Albánie – Tirana – na 2 dny (holčičí time off)
Krátký výlet, a ještě kratší cestopis
Cestopis z roku 2024 napsala Šárka Skrbková
Země se nachází na Balkáně a sousedí s Černou Horou, Kosovem, Severní Makedonií a Řeckem. Měnou je Albánský lek a žije zde 2,8 mil obyvatel.
Tirana je největší a zároveň hlavní město, kde žije 560 tis obyvatel. Hlavní městem je od roku 1920, do té doby tuto funkci plnil Drač.
Pátek
Práce se mi posunula, a tak jedu o hodinu později, než jsem chtěla. Zase mám trochu stažený zadek. Koukám na stránky letiště a zjišťuji, že si můžete dát upozornění na Váš let. Píše vám to, k jaké máte jít přepážce, kdy máte jít na security, k jakému gatu se vypravit. Super, hned tam registruji svoji číslo. Už to znova neudělám, zbytečně stresují. Napíšou vám okamžitě se dostavte ke gatu, bude se zavírat. Přitom do zavírání je ještě 70 minut. Každopádně jsem vše stihla a letíme. Ale mít tu hodinu navíc a být to bez stresu by mi nevadilo, tak třeba příště. Přilétáme v noci, busem se dostaneme do centra (platba v hotovosti, peníze jsme vyměnily již na letišti, kurz byl v pohodě). A pešky vyrazíme k ubytování a nákup večeře. Vybíráme víno, spíše podle cenovky a etikety, než že bychom se v tom vyznaly. Chtěly jsme albánské víno, ale většina vín je bohužel dovezena z Itálie. Když nám u pokladny naúčtují v přepočtu tisícovku, omluvíme se, že jsme šáhly do regálu vedle a jdeme flašku ještě vyměnit.
Sobota
Dáme si úžasnou snídani na ubytování a razíme do centra, kde odchytíme místní autobus číslo 11, který nás za pár drobných doveze k lanovce Dajti Express. Jedná se o jednu z nejdelších lanovek na Balkáně, cesta zabere zhruba 15 minut a překoná téměř 900 metrů převýšení (Tirana je 90 m.n.m., konec lanovky 1030 m). Nachází se zde národní park a místní toto místo hojně využívají k rekreaci, projížďky na koních, motokárách, či pouťové střílení z pušky. Po projití menšího areálu se jdeme podívat na výhledy na město a okolní hory a už razíme na výlet. V podstatě jdeme jen do kopce a vyškrábeme se do výše 1600 metrů, kde koukáme na zasněžené vrcholky. Dolů to vezmeme přes opuštěnou budovu. Kdo miluje urbex, ten by se zde vyřádil. V podstatě to vypadá, že budova nebyla nikdy dostavena a jenom chátrá. Na internetu zjišťujeme rozporuplné informace, že se jednalo o něco jako skautský tábor a prý i fungovala. Lanovkou sjedeme dolů, busem se přesuneme do centra a známou cestou už jdeme k našemu ubytku.
Neděle
Procházíme město, centrum je opravdu malé a několik významných budov a míst (náměstí, mešita, hotely) máme projité za chvilku. Za pozornost stojí bývalé hradby, ve kterých se nachází krámky a restaurace a v noci jsou přímo pohádkově osvětlené. V hotovosti zaplatíme vstupné do bunkru, ze kterého je nyní muzeum.
Máme hlad, a tak vybíráme restauraci. Vejdeme do první, která se nám zdá v pohodě. Bohužel tam mají tak nahuštěné židle, že se tam nedá pohodlně sedět. Sedneme si tedy na zakrytou terasu, kde mají hořáky. K pití si chceme objednat čas a dostaneme kázání, že nejsme v baru, že čaj zde nemají. Už tehdy jsme se asi měly sebrat a odejít. Volíme jednoduché jídlo, cenově je v pohodě, ale to, co nám přistálo na talíři? Prostě vám tam prdnou trochu špaget a nějakou omáčku, žádné aranžmá, těstoviny jsou spíš vlažné, žádný zázrak. Začneme si číst recenze a rveme si vlasy, kam jsme to vlastně vlezly. Bohužel to není vše. Číšnice nám přinese účet, kde si ručně dopíše 80% dýško v hodnotě jednoho jídla, teda 120 Kč. Takové dýško nedám skoro nikde. A tady ho v šoku zaplatíme a ani se nehádáme. Což mě zpětně mrzí, že jsme se měly ozvat, že s tím tedy nesouhlasíme. Za podprůměrné jídlo, ne příliš ochotnou obsluhu, a ne velký výběr jsme tedy zaplatily velmi nadprůměrné dýško. No, nechaly jsme se napálit. Aspoň jsme jim napsaly další peprnou recenzi. A snad si chytřejší turisté než my (ti co čtou recenze) vstup do této restaurace odpustí.
Prochází město, parky, velkou atrakcí je budova pyramidy. Dříve to byl památník, v současné době je předěláno na vzdělávací centrum. V noci krásně osvětleno. Údajně jedna stěna pyramidy byla zachována jako skluzavka, asi jsme i našly, ale neměly jsme odvahu to sjet dolů.
Pondělí – po snídani razíme na bus směr letiště. Musíme jít na check-in. Tam se nám stane milá věc, dostaneme do ruky telefon, a holčina nám česky vysvětlí, že za ní letí teta se strýcem a nikdy neletěli a zda bychom je nemohly provést celý procesem odbavení až ke gatu a v Čechách až k východu, kde již na ně budou čekat. Říkáme jim „naši důchodci“. Přes jazykovou bariéru si vůbec nerozumíme, a tak používáme pantomimu a překladač v mobilu. Jsou opravdu milí, stále se usmívají a myslím, že musí být velmi vděční, neumím si představit jiné sedmdesátníky bez jazykové výbavy vhozené do takový mumraje.
Až na cesty autobusem a vstupné do bunkru jsme vše platily kartou.
Náklady – letenka 980 Kč z Prahy zpáteční
Ubytování 1100 Kč/3 noci/osoba … ale dalo by se i výrazně levněji.
Celý víkend - ubytko, letenka, jídlo, vstup, suvenýry vyšel na 3 000 Kč.
dá se to i levněji
Co tedy ve městě vidět:
Pyramid of Tirana – brutalistická budova, bývalé muzeum otevřeno 1988, nyní vzdělávací centrum
Kalaja e Tiranes – pevnost Justiniána, historický hrad z byzantské éry
Sheshi Skenderbej – hlavní náměstí
Sheshi Nene Tereza – druhé největší náměstí
Kapllan Pashes – historická hrobka, mauzoleum z 19. století
Pomník Skanderberga – pomník albánského vojevůdce na koni
Ura e Tabakewe – most koželuhů, kamenný most z 18. století
Hodinová věž – z roku 1822, má 35 metrů a je zde vyhlídka
Dajti Express - lanovka
Park Rinia
Bunk´art – podzemní bunkr, postaven za vlády komunistického diktátora Envera Hodži, dnes je zde muzeum zaměřující se na dobu komunismu
Jak se ti cestopis líbil?
Šárka Skrbková procestovala 64 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 6 lety a napsala pro tebe 26 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil9 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Opravte si ten nesmysl s nejdelší lanovkou na Balkáně, nebo si to přečte někdo ze Zlatiboru a urazí se. :-)
Děkuji ;) tuto informaci jsem převzala, neověřovala jsem si ji;)
Šárko co ta reklama na konkurenci? 😋
Ježiš promiň :D to mělo být ukázka, že letenky jsou za pár korun, a zrovna jsem měla uložený tenhle odkaz :D :D
Tak to už jste druzí, co znám, co vyzkoušely tento Dajti Ekspres. Osobně jsem zatím tu možnost neměl. Během své první a bohužel zatím poslední návštěvy Albánie v roce 2021 jsem dal přednost výletu do Krujë, uctít památku Skanderbega.
Restauraci Řeka Zorby je tedy lépe se vyhnout obloukem?! Od vidění si vzpomínám na TFC (Tirana Fried Chicken). Snad není ještě horší ...
A konečně závěrem, nezašly jste zapařit do vyhlášené čtvrti Blloku?
Asi jsme staré, večery jsme travily s vínem a povídáním na pokoji.
Lanovka byla super, ušetřila nám dost cesty a jsou z ní krásné výhledy.
A ta restaurace asi funguje jen díky nepozornym turistům jako my, co nečtou recenze. S tím dyskem to od nich byla fakt drzost.
To tam nemají žádný bar se striptéry nebo se nekonají ladies party?
Na Dajti jsme v jednom hotelu nocovali. Byl tam pecka zapad slunce, ktere zapada za Tiranou. Hezky pada do more, ktere bylo i na tu dalku dobre videt. A pohled na nocni Tiranu za to taky stal.
Ahooj my bydleli v ODA hostel, kde je nejlepší restaurace v Tiraně i s večerní živou hudbou, se snídaní za 750 na noc pro dva :) úplně boží....dále jsme byli v největší dymkarně balkánu, Albánie se mi líbila a do restaurací které měli pod 4,7 jsme nešli :)