Krásy Kypru za 7 dní - pěšky, místní dopravou a se 100 Eury v kapse :)
Nízkonákladový track po západní části ostrova - spaní pod širákem, spousta pomerančů a koupání na Afroditině pláži ....
Cestopis z roku 2019 napsala Petra Vašáková
V tu dobu byly nejvýhodnější letenky s přestupem ve Varšavě od společnosti Polish airlines lot, které jsme koupili s předstihem zhruba 3 měsíce před plánovaným odletem.
Vymysleli jsme několik verzí, co vidět, kde přespávat a co brát sebou. Původní myšlenka projít malebné pohoří Troodos padla někdy měsíc před odletem s tím, že bychom si neužili moře a stihnout oboje za týden by bylo příliš hektické. Naším cílem měl být výběžek Akamas (chtěli jsme obejít pěšky), ale pro nedostatek vody jsme náš cíl nemohli uskutečnit a museli jsme se vrátit. I tak to byla cesta nezapomenutelná, plná dobrodružství a romantiky.
Zajímavé pobřeží na začátku pol. Akamas
Nejhezčí kostelík, který jsme cestou viděli
Banánovník
Na rozcestí
Západy Slunce jsou na Kypru luxusní
A už je to hotové
Naše cesta:
1. den: po příšerné noci strávené na letišti nebo namačkaní v letadle se nad ránem konečně nadechneme kyperského vzduchu. Na letišti sháníme informace o ranních autobusech do centra Larnacy (1), bohužel žádné spoje takhle brzy kromě taxíků nejely a tak pěšky vyrážíme 7 km do hl. města. Půl hodiny se vymotáváme z letišního areálu, pak nás ale překvapil chodník, který vedl podél hlavní silnice až do centra. Šlo se tedy relativně dobře, sem tam roj komárů, ale naše nadšení z očekávaného dobrodružství a krásný východ Slunce zahnal naši únavu někam do kouta. V centru si prohlídneme několik byzantských kostelů a poprvé se vykoupeme. Larnaca plná hotelů lemující pobřeží nás kromě památek příliš nenadchla. Sháníme obchod s potravinami, ale kromě trafik je vše v neděli zavřené. V autobuse do Lemesosu (2) už na nás padne únava a i přes ledový vzduch klimatizace, usneme. V Lemesosu si uděláme jen krátkou zastávku na pobřeží, dojíme staré zásoby a hledáme autobusovou zastávku směr Pafos (3). To bylo trochu komplikované, ale ptáme se kolemjdoucích tak dlouho, až zastávku objevíme. Jen jsme nevěděli, z jaké strany autobuse přijede, zastávky byly na obou stranách a nejspíš zde zastavoval autobus z vícero směrů, a tak jsme na popud místních přebíhali z jedné strany na druhou, podle toho, koho jsme se zeptali. Naštěstí náš zachránila černošská turistika, která jela stejně jako my do Pafosu. Opět usneme vyčerpáním, akorát se probudíme když míjíme Petra tou Romiou (Afroditinu skálu). Pafos je rozdělený na horní a dolní část. Autobusové nádraží je jak naschvál v té horní, takže když pěšky scházíme cca 5km celým Pafosem, naštěstí nakonec narazíme i na malou pekárnu a malý obchůdek, kde se zásobujeme rybičkami v konzervě, džusem a vodou. Jupí, jsme zachráněni :), teď už jen najít místo na přespání.
V podobném duchu se odehrávají i další dny, i když každý den byl úplně jiný. Nejvíce jsme zabloudili v Pafosu při hledání Unesca (to nás tedy dost zarazilo, že ani místní nevědí, vedle čeho bydlí). Nejvíc jsme trpěli, když jsme museli šetřit vodou, protože jsme náš cíl nechtěli vzdát. Nejkrásnější pláž byla Afroditina. Nejlepší přespání bylo pod převisem kousek za Agios Georgios. Nejlepší ovoce - právě natrhané pomeranče. Nejdivnější jídlo - řecký jogurt z kozího, ovčího a kravského mléka. Nejkrásnější noční obloha - v půlce akamaského poloostrova, kde kolem nás široko daleko nebyla žádná civilizace.
Do Varšavy vyhlídkovým letadlem:)
Larnaca
2. den: zmačkaní po noci strávené na skále se pěšky vymotáme s Pafosu a busem se přesouváme na Coral bay (4) - odpočinek + koupání a po obědě přesun busem přes Peyiu (6) do Agios Georgios a odtud pěšky cca 4km poloostrovem Akamas k přespání pod převisem na pláži.
3. den: pěšky podél pobřeží, nacházíme fajn restauraci a krásné koupání a po obědě pokračujeme dál přes pláž Lara až k jeskyním, kde přespíme.
4. den: vracíme se zpět díky nedostatku vody, těšíme se, že se konečně najíme a napijeme v naší restauraci "na konci světa", po namáhavé cestě zpět si nejdřív dáme koupání a pak zasloužené občerstvení, navečer dojdeme k našemu oblíbenému převisu, kde už jsme spali.
5. den: ráno dojdeme do Agios Georgios a přes Peyiu se dostáváme do Polis, kde nacházíme kemp a ubytujeme se, koupání nic moc a kemp ještě horší, zato večerní procházka Polisu a návštěva typické taverny s řeckou večeří stojí za to. Konečně nemáme hlad:)
6. den: ráno vyrážíme pěšky směr Afroditina pláž, cestou se zásobujeme pomeranči a ochladíme se super zmrzlinou. Pláž je ta nejlepší, kterou jsme na Kypru objevili, koupeme se celé odpoledne a také zde přespíme.
7. den: Brzy ráno balíme věci a vracíme se prvním autobusem do Polisu, odkud jedeme přímým autobusem do Pafosu, navštívíme hrobky králů a v Pafosu se ještě vykoupeme, večerní autobusem se přemisťujeme do Lemesosu, kde čekáme na noční transfer na letiště.
Jak se ti cestopis líbil?
Petra Vašáková procestovala 20 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 4 lety a napsala pro tebe 9 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil5 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Najava: Též jsem příjemně překvapen, že i dnes jsou lidi, co spí klidně pod širákem :-)
(tedy, také mám pár podobných známých, ale běžné už to není)
Moc nechápu přínos tohoto "cestopisu" pro ostatní ?!
Že se zásobíte pomeranči či ochladíte zmrzlinou a jiné perly je pro ostatní opravdu obohacující ..
Navrch několik zbytečných fotek alá rodinné album!
@lma: Ty toho nechápeš víc. Např. proč lidi jezdí do takových póvl destinací (z tvého pohledu) jako JV Asie. Pěší poznávání malé části nějaké země je pro mnoho lidí zajímavější a přínosnější než rychlé objetí nejznámějších míst a tento cestopis tak pro ně bude ideální. Nejde zdaleka jen o snahu ušetřit, ale člověk tak zjistí mnohé věci, které si v běžném životě neuvědomuje. Třeba si víc užije ty pomeranče potom, co trpěl v předchozích dnech žízní, a logicky je tak zmíní. Já se snažím oba přístupy kombinovat.
Žádné zbytečné fotky ála rodinné album tam nejsou. Jednou jsou tam oba, jednou autorka u cedulí a jednou on, jak staví přístřešek.
Děkuji za podporu :) Ano, zážitek to byl, už jen spát týden venku a vůbec se nezdržovat v žádných budovách je neskutečně jiný oproti životu ve městě, v kanceláři atd... a kde jinde si to vyzkoušet než tam, kde je krásně teplo. A ať si každý vyznává styl jaký chce, přeci o tom je tento portál, vzájemně se inspirovat. A jestli je tu někdo proto, aby druhé kritizoval, tak ho upřímně lituji. Asi to není moc šťastný člověk :)
Dobrý den,
Vaše cesta mě inspiruje. Chtěl bych podniknout cestu do stejné oblasti jenom se spacákem. Chci se zeptat, ve kterém měsíci v roce jste cestu podnikla a jestli jste se při spaní venku cítila bezpečně. Rád bych tuto cestu podnikl v lednu, kdy by měly být teploty v noci kolem 9 stupňů.
Díky