Itálie - Pisa a Cinque Terre za víkend
Vyhlášená Pisa se svým krásným centrem, ikonické vesničky nad skalnatým pobřežím i koupačka, to vše za jeden víkend
Cestopis z roku 2022 napsal Dovolenkář Honza
Vyhlášená Pisa se svým krásným centrem, ikonické vesničky nad skalnatým pobřežím i koupačka, to vše za jeden červnový víkend roku 2022.
Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli mám jít do sólo dovolené nebo ne. Nakonec jsem si řekl, že kdy jindy to zkusit, než při takovémto víkendovém tripu. Cíl co chci vidět je Pisa a projet Cinque Terre vlakem (nebo alespoň část co stihnu, ale o tom později). Letenky pátek-pondělí z Prahy za přijatelnou cenu, navíc v létě a nebylo co řešit. Na konci pak naleznete pár faktických informací o cestě a taky náklady.
Takže vzhůru na cestu.
1. Den: Praha - Pisa
Odlet z Prahy se poněkud opozdil i přes žádné viditelné potíže ani fronty. Nakonec přistáváme až kolem 22h. Průchod ven je naštěstí absolutně bezproblémový a rychlý. Vzhledem k času kašlu na vymýšlení čehokoliv a beru si taxi. Před letištěm už mi volá paní z mého ubytování, jelikož mě čekala daleko dříve. Ubytování pak proběhlo velice rychle. Hlad a zvědavost mě vysílá do víru velkoměsta. Užívám si večerní pohled na celé Náměstí zázraků, kde je kolem 11 hodiny večer minimum lidí. Snad to zítra ráno nebude s množstvím lidí tak hrozné. Ze začátku se moc nedaří najít někoho, kdo by mě v tuto dobu ještě nakrmil. Dost restaurací už zavírá, nebo aspoň kasíruje poslední hosty. Nakonec slavím úspěch - Trattoria Toscana dal 1976, kousek od věže. I když jde o typickou turistickou tavernu a hodnocení na google je dost smíšené, za mě dopadá vše v pohodě. O půl 12 si dávám noční večeři v podobě boloňské omáčky a vína. Chuťově slušné a obsluha naprosto v pohodě i v tuhle dobu. Vracím se pak zpět na pokoj, ráno mě čeká dlouhý den.
Ubytování ve Villa Alba
Noční pohled na katedrálu a věž
Baptisterium sv. Jana Křtitele
Hlavní turistická třída v noci
2. Den: Pisa a Viareggio
Začínáme od rána hned zostra a mířím opět na Náměstí zázraků. Už ráno je zde snad milion lidí. Asi každý druhý se pokouší o kýčovité foto, jak zadržují naklánějící se věž.
Náměstí zázraků
Důvod proč na toto místo všichni chodí
Pokud chcete vidět zevnitř věž nebo další hlavní památky, musíte mít extra vstupenku, ideálně koupenou dopředu. Na věž se registruje na určitý časový slot. Ostatní místa je pak možné navštívit kdykoliv během platnosti vstupenky. Jednoznačně se vyplatí koupit celé „kombo“. Samotná věž stojí 20€, kombo 27€. Vstupenky jsou ke koupi online zde : https://www.opapisa.it/en/. Doporučuji určitě využít tento oficiální web před různými neofiko obchodníky, kterých google nabízí několik, někdy i na prvním místě vyhledávání.
Cesta na věž vede po úzkém a točitém schodišti. Vše ještě umocňuje náklon věže, který je pod nohami pěkně cítit. Nedá se vzít nahoru žádné zavazadlo – ani kabelku, tašku, batoh, atd. Vše si můžete nechat v bezplatném úložišti hned u věže (nebo lépe nechte v ubytování). Důvod je brzy jasný, opravdu není na schodech skoro žádné místo a potkat někoho kdo jde opačným směrem je docela zážitek. Výhled z vrchu je ale parádní.
hlavně nepotkat nikoho proti:)
Výhled
Zvonice na vrcholu věže
Pokud jde o další mnou navštívená místa:
Katedrála vypadá majestátně zvenku a opravdu hezky zevnitř. Bohužel byl zákaz focení a byl dost hlídaný několika dozorci. V době bohoslužeb je přístupná pouze malá zadní část.
Křtitelnice je velice zajímavé místo. Jednou za čas obsluha zavře vstupní dveře a paní provádějící běžně dozor předvede praktickou ukázku zdejší akustiky. Stojí za to si na to počkat.
Hřbitov neboli Camposanto. Na hřbitově je umístěno téměř tisíc původně antických sarkofágů, které byly používány i ve středověku a do 14. století byly umístěny v okolí katedrály. Hřbitov byl po celém obvodu ozdoben freskami, které však byly částečně poškozeny za 2. světové války.
Osobně tato tři místa považuji z centra za nejvíc zajímavá, ale je mi jasné, že to může být těžce subjektivní.
Vstup do katedrály
Křtitelnice
Nádvoří Camposanto
Náhrobky
Procházka centrem
Chvíli se ještě toulám starým centrem, ale pak přišel čas pozdního oběda. Po obědě se vracím zpět na ubytování. Jelikož je venku „krásných“ 36°C a jasno, beru koupací vybavení a přemisťuji se k nádraží. Přejíždím do prvního městečka na sever – Viareggio. Vybírám ho proto, že je to blízko z Pisy a zároveň je tu nádraží asi nejblíž k pláži a dá se tam relativně v pohodě dojít. Na nádraží zjišťuji, že stejný nápad jsem neměl zdaleka sám. Po příjezdu a krátkém bloudění po promenádě vybírám jeden z plážových klubů, který ještě nehlásil plno a dávám si krátký relax. Voda je mělká a dost teplá už teď v červnu. Lidí všude spousta, ale jelikož si zde lida celkem hlídají svoje kapacity, lehátko si najdete. Večer se vracím stejnou cestou zpět a kolem půl 9 jsem na pokoji.
Následuje čas večeře. Jedna z dříve vytipovaných restaurací je nedaleko hotelu a tak mířím na jisto. La corte di San Leonardo je malá hospůdka, typický rodinný podnik. Menu je menší, ale jídlo i víno zde bylo super, obsluha stejně tak.
Jelikož jsem chytil slinu, tak mířím zkusit jeden z vinných barů, které jsou ve městě. Můj výběr vyhrává podnik jménem Duende. Je to malý podnik, trochu bokem od hlavního turistického tahu, cesta sem ale rozhodně stojí za to. Vína byla výborná a obsluha přátelská a znalá vín.
Po tomto degustačním okénku už opravdu nastal čas jít spát. Nechci se vidět ráno.
Pisa centrale
Viareggio pláž
Jde se na večeři
3. Den: Cinque Terre
Po krátké noci opět vstávání docela brzy ráno. Bez dlouhého otálení se přesunuji na hlavní nádraží, svižná 20 minutová procházka člověka po ránu pěkně probere. Kupuji jízdenku do města La Spezia, cesta vlakem trvá asi hodinu. Po příjezdu zjišťuji, že sezóna je už v plném proudu :) . Nástupiště je naprosto obsypané lidmi a fronta na jízdenky se táhne dlouhým hadem až ven z budovy. Proto tedy jedno poučení – kupujte si raději Cinque Terre pass online dopředu. Na místě se dají koupit jen u pokladny, ne v automatu jako ostatní jízdenky. Dost turistů navíc tráví u pokladen neskutečně času. Když víte co chcete, máte nakoupeno během okamžiku. Po víc než půl hodině ve frontě držím v ruce konečně jednodenní jízdenku. Ta mě opravňuje k neomezené jízdě vlakem a zároveň slouží jako vstupenka na traily. Pokud pojedete více než 3x, určitě se vyplatí. Jednotlivé jízdné stojí 5€, vstup na jednotlivé pěší traily se platí zvlášť u hlídačů (nedostanete se bez placení např. i na některé známé vyhlídky). Díky brutální frontě tak odjíždím vlakem až po 11h, tohle fakt nebylo v plánu. Cíl stihnout všech pět zastávek dostává docela trhliny.
Vlaky jsou moderní...
... ale v létě jaksi dost plné
Po krátké jízdě vystupuji v první vesničce jménem Riomaggiore. Tato vesnička patří podle mě mezi dvě nejkrásnější z celé oblasti. Nejhezčí vyhlídka je dole u přístavu, což i díky internetu ví prakticky všichni, takže je potřeba se připravit na velké skupiny lidí. Výhled od moře na celý útes obsypaný barevnými domy je ale prostě super.
Vracím se na nádraží a čekám na další vlak. Druhé místo je Manarola. Pokud chce člověk dojít až na vyhlídku z vinice nad městem, je to celkem flák do prudkého kopce, který pak pokračuje i vinicemi nahoru. V letním vedru je to pořádná makačka. Naštěstí je zde ještě druhé místo odkud je pěkně vidět a kam je cesta lepší. Dávám si během procházky ještě zmrzku a pak jdu čekat na další vlak.
Jelikož se čas dost krátí, tak přeskakuji třetí vesničku jménem Corniglia. Usuzuji, že na vyhlídku nad městem je to podle všeho z nádraží dost daleko. Pokračuji tedy rovnou směr Vernazza.
Vernazza je asi nejikoničtější ze všech městeček a tak se tu dá čekat v létě pravé turistické peklo. Doslova tu člověk zakopává o procesí lidí. Výhodou je, že kromě malé pláže jsou tu hned dvě známé a pěkné vyhlídky. Navíc obě docela dobře dostupné. Na tu první nad městem není potřeba ani vstup na trail a dá se dobře najít kousek nad nádražím. Po krátkém výšlapu tak zastavuji a kochám se skvělým výhledem. Najednou je 14h pryč, čas na první odpočinek a tak rovnou hledám místo na pozdní oběd. Většina restaurací i malých bister je totálně přecpaná. Po krátkém hledání se vkrádám do jedné malé hospůdky, kde pro mě alespoň vykouzlí místo u malého stolku u baru. Těstoviny s mořskými plody ani Aperol nezklamaly. Po obědě se vydávám na druhou vyhlídku nad městskou pláží. Její začátek se hledá o malinko hůř a taky je to letním vedru pěkný výšlap do kopce . Nakonec se zastavuji a kochám na úžasném místě kde mám vše jako na dlani. Taky tu nejsou skoro žádní lidé. Po chvíli se vracím a dávám si 15minut pauzu na pláži a pak už musím dál k nádraží na poslední úsek.
Konečně se dostávám do poslední vesničky jménem Monterosso. Jelikož je už pozdě odpoledne a mám toho plné zuby, tak prvně vyrážím do přístavu zajistit si trajekt zpět do Riomaggiore. Mám asi hoďku a půl, tak zůstávám na pláži na krátký relax a koupačku. Moře je tu víc osvěžující a taky vlny větší než ve Viareggiu předchozí den. Většina úseků je samo placených (za větší část dne bych s tím neměl problém, ale takto to nemá cenu). Je tu i pár bezplatných míst, jedno je výhodně nedaleko přístavu, kde konečně chvíli odpočívám a užívám si moře. Před cestou mám tak jen krátkou procházku kolem pláží. Na vyhlídku dál za vesnicí, která je na útesu už naprosto rezignuji. Večer si už jen užívám plavbu podél pobřeží. Co zjišťuji až pozdě: jsou tu zdá se dva souběžné trajekty – jeden jede rovnou až na konec do Riomaggiore, zatímco druhý projíždí všemi vesničkami. Jestli tedy chcete blízký pohled z lodi na všechna městečka , je potřeba vybrat lépe než já.
Riomaggiore
Manarola
Vernazza - vyhlídka u nádraží
Vernazza a výhled co stojí za to
Turistické peklo v centru
Pláž v Monterosso
Končím tak rovnou zpět v Riomaggiore a přecházím na vlak. Absolvuji stejnou cestu jako ráno jen opačným směrem. Po procházce zpět na hotel je najednou večer. Dávám krátkou pauzu a jdu si najít večeři.
Vracím se na místo činu a končím na tom samém místě jako první den. Tentokrát si dávám rovnou dva chody, poslední večeře je jenom jedna:).
Tím končí druhý den plný pohybu a je čas balit a jít spát.
4. Den: Pisa - Praha
Vstávačka v 7 ráno, člověk už není úplně svěží, ale prostě musím. Nechávám klíč na „recepci“ a po anglicku se vytrácím. S paní majitelkou jsme se rozloučili už včera večer. Po 20 minutách jsem opět na hlavním nádraží a následuji značení „Pisa mover“. U nástupiště zjišťuji, že automaty na jízdenky nefungují a pracovníci nás pouští dál s tím, že zaplatíme na konečné. Asi není potřeba hádat, jak to dopadlo - samo neplatil nikdo nic. Upřímně, 5€ za 5 min jízdy, když musíte dalších 15 minut šlapat pěšky do/z centra je docela zlodějna.
Na letišti je spousta lidí, ale překvapivě rychle procházím kontrolou. Ještě že nemám kufr k odbavení, bylo by to na dlouho. Za kontrolou lidé polehávají na každém volném kousku, snad všechny lety jsou navíc dost zpožděné. Nakupuji ještě zásoby vína domů a s více než hodinovým posunem konečně míříme k letadlu. Po usazení čekáme další skoro hodinu na odlet. V Praze tak přistáváme o 2 hodiny později. Stíhám ještě rychlý oběd a už mi jede akorát bus domů. Další den už mě čeká zase práce.
Konečně jdeme k letadlu
Zhodnocení dovolené:
Obě tato místa stojí rozhodně za návštěvu. Hodilo by se ale příště víc času. Pisa se dá za den zvládnout v pohodě (alespoň ta hlavní místa). U Cinque Terre je to diskutabilní. Dost lidí říká , jak to v pohodě jde. Ano, proběhnout se to dá, ale nebude to zrovna klidné "dovolenkářské" tempo. Podle mě první krok je nepodcenit přípravu – day pass kupovat online dopředu a pokud to jde, případně i rozbít základní tábor v La Spezia (nebo v Levanto pokud jedete od severu). Jen cesta z Pisy sem zabere cca hodinu. Z Pisy jsem odjížděl kolem 9h, ale z La Spezie jsem stihl první vlak až po 11h díky výše popsaným zdržením.
Na konci června bylo už stabilních 32-36°C, tak pokud člověk plánuje se toulat pěšky, jel bych klidně o měsíc dřív. Zase to ale nebude tolik na koupání, je to pak otázka priorit.
Základní informace k cestě:
Letenky: Ryanair z Prahy, k tarifu přikoupeno sedadlo kvůli checkinu dopředu (aneb poplatek za pohodlnost).
Doprava: Nejlepší pro dopravu po okolí i v samotném Cinque Terre je jednoznačně vlak. Auto je tady spíš na obtíž. Ceny jízdenek nejsou nijak drastické - jeden úsek 3,6€, Pisa – La Spezzia od 8€, jeden úsek v Cinque Terre 5€.
Cesta na / z letiště: Taxi do centra vyjde mezi 15-20€. Pokud budete bydlet blíž k nádraží nebo vám nevadí procházka, můžete využít Pisa mover – automatický „vlak“, který jezdí mezi letištěm a hlavním nádražím. Cena za jednu krátkou jízdu je ale celkem úchylných 5€.
Ubytování: Villa Alba, cena 120€ za 3 noci (jednolůžkový pokoj). Jedna noc tedy necelých 1000Kč. Dvojlůžko by vyšlo cca 650Kč za osobu a noc. Objednáno přes booking.com. Ubytování ve starém italském domě, u šikmé věže jste pěšky za pár minut a nemůžete zabloudit. Cesta pěšky z vlakového nádraží zabere cca 15 minut svižné chůze. Jen umístění na rušné křižovatce to trochu kazí.
Restaurace: klasika jako všude na jihu Evropy. Těstoviny začínají někde na 9-10€, masitá jídla od 15€ víc, Aperol 6€, Víno 4-6€ za skleničku, větší množství pak vychází výhodněji. Pivo většinou kolem 5€. Většina restaurací si účtuje poplatek za prostírání (tzv. coperto), většinou šlo o 2€, tak pokud jste v Itálii poprvé, tak ať nejste překvapeni.
Tip kam zajít na jídlo:
La corte di San Leonardo – malá rodinná hospůdka s jednoduchým menu. Super jídlo i obsluha. Výborné víno.
Trattoria Toscana dal 1976 – i přes dost rozporuplné recenze ji zmiňuji. Zachránili mě před vyhladověním večer po příletu, kdy mě vzali i delší dobu po zavíračce. Za mě obsluha v pořádku, jídlo spíš průměr, ale neurazilo.
Rozpočet:
Letenka: 1020Kč (případný příplatek za priority byl 500Kč/směr)
Ubytování: 3000Kč za singl (za pokoj pro dva bylo 4200Kč)
Doprava do hotelu a zpět : 500Kč (taxi, zpět zdarma)
Cena za „zájezd“ tedy cca 4500Kč
Doprava a výlety: 1200Kč (převážně náklady na vlaky)
Cinque terre day pass: 450Kč, Vstupenky Pisa: 670Kč
Jídlo a ostatní: cca 4000Kč
Parkování Praha : 0Kč ( nebylo potřeba, šlo bez problému dojet busem z místa bydliště)
Jak se ti cestopis líbil?
Dovolenkář Honza procestoval 31 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 1 rokem a napsal pro tebe 11 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil9 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Díky za příjemný report.
Pisa je u mě v hledáčku už pár týdnů, momentálně průběžně sleduju cenu letenek.
Cinque Terre musí být fajn, ale asi bych oželel koupání a dal ho až někdy v září, srpnu, nebo ted v květnu. Těch lidí tam snad bude méně.
U nás pokud vyjde ta Pisa, tak spíše zamíříme směr Lucca, Marina di Pisa.
Pisa je moc hezká, Lucca fantastická. Líbilo se mi tam víc než ve Florencii. Marina na koupání super, i v srpnu bylo málo lidí. A pokud budete mít čas, doporučuju navštívit Sienu.
Pro nás je časově ideál spíš tak květen, případně září, takže lidí o to méně. Snad.
Siena je pro mě dlouhodobé lákadlo, pokud bych měl den k dobru, jedu raději tam, než třeba do Florencie.
V Taliansku je turistov veľa v každom období. Pred piatimi rokmi som bol koncom februára v Cinque Terre a turistov bolo veľa. Príroda aj počasie pripomínali v tom období náš apríl/máj.
Práve sme v Apúlii,včera Alberobello a Lecce a turistov je tu úplne minimum 😀
Díky.
Super tip na parádní výlet.
Praktické tipy, super. Jsem teda ráda, že na věži jsem byla před lety a ještě za studií. 15 euro společná vstupenka a žádné časové sloty. Bohužel dopad masového turismu. Tehdy taky existoval městský autobus jedoucí přes letiště. Malá ráda - k nádraží je to z letiště asi 15-20 minut chůze, pokud netrváte na ubytku u náměstí nebo nemáte večerní let. Cinque Terre bylo už tehdy plné. Nicméně stojí za úvahu mít jako výchozí bod La Spezii. Nemá sice sama i sobě turistické atrakce, nicméně je to příjemné město s dobrou polohou.
Perfektní, díky moc, určitě se bude hodit!
Děkuji všem za komentáře.