna je ale u Air France větší.

Místa je samozřejmě hodně, nohy si můžu natáhnout libovolně, jak chci a i velmi vysocí lidé přes 2 metry se sem vejdou bez nejmenších problémů.

Praktická výbava je velmi dobrá:

• bezdrátové nabíjení telefonu
• USB-A i USB-C
• klasická elektrická zásuvka
• velká obrazovka s Bluetooth
• několik odkládacích ploch
• přímý přístup do uličky

V přihrádce za zrcátkem jsou sluchátka a lahev s vodou.

Pod obrazovkou pak deka, pantofle a povlečení na postel.

Stav sedačky? Místy skoro Air India

Tady přichází asi největší nepříjemné překvapení.

Od relativně nové business class jsem čekal prakticky 100% stav. Jenže realita vypadala úplně jinak.

Některé plastové části byly uvolněné a volně visely. Sedačka nebyla dokonale čistá a tablet určený k ovládání obrazovky byl označený jako INOP, tedy nefunkční.

Ne jedna drobná oděrka, kterou člověk při každodenním provozu pochopí. Spíš několik věcí najednou, kvůli kterým kabina působila výrazně starší, než ve skutečnosti byla.

Místy mi to připomínalo spíš zanedbané interiéry starších letadel Air India.

Fakt.

Na funkčnost samotné sedačky to naštěstí nemělo zásadní vliv. Pořád se dala normálně polohovat a rozložit do postele.

U produktu, který Air France prodává jako svou nejnovější business class, je ale podobný stav zbytečně špatnou vizitkou.

Postel je pohodlná, podložka ale končí příliš brzy

Let do Mexico City probíhá přes den, takže nedostáváme pyžamo. K dispozici jsou jen pantofle.

Sedačka se promění v plně rovnou postel a prostoru mám dost. Peřina je velmi příjemná a samotné čalounění sedačky pohodlné.

Horší je podložka na spaní / prostěradlo.

Nekryje celou délku postele a končí ještě před prostorem pro nohy. Část těla tak leží na měkčí podložce, zatímco nohy už na tvrdším povrchu sedačky.

Není to katastrofa, ale u promyšlené nové business class je to zvláštní detail.

Na denním letu jsem se stejně nesnažil prospat celou cestu. Na několik hodin odpočinku je sedačka pohodlná a díky dveřím máte opravdu klid.

Zatemnění kabiny během letu

I když se jedná o denní let, zhruba 2 hodiny po obědě přichází povinné zatemnění celé kabiny, aby cestující mohli snáze spát.

Posádka: profesionální, zkušená a trochu přísná

Posádka působí od začátku velmi profesionálně.

Není přehnaně přátelská ani upovídaná. Spíš věcná, trochu přísná a přesná.

Když ale něco potřebujeme, reakce je rychlá a naprosto v pohodě. Servis funguje a posádka přesně ví, co dělá.

Je to trochu paradox.

Takovou sterilnější profesionalitu jsem vždy čekal spíš od Lufthansy, kde jsem ale opakovaně zažil mimořádně přátelské posádky.

Nestěžuji si. Přátelská a zkušená posádka je ideál, ale čistá profesionalita je hned druhá nejlepší varianta.

Člověk má alespoň pocit, že pokud nastane problém, všechno se vyřeší přesně tak, jak má.

Amenity kit

Speciální kapitolu nechávám pro amenity kit, protože jsem jejich velký sběratel.

Taštička od Air France je designově velmi pěkná, ale už na první pohled vidím, že obsah bude dost základní.

Amenity kit je prostě malý.

Uvnitř se nachází:

• maska na oči
• kartáček na zuby
• pasta na zuby
• hydratační krém
• ponožky
• špunty do uší

Servis jídla je skvělý. Jídlo samotné bohužel ne

Od Air France jsem měl na jídlo vysoká očekávání.

Francouzská aerolinka sama staví prezentaci dálkové business class na gastronomii připravované ve spolupráci s michelinskými šéfkuchaři. Čekal jsem proto jeden z vrcholů letu.

Servis jako takový opravdu funguje výborně.

Ještě před startem dostáváme welcome drink. Posádka rozdá menu, zeptá se na naše preference a po jednotlivých chodech sklízí nádobí poměrně rychle.

Jenže samotné jídlo je velké zklamání.

Snack po startu

Ihned po startu dostáváme drobný snack: sýrové krekry a variaci oříšků. Nápoje pochopitelně neomezeně.

Oběd: vodové a téměř bez chuti

Předkrm je stejný pro všechny bez možnosti výběru. Divné. Je velmi lehký, malý, ale musím říct, že výborný.

K hlavnímu chodu si vybírám salmon and shrimp royale.

Vypadá docela dobře. Chuťově je ale jídlo vodové, nevýrazné a skoro bez nápadu.

Přítelkyně volí camargue rýži, už ani nevím s čím. Ale bylo to opět dost nevýrazné a suché.

Po hlavním chodu dostáváme variaci sýrů, ale talířek je tak malý, že ho skoro na svém stolku ani nenajdu!

Dezert je podobný příběh. Není vyloženě špatný, ale od business class Air France jsem čekal výrazně víc než jen něco průměrného.

Já volím čokoládový dezert, přítelkyně kokosovo-malinový, který mi přijde lepší.

Ale opět jsou porce na můj vkus velmi malé.

Večeře: další jídlo bez chuti

Před přistáním si dávám roast chicken fillet s estragonovou omáčkou.

Výsledek je opět velmi slabý. Maso i omáčka jsou téměř bez chuti a celé jídlo působí, jako by kuchař úplně zapomněl na sůl i koření.

Jedno nepovedené jídlo se stát může. Dvě za sebou už jsou problém.

Partnerka volí opět rýži, tentokrát zeleninové rizoto. A i tentokrát to je velmi slabé.

Večeře je dost chudá, bez předkrmu a bez dezertu. Respektive malý ovocný salát a velmi malá madlenka jsou servírované na jednom tácu.

Během letu jsou v kuchyňce dostupné menší snacky a další občerstvení si lze objednat u posádky. Alkoholické i nealkoholické nápoje jsou samozřejmě k dispozici po celý let.

Přílet do Mexico City

Po zhruba dvanácti hodinách přistáváme na letišti Benito Juárez v Mexico City.

Air France používá terminál 1. Po příletu nás čeká pasová kontrola, vyzvednutí zavazadel a ještě společný rentgen všech kufrů před odchodem do veřejné části.

Podrobnosti o příletu, terminálech a dopravě do centra najdete v průvodci letištěm Mexico City MEX.

Pro cestu do centra jsme použili Uber. Mobilní data jsem si proto aktivoval ještě před odletem přes eSIM.

Získej mexickou eSIM přes Airalo

Vyplatí se Air France A350 Business Class?

Za běžné peníze bych si tento let nekoupil.

Air France mívá na dálkových linkách vysoké tarify a náš konkrétní zážitek jim neodpovídal.

Design kabiny byl krásný, dveře poskytovaly skvělé soukromí a posádka fungovala velmi profesionálně.

Jenže dvě zásadní části zážitku selhaly:

• relativně nová sedačka byla špinavá, opotřebovaná a částečně nefunkční
• obě hlavní jídla byla výrazně podprůměrná

Za 55 000 mil Flying Blue ale hodnotím letenku úplně jinak.

Dostali jsme celou trasu z Prahy do Mexico City, plně rovnou postel, salonek, prioritní služby, dvě odbavená zavazadla a jedenáctihodinový let v kabině s výborným soukromím.

V tomhle kontextu šlo o velmi dobré využití mil.

Air France mi jen znovu připomněla, že nový produkt na propagačních fotografiích a reálný produkt po několika letech provozu mohou být dvě dost odlišné věci.

Moje hodnocení

Co bylo dobré:

• výborná cena 55 000 mil za celou trasu z Prahy
• elegantní design nové kabiny
• velmi dobré soukromí po zavření dveří
• plně rovná a prostorná postel
• přímý přístup do uličky z každého místa
• profesionální a zkušená posádka
• bezdrátové nabíjení, USB-A i USB-C

Co bylo horší:

• velmi špatný stav relativně nové sedačky
• nefunkční tablet ovládající obrazovku
• obě hlavní jídla téměř bez chuti
• podložka na spaní nekryje celou postel
• průměrný a nevýrazný salonek na CDG

Pokračujte s námi do Mexika

Letem do Mexico City naše cesta teprve začala. Pokud plánujete podobnou trasu, pokračujte těmito články:

• Mexico City za 5 dní: itinerář z vlastní zkušenosti
• Kde se ubytovat v Mexico City
• Gran Hotel Ciudad de México: naše recenze
• Let balonem nad Teotihuacánem
• Grutas Tolantongo: stojí za 9 hodin cesty?

Najdi hotel v Mexico City