Cornwall a souostroví Scilly
čtyři dny v anglickém Cornwallu a jeden den na souostroví Scilly
Cestopis z roku 2020 napsala Lucie _B
Den první: Exeter, Padstow, Rock
Vstáváme brzy ráno. Okolo sedmé už sedíme v autě a míříme po A303 směr Devon. Cesta ubíhá rychle sem tam nějaká kolona, přeci jen je pondělí ráno. Za necelé dvě a půl hodiny parkujeme v univerzitním městě Exeter. Vychutnáváme si ranní kávičku v kavárně Coffee 1 a o chvíli později vajíčka Benedikt v místní čajovně s výhledem na svatopetrskou katedrálu. Obíháme pár obchodů, fotíme již zmíněnou katedrálu a pospícháme k autu, tři hodiny utekly jak voda. Více času na Exeter bohužel nemáme.
„Exeter je svými 131tisíci obyvateli hlavní (ne vsak největší) metropolí Devonu. Leží na řece Exe a najdete zde nádhernou gotickou katedrálu svatého Petra z 11. století u které se v zimě pořádají typické vánoční trhy.“
Snídaně v Tea On The Garden
Gandy Street
Obchod s botama na Catherine Street
Katedrála svatého Petra
V Cornwallu provoz trošku houstne, cesty se zužují, většinou se jezdí v jednom pruhu. Za necelou hodinu a půl přijíždíme do rybářské vesničky Rock, nacházející se co by kamenem dohodil od města Padstow, které je známé mimo jiné svými kulinářskými podniky a různými foodie festivaly. Gordon Ramsay si zde v roce 2017 koupil za dva miliony liber prázdninový dům. Ostatně i my zde zastavujeme jen kvůli šéfkuchaři Paulu Ainsworthovi a jeho restauraci The Mariners. (Telefonická rezervace do The Mariners v době covidové předem nutná.) Auto máme zaparkované za 5 GBP přímo u obrovské pláže v Rock, odkud se po schodech dolů dostáváme přímo na pláž, kde má být přistaven místní mini trajekt, který nás převeze na druhou stranu zátoky. Jelikož je odliv, trajekt kotví asi půl míle nalevo přímo v zálivu. Zlatý písek kam se podíváme, sem tam louže mořské vody a okolo pobíhající psi a děti stavící si hrady z písku. Stojíme přímo v ústí řeky Camel a je neuvěřitelné, že za pár hodin tady s přílivem bude voda. Všude kam se podíváme jsou naprosto dech beroucí výhledy.
Do Padstow vede asi pětiminutová procházka podél pobřeží. Centrum Padstow je maličké a plné lidí, je k neuvěření kolik lidi tady i po sezóně tráví volný čas. Dáváme si místní pivo Korev v hospodě Old Custom House. Před vstupem musíme vyplnit krátký dotazník ohledně jména, adresy a času příchodu. Kolem 16 hodiny se loučíme s Padstow a míříme zpět na trajekt do Rock, dnešní poslední odjíždí v 16:35 (vždy záleží na čase přílivu/odlivu).
Fronta na nalodění
Půlmílová cesta po pláži k trajektu
Ceník. Dalo se platit kartou
Kornšský lágr Korev
Uličky Padstow
"Trajekt" spojující břeh Rock a Padstow
Večeři máme v již zmíněné restauraci Paula Ainswortha The Mariners, rezervace na 18 hodinu, ale vtipný recepční vítající hosty u vchodu pro nás najde stůl o hodinu dřív. Restaurace je dost přeplněná, u stolu maximálně 6 lidí a u stolů na způsob "lavic" se nedá sedět vůbec. Sedíme v prvním patře přímo u okna se (skoro) výhledem na krásnou pláž a zapadající slunce. Jídlo bylo nad očekávání a nebýt namarkování dvou extra salátů, které jsme si neobjednali, bylo by vše v naprostém pořádku. Za tmy odjíždíme do ubytování v Newquay.
The Mariners
Crispy white bait
Ikonický "The Dogs Pollock", smažená ryba v toastovém chlebu s nakládanýma okurkama
Ústí řeky Camel mezi Rock a Padstow
Den druhý: Porthcurno, Sennen, Lands End, Newquay
Budíček máme dnes nastavený na osmou hodinu, to kvůli autu, které máme zaparkované cca 10minut pěšky od hotelu a musí se vyzvednout před devátou ranní. (Městská parkoviště v Cornwallu jsou od 16h do 9h ranní zadarmo.) V devět již sedíme v autě a po rychlé zastávce na kávu a menších uzavírkách na místních country roads, parkujeme kolem 10h na Porthcurno beach za 5 GBP na 3 hodiny, která je jednou z nejkrásnějších pláží Spojeného Království. K pláži se schází po malých schůdkách. Co nás dost překvapuje, vzhledem k počasí, že se zde koupe dost lidí. Pláž je maličká, z hrubého písku, nikde žádné řasy, nádhera. Napravo od nás se nachází Mineack Theatre, otevřené divadelní jeviště ve skále. Vstup 10 GBP a hodně schodů nás ale odradí a místo toho se vydáváme nalevo po vyšlapané stezce na útesy a vyhlídku Pedn Vounder a skalní útvar Logan Rock. Nalevo od nás se všude kolem pasou divocí poníci, nalevo se nám otevírají dech beroucí výhledy na anglické pobřeží, otevřené křisťálově čisté moře a drobné nepřístupné pláže. Za letních měsíců se zde dají vidět slunící se tuleni a skákající delfíni. Kolem 12h se zpocení odměňujeme zmrzlinou na parkovišti. Za chvíli nás čeká přesun do městečka Sennen na opačné straně Cornwallu.
Pozvolný vstup na Porthcurno beach
Porthcurno beach
Nejhezčí pláž v Anglii
Percella Cove, dostupná pouze loďkou nebo přeplaváním
Vyhlídka Pedn Vounder
Parkování se ukázalo jako nadlidský úkon, parkovací místa jsou malá, těsně u sebe a předražená. Máme štěstí, starší pár zrovna odjíždí a nabízí nám jejich místo, parkujeme přímo v přístavu. Hlad nás dohání, proto u okýnka kupujeme tradiční Cornish pasty se steakem a zeleninou. Nebylo vůbec zlé, bohužel druhá polovina skončila v žaludku drzého racka. Napůl hladoví se vydáváme směrem na Land's End, nejjižnější cíp pevninské Anglie, cestu lemují nádherné černé útesy podél pobřeží a vysoké vlny narážející do skal pod nimi. Zhruba v půli míjíme zrezavělý vrak německé obchodní lodi ztroskotaný v roce 1992. Po dalších 15 minutách jsme na místě. Čekali jsme klasickou turistickou tabuli upozorňující na nejjižnější místo Anglie, místo ní se ocitáme v naprosté turistické pasti. Všude obchody s předraženými suvenýry, galerie, stánky s párky v rohlíku, ale taky očekávaný ukazatel nejjižnějšího cípu Anglie u něhož stojí fotka 12 liber. Peníze raději utrácíme za místní točené pivo, které si vychutnáváme na sluníčku. Kolem třetí hodiny se vydáváme stejnou cestou zpátky. U parkoviště s pěkným výhledem na pláž ještě rychle hledáme kešku. Po návratu do Newquay zaplouváme do Rick Stein na fish and chips a o hodinu později už ležíme spokojení v posteli.
Steak and vegetable pasty
Vyhlídka na Sennen beach
Vrak lodi RMS Mulheim
Fronta na fotku
Svačinka
Grilovaný mořský okoun s hranolkama
Den třetí: Penzance a Souostroví Scilly
Probouzíme se do slunného dne. Je 7 ráno a vyrážíme směr Penzance. Před cestou se ještě stavíme do Aldi na rychlý nákup snídaně. Cesta rychle ubíhá a za hodinu a půl parkujeme v přístavu. Na úplně opačné straně přístavu na nás už čeká náš RMV Scillonian III. Boarding začíná v 8:30 a v devět vyplouvámě směr Scilly. Cesta má trvat slabé tři hodinky. Sedadla jsou pohodlné, dá se sedět venku i vevnitř. Bufet je na palubě otevřený a kávička moc dobrá.
Trajekt na Scilly
Lodní plán
Pobřeží Cornawllu
„V Cornwallu je hodně kouzelných míst, ale tím nejexotištějším mustí být rozhodně Scilly. Složené z pěti větších ostrovů a stovek menších neobydlených ostrůvků a skalisek. Obklopeno třpytivým průsvitným mořem a jemným bílým pískem, který byste čekali někde v Thajsku, dělá z britského souostroví opravdu unikát. Pyšní se desítkami kilometrů dlouhých písečných pláží a skalnatými zátokami. Díky své poloze a subtropickému podnebí poskytují útočiště tažným ptákům. Na ostrovech si přijdou na své opravdu všichni. Od kitesurfingu přes všemožné výlety na moře přes pozorování delfínů a šnorchlování s tuleni až po návštěvu botanické zahrady.“
Honící se mraky na Town Beach, Hugh Town
Náš Scillonian III. kotví v přístavu v Hugh Town na ostrově St. Mary's, a přestože v letáčku na lodi psali, že je zde teplota vzduchu v průměru o 12 stupňů vyšší než na pevninské části UK, nám to tak teda nepřijde a vytahujeme bundy. Nebe taky nevypadá nic moc a nejspíš bude pršet. St. Mary's má rozlohu pouhých 6 km², trvale jej obývá pouze 1800 obyvatel , taková větší vesnice. Aut jsme tu moc neviděli, většinou jen samá kola nebo golfové buginy. Naše už na nás čekají v jediné půjčovně na ostrově, za dvě kola platíme 32 GBP a po krátké instruktáži vyrážíme k Harry's Walls. Jedná se o dvě dělostřelecké bašty, které patřily k nedokončené pevnosti z 16.století postavené králem Edvardem VI. na obranu proti Francouzům a Španělům.
Jízdní řád na menší ostrovy
Pozůstatek Harryho zdí
Tradiční anglické dorty z Kavorna Caffe
Hlavní ulice v Hugh Town
Odsud se vydáváme k Buzza Tower, věži tyčící se ve svahu nad městem, která v 19. století sloužila jako větrný mlýn. Tady nás dohání šílený déšť a o 15 minut později promočeni až na kost vracíme kola do půjčovny. Je neuvěřitelné jak rychle se tady mění počasí, protože za dalších 10 minut začíná svítit sluníčko a na obloze ani mráček.
Buzza Tower
Kostel svaté Marie
Žízeň nás zahání do místní hospody na pivo. Od sympatické hospodské se dozvídáme, že ostrovy mají nejen vlastní pivovar a vinice, ale i palírnu ginu. Dočasný suvenýr na 45 GBP prodávají přímo naproti v cukrárně Miller's. Po skvělém jídle se jdeme konečně projít k již zmíněné pláži Porthcressa Beach a vyhlídce Peninnis Head s 14m majákem, který až do roku 1992 svítil na acetylen. Všechno je zde strašně blízko a všude se dá dojít pěšky. Do vyplutí našeho Scillonianu III. zbývá zhruba půl hodina, pijeme čaj v kavárně Kavorna a narychlo píšeme pohledy domů. Magnet na lednici se nám nikde nedaří koupit, místo toho kupujeme místní mořskou sůl s pepřem. Na Scilly jsme měli bohužel jen půl dne, ale určitě se sem chceme někdy vrátit, nejspíš ale letecky z letistě Exeter nebo Newquay.
Loďky místních v Old Town Bay
Maják na cípu Peninnis Head
Maličká Porthcressa Beach
Moderní domy místních
Zpáteční loď byla slušně zaplněna, každé druhé sedadlo přelepeno páskou a dost cestujícím (včetně nás) nezbývalo nic jiného než tři hodiny stát. Do Penzance připlouváme na čas přesně v 20h, z nepochopitelných důvodů musí loď nejdřív opustit všechen náklad a zboží a až poté cestující což trvá neuvěřitelnou hodinu. Po hrátkách s parkovacím automatem, který nám odmítal vydat lístek o zaplacení jsme museli nainstalovat appku a zaplatit přes ni. Na večeři nemáme ani pomyšlení, žaludky máme z houpání lodi dost na vodě. V jedenáct padáme do postele úplně vyřízení.
Taxi na okolní ostrovy
Lágr Korev a pale ale Tribute
Prázdná Porthcressa Beach
Nejmenší policejní stanice v UK
Malá vsuvka, zde angličtináři můžou přečíst o místní policejní stanici: https://www.theguardian.com/uk-n...dean-canna
Den ctvrty Newquay a St. Ives
Den začínáme snídaní a to typickými scones s jahodovým džemem a clotted creamem.
Devon way
Cornish Pasty
Clotted cream je vedlejší produkt vznikající zahříváním smetany, tolik typický pro jihozápadní Anglii. Pokud si jej namažete pod džem, říká se tomu Devon Way a pokud nad, říká se tomu Cornwall Way.
Venku se hodně rozpršelo, ale i přesto riskujeme výlet do 30 minut vzdáleného rybářského městečka St. Ives. Po asi hodinovém popojíždění se nám podařilo zaparkovat v kopci nad městem za 7 GBP na 4 hodiny. Pořád šíleně prší, ale s deštníkem nikoho nevidíme, procházíme se malebnými anglickými uličkami a hledáme poštu, aby jsme koupili známky a nějaké ty pohledy domů. Déšť nás docela zmáhá, proto zaplouváme do kavárny Scoff Toff, kde si při kávě můžeme napsat v teple pohledy. Mezitím venku přestává pršet a my se rozhodneme projít maličké centrum. Je to tu samá kavárna a pasty shop, obchody se suvenýry nebo pekárna. Ale taky hodně značkových obchodů se surfařským vybavením. V obchodu s alkholem se nám povedlo koupit již zmíněný scillský gin.
Scoff Toff
Uličky St. Ives
Centrum St. Ives
Barevné dveře jsou typické pro zdejší domy
V čase kdy bloudíme uličkami z jednoho obchodu do druhého přestává pršet. Pokračujeme po hlavní ulici která nás dovede až k pobřeží, které je tvořeno dlouhou písečnou pláží, menšími ostrými skalisky a na druhé straně taky menší zátokou ve které kotví loďky místních rybářů. Odliv je zde opravdu velký kolem 6 metrů. Voda je úplně průzračná a v dálce tyrkysově modrá, písek hodně hrubý a krásně oranžový a nikde žádné řasy. Na oběd volíme restauraci Hub Box přímo u vody. Za dva burgery s hranolkami a čtyři piva platíme 35 GBP. Venku se opět rozpršelo, navíc fouká šílený vítr, nemá smysl zůstávat a přesouváme se zpět do St. Ives. Poslední večer trávíme u vína v hospodě Lost Brewering Co., třídíme fotky a hodnotíme poslední dny dovolené.
Harbour Sand
Rozdíl zhruba hodinu
Gumáky nesmí chybět
Oběd v Hub Box
Místní cottage
Pláž Porthgwidden
Scillský gin v obchodě v St. Ives
Lost Breweing v Newquay
Den pátý: Eden Project
Je pátek, poslední den naší dovolené v Cornwallu. Vstáváme okolo osmé ranní. Balíme kufry a plníme auto. Na snídani jdeme naproti hotelu do levného Wetherspoons Twyan Blystra. Vajíčka Benedikt, typická anglická snídaně a dva bezedné hrnky kávu nás vyjdou na 12 GBP. Rychlý nákup na cestu v Aldi a vyrážíme směr Eden Project.
Komplexu budov dominují dva velké uzavřené celky, které se skládají z přiléhajících geodetických kopulí, kde jsou pěstovány tisíce druhů rostlin. Každá z menších částí napodobuje přírodní biom. Kopule se skládají ze stovek šestihranných a pětibokých, nafouknutých, plastových buněk na ocelových rámech. První z menších částí napodobuje tropické prostředí a druhá středomořské prostředí.
Kopule budovy v Eden Project
Po 30 minutách kolem 12 hodiny přijíždíme na parkoviště. K samotnému komplexu je to z parkoviště cca 15 minut z kopce. Fronty žádné, slečna za přepážkou nám odmítá vydat lístky a uplatnit Virgin Experience Voucher (obdoba našeho Slevomatu), vše jsme měli předem telefonicky rezervované, nakonec vše vyřeší kolem procházející manažer. Po rychlé kávě v místním bistru se pomalu vydáváme na obhlídku. Kvůli covidu zde nejsou žádné papírové mapy, u vstupu do areálu je QR kód, který po naskenování rozbalí mapu celého areálu včetně jednosměrné obhlídkové trasy. Venku celkově není nic zajímavého, všude zelené rostliny s cedulkami v angličtině a latině. Jelikož je začátek podzimu, moc barevných rostlin k vidění venku není. Jediné co se dá vypíchnout je zajímavá expozice včel, po celém areálu se nachází informační tabule o jejich druzích a jejich důležitosti pro budoucnost. V polovině trasy byla přes plexisklo k vidění přímo výroba medu.
Výroba medu
Včely tvoří velkou část Eden Project
Po povinném nasazení roušek jako první vstupujeme do tropického skleníku. Tady už je lidí podstatně více, tvoří se fronty a postupuje se pomalu. Teplota se zde pohybuje nad 35 stupňů. Je zde horko a šílená vlhkost. Nejvíc nás potěšil lanový most v korunách kokosových palem a banánovníků, a expozice palmy olejné. Bacha kam šlapete, volně se zde pohybují kruhoočka bledobřiché s mláďaty. U východu s úlevou sundáváme masku a kupujeme si další kávu.
Banánovník s plody
Kokosové palmy
Rýže moc nezaujala
Citrony
Lanový most
Druhý středozemní skleník je podstatně menší, zajímavější a přeci jen nám trochu bližší. K vidění je kolekce opojných přírodních vůní ze kterých se vyrábí parfémy (Z nichž nejvíc zaujala ta co voněla jako citronová vůně na záchod.), obrovské rostliny aloe vera, citrusové stromy i s plody, korkové stromy nebo naříznuté kaučukovníky. Vše doprovází informační tabule.
Bistro v jednom z biomů
Naříznutý kaučuk
Vyhlídková plošina v tropickém biomu
Čajovník
Venku to vypadá jako v každém jiném veřejném parku, zelené keře, odpadkové koše a piknikové stoly, pro případ, že byste si přinesli vlastní oběd. Krátkou procházkou k obchodu se suvenýry a východu už nám nic nepadne do oka. Jediné co zaujme je lanová zip line dráha nad celým areálem, která je ale kvůli covidu zavřená. Ač se to nezdá 4 hodiny utekly jako voda a kolem třetí vyjíždíme z areálu směr Charlestown, kde po pozdním obědu naše dovolená končí. Čeká nás už jen 3 hodinová cesta domů.
Baby squid s hranolky
Moules frites
Místní pivo
Jak se ti cestopis líbil?
Lucie _B procestovala 20 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Severní Ameriku. Na Cestujlevne.com se přidala před 3 lety a napsala pro tebe 3 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil7 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Pekný inšpiratívny cestopis.
V Cornwalle som bola naposledy pred 15timi rokmi a úplne si mi oživila pekné spomienky. V Padstow som istú dobu žila a bolo to moc fajn miesto. Skvelé čerstvé ryby, pasty a točená zmrzlina, tá krajina a útesy.... No krásne miesto, rada by som sa tam ešte pozrela.
Dekuju moc. V Padstow bych si dokazala predstavit zit, je to tam nadherne. Pred 15lety to tam muselo byt jeste hezci a dost klidnejsi, bez turistu. Skoda, ze bez auta se tam da tak spatne dostat. Letos se tam opet na par dnu chystame, dohnat resty z minula a snad nam tentokrat vyjde i to pocasi.
Děkuji za pěkné počtení. Byl jsem v Cornwallu v roce 2018. Dva týdny jsem bydlel v hostelu v Penzance a obešel jsem celý poloostrov až so St. Ives(asi 65km). Jel jsem tam z Olomouce sám autem v rámci zdokonalení mé angličtiny. V Penzance jsem si koupil výhodně týdenní legitku na autobus a vždy jsem ráno vyrážel tam kde jsem minulý den skončil. Každý večer v Penzance kulečník a šipky v hospodě s místními štamgasty. Jedna z mých nejlepších dovolených. Letos 30 června vyrážím zase autem na měsíc do VB. Mým cílem je Skotsko, konkrétně Handa Island, Achvary, Scourie atd. Po cestě zpět Invernes, Glasgow a Edinburgh. Snad to zvládnu. Ahoj Vlastík
Celé to obejít, to musela být nádhera, hlavně v létě, to si neumím ani představit. To musela být skvělá dovolená. Jinak doufám, že se červnový výlet vydařil, to zní jako hodně nadupaný itinerář. Do Skotska bych se hrozně ráda podívala, hlavně teda na Orkneje a ostrov Skye a do Edinburghu, třeba to jednou vyjde. :)
Moc pěkný cestopis, díky.
Moc děkuji :)
I recently tried Organic Body Essentials what is face toner used for and was pleasantly surprised. Their CBD oil provided swift contrast for my angst without any palpable side effects. The flavor was easygoing and not overpowering. Additionally, their purchaser navy was notable, addressing my queries promptly. Entire, I highly recommend Organic Body Essentials CBD someone is concerned anyone seeking high-quality CBD products.