Athény
Athény - město historie, památek, dobrého jídla a plné turistů. Návštěva vám nezabere více než 4 dny a jak je strávit?
Cestopis z roku 2022 napsala splanik
Athény - symbol starověkého Řecka. Už od dětství jsem toto město toužila navštívit. Jaký milovník starověku by přeci nechtěl, že? Jelikož jsme už navštívila Řím, chtěla jsem vidět i Athény a případně porovnat, který z těchto dvou bývalých center vzdělanosti je krásnější. Abych je mohla porovnat, bylo zapotřebí Athény pořádně prozkoumat.
Pro návštěvu Athén jsme si vybrali měsíc březen. Jednak nebyla hlavní sezóna, jednak se počasí tvářilo, že bude okolo 15 stupňů, což k prozkoumání jižní metropole Evropy bylo ideální. Do Athén jsme letěli z Vídně s Wizz Airem. Let trval asi 2 hodiny a z letiště jsme byli rychle venku.
Tip: Kupte si Athens Pass, který vám umožní vstup do jednotlivých památek zadarmo.
Jak se dostat do centra?
Centrum Athén je od letiště vzdálené asi 35 km a nejlépe se do centra dá dostat metrem Blue Line, což zabere asi 40 minut a cesta vycházela na 9 euro. Kromě toho se tam dá dostat také autobusem linky X93, X95, X96 a X97, které stojí okolo 6 euro, ale zato jedou 60-90 minut.
Hala ke koupi jízdenek
Nástupiště metra
Plán metra
Plán železničních spojů
1. Den - objevování
Po příletu jsme se rozhodli trochu prozkoumat oblast, ve které jsme bydleli. Nedaleko od nás byla hora Lycabettus Hill, na kterou jsme se rozhodli vyšlápnout. Athény jsou položeny sice do údolí, ale nachází se tam pár kopců, takže jsme od metra i od ubytování stále stoupali. Na Lycabettus se dá dostat několika směry, my jsme šli přes menší zahradu a napojili jsme se na hlavní chodník, který nás dovedl až na vrchol hory. Cesta je lemována zelení a kaktusy. Jakmile se člověk dostane do určité výšky, vidí Athény jako na dlani. Samozřejmě náš zrak směřoval hlavně jedním směrem - na Akropolis. Jak jsme po čase zjistili, Akropole byla vidět téměř ze všech vyšších poloh města.
Pohled na Lycabettus
Pohled na Athény
Kostel sv. Jiří
2. Den - Za historií města
Jelikož jsem nadšenec historie, nemohli jsme vynechat místní památky. Hned z rána jsme se proto vydali obhlédnout a navštívit památky, které jsme předchozího dne viděli z povzdálí a toužili jsme je navštívit osobně.
Naše první zastávka bylo Aristotelovo lyceum, které v bájných dobách stálo za hradbami Athén a učil v něm samotný Aristoteles. V dnešní době z vyhlášené školy toho příliš nezbylo.
Aristotelovo lyceum
Poté jsme se vydali k chrámu Dia Olympského. Tento chrám byl největším chrámem v Řecku i přesto, že nebyl nikdy zcela dostavěn. Jediné, co se dochovalo do dnešní doby je devítičlenné sloupořadí. Zajímavostí je, že chrám ležel opět mimo hranice starověkých Athén a vstupovalo se do něj skrze Hadriánovu bránu, jejíž nápis říká:
„Toto jsou Athény, starověké město Thessea." a ,,Toto je město Hadriána, nikoli Thessea."
Oba výroky poukazují na historickou slávu Athén. Jak víme, Athény byly podle bájí založeny Thesseem poté, co na Krétě zabil Minotaura a vrátil se zpět na pevninu. Naopak Řecko se ve 2. století př. n. l. stalo provincií Říma, na což odkazuje nápis, který na oblouk (bránu) nechal vytesat římský císař Hadriánus ve 2. století n. l.
chrám Dia Olympského
místo pro převlečení
lázně
Hadriánova brána
Den se krátil a památek bylo ještě hodně. Historickými uličkami jsme se dostali na další starověkou památku, a to na římskou agoru (náměstí), která nabízí pohled na Věž větrů se slunečními hodinami. Odtud jsme se vypravili do Hadriánovy knihovny a pak na oběd.
Římská agora
Věž větrů
Hadriánova knihovna
Cadillac Burgers
Areopagus Hill a Akropole
Po obědě jsme se vypravili k největší ikoně Athén - Akropole. Na Akropoli se dá jít dvěma vstupy. Hlavní vstup (tzv. východní vstup) bývá často v sezóně vytížen. Druhou možností je boční vstup přes Dionýsovo divadlo.
My jsme přišli hlavním vstupem, jelikož jsme předtím chtěli navštívit Areopagus Hill, který se nachází před Akropolí, a díky tomu, že byl březen, jsme nečekali ani minutu. Areopagus Hill Je to místo, kde je velké množství turistů, protože z této hory je Akropole vidět velmi zblízka, což sem přivábí velké množství návštěvníků, kteří zatouží mít fotku převážně s bránou Propylaje.
Historicky je to významné místo díky tomu, že zde zasedala Rada 300 a právě zde docházelo k častým debatám, zda mají Athény vstoupit do války proti Persii, či Spartě. Na tomto kopci také řečnil slavný Athéňan Periklés, za jeho působení zažily Athény největší rozkvět ve své historii.
Areopagus Hill s výhledem na Akropili
Parthenon z přední strany
Parthenon ze zadní strany
Pohled na Akropoli
Po zachycení Akropole na foťák jsme se konečně vydali k její návštěvě. Prošli jsme bránou Propylaje a před námi se otevřelo prostranství s chrámem zasvěceným bohyni Athéně Parthenos (panenské), patronce města. Z toho důvodu se chrám také nazývá Parthenon, neboli chrám panen.
Akropole kromě Parthenonu nabízí také pohled na Dionýsovo divadlo, na Odeon Heroda Attica či na Karyatidu. Právě vedla chrámu Erechtheia zdobeným karyatidami se nacházel bájný olivovník bohyně Athény, který zde nechala zasadit poté, co si Athéňané zvolili za ochránkyni města právě bohyni Athénu.
Dionýsovo divadlo
Odeon Heroda Attica
chrám Erechtheia
Karyatidy
Po návštěvě Akropole jsme se vydali na nedaleký pahorek Filopapo. Jedná se o místo, ze kterého je nejlépe vidět Akropole. Cestou na Filopapo se můžeme zastavit u tzv. Sokratova vězení, ve kterém byl tento řecký filozof údajně vězněn, přesto mělo význam za 2. světové války, kdy se v něm ukrývala cenná řecká díla, aby nebyla odvezena ze země.
Takže pokud chcete mít nejlepší fotografii Akropole, je tento pahorek nejlepším možným místem!
Sokratovo vězení
Pahorek Filopapo
Pohled na Akropoli
Panathenaiský stadion
Poslední zastávka nás čekala na Panathenaickém stadionu, který je užívám i v dnešní době. V roce 1896 zde začaly novodobé olympijské hry. Je skvělé, že je návštěvníkům umožněno se po něm projít a zaběhat si.
3. Den - muzea
Třetí den jsme věnovali převážně návštěvě muzeí. Ráno jsme se pěšky vydali do Národního archeologického muzea, které v sobě ukrývá jeden z největších pokladů starověkého světa. Jedná se totiž o Agamenonovu zlatou masku.
Národní archeologické muzeum
Korea
Řekové
Zeus
Maska byla v 19. století objevena amatérským archeologem Henrichem Schliemannem. Jeho tým totiž objevil Mykény, ve kterých dle Homéra vládl právě král Agamemnon, jenž se se svými bojovníky účastnil trojské války. Nicméně maska spadá do mladšího období a nepatřila tomuto mykénskému králi.
Agamemnonova maska
Zlatý poklad z Mykén
Pohřební masky
Zlaté předměty
Po návštěva muzea jsme se vydali na hlavní náměstí Syntagma Square a pozorovali výměnu stráží, která byla dost impozantní. Během výměny stráží jsme se zadívali na stěnu za nimi, kde je hrob neznámého vojáka padlého za 2. světové války. Odsud už jsme trávili teplý den v přilehlém parku zvaného Národní zahrada královny Amálie a dalo by se říci, že i místní menší zoologická zahrada.
Parlament
Syntagma Square
Hrob neznámého vojáka
Střídání stráží
Národní zahrada královny Amálie
Místo k relaxaci
Odpoledne jsme se trávili v muzeu Akropole, které v sobě ukrývá všechny starověké klenoty, včetně pravých soch Karyatid či soch Parthenonu. Dá se zde také naobědvat na terase s výhledem na Akropoli.
muzeum Akropole
Vstup do muzea
Karyatidy
Originální sochy z Akropole
Po tří hodinové návštěvě muzea jsme se procházeli po historických čtvrtích. Náš cíl bylo tržiště ve čtvrti Monastiraki, kde je k prodeji kde co. Zejména tedy maso, ryby a různé plodiny. Prohlídka byla však velmi rychlá, jelikož směsice vůní mému žaludku příliš nevoněla.
Vstup na tržiště
Prodej masa
Prodej oříšků
Poslední den
Předchozí den patřil muzeím, proto jsme se náš poslední den rozhodli strávit venku. První naše zastávka směřovala tentokrát do řecké agory. Ta je o dost větší něž ta římská a má mnohé co nabídnout. Zejména se jedná o nejzachovalejší chrám v Athénách - Hefaistův chrám.
Návštěvníci se také mohou projít ve stoe. Což je sloupořadí kryté střechou, v jejíchž prostorách se procházeli filozofové se svými studenty a debatovali nad otázkami stvoření. Stoa kromě toho také nabízí vstup do menšího muzea.
Pohled na řeckou agoru
Hefaistův chrám
Stoa
Filozofové
Další zastávkou byla čtvrť Kerameikos, která podle svého názvu byla proslavena převážně výrobou keramiky. Dneska se v ní nacházejí převážně náhrobky bohatých Athéňanů.
Kerameikos
Pohled na rozvaliny
Náhrobek
Obytná čtvrť
Odpoledne jsme věnovali návštěvě přístavu Pireus. Dojeli jsme tam opět metrem. Cestou jsme zahlédli také Georgios Karaiskakis Stadium, který hostil LOH ve fotbale v roce 2004.
Pireus je přístav, který měl svůj význam i ve starověku. Athény se za peloponeských válkách staly téměř nedobytným městem a to díky vysokým hradbám spojujícím Athény s Pireem. Tak mohli Athéňané dál obchodovat, aniž by je spartské vojsko ohrozilo. Po prohře bylo podmínkou Sparty, aby tyto hradby byly strženy. Nicméně dnes je Pireus důležitým přístavem i kulturním střediskem.
Divadlo
Přístav
Pulzující město
Přístav
Athény jsou nádherné město, plné historických monumentů, památek a uliček. Jsou také místem moderního umění, skvělého jídla a pití i pulzující metropolí, kde den rozhodně nekončí se západem slunce, ba naopak.
Jak se ti cestopis líbil?
splanik procestovala 27 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidala před 1 rokem a napsala pro tebe 1 úžasný cestopis.
Zobrazit profil8 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Za me Rim,Recko radeji ostrovy na koupacku... ze staroveku ale nej Egypt,bohuzel to mistni obyvatelstvo to trochu kazi... ale pamatky bomba.
Řím je nádherné město, projela jsem také Egypt (Káhira, Luxor a další památky) a máte pravdu, že místní obyvatelstvo si necení toho, co má. Přesto jsou památky nádherné. Jen je škoda, že jejich velká část je v Londýně.
Athény na mě udělaly dojem převážně díky historickému centru. Ostrovy jsou oproti hlavnímu městu jinde.
Dobře napsaný cestopis, užitečný návod pro další návštěvníky Atén, je vidět, že jste svůj čas využili na maximum. Jen s tím posledním odstavcem bych tak úplně nesouhlasil. Nebo ho spíše doplnil o informaci, že Atény jsou zároveň i městem špinavým, kromě Akropole jsou celé posprejované, plné žebráků, feťáků a bezdomovců. Za návštěvu určitě stojí i tak, ale hlavně díky bohaté historii, současnost mě příliš nenadchla.
Také jsem měl možnost Atény navštívit a hodně míst se mi líbilo. Jistě by tomu tak nebylo, kdyby byly celé Atény opravdu tak špinavé. Nějakou špínu, grafity a podivná individua lze spatřit zejména severně od Monastiraki a všude okolo Omonia. Aby se člověk těmito místy nepohyboval často, doporučuje se si tam nezvolit ubytování a spíše se soustředit na čtvrtě jižně od Akropole nebo okolo vrchu Lycabettus. Rovněž Piraeus jako obrovské město a přístav mile překvapil.
Atény byla má oblíbená destince byl jsem zde 4x naposledy v roce 2018 a řekl bych že naposledy (maximálně někdy na otočku na nějaké fotbalové derby) ..
Tam je to OK snad už jen tu té Akropole (Plaka celkově) a Lycabettusu ..
Jinak bordel ,špína,grifity ,pochybná individua ..
Kdysi výstavní čtvrť mezi Syntagmou a Monastiraki se proměnila ve smradlavou stoku - na náměstí Monastiraki jsem se necítil bezpečně ani ve dne na tož po setmění ..
V metru pochybná žebrající smradlavá individua hlavně linka na Pireus. V metru se krade ve velkém osobě jsem v tom roce 2018 jeden pokus naštěstí odrazil druhý už byl bohužel úspěšný (naštěstí jen záložní peněženka).
Děkuji vám za komentáře a souhlasím s vámi všemi. Město jsme si prošli pěšky a je kromě historického centra velmi špinavé. Dokonce jsme narazili i na střední školu, která mi spíše připomněla školu z filmu Fuck you pane učiteli, jelikož to nevypadalo jako škola, ale spíše místo sprejerů. A jak píšete, kromě historického centra to není čisté město.
Díky za sepsání cestopisu pro ty, koho město láká. Před léty jsem tu strávila týden a stačilo, a to jsme s sebou měli místního Řeka. 😉 Akropolis a její muzeum super, Plaka a Monastiraki taky ušly. Ale jinak na mě město nepůsobilo moc sympaticky. Takový šedivý závan devadesátek. I pár Řeků mi říkalo, že Atény jsou jednou z těch horších částí země. Všechno je ale o názoru.
Souhlasím s Vámi, je pravda, že zbytek města (ne historická část) žádnou proměnou neprošlo. :-)