LVOV za KAČKU
K popisu tohoto města mi povolený počet znaků rozhodně nestačí, takže to zkrátím – LVOV je pro mě TOP STROP mnou navštívených měst roku 2019! Láska na první pohled i chuť prvního sousta na jazyku..💛
Cestopis z roku 2019 napsala CESTUJI za KAČKU
TERMÍN: září 2019
PROČ UKRAJINA, LVOV?
Proč znovu Ukrajina? Byla jsem zde v dubnu a nyní, skoro na konci roku, po zhruba 12 cestách, tedy i zemích, které jsem měla tu čest letos vidět a zažít, mohu říct jediné… Právě ukrajinský trip do Kyjeva a Černobylu byl tou nejúžasnější cestou roku 2019! Způsobil to jednoznačně Kyjev, určitě ještě víc než exkurze v Černobylu. To právě díky němu se mi už tenkrát Ukrajina navždy vryla do srdce..💛 Svojí čistotou, prostotou, tím, že jsem nečekala vůbec nic, ale o to větší silou mě ve vší své pokoře a kráse ohromila. Všudypřítomné květiny, hlavně v rukou místních lidí, kteří je nosí svým rodinám, přátelům, láskám.. Všudypřítomná vůně pivoněk. Nezapomenutelný zvuk klapání v metru, naprosto neuvěřitelná čistota naprosto všude. Ale hlavně úsměv na tváři místních lidí a dobrota, laskavost a pokora, kterou mají vepsanou ve tváři. Tohle vše byly důvody, proč jsem si už při odletu ze země na letišti v Kyjevě říkala, že se sem rozhodně vrátím a nebude to dlouho trvat. Ještě na tom stejném letišti jsme totiž tenkrát potkaly partičku Čechů, kteří si udělali trip i do Lvova, a ti nám řekli: Kyjev je nádherný, ale Lvov, to je opravdu masakr. Když to řekli, věděla jsem, že ještě letos Lvov uvidím na vlastní oči! Stůj co stůj! Jsem ráda, že ne všechny moje cesty mají stejný důvod, proč jet sem nebo proč tam. Obvykle totiž říkám: "Protože levná letenka…" Jasně, v každém městě nebo místě na světě se vždycky najde něco krásného, něco k objevování, prožití… Ale má svoje kouzlo letět i někam, kam se těšíte, kam chcete, kam jste si to přeci jenom tak trošku přáli…. Lvov, to byla nejenom levná letenka (necelých 600 Kč), ale hlavně moje vysněná destinace🙏
A jaký Lvov je v reálu? Úplně jiný než Kyjev!🙃😊 Víc barevný, víc nádherných staveb, vyhlášené restaurace na každém kroku.., ale stejní místní lidé - srdcaři, co se vám zapíšou do srdce! Ta města ale nejdou srovnávat, protože jsou tak odlišná, jako by bylo každé v jiné zemi. Jedno ale společné mají - mentalitu místních - hodných, pracovitých, srdečných a pokorných lidí, díky nimž jsou teprve nádherná a nezapomenutelná!
Kdysi jsem četla, že by měl každý v životě vidět tři města - Prahu, Krakow a Lvov. Že jsou to nejkrásnější města Evropy. S Prahou souhlasím bez debat😍😊, v Krakowě jsem zatím nebyla a Lvov, to je od dnešního dne moje druhá srdcovka.. 💛
Jen vstoupíme do trolejbusu z letiště a dýchne na mě nostalgie. Jízdenka za 5 Kč, která se kupuje u řidiče a pak se musí označit v zařízení podobnému tomu, co si pamatuju z dětství v Praze... Na sedadle vedle mě starý pán, který ihned zachytí, že kontrolujeme trasu v mobilu a ihned s námi začíná rozhovor. Radí, ptá se odkud jsme, sonduje, jaké je u nás počasí a při pohledu na mě, jak bojuji s označením jízdenky, se s úsměvem ptá, zda u nás máme taky takové trolejbusy. Všichni se zasmějeme odpovědi že ne, že jsme je všechny dávno prodali sem na Ukrajinu 🙈🙃 a to už s náma debatuje celý autobus. Pán dokonce předříkává básničky a já s úžasem sleduji, jak přede mnou putují z ruky do ruky peníze na jízdenku od cestujícího ze zadní části vozu k řidiči a pak zas zpět. Úžasný svět.. Stařík pořád mluví a usmívá se a my přikyvujeme a smějeme se, aniž bychom rozumněly, co je obsahem jeho vyprávění. To totiž vůbec není podstatné. Podstatné je to, že už teď jsem tu "doma" a vím, že tohle město bude moje druhá Praha. A scenérie za oknem to jenom potvrzují. Když vycházíme starodávné schodište v historickém centru Lvova k našemu bytu, mám pocit, že jsem na zámku. Kombinace starobylého vchodu i budovy, její vůně, krbová kamna v ložnici, naprosto úžasná bytná Julie a výhled z okna do ulice centra (obdobný jako na Staromáku)....miluju to tady! 💛💛
LETENKY NA UKRAJINU (LVOV)?
Letos podruhé jsem navštívila nízkonákladovku Wizzair.. Letenka z Bratislavy s odletem v sobotu brzo ráno do Lvova, dokonce zpáteční 😂, vyšla s členstvím v klubu na necelých 600 Kč. To je naprostá senzace! Ani tentokrát jsem nepřikupovala žádné zbytečnosti jako zavazadlo nebo sedadlo. Stejně jako vždy, můj 30 litrový batoh z Decathlonu bez problému prošel (a stačil) a stejně jako vždy – nakonec jsem seděla tam i zpátky vedle svých parťáku. Holt my klienti nízkonákladovek, my si to vždycky zařídíme ✌️😂
LETIŠTĚ LVOV?
Letiště se nachází 7 km od centra města. Míří sem především linky z východní a jihovýchodní Evropy. Letiště má jeden moderní a prostorný terminál. Orientace není nijak složitá a vzdálenosti jsou malé. Otevírací doba je 24 hodin. Přímo před terminálem má zastávku trolejbus číslo 29. Do centra jede 20–30 minut a odjezdy jsou cca á 15 minut. Cena za jednu jízdenku je 5 UAH a kupuje se u řidiče. Jízdenka se musí v buse cvaknout!! Připravte si přesnou částku :) Další možností je minibusová linka číslo 48, která do centra Lvova dojede asi za 30 minut při intervalu 15–25 minut. Jízdné stojí 5 UAH a koupíte ji u průvodčího uvnitř vozu. Obě linky jezdí zhruba od 7:00 do 21:30.
Ihned po příletu si kupte místní SIM a data. Místních operátorů je víc, nejlepší je určitě Joxem doporučený Kyivstar, kde nejnižší tarif začíná na 75 UAH. Ten ale v jedném místě, kde SIM na letišti prodávali (kupodivu směnárna :D ) neměli. Takže jsme koupili Vodafone, kde byl nejnižší tarif za 150 UAH(4 GB).
DOPRAVA A LVOV?
Musím říct, že jsme zas tak moc místní dopravy nevyužili. Skoro všude se dostanete příjemnou procházkou pěšky. Nechtěli jsme ani tak šetři peníze (to tady ani nejde, protože MHD je tak levná, až je to úsměvné), ale chtěli jsme toho ze skutečného Lvova vidět opravdu co nejvíc. A právě cesty až k periferii města byly mnohdy plné těch největších překvapení… Navíc jsme udělali něco pro naše zdraví. Nicméně sítě MHD je opravdu hustá, všelijaké autobusy, trolejbusy… Fungují zde dobře Google mapy, které vám vždycky vyhledají přesné spojení do cílové destinace. Jízdenka stojí od 5 do 7 Kč. Liší se cena v trolejbusu a v autobusu. Trolejbus stojí 5 hřiven, autobus 7. Co je na místních dopravních prostředcích nejvíc nezapomenutelné, to je fakt, že zde vedle sebe vidíte naprosto neuvěřitelné historické kousky tramvají a trolejbusů, ve kterých když nastoupíte, máte strach, že s každým zadrncáním (a že jich po cestě je) vyrvete buď madlo ze stropu (v tom lepším případě), nebo se vám autobus – trolejbus rozsype přímo pod nohama za jízdy a vedle těchto strojů vidíte i nejnovější kusy tramvají, které korzují i v Praze…
I když jsme se víceméně pohybovali pěšky, přesto všem doporučuji jízdu zejména v těch nejstarších kouscích zažít! Je to obrovský zážitek. Pro mě skoro stejně velký, jako jízda v autobusech na Srílance. Stejný adrenalin, stejně našlapané autobusy, stejně živo.. Vše spestřeno právě tím, jak jsou místní lidé poctiví a hodní… Nikdy už asi z hlavy nesmažu výjev, kdy vám během jízdy neustále kolují pod očima bankovky, tj. placení jízdenek ze zadních částí autobusu od nově přistoupivších směrem k řidiči a vrácení peněz zpátky. Vzhledem k tomu, že řidič pouze vrací peníze, ale neposílá jízdenky...dovedete si to představit u nás?? Je jasné, že jsou místní lidé prostě jiný. U nás by většina lidí vůbec neplatila, když nemusí… Jenže tady je to úplně jiný svět. Poctivý, slušný, jednoduchý, krásný… V Globusu se ohání reklamní kampaní: tady je svět ještě v pořádku.. V pořádku je ale (a rozhodně víc než v Globusu) právě zde, na Ukrajině.
Mapa tramvají: https://play.google.com/store/ap...Pvtcaox4Ks
MĚNA NA UKRAJINĚ?
1 Kč = 1,023 UAH (ukrajinská hřivna)
1 EUR = 26 ,446 UAH (ukrajinská hřivna)
UBYTOVÁNÍ LVOV?
Ubytování máme opět přes booking, a to zde: white flat on chernomorska.. Jeden malý postřeh. Ze dvou pobytů na Ukrajině - obě ubytovací zařízení vyžadovala platbu předem, a protože ve většině těchto ubytovacích kapacitách - apartmánech nemají možnou platbu kartou, začnou vás směrovat k záloze poslané na jejich účet. Bohužel nikoli klasickým převodem. Moje banka mi v prvním případě strhla skoro 300 Kč coby poplatek za platbu v cizí měně do zahraničí.. Jelikož jsem tu zkušenost měla s platbou v Kyjevě, této bytné jsem napsala, zda by nešlo zaplatit vše na místě. Stačilo asi sto padesát ujišťujícíh zpráv, že opravdu přiletíme 🙈😂 a kopie letenek...a vyhověla nám ;) Jinak stran ubytování - co dodat? Bydlíme za 150 Kč osoba a noc, v ceně je i luxusní snídaně. Ubytování je přímo v historickém centru. Naprosto úžasný apartmán (resp. byt), jehož součástí je samozřejmě kuchyň, sociálky a dokonce pračka. Samozřejmě wifi. Je to zde stylovka a navíc hned u Arménské katedrály v centru města 😍
JÍDLO A LVOV?
Už když jsem si chystala itinerář na tuto cestu, věděla jsem, že to bude náročný.. 🙈😂 Hlavně co se této oblasti – jídla – týká. Všechny zdroje na internetu, všichni průvodci, všichni přátelé… všihni se shodovali na jediném. Lvov, to je alfa a omega gastronomie. Nejenom naprosto luxusní, ale také neuvěřitelně levné. A měli pravdu!! 🙈🙈 Když k tomu připočtu fakt, že v tomto městě se nachází snad nejvíc možných kaváren a restaurací, a nejen možných, ale taky naprosto luxusních a vyjímečných, stylových a netradičních… a ceny jsou pro nás středoevropany naprosto neuvěřitelné… nejde udělat nic jiného, než polovinu itineráře přesměrovat právě sem. To přece nejde vypustit Kočičíkavárnu, kde vám, milovníkům čtyřnohých smradíků 🐶🐱, kočky běhají po stole a mezi nohama… Nebo restauraci Masoch café pojmenovanou po místním rodákovi, Leopoldu von Sacher Masochovi, kde vám kromě skvělého jídla vypráskají kožich bičem 🙈😂😂
A kdo byl na Ukrajině, určitě stačí říct dvě kouzelná slůvka “Puzata Chata” a není třeba vysvětlovat víc. Bezedný talíř za pár kaček… I ten je ve Lvově, jak jinak.
Už vůbec nejde vypustit podnik Baczewski Restaurant, který je vyhlášený svými snídaněmi a u nich tím, že tam za 150 Kč můžete jíst do prasknutí a ještě vám dají skleničku šampaňského, vodky a hrnek kávy. K tomu všemu tady sedí u piana muzikant a hraje jednu krásnou skladbu za druhou… V bílých klecích jsou nádherní žlutý papoušci… V jedné místnosti vám dělají na míru vajíčka, ve druhé palačinky plněné čímkoliv si řeknete… Všechno je propojeno luxusním zámeckým nábytkem a hlavně usměvavým personálem. Stačí si jednou trošku neohrabaně nabrat ze servírovacího táca a malinko posunout kousíček jídla, které na tácu, ohledně poskládanén, zbyde a okamžitě to obsluha s úsměvem na tváři spraví do dokonalé formaci. Neustále doplňují, takže stoly v podstatě přetékají od začátku dokonce. No dovedete si představit lepší začátek dne? Více informací zde: Baczewski Restaurant - Garden Canary Champagne Morning Buffet, adresa: Shevska Street, 8, otvírací doba: 8:00–00:00. A zajímavý článek zde:
https://travelingmega.com/en/the...zz6sBI6CiI
Také je zde spousta neuvěřitelných pivovarů, kde vám nabídnou úžasné degustační pivní sety. Nemůžu zapomenout na vyhlášenou středověku restauraci Rebernya nebo restauraci Kryivka. Tohle je fakt specialitka ala bunkr. Aby vás pustili dovnitř, musíte říct u vchodu heslo, které zní: “sláva Ukrajiny”. Pokud ho neřeknete, dovnitř vás nepustí. Když uvnitř zasednete ke stolu, občas vám kolem hlavy cinkne zvuk střelných ran, protože číšník vypálí pár “stylových” ran z pistole 🙈😂😂 Podobné vtípky můžete čekat celou dobu svého pobytu zde. Jak říkám, Lvov je pro gurmány naprosto jedinečný zážitek. Ráj! Co krok, to vyjímečná a originální restaurace nebo kavárna.
Jo a ještě je tam jeden dobrej joke. Je to podnik s názvem The Most Expenzive Galician Restaurant. Ceny jsou zde naprosto astronomické. Vy si musíte požádat slevu, která je ve výši 90%! Je to opravdu zážitek, dostat účtenku za jídlo ve výši několika tisíc hřiven a pak zaplatit o 90 % méně… Rozhodně zde nezapomeňte navštívit i záchod. A to i v případě, že se vám nebude chtít… 🤪😂
Ještě pod samostatnou gastro kapitolu spadají tři opravdu zajímavá místa – kombinace “muzea” a restaurace. Tou první je Lvivská kopalnya kavy, což je jednak velký obchod, současně kavárna, ale ve sklepě mají i kávový "důl". Dokonce i s důlní železnicí.🙂 Jedno spec. kafe zde taky opalují hořákem. Tou druhou zajímavostí je Lviv Handmade Chocolate – jedna z poboček hned vedle Masocha – pět pater čokolády!!!😍🤪 No a tím třetím místem je Fixage, kavárna s muzeem foťáků ve sklepě (zdarma).
Tady za tuto kapitolu bych chtěla osobně ale hlavně ze srdce, poděkovat Joxovi.. 🙏💛 On tady moc cestopisů nepíše😉, protože na to nemá prostor (je líný 🤪😂🙈🙊🙊),ale je to ohromná škoda. Nejen v komentářích, ale i po našem seznámení díky jeho zprávám a radám, které mi zrovna před cestou do Lvova dal, jsem si jistá, že cestovatelský svět přichází o hodně, když se o svoje zážitky a informace z cest nepodělí. Já osobně bych si bez jeho rad Lvov neužila ani z desetiny tak, jak se mi podařilo. Poprvé se mi totiž stalo, že jsem před cestou neměla opravdu moc času na přípravu. Hodně práce v práci, hektické období, spousta životních jobovek. To se stane každému, ale né každý je takový magůrek jako já, že si na nejhorší měsíc v roce naplánuje 3 tripy – Makedonie, Srbsko, Ukrajina. Tenhle poslední zářijový, do Lvova, jsem už opravdu ryla hubou zem. Přestože byl Lvov a návrat na Ukrajinu mým snem a letenka stála pár kaček, měla jsem ze své nepřipravenosti na tuto cestu opravdu takový splín, že jsem na chvilku přemýšlela, že cestu zruším. Nezrušila jsem jí z jediného důvodu – díky urputnosti Joxe a všem jeho radám, kterými mě zásoboval a vyvolal obrovské těšení se. Tento výčet restaurací a podniků, to je minimálně z 50 % jeho práce. Velké díky!💛
ITINERÁŘ LVOV:
DEN Č. 1 - BRATISLAVA - LVOV
Sobota začíná opravdu brzo. Vyjíždíme v 6:15 z domu. Jedeme čtyři, takže bereme auto. Vyjde levněji než autobus nebo vlak. Za hodinu a půl jízdy jsme v Bratislavě. Vy, kdo jezdíte na bratislavské letiště autem, tak určitě víte, ale třeba někdo radu ocení: nejlepší parkoviště “za Kačku” (resp. zadarmo a ještě střežené), je u místní Ikey ✌️🙈😂 Zaparkujeme na tradičním místě, bereme bágly a sypeme si to na autobusovou zastávku pár kroků od parkovacího domu, kde každých cca 20 min. zastavuje autobus č. 61 přímo na letiště. Na letišti jsme za 5 min., dělí nás od něj pouze dvě zastávky. To vlastně ani nemá cenu cvakat jízdenku (jen jí mít připravenou v ruce…😉) ..
Jsme na letišti, hurá! Můžeme zahájit “dovolenou”.. Jak jinak – welcome AIR drink v podobě skleničky šampaňského. To víte, nikdy nevíte, zda tento let nebude váš poslední… A přece se nezřítíme bez hladinky alkoholu v krvi 😂 V Bille měli v akci pána Muchu, což je jasný v momentě, kdy dvě “vedoucí” dvou skupinek vytahují z báglů identickou lahvinku 😂😂😂 Mucha sekt, nečekaná shoda. To je náhodička! 😂😂😂 No jo, my Češi, šetřílci. Bohemka taky není špatná, to je jasný, ale bohužel – tentokrát v akci nebyla , takže nos utřela 😂
V 9:20 stoupáme k oblakům a hodinu a deset minut čistého letového času máme na to, aby jsme se trošku prospali… Tento let, v podstatě jen stoupání, nabídka parfémů a jídla a ihned zase klesání, nám stačil na nabraní základních sil. Jsme ve Lvově, je poledne a půl den na Ukrajině před námi. Jdeme na to!
Ubytujeme se a vyrážíme do ulic. Bydlíme kousek od hlavního náměstí – Rynku.Právě zde se nah ho chází vyhlášené muzeum lékárny. A jsem také míří naše první kroky…
MUZEY APTEKA
Toto muzeum, když do něj vkročíte, je skutečná funkční lékárna, normálně v provozu. Lidé zde dostávají na recept své léky, zatímco vy, návštěvník, se rozhlížejte po nádherném starodávném mobiliáři. Poté zaplatíte symbolické vstupné – 40 hřiven – a jdete do dalších prostor této lékárny. Je zde k vidění všelijaké nádobí, zastaralé léky, staré dokumenty, receptury k výrobě léčiv, odměrné válce, sudy, hmoždíře...a vůbec – všechny možné přístroje a nářadí k výrobě léků od nejstarších dob po dnešek. Místností je zde řada a jak jinak ve Lvově – vedou do podzemí. I v této části je spousta lékárenských expozic. Když vezmu cenu vstupného, je to opravdu zážitek nejen pro nás, zdravotní sestry, ale pro každého…
Do Lvova nazývaného „perlou západní Ukrajiny“ jsme se nevydali jen za nostalgickou krásou zdejších paláců a kostelů ani za vyhlášenou gastronomií. Chtěla jsem, jak to u mě chodí, vidět alespoň stíny hrůz, kterými Lvov prošel (nejen) za 2. světové války. I zde jsou totiž místa hromadných vražd a nemilosrdných likvidací celých skupin obyvatelstva. A tento cíl jsem se rozhodla splnit hned v příletový den..
CITADEL INN
Zarostlá citadela, nyní pro mě naprosto "neuvěřitelný" pětihvězdičkový hotel Citadell Inn..😳Tohle místo je na první pohled pohádkově krásné.. Kruhová budova hotelu s cihlovou fasádou je v dokonálém stavu, chodby z drahých materiálů s akvarely starého Lvova a z terasy báječný výhled na město. V parčíku kolem budovy jsou lavičky obsazené mladými zamilovanými lidmi, začínající podzim kouzlí nádherně barevné scenérie...Bylo by to opravdu krásné a romantické místo. Má to ale jedno velké ALE. Lvovská citadela, jak se nazývá kopec, na němž 5* hotel stojí, má za sebou historii více než pohnutou..😞Historii, o které se tu běžný návštěvník nic nedozví. Právě v těchto místech, v místech luxusního hotelu města Lvova, nacisté v létě roku 1941 krátce po napadení Sovětského svazu, svého dosavadního spojence, zřídili tábor pro válečné zajatce, označovaný jako Stalag 328. Tímto táborem prošlo asi 300 000 lidí. Přibližně polovina z nich (udává se až 140 000 lidí ) „pobyt“ nepřežila, a to kvůli brutálnímu zacházení, podvýživě či absenci jakékoli lékařské péče. Šílené výslechy a hromadné popravy probíhaly v tzv. Věži smrti. V té věži, která byla před pár lety přestavěna na zmíněný hotel. A jeho hosté tu teď bydlí v bývalých celách smrti a mnohdy vůbec netuší... Odcházím citadelu dokola a přemýšlím, zda bych zde mohla bydlet jako hotelový host.. Nemohla, a to ani "za Kačku". Ani zadarmo. Nedovedu si představit, že bych na takovém místě mohla usnout klidným spánkem...
CITADEL RUIN
Ze čtyř mohutných věží pevnosti se do dnešních dnů dochovaly dvě. Ta druhá, tvarem zcela identická s hotelem, je dnes opuštěná, vybrakovaná a vede k ní od hotelu “cesta necesta".. To ale samo o sobě není to nejhorší. Strašný je pohled na ruinu ukrytou v lesnatém porostu. Zdevastovanou, strašidelnou, polorozpadlou. Lezem dovnitř. Očividně nejsme ani první, ani poslední. Nemluvím ale o turistech. Uvnitř ruiny je totiž naprostý smeťák. Všude odpadky, obaly od alkoholu, injekční stříkačky,.. Hnus. Právě na takovémto místě!
Dvě dochované věže, z jedné grand hotel, kde spí lidé aniž by věděli, že se zde vraždilo a z druhé ruina, kde se schází feťáci... Pro mě naprosto nepřijatelné a taky nepochopitelné..
Je smutné a nedůstojné, že v místech, kde přišlo o život tolik lidí, není žádný pořádný památník a dokonce ani cesta ne.. Důvodem bude zřejmě snaha o úmyslné pohřbení dějin. Přece jen - mezi personálem Stalagu 328, který provozovali nacisté, byli také místní lidé včetně etnických Ukrajinců..Snaha vytěsnit nepříjemnou historii je ale něco, co lze opravdu jen těžko pochopit. Každá země má své "kuří oka", ale i k smutné historii se obvykle všude přistupuje s respektem, s pomníky, památníky a vším podobným, protože smazat zlé nejde, ale zapomínat by se nikdy nemělo. Kór v dnešní době je nutné postavit se ke všem démonům minulosti čelem. Historii změnit nelze, ale poučit se z ní, to ano..
Po prohlídce obou CITADEL, té pětihvězdičkové, i té zchátralé, jsme se pěšky vrátili do města. Procházeli jsme přenádhernými ulicemi a já si opravdu chvilku připadala jak v Praze. Co dům, to skvost. Prošli jsme místními kostely a chrámy, mnohdy nám opravdu pbrali svou krásou dech… Co se mi ale líbilo že všeho nejvíc, to byl místní blešák. Nádherné knížky, ještě nádhernější starodávné fotoaparáty… Vlastně veškeré možné harampádí… 💛
Jsme tu pár hodin a mě jasné, že Lvov se mi zapíše pod kůži. Vedle přenádherných historických staveb i úchvatné socialistické budovy. Všude čistota a pořádek, na ulici jediný odpadek, nedopalek, obal od čehokoli. Všude navíc vidíme uklízeče a pracovníky místních úklidových služeb… Opravdu krásné a čisté město. Na první pohled také jednoznačně bezpečné.
Večeři dáváme pro dnešek v Puza Chata, vyhlášené síti ukrajinských restaurací. Přirovnala bych to k naší IKEA restauraci… Jen trošku větší sortiment servírovaných hotovek a samozřejmě podstatně nižší ceny.
DEN Č. 2
Dnes nás toho čeká mrak! :) Rozhodli jsme se druhý den věnovat co největšímu počtu zajímavých míst. Nebudu popisovat spojnice, ani to, co bylo první a páté, protože jich bylo tolik že si pořadí nepamatuji...
-
NÁRODNÍ PAMÁTKOVÉ MUZEUM LONSKY PRISON
Toto místo rozhodně dneska nebylo první ale to, které na mě nejvíc zapůsobilo.... Pokud totiž chcete poznat Ukrajinu a porozumět historii Lvova i mentalitě místních obyvatel, je toto přesně to místo, kam musíte jít... Je věnováno obětem okupačních režimů,. Právě zde na vás nejvíc dolehne hrdinství statečných Ukrajinců. Nenápadná budova se nachází na ulici Bandera a má dlouhou temnou historii. Téměř sto let totiž byla využívána polským, sovětským a nacistickým režimem jako vězení. Byly zde založeny úřady okupačních sil, které byly pověřeny plánováním a vývojem metod eliminace politických nepřátel. Toto vězení bylo používáno jako nástroj k potlačení ukrajinského lidu k vytvoření vlastního nezávislého státu. Bylo místem pro politické vězně, výslechy, mučení a sestavování zločineckých spisů. V sovětské okupaci (1939-1941) byla ve věznicích s prvními sověty umístěna lvovská sekce NKVD (něco jako předchůdce KGB). Během nacistické okupace byla tato budova vyšetřovacím vězením gestapa..
Dozvíte se zde o nelidských životních podmínkách... Voda nebyla připojena k celám vězení a vězni se mohli vykoupat jen jednou za osm měsíců. To bylo ale to nejmenší... Brutalita zde byla součástí každodenního života. Ať už mučení nebo týrání v podobě podmínek bránícím alespoň na chvíli odpočinku. Svícení nonstop, buzení vězňů... Prostě všechno, co oslabilo jejich fyzický a duševní stav. Je to místo, kde bylo během jednoho jediného týdne v červnu 1941 popraveno více než tisíc lidí...! Byli zde vězněni a nedůstojně a bolestivě zabiti obyčejní lidé, kteří se nedopustili ničeho špatného. Až tady si uvědomíte, jak moc byli Ukrajinci těmito režimy zasaženi. Myslím si, že navzdory tomu, že je pohled na tyto prostory opravdu strašný, je potřeba udržet tuto část dějin "naživu" a nedovolit, aby se něco podobného opakovalo....
-
HOTEL VLASTA
Tento hotel leží kousek dál od centra. Jde jsem dojet buď tramvají či autobusem, ale i pěšky se to dá. O hotelu jsem se dozvěděla úplnou náhodou těsně před odjezdem do Lvova. Je to jedna z brutalistických staveb. A opravdu! Když stojíte pod touto nádherou, jenom žasnete. Pro mě je příjemným překvapením, že v této budově hoteloví hosté stále bydlí. Tento hotel je pořád funkční a rozhodně není nějak zanedbaný nebo zchátralý.
-
FIXAGE
Tahle kavárna není jenom obyčejnou kavárnou. Je to současně i něco jako malé muzeum fotoaparátů. Už před vstupem je jich řada, při vstupu do kavárny už jenom žasnete. Zeď je přímo poseta starými typy fotoaparátů. Nádherné stylové prostředí k tomu. No a samozřejmě taky výborná káva a ty nejlepší zákusky. V suterénu, kde se nachází záchody, je i malé muzeum fotoaparátů. Rozhodně doporučuji navštívit!
-
CAT CAFÉ
Musím říct, že na tuto kavárnu jsem se těšila dle vyprávění asi nejvíc. Kočičí kavárna je totiž místo, kde nejsou kočicky jenom hlavním motivem výzdoby, ale opravdu zde živá koťata, kočky a kocouři chodí mezi hosty. Jsou to kočky všech možných druhů, národností! Také všech váhových kategorií. Převažují ale naprosto neuvěřitelní cvalíci. Až se někdy nechce věřit, že ten medvídek na vašem klíně je opravdu kočka. Mají zde spoustu odpočívadel, a to jak na zdích místo klasických poliček, tak i malých boudiček na zemi. Tato kavárna má přízemí a pod schody ještě suterén, zde ještě další asi 4 místnosti kavárničky. Koček je zde opravdu alespoň třicet. Chodí vám po stole mezi vaším jídlem, nechají se vzít na klín, klidně vám vlezou do klína i samotné a nechají se hladit. Jsou i celkem laxní vůči dětem, takže není potřeba žádné větší ostražitosti. Ovšem je docela blbý, když vy, milovník těchto chlupáčů, vezmete na kávu právě sem alergika na kočky…🙈😂
-
MUSEUM ARSENAL
Jak už je z názvu patrné, jedná se o středověkou zbrojnici, tedy muzeum plné zbraní. Zvenku je budova veliká a nádherná, určitě stojí za obhlídku. Bohužel ale, zbraním moc neholduji, takže jsme vnitřní expozici vypustili a nemohu tudíž poreferovat…
-
TERRITORY OF TEREOR MEMORIAL MUSEUM
Pamětní muzeum totalitních režimů je kulturní, vzdělávací a výzkumná instituce. Muzeum je zřízeno ve Lvově na území „Transitního vězení 25“ a „Lvovského ghetta.. Na toto je místo jsem byla opravdu zvědavá… Bohužel jsme si k návštěvě vybrali blbý den, a to pondělí, kdy je toto muzeum zavřené. I tak jsme jej okoukli z venkovní části a vím, že při příští návštěvě Lvova bude právě toto místo první v pořadí..
-
BEER CULTURAL EXPERIENCE CENTER - LVIVARNYA
Toto místo, musím říct, bylo jedním z nejlepších bodů našeho itineráře. Jedná se o malý pivovar s vlastním muzeem pivovarnictví. Leží kousek od Krakovské tržnice. Nicméně je trošku bokem z města., pěšky se sem ale dojít dá. Určitě doporučuji, a to jsem vinař. Pivo vypiju jednou za rok, a to ještě s odporem. Musím ale říct, že tady jsem vypila piva na 10 let dopředu. Vstoupíte do budovy a ihned se vás někdo ujme a nasměruje k vlastní exkurzi. Cena je 60 hřiven na osobu. Procházíte přes uvítací místnost do suterénu. Zde je řada místností plných expozice spojených s pivovarnictvím. Hodně zajímavé. Co je ale úplně nejlepší, to je vstup do "síně slávy". Jinak se to ani označit nedá. Všechno se blyští, všechno svítí. Neuvěřitelný lustr, neuvěřitelně velká místnost. Uprostřed ní naleštěné měděné pivovarské sudy na výrobu piva. Při vstupu sem si připadáte si jak celebrita při předávání Oscara. To se vážně nedá popsat, to se musí zažít. Z této úžasné a neuvěřitelně prosvětlené místnosti vystoupáte po schodech do degustační restaurace. I to je nádherná místnost. Co je ale úplně nejhezčí je fakt, že si zde můžete dát šestici místních piv – degustačních vzorků – dohromady za 45 Kč. Mají jak variantu 6 vzorků klasik, tak i 6 ležáků. Jinými slovy – za 90 Kč ochutnáte 12 opravdu výborných piv. Tomu se nedá odolat! Jestli pojedete do Lvova, sem musíte zajít!
-
STRYJSKY PARK A LVIVSKA DYTYACHA ZALIZNYTSYA
Tento park je opravdu krásný. Co je na něm ale úplně nejhezčí je místní úzkokolejka, která však jezdí jen o víkendu. Ta objíždí park dokola. Bohužel, v ten den, kdy jsme zde byli zrovna mi, její provoz pro tuto sezonu končil. I tak to bylo krásné místo a ještě se nám poštěstilo poslechnout si zde při místní ceremonii k uzavření provozu ukrajinskou hymnu.
-
MONUMENT OF UKRAINIAN FOOTBALL
Tato obrovská socha je věnována ukrajinskému fotbalu. Můžete ji najít ve Stryjském parku. Není to žádné wow, spíš překvapí, že tu něco takového je, když si člověk vzpomene na opuštěný fotbalový stadion… Každopádně je to hezké místo, kde o víkendu relaxují a odpočívají místní rodiny s dětmi…a kde si uvědomíte, že nejen kokos padající z palmy může člověka na dovolené lehko zabít - místní kaštany musí být stejně zhoubné :D
-
LVIV ARENA
Tato fotbalová aréna byla postavena pár let zpátky, a to z důvodu toho, že se zde konalo fotbalové Mistrovství Evropy. Docela jsme se na ně těšili, protože každá evropská metropole, která má fotbalovou tradici, je pro nás spojena i s prohlídkou místního nejvyhlášenějšího fotbalového stadionu. O to větší překvapení pro nás bylo, že je tato budova značně opuštěná. Nejen opuštěná, ale leží také zhruba dva kilometry chůze od nejbližší autobusové zastávky. To by vzhledem k opuštěnosti objektu až tak nepřekvapilo, ale kousek od arény jsou i nové byty. Bytové domy. Řekla bych, že byly vystavěny právě v době stavby této arény… Asi se počítalo s nějakým přilehlým sídlištěm. To zde opravdu je, ale je odřízlé od zbytku Lvova. Možná k té ponurosti návštěvy přispělo i počasí, protože ze slunečného dne najednou vykoukly černé mraky. My stojíme někde na konci světa, daleko od nádherného centra Lvova, fučí až to pěkné není, taky je nám docela zima, a místo prohlídky velkolepého stadionu všude zavřené dveře… Další rychlokvaška postavená jen za jediným účelem bez smysluplné koncepce a dopředu rozpočtu na udržitelnost a efektivní využitelnost proinvestovaných peněz... Na druhou stranu - po návštěvě athénského olympijského stadionu už mě v tomto směru nemůže nic víc překvapit...
-
BOIMOVSKÁ KAPLE
Přenádherná budova. Taky, kromě své krásy, zůstane v naší paměti i z jiného důvodu. Bylo to snad jediné místo, kde jsme ve Lvově viděli žebráka. Konkrétně paní… Byl to docela smutný výjev, kór u této kaple, kolem které chodí řada jeptišek… Nám zde došlo, jak málo je v tomto městě žebrání vidět. Kaple je nádherná, leží takřka v centru města.
-
LVIV BUS STATION
Další z zajímavých architektonických (socialistických) objektů. Tato autobusová zastávka leží docela z ruky, ale zase na druhou stranu – kousek od fotbalové arény. Určitě je hodně zajímavá a stojí za vidění.
-
BUDOVA FINANČNÍHO ÚŘADU A VYBYDLENÁ CITADELA
I na toto místo jsem dostala tip last minut. Je to neskutečna podívaná! Moderní obrovská stavba půl kruhového tvaru a do něj jakoby měla zapadnout – starodávná Citadela. Oboje působí velice kontrastně a zajímavě. Co je ale smutné, to je pohled na další vybydlenou stavbu – právě zmíněnou Citadelu.
-
KRYIVKA
Tato restaurace leží kousek od Opilé třešně :) Je to jedinečná tématická restaurace ve Lvově, kde vás obsluhují servírky v uniformě a kromě možnosti ochutnat typické ukrajinské jídlo, můžete dokonce slyšet střílet do stropu z různých zbraní druhé světové války. Restaurace se nachází v historickém centru města, na Tržním náměstí . Interiér restaurace vyjadřuje dobový vzhled skutečného dřevěného výkopu z druhé světové války - zbraně a různé další předměty války. Jdete v podstatě do podzemí. U vchodu vám otevře uniformovaný člověk, kterému musíte říct heslo: sláva Ukrajiny. Poté obdržíte uvítací drink v podobě místní pálenky. Chutná to chutná to trošku jako medovina… Kopnete to do sebe a jdete do podzemí. Rozhodně zde není signál ani wifi, ani data vám zde nepůjdou. Co zde ale je, to je neuvěřitelně nádherná a stylová atmosféra. Jste opravdu jako v bunkru. Výzdobou jsou zbraně, náboje, číšníci občas vystřelí z pistole nebo vypne světlo (pro dodání ještě větší atmosféry)… I když je tu poměrně dráž než v jiných podnicích, není to žádná hrůza. Rozhodně zde není dráž než v nějakém podniku v centru Brna… Dali jsme zde jen pár drinků a na jídlo mířili zase trošku dál…
-
GAS LAMP
Tak tuto restauraci máme opravdu 2 min. chůze od domu. Už její vchod nejde přehlédnout. Jak název říká, jedná se plynovou lampu, které je, kam se hnete. Co jsem vůbec netušila a zjistila až zde -Lvov přinesl na svět plynovou lampu, která se později stala známou jako „vídeňská“. Místní lékárnici Jan Zech a Ignacy Lukasiewicz ji vynalezli v roce 1853. V této hospodě je jedna z největších sbírek plynových lamp v Evropě. Atmosféru skutečné lvovské hospody doplňují výbuchy, záblesky, vůně plynu a tóny rockové hudby. Do restaurace vás navíc uvede průvodce s osvětlenou lucernou. U vchodu jsou různé skleněné válce plněné různobarevnými tekutinami – plynovým palivem. Před vchodem jsou i další věci spojené s palivem – kanystry, těžní věž… Když vejdete dovnitř vstupního baru, stejné prosklené nádoby s různobarevným obsahem jsou i zde. Vůně petroleje se opravdu nese celým objektem. Lampy jsou jak strarodávné, moderní, tak i takové, za které by se nestyděl ani Džin z láhve.
Sedáme ke stolu a dáváme místní degustační set. Objeví se před námi 12 zkumavek, každá jiné barvy. Chuť se nedá popsat, v podstatě stačí názvy degustační vzorků na přiloženém jídelním lístku… To myslím mluví za vše…
Degustační set hrdinně zvládáme, nad některými zkumavkami se nám otáčí žaludek i panenky současně. Zapíjíme to pivem a sangrií. Také se dostavuje hlad po celém dni chůze. Dáváme si zde snad to nejlepší ukrajinské jídlo. Jinými slovy – pokud budete hledat stylový podnik, kde se za dobré peníze najíte i pobavíte, musíte rozhodně právě sem!
OPILÁ VIŠEŇ
Tento bar leží přímo v centru města, na linku. Prodává se zde takřka jiný sortiment – opilá višeň. Přirovnala bych to něco mezi griotkou a červeným s vařeným vínem. Mají to jak ve studené, tak i v horké verzi – to ale vyjde zbytečně draho. Servírují do nádherných sklenic, také do kelímku sebou. Můžete si zde koupit celé láhve toho tolik éru nebo i čokoládu s Opilou višní uvnitř. Poznává zde řada lidí, jak jinak – tenhle nápoj se pije opravdu skvělé a ještě více skvělé leze do hlavy. Ochutnávku rozhodně doporučuji! Pokud v sobě máte taneční potenciál, který jen potřebuje trošku probudit, jste na tom nejlepším možném místě… 🙈😂
DIANA AT RYNOK SQUARE OPEN AIR CAFE
Tak na tento podnik jsme narazili úplnou náhodou, a to tehdy, když jsme se vymotali od Opilé višně. Leží přímo na rynku. Přes den je to celkem nenápadná kavárna, která se však večer promění na taneční parket. Nejen že se zde předvádí pár “talentů” od Opilé višně, ale hlavně – tančí zde postarší elegantní a nádherně společensky a tanečně oblečené páry, které to umí opravdu roztočit. Radost pohledět, chvílemi nádhera, chvílemi dojetí… Trošku návrat v čase… Přihlouplý a šťastný melancholický úsměv na tváři, za který ale žádná višeň nemůže..
Stihli jsme toho podstatně více než je psáno, ale dochází energie... Tak alespoň obrazem..
DEN Č. 3 - LVOV
Po včerejším "tour de lvovské restaurace" se nám ráno nevstávalo úplně nejlépe…
-
BACZEWSKI RESTAURANT
Přesto jsme se donutili a natáhli budík na 6:45 hodinu ranní. Důvod byl jediný – vystát frontu hodinu před otvírací dobou před jednou z nejznámnějších lvovských restaurací. Restaurace Baczewski, která leží kousíček od našeho domu, je vyhlášena nejenom nádherným, takřka zámeckým interiérem a skvělou kuchyni, ale hlavně svými snídaněmi. Dočtete se o nich ve všech průvodcích. A důvod? V průvodcích je stále zmiňováno za 120 Kč, ale nyní již za 150 Kč, což je stále symbolická cena, zde dostanete hodinu a půl nepřetržitý luxusní snídaňový servis. Do prostor této restaurace se pouští od 8 hod., ale věřte, že už před 7. hodinou zde stojí fronta. Ta fronta zde stojí až do 11 hod., kdy snídaně končí. Tyto snídaně jsou opravdu vyhlášené. Restaurace je nádherná, rozhodně doporučuji každému, kdo se do Lvova vypráví. Za zmíněných 150 Kč zde můžete hodinu a půl hodovat jak je libo. Nejen, že je zde mrak vybraných lahůdek přenádherně servírovaných, ale také zde hraje po celou dobu klavírista nádherné skladby a za zády máte v klecích papoušky. K menu, které je opravdu velkolepé, máte zdarma i skleničku šampaňského, vodky a kávu. Prostě je to velký zážitek!
Posilněni touto opravdu královskou snídani jsme vyrazili vstříc poslednímu dni ve Lvově.
První místo, kam jsme se rozhodli vyrazit, je asi 2,5 km od našeho ubytování vzdálený Lychakovský hřbitov. Tuto cestu jdeme pěšky, je nádherný slunečný den, ale norský radar varuje, že se to s odpolednem pokazí. Chceme proto využít každou chvilku, kterou si můžeme užívat babí léto… Navíc jdeme pěší tůru takovou, kterou jsme předchozí den nešli, tudíž objevujeme pořád nové a nové nádherné budovy, zajímavé restaurace, vjemy na ulici, které nás dostávají…
První místo, kam jdeme ale cíleně, je ARMÉNSKÁ KATEDRÁLA. To máme přímo za domem. Co dodat - nádhera!
Dále jdeme kolem nádherného kostela, dokonce nakoukneme dovnitř. Hned vedle něj je květinový trh a za ním nádherná tržnice. Kelímek malin za 30 hřeben nebo luxusní fík za 15… Nepřemýšlíme, bereme oboje. Posilnění zdravou svačinku pokračujeme dál.
-
VETERINÁRNÍ FAKULTA
Cesta nás vede kolem neuvěřitelné stavby. Vypadá jako nějaký kolos. Hádáme, o co se jedná. Opravdu nás překvapí, když zjistíme, že tato velkolepá majestátná budova je Veterinární fakulta. Ještě víc mě šokuje, že na tento takřka římský kolos navazuje čtyř kusí socialistický blok menší budov a následně ještě obrovská socialistická stavba. Všechno dohromady je ta jedna zmíněná veterinární fakulta. Hodně dlouho prohlížíme okolí. Opravdu impozantní stavba od a do Z.
-
LYCZAKOWSKI HŘBITOV
Po asi 0,5 hod. chůze přicházíme k branám hřbitova. Je to vůbec nejstarší historické nekropole v Evropě. Tento hřbitov je pohřebiště mnoha významných lidí z oblasti kultury, vědy a politiky, a to jak z Ukrajiny, tak i Polska. Podle jmen na náhrobcích bych snad i řekla, že více z Polska. A není divu. Lvov byl po mnoho let jedním z nejdůležitějších polských měst, takže řada Poláků, kteří byli vyznamenání pro vědu, kulturu, armádu… bylo pohřbeno právě na tomto hřbitově. Hřbitov má řadu náhrobků historické a umělecké hodnoty. Hroby zde zobrazují alegorické postavy a obrazy zesnulého, jsou zde také kaple, sloupy a obelisky v různých architektonických stylech. Hřbitov byl založen v roce 1786 a je dokonce starší než můj nejoblíbenější hřbitov v Paříži. Ten byl založen až v roce 1803. Je mi jasné, že návštěva metropolí spojená vždy s prohlídkou místního hřbitova, je tak trošku neobvyklá, ale já tahle místa prostě miluju. Hřbitov v Benátkách, hřbitov v Paříži, náš Vyšehrad… I hřbitov v Blansku mám moc ráda. Už jsem to kdysi zmiňovala, na těchto místech si člověk uvědomí opravdu podstatné věci. Navíc je zde vždycky nádherně - klid. Také lidé, kteří zde chodí s konvičkami, jsou úplně jiní, než lidé za branou hřbitova – spěchající, nervózní,… Podle průvodců je zde pohřbena celá řada významných osobností. Musím se přiznat – skoro nikoho neznám. To ale vůbec nevadí a hlavně – vůbec to nemění fakt, jak tento hřbitov působí.. To se nedá popsat, to musíte zažít.
Tento hřbitov, ostatně jako většina hřbitovů, má i své smutné období. Bylo to období po druhé světové válce, kdy polská populace Lvova, ta přeživší druhou světovou válku, byla násilně vysídlena. Právě na tomto hřbitově začaly nové pohřby, a to často na místě dřívějších hrobů. Hroby polských rodin tak byly zničeny. V současné době je hřbitov pro další pohřby uzavřen a má statut muzea. Nové pohřby mohou nastat jenom po obdržení zvláštního povolení, které vydává město. Na tomto hřbitově je pohřbeno téměř půl milionu lidí. Je zde hřbitov Obránců Lvova i hřbitov vojáků ukrajinské Haličské armády. Jsou zde také pohřbení vojáci ze Lvova, kteří zemřeli při střetech na východě země celkem nedávno... Musím říct, že právě při průchodu touto částí hřbitova s nespočtem náhrobků s fotografiemi opravdu mladých můžu, kteří všichni zemřeli v roce 2014, je mi opravdu smutno. Nejen smutno, ale je ve mě i zvláštní úzkostlivý pocit. 2014… Pořád si to říkám… Vždyť je to jak včera…
-
MUSEUM OF FOLK ARCHITECTURE - SKANZEN
Odcházíme ze hřbitova a jdeme další asi 2,5 km pěší chůze místnímu Skanzenu. Tento typ jsem dostala taktéž den nebo dva dny před cestou. Vůbec návštěvy nelituji. Je to přenádherný park uprostřed metropole. Je teda trošku bokem, ale dá se zde sem dostat chůzí úplně v pohodě. Park je obrovský. Když vystoupáte kopeček k branám, na jednu stranu vás čeká cestička k parku s různými aktivitami včetně ziplinu (ten byl ale v době naší návštěvy mimo provoz), na druhou stranu je cesta k právě zmíněnému skanzenu. Asi půl kilometrová procházka je odměněna vstupem do opravdu úchvatného místa. Vstupné je pouze 40 hřiven...
Chvíli mi přijde, že jsme zde úplně sami. Je vidět, že je pondělí, září… Sezona prostě skončila. Vzhledem k nádhernému prostředí a také k nádherné slunečné obloze nad náma si úplně živě představuji, jak to zde u musí žít vprostřed léta. Každopádně my jsme za samotu rádi. Procházíme všechny budovy skanzenu, staré domečky, ve kterých obyvatelé kdysi žili. Má to svoje kouzlo, obrovská romantika. Je zde také pár zvířátek, jako oslící, kačeny, prasátka… Takže pro mě naprosto boží místo. Přenádherný malebný rybníček uprostřed skanzenu, tedy starobylé vesničky, je dokonalé místo pro odpočinek. Ve skanzenu jsme asi dvě hodinky a jak říkám, opravdu relaxu čas.
Vracíme se opět pěší chůzí do města, a to hlavně z toho důvodu, že nám Google mapy vygooglily úplně jinou trasu, než po které jsme sem přišli. Jdeme pěšky protože už moc dobře víme, že Lvov, resp. každá jeho ulice, je unikát a nebereme tuto trasu tedy jako cestu z místa A do bodu B, ale jako další cestu plnou překvapení. A přesně tak to i bylo. Jdeme kolem několika nádherných chrámů a kostelů, do každého nakoukneme. Jméno si nepamatuji, už je to asi úplně jedno.
Přicházíme do města, resp. až k našemu ubytování. Trošku se při oblékneme, protože se ochladilo. Norský radar vážně nelhal. Řekla bych dokonce, že se z léta stal během 0,5 hod. pravý sychravý podzim. To nám ale nevadí, vyrážíme dál. Už nás čeká pouze návštěva loutkového divadla a poté opět pokračujeme po místních podnicích, kavárnách a restauracích, takže nepřízeň venkovního prostředí nám vůbec nevadí. Naopak, alespoň nemusíme litovat, že jsme zalezlí uvnitř různých objektů a budov.
-
LVIV REGIONAL ACADEMIC PUPPET THEATER
Loutkové divadlo máme také kousek od domu. Bohužel ale zjišťujeme, že se nejedná o žádné muzeum ani památku, do které jsou pořádány nějaké vstupy. Nicméně objekty otevřený a nikde nikdo, takže jdeme vzhůru. Potkáváme zřejmě nějakou paní uklízečku, je z nás docela překvapená, ale současně nám velice ochotně odemyká každé dveře a nechává nás za ně nakouknout. Jak říkám, na Ukrajině jsou lidé úplně jiní než u nás. U nás by nás stěžovali na dvě doby, co tam děláme…
-
MATUSYNI VAERENYKY
První naše gastro zastávka jsou Matusyni Varenyky , stylová venkovská hospůdka a hlavně typické ukrajinské jídlo. Ceny super, jen obsluha je samoobsluha :) Určitě stojí za návštěvu.
-
LVIVSKA KOPALNYAKAVY
Další naprosto bezkonkurenční místo je kousek od Rynku kavárna spojená s obchůdkem a hlavně s podzemím, kde je rovněž malá stylová kavárna - kávový důl spojený s železnicí. Vchod z venku je nenápadný, o to víc nadchne budova, vstoupíte-li. Projdete malou kavárničkou do nespočtu dalších prostor...je zde i muzeum, které ale bylo v den naší návštěvy zavřené. Je zde několik místností - obchodu s prodejem všeho možného kolem kávy. Jak produktů z kávy, tak hrníčků, konviček, košilí a já nevím čeho ještě :D Sešli jsme po schodech do podzemí, kde jsme byli rázem v úplně jiném světě. Opravdu starobylé podzemí... Dostali jsme na hlavu helmy a přes stylové koutky s restaurací došli ke stolku, který nám místní obsluha vybrala. Za 50 kaček místní speciální kafe bylo nádhernou tečkou. Nejen proto, že bylo luxusní na chuť, ale neskutečný zážitek, když nám naservírovali plechové hrníčky s bohatou pěnou zasypanou cukrem, který barman přežehl plynovou lampou. Samozřejmě si dal záležet a udělal několik akrobacií a ohňových efektů (v temném podzemním prostoru fakt hodně zážitek), takže jsme ....prostě "čuměli" jak puci s pusou dokořán. Celej kávovej dům nás stál víc jak hodinu času - naprosto skvěle stráveného času a "vstupné" bylo těch 50 Kč za to flambované kafe v podzemí.
-
LVIV HANDMADE CHOCOLATE
Aby nebylo zážitků málo, hned vedle kávy je Lviv Handmade Chocolate . Pětipatrová exkluzivní budova plná čokolády! Kavárničky, cukrárničky, obchůdečky, manufaktura, prostě nádhera! Zase hodinka utekla jako nic a já mám po vší té čoko hmotě snad o kilo víc :D
-
MASOCH CAFE
Tak na tento podnik jsem byla opravdu zvědavá...Je pojmenován po místním rodákovi, Leopoldu von Sacher Masochovi. Kromě skvělého jídla vám zde jako bonus vypráskají kožich bičem.😂
-
KUMPEL
Dneska už ani jedinou kalorii, říkám si v duchu a to už vstupujeme do dveří místní pivovarské restaurace Kumpel... No jídlo si rozhodně nedám, i když vypadá božsky, ale pivní degustační set zkusím. Pivo nepiju, nechutná mi, ale tady ve Lvově mají spoustu druhů a mě prostě baví ochutnávat. Občas kápnu na vzorek podobný našim rádlerům a ten dám s chutí do dna. Tady tomu nebylo jinak... Takže 6 degustačních skleniček, milion dalších kalorií hore a jdeme dál :)
Prý je čas na večeři :D Docela se děsím, že má pevná vůle povolí, ale hrdinně hrneme na rynku po dalšího podzemí, resp. do středověké restaurace. Vypadá to tu opět neskutečně. Stylovka. Všude kámen, obsluha v kostýmech, středověké chodby, všechno ze dřeva a kamene...dokonce i trůn s korunou tu je. Příbory, tak to je zážitek - jak právě vyhrabané na nějakém archeologickém nalezišti. Víno i pivo v kamenných číších...tady si fakt nejde nedat pečený koleno a dva poháry vína :D :D Záchod je taky obrovský zážitek, ale popsat se to nedá - to se musí odsedět :D
Před půlnocí jsme i s kelímkem "opilé višně" doma jak na koni, balíme, dopíjíme zásoby vína z lednice a googlíme další letenky do Lvova....
DEN Č. 4
Budíček máme hodně brzský, bytná nás hodí na letiště za 150 hřiven (je to "majlant" (tedy na místní poměry :D ), ale za to pohodlí to stojí, protože jsme tam přímo z ubytka za čtvrt hodiny a touto dobou stejně ještě MHD nejezdí). Na letišti trošku adrenalin, protože "část naší výpravy" nemůže stáhnout letenky... Nicméně nakonec stačil sprintík na přepážku wizz a s vytištěnými tikety nasedáme do letadla. Doma za 50 minut čistého letového času...
ROZPOČET?
- letenka Bratislava - Lvov - Bratislava: 600,- Kč
- ubytování 3 noci/ osoba se snídaní: 900,- Kč
- doprava: celkem 120,- Kč:
.
- jídlo, vstupné a ostatní: 2600,- Kč
Celkem tedy za 4 dny/3 noci na osobu s neskutečnou gastro palbou: 4 200,- Kč.
ZÁVĚREM?
Miluju Ukrajinu...
Kyjev mě dostal, Lvov dorazil.
Do Lvova si budu dělat každý rok výlet. Ne jeden, ale klidně pět. Jen tak - ne za "honičkou" alá CESTUJ za KAČKU, ale pro zasloužený odpočinek, za dobrým jídlem, skvělou opilou višní, luxusní čokládou a kávou ožehlou plamenem, pár ranami bičem v Masoch restaurant :D , spánek v historickém centru města v domě s neuvěřitelným duchem historie v každém schodu, ale hlavně - za národem, který vás dojímá a inspiruje na každém kroku. Kdykoli budu u nás doma "vyhořelá", unavená, zklamaná z lidí...zajedu si do Lvova nabít baterky. Stačí totiž nasednou u letiště do trolejbusu a dát se do řeči s místním pánem na téma počasí v Česku. Koukat, jak mi pod očima běhají bankovky z jedné strany autobusu na druhou a vůbec - lidé jsou zde jak z jiného století. A víte co, dneska na to myslím celý den, protože právě dnes naší zemí hýbe strašně smutná zpráva. Umřel NÁŠ Kája.... Já se včera vrátila ze Lvova. Mám angínu jako trám. Jsem tedy dost na měkko a nad vším přemýšlím tak nějak ...víc. Ten náš pan BOŽSKÝ byl jako tito lidé. Mohl sebekrásněji zpívat, malovat.... Ale to nejvíc, co na něm bylo, bylo to, jak se choval. Elegance, nonšalantnost, gentlemanství, pokora, respekt ke všem okolo něj. Měl respekt všech generací, nebyl nikdo, kdo bych neměl rád. Komu se to v dnešní době podaří? Honíme se na "instáčích" a "fejsbůcích" všelijakými extravagencemi, dokonalostmi a origialitami, bohužel ale ještě víc hnidopišstvím, kritikou čehokoli, zesměšňováním druhých, ubližováním, výsměchem...za lajky, ale přitom ten největší počet "lajků" dostane člověk, který je ztělesněním pokory, skromnosti a dobroty. Nic nepředstírá, na nic si nehraje. Stejný případ je náš Jarda Jágr. Všichni ho milují, i kdyby jedl agro-kuřata 3x denně sedm dní v týdnu. Spojitost mezi těmito dvěmi pány naprosto jasná. A víte co? Pokud budete chtít tohle - eleganci, skromnost, dobrotu a pokoru - zažít nejen u ojedinělých lidí, tak si zajeďte na Ukrajinu. Tady jsou takoví všichni ♥
Jak se ti cestopis líbil?
CESTUJI za KAČKU procestovala 58 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 5 lety a napsala pro tebe 41 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil125 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Super cestopis Kacko, zábavne napsano se spoustou uzitecnych informací jako vzdy. Budu se těšit na další a nenech se odradit idiotem/a co jsou schopny i sem zatáhnout politiku. Tak hodně úspěchů v dalších cestach
Ocenujete cestnost Lvovcanov platit MHD ale v Bratislave jazdite na cierno... Zvlastne.
Když naskakujete na bus k letišti u Ikey, není tam nikde automat na jízdenky. Řidiči v buse neprodávali. Takže ty dvě stanice a 3 min jízdy směrem k letišti - BEZ lístku. Zpátky si jej vždy koupím - je totiž kde. A ano, oceňuji slušnost a čestnost. Mě jízda na černo, byť to jinak někdy nejde, dobře nedělá.. ;)
To jo :(
Takovej divnej ošklivej den... Myslíš, že je to tím hnusným počasím? Jakože až bude zase sluníčko, budou i lidi zase víc lidi?
Existuju i ine sposoby a miesta predaja listkov. Vy viete, ze u revizora by Vam to nepreslo.
Vyuzivat zadarmo parkovisko Ikea (zaberat miesto zakaznikom Ikea) a zamerne si nekupovat listok na bus (hoci o plánovanej ceste viete x dni dopredu) mi jednoducho pride take vychcane...
@Jox Taky jsem se koukal, za 3 roky, první dva komentáře. Ale čemu se divit, čím méně toho člověk vlastního vytvoří, poradí nebo se podělí o zkušenosti, o to více agresivně a tupě komentuje a shazuje nejen práci jiných, ale i je samotné a tím nemyslím jen tu Reni
@Martin V
Vlastne clanky nepisem, je toho na webe vela a slohove prace mi nikdy nesli. Ak viem, poradim na inych strankach a skupinach, kde aktivne prispievam. Na cestujlevne som sa zaregistrovala pred par rokmi a kvoli zivotnym udalostiam som na to zabudla. Preto ta odmlka.
Cestopisy "za kacku" sa mi v podstate pacia, fotky tiez, ale nemam rada pokrytectvo a vychcanstvo. Nic tupe a agresívne som nenapisala.
Zajimava otazka, tzn kdyby Reni85 neco z toho obcas upiratila, tak je to vlastne v cajku a muze si jezdit na cerno? Nebo se tim ma chlubit na internetu?
S tou Ikeou a jizdou "zdarma" je to proste ojeb, kterym by se clovek nemel chlubit a pak se vymlouvat, ze jizdenku neni kde koupit, ale moment " nemá cenu cvakat jízdenku (jen jí mít připravenou v ruce…😉) ".
Ne. Pokud by Reni85 neco upirátila a zároveň krizitovala jiné za jízdu na černo, či zločin parkování u Ikei, bylo by to pokrytecké. A to nemá ráda. Proto jsem se ptal.
Jinak teda koukám, za co vše se tady kritizuje. Jakože pokud zaparkuju u nějakého marketu, ale nejdu tam nakoupit, tak jsem minimálně pro dva místní členy ojebávač. To teda máte hodně těžký život a musíte nesnášet dost lidí v městech. Třeba u nás před jedním marketem parkuje dost aut z přilehlého sídliště, kde naprojektovali nedostatek míst. Žít u nás, tak vám asi praskne žilka...
Karel,
dam "protipriklad" a trefnejsiu paralelu k jazde nacierno ako Vami spomenute stahovanie hudby - ked pojdem do restauracie, najem sa a v pohode si odidem, vsak nikto nado mnou pri jedle s terminalom nestoji, je to ok? Nie, nie je, verim, ze nikto slusny toto nerobi.
Tymto vyuzivanim Ikey sa dosiahne akurat spoplatnenie parkovania po napr. 3hodinach.
Řekl bych, že všichni moralisti by se měli zamyslet nad tímto:
https://www.odpovedi.cz/otazky/j...dem-dekuju
Původní příspěvek Reni85 není úplně od věci. Katka si tu trochu naběhla (s tou doporučovanou jízdenkou v ruce, což by stejně u pozorného revizora neprošlo, i s doporučováním toho parkování), ale správná reakce moudrého člověka by byla třeba: No, já taky nedodržuju vždy všechna pravidla, ale zaujalo mě toto.
Ten "protipříklad" s restaurací nesedí. Platil by jedině za předpokladu, že by si někdo nabral sám z hrnců před zavíračkou to, co by jinak vyhodili a ještě si umyl po sobě nádobí. Jinak tam vznikají náklady na jídlo a mají práci navíc. Stahování hudby je srovnatelné s jízdou načerno, protože ani s jedním nejsou spojené žádné náklady nebo práce navíc. Někdo tedy možná přijde o tržby (ale nemusí, protože se dá jít pěšky nebo jet něčím jiným a hudba se může poslouchat v rádiu nebo od jiného autora/vydavatele nebo vůbec). Nezaplacení v restauraci by se dalo srovnat spíše s krádeží v obchodě.
Pokud by zdejší mravokárci chtěli tvrdit, že oni vždy všechna pravidla dodržují, tak kromě příkladů od Karla co třeba rychlost nebo jiná pravidla při řízení auta? Chtěl bych vidět českého či slovenského řidiče, který se maximálně snaží vše dodržet. Nebo chodce, který nešel nikdy na červenou a přechází zásadně po přechodu, pokud je nějaký do 50 m. Nebo cyklistu, který nikdy nejel po chodníku. Většinou se nic nestane, ale občas je výsledek porušování předpisů mnohem horší než plnější parkoviště od lidí, kteří tam nemají co dělat.
@Karel
Libi se mi tvoje myslenkove pochody. Ja napisu, ze je ojeb zaparkovat u Ikeii a s jizdenkou v ruce jet na cerno a ty z toho vydedukujes, ze mam tezky zivot a vadi mi, ze lidi parkuji u marketu. Dobra prace.
PS: ja se za mravokarce nepovazuju, jen me fascinuje, ze jsou lidi tak blbi a kdyz uz s necim vyjebavaj, tak se tim musi chlubit ostatnim a kdyz uz na to nekdo upozorni, tak misto odpovedi typu "proste jsem chtel/chtela usetrit, tak pardon" prijde "a ty nestahujes hudbu? Nechodis na cervenou? Ale tam se jizdenka koupit neda."
To by tam nejdříve musel být...
Chápu, že Vás to kaká, ale Inka Ouředníková má naprostou pravdu.
@ Inka Ouředníková
Knihy se dají i koupit ve variantě ebook, případně udělat scan, fotokopii a sehnat v elektronické podobě.
@Michal
Já reagoval na to, že bylo autorce vyčteno parkování u Ikeii, když tam nic nenakupuje.
Každopádně se už těším na další cestopis, jistě tam bude spousta věcí, za které půjde autorku pořádně setřít! Nechám se překvapit, kolik nových nicků se přidá.
Kateřino, s velkým zájmem čtu všechny Vaše cestopisy a užívám si nádherné fotky. Vy byste se tím focením mohla živit. Volíte pro své cestopisy zajímavé destinace. Pokud byste měla u některé z plánovaných cest volné místo, tak se mi určitě ozvěte!
Jéé, děkuji :) Konkurz na spolucestujícího vyhlašuji poslední dobou poměrně často.. Pravda - na facebooku.. :D Ne všechny destinace jsou totiž pro mé okolí dost atraktivní (Ukrajina, Černobyl, Izrael...) Naposled mi/nám vypadla čtvrtá na road trip Sardinií a výsledkem FB poptávky je nás nyní ....6 :D Takže paradoxně hledáme další dva kusy posádky druhého auta ;) Věk, vyznání, oblíbená značka alkoholu je nám jedno, ale pohlaví (tedy žena) držíme celkem striktně... ;)
Facebook ten já nemám, destinace máte vybrané moc pěkně. Na Ukrajinu zrovna odjíždím příští týden - do Oděsy na prodloužený víkend. Problém jsou pro mě ta Vaše kritéria, tedy to jedno striktní. Mohl bych se oholit, zvládl bych i make-up, koupil bych si novou kabelku, naučil se básničku, cvičil jógu, tančil balet, ale s tou změnou pohlaví, to je moc vážná věc a chodit kvůli tomu za doktory a ke komisi a na operaci. No upřímně - moc se mi do toho nechce. Pokud byste v budoucnu snížila kritéria, bylo by to pro mě lehčí.
Kabelka, yoga, balet, básnička ani make up není v naší sestavě potřeba. Preferujeme schopnost snížení komfortní zóny z levelu 100 do levelu -170, dostačující 4h dovolenkového spánku denně, akceptaci budíčku a startu dne mezi 4-6 ranní a večerky mezi půlnocí a druhou ranní, v batohu pohotovostní sklenici na víno neustále připravenou na doplnění tekuté energie a nadhledu, vajíčka na snídani jako jeden dostačující teplý chod denně a hlavně smysl pro humor. Všude a za jakékoli situace. I na letišti v Ovdě - ve spodním prádle, s prachem z Area A na botách a v batohu s kopou soli z mrtvého moře při současném odpovídání u výslechu na otázku “vyvážíte nějaké minerály ze země?”
Pokud zvládneš, ukládám si tě do adresáře a možná nějaká kritéria i lehce snížíme.. ✌️😉
...ale holení je nezbytnost!! 😂
At se v tom Katko nezamotáte. Padrino aka Надежда Константиновна Крупская aka minimálně dva další nicky je jedna bytost :D
Nicméně zatímco Надежда Константиновна Крупская je poslední dobou docela protivná baba, Padrino přes své drobné netradiční libůstky má opravdu slušný cestovatelský přehled, takže s ním by to cestování nemuselo být špatné.
Edit: tak holení má imho hodně zmáknuté, toho bych se opravdu nebál :D
Já vím 😉 Schizofreniky mám v malíku. Na druhou stranu, každej v sobě máme kousek Jackylla i Hyda...
Moc děkuji Karle, musím se Vám Kateřino omluvit.
Naděžda je opravdu protivná bába, ale když se napije, tak je s ní i legrace, oproti tomu Rudá Marta to je normální stalinistka a s tou žádná legrace není a Vladimír I. Uljanov (manžel Naděždy) je zase trochu vilný.
Nemyslím že by se jednalo o schizofrenii, potřeboval jsem jen pár dalších nicků když tady nikdo nenahrává.
Vaše cestopisy jsou opravdu dokonalé, tak moc, že jsem si říkal, že by to chtělo někoho kdo by trochu prudil aby diskuse měla šťávu.
Pokud si tedy nemyslíte, že jsem úplný úchyl, tak si mě přidejte do adresáře na konkurs na nějakou další výpravu. Zvládám pobyt ve slumu i Four seasons, holím se pravidelně a nepiji před polednem ani na cestách.
Nejak mi neni jasne, proc ma tady Katerina u kazdeho cestopisu desitky komentaru. Jestli to je propagace nebo co? Ctu si hodne autoru a vetsina z nich je hezke cteni, ale jeden nebo 2 komentare.
Eremi, když si přečte cestopis 11 tisíc lidí, tak mi 50 komentářů nepřijde jako moc ... :) Ale díky i tobě za další komentář. A pokud mi kampaň děláš ty, tak dvojnásobné díky :D
Tady už je to horší než u Ovčáčka na twitteru. Jedna místní celebrita - nestyda co si létá bez ohledu na uhlíkovou stopu a bez kalhotek a skupina followerů co jí za to ještě dávají lajky....nemám slov. Raději jdu na Aeronet.
Ono ty komenty jsou i proto, že Kateřina zpravidla na dost odpoví. A na to zas někdo odpoví. A k tomu zas často Katka odpoví. A už to jede.
Spoustu dalších tripreportů lidi jen vloží a pak už neřeší, nereagují.
Kateřina Ostrá: Doteď jsem měl pocit, že rozumíš ironii a mohla by jsi znát kecy agenta Bureše, ale koukám, že jsem Tě možná přecenil :) Takže byl to vtip a reakce na kverulanta Tomáše a "modří" vědí, že jsem citoval našeho premiéra.
eremi: Na jejím místě bys asi taky neměl čas sledovat politiku. 😁 Ale mezera ve vzdělání to teda je...
Proč bych na jejím místě neměl mít čas sledovat politiku? Navíc tohle není žádná politika, ale součást nějakého základního všeobecného rozhledu. Jinak Ty ses rozhodl jí dělat tiskového mluvčího? :)
Proboha mirjur, možná by to chtělo taky trochu smysl pro humor. Reagoval jsem na Jox(e) s tím, že nemá čas sledovat politiku, toť vše...Snad i Ty tam vidíš ten smajlík.? A vzhledem k tomu, že se jimi baví celý národ, tak jsem původně a snad i důvodně předpokládal, že to pochopí i Katka.
Edit a offtopic: možná se pomalu přestávám divit, jak je možný, že nám můžou vládnou takováhle hovada co jsou ve Strakovce a na Hradě a ještě se nám u toho smát do obličeje.....
Ale musím uznat podle těch fotek, že micina vypadá docela zachovale na to že má čtyři křížky na hrbu.
A mimochodem - nemáte někdo recept na zapečené brambory se slaninou? Nevím jestli tam patří cibule nebo ne.
Cibuli tam dám, ale ten česnek doma nemám, mám jen česnekovou sůl, no já to s ní tedy zkusím.
Super vlákno komentářů! Resp. plus dvacet komentářů = plus pár stovek přečtení. Lvov za to rozhodně stojí! :)
Jinak do zapečených brambor se slaninou hlavně brambory a slaninu a ostatní suroviny budou po litru Nemiroff asi úplně jedno :)
No a k politice - ať nám tady ještě pár sofistikovaných komentářů a pár set přečtení přiskočí - ne že nemám čas, ale hlavně nemám chuť ji sledovat. Ostatně - je to samá kampaň a účelovka ;)
Tak hlavně, že Ty jsi přispěl zásadním komentářem k tématu. Smysl pro humor asi taky nebude silná stránka.
Vladimíre, děkuji moc. Já si z hloupých a bezcenných komentářů nic nedělám, ale na druhou stranu - moc si vážím těch, kteří mi dávají pozitivní zpětnou vazbu. (Což by asi bez těch hloupoučkých připomínek nebylo ;) )
Jsem ráda, že se vám cestopisy líbí. Když se tím člověk neživí a přitom do toho vkládá mrak času a energie, je právě pocit, že to někomu ulehčí cestu (nebo je pro něj cestopis inspirace k vlastní cestě) velká odměna. Takže díky za ni.
Jo a čtyři křížky ještě nemám! :D :D ...ale už to klepe na dveře, takže za to "konstatování" taky dík!! :D :D
K vaření - zapečené brambory se slaninou mě nemůžou urazit, vařím moc ráda. Moje svíčková nemá na světě obdoby :D
Politika mě zajímá pouze na komunální úrovni - to, co se mě bezprostředně týká a co mohu ovlivnit. Snažím se mít i všeobecný rozhled, to ano, ale bohužel (nebo spíš bohudík) - mám na práci mnohem podstatnější věci než se vrtat ve věcech, které neovlivním.
No a konečně smysl pro humor ... Eremi, ten mi, myslím, opravdu nechybí. Škoda, že to (a nejen to - i lidi jako takové) hodnotíš na základě pochopení politického vtípku. V jedné známá pohádce padlo: nad nikým se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Tuhle pohádku by si měl pustit každej druhej z komentujících na cestujlevně ;)
...jo a klidně pojďme diskuzi ještě rozvinout - už načínáme novou tisícovku přečtení :D
Tak on ten komentář byl k Vladimírovi, když jsem reagoval na něj, možná by neškodilo si všechno nevztahovat na sebe. A nápodobně, když hodnotíš mě na základě toho, že nepochopíš zcela zjevnou reakci na komentář někoho dalšího, navíc napsaný osobě v mužském rodě.
Zkus nebýt tak posedlá počtem komentářů a přečtení a nereagovat naprosto na všechno, včetně komentářů, které neragují na Tebe, ono méně je někdy více :)
Možná ti to nedošlo, ale tento cestopis jsem napsala já, takže si pod ním mohu reagovat jak chci :)
Jinak nevím, jak to máš ty, ale já to považuji za slušnost reagovat. Jak na dotazy, tak i na příp. pochvalu - poděkovat mě učili v mateřské školce hned vedle toho, že si před jídlem musím umýt ruce :)
Komentáři ani počtem přečtení posedlá rozhodně nejsem, ale když něco vyplodím a zveřejním, chvíli reakce sleduji - na tom nevidím kus posedlosti. Naopak u lidí, co samy nic nenapíší a jen nesmyslně a rádoby vtipně komentují - zde už kus chuti zviditelnění se vidím. Je škoda, Eremi, že čas investovaný do hloupoučkých komentů nevěnuješ něčemu smysluplnějšímu. Třeba nějaký tvůj cestopis - jistě velice vtipný a špikovaný skvěle mířeným politickým humorem - ten bych si přečetla opravdu s chutí :) S mnohem větší, než tvé komentáře... A stran komentářů - i tobě by neškodilo řídit se svou radou, že méně je více ;)
Tak určitě Kateřino, jen je zbytečná tahle Tvá afektovaná reakce ala dítě v té mateřské školce, kterou zmiňuješ, byť doplněná smajlíky. Už Ti tady nebudu narušovat diskuse pod Tvými cestopisy svými hloupoučkými komenty, slibuji. Jen podotknu, že tady na CL nejsou jen Tvé cestopisy, ale i třeba diskuse, kde si troufám tvrdit, že už pár let občas něčím přispěji zase já, takže já se budu těšit na Tvé příspěvky komunitě i třeba tam, mimo počítání shlédnutí a komentářů u cestopisů :)
Tomu se vůbec nebráním a ani nezpochybňuji to, že máš čím přispět. Vlastně donedávna jsem tvé komentáře docela sledovala. Neměla jsem potřebu je shazovat a tebe už vůbec ne. Sleduji víc než počty přečtení a komentáře, to neměj strach.
Jen si zkus ty, bez emocí a soupeření o to, kdo je lepší opozice, toto vlákno důkladně pročíst znovu.. Současně si představ, že napíšeš cestopis s jediným cílem - protože Lvov je boží a chceš, aby to přes tvé řádky poznalo co nejvíc lidí a i ti, které by Ukrajina ani nenapadla, třeba najednou nad cestou tam začli přemýšlet... A pod vší tvou prací a časem se pečou brambory s Burešem...
A pokud ti přijdu jak dítě z MŠ, beru to jako kompliment. Tam se slušnost ctila. Děkovali jsme, omlouvali jsme se za “boty”. Vše bylo jednoduché, nekomplikované a ještě jsme dokázali říkat to, co máme na srdci bez her a intrik. Myli jsme si ruce, jedli teplé koláče a studený mlíko, když nám někdo ublížil, na životních křižovatkách jsme se nebáli toho vedle sebe chytnout za ruku. Když nám bylo ublíženo, klidně jsme se rozbrečeli a když jsme byli šťastní, smáli jsme se na celé kolo. Byla to skvělá doba!
Kateřina: souhlasím s Tebou, že Lvov je boží a Tvoje cestopisy si přečtu rád, i když třeba ve Lvově jsem byl už několikrát. To, že se tady v diskusích objeví příspěvky totálně mimo téma je normální a člověk s tím prostě musí počítat. Iroinií je, že jsem se snažil se Tě svým prvním příspěvkem v tomto vláknu zastat a nakonec se tady s Tebou dohoduji, ale oceňuji, jak pozitivní a slušná jsi :) A mirjur má pravdu :) Takže Ti přeji vše dobré a nic ve zlém :)
Eremi souhlas - zbytečné hádky kvůli kravinám. A taky souhlas s tím, že Mirjur má recht. I ja přeji všem jen dobré (dokonce i Martě a spol 😉 ), tobě také.
...to nechceš vědět, Vladimíre 😂😂😂
Já se tedy Kateřino také omlouvám, nemyslela jsem to zle. Když jsem to psala tak jsem byla asi střízlivá a to bývám roztřesená, nervózní a od rány. Když do sebe ale kopnu pár panáků, tak mě začne hřát ta lidská vřelost a slovanská vzájemnost.
Davide, mozna ti nekdo stoji na vedeni, Vladimir Uljanov je padrino (a dalsich asi deset nicknamu tady na foru).
Super článek Kačko, díky za rozsáhle informace ucelené pěkně na jednom místě, super tipy na jídlo na každý den. Tu snídani v Baczewski budeme muset taky zkusit ať tam stojíme i hodinu :-D
Jak je to s tím parkováním u Ikee, je potřeba nějak zaplatit pro projetí bránou? Není problém tam zůstat celý týden, jsou tam tedy vevnitř v té betonové budově kamery?
Žádné placení, jen je parkování oficiálně časově omezeno, takže parkovat tam přes noc není úplně bez rizika.
Do fronty na snídani je nejlepší hned po ránu poslat nějakého "dobrovolníka" s tím, že zbytek výpravy přijde až před otevřením. 😁
Omlouvám se, že reaguji až teď, ale nějak se mi komentáře nezobrazují... Na parkování jsem ti odpověděla ve zprávě - vůbec neměj strach. Obvykle je tam opravdu víc SPZ čechů než slováků :) No a k snídani se šampaňským - rozhodně doporučuji! Zážitek na celý život :)
Skvely tip na vylet, moc rada ctu vase cestopisy, jen otazka, hledala jsem to vase ubytko na booking, ale nedostala jsem se pod 1200 za noc a osobu bez snidane. Delam neco spatne?🙂🙂 hledam listopad..
Ahoj, předně moc děkuji za milá slova! Jinak nic špatně určitě neděláš,m koukala jsem teď a opravdu má Julča ceny vyšší.... Navíc v různé dny různé. Já rezervovala ubytko víc dopředu než koukáš ty a taky ten jejich bookingovej post "genius" udělal asi svoje. Každopádně levných ubytovacích zařízení je v centru víc, tak zkus objevit jiné :)
Je to hezký cestopis. Vypadá to opravdu na oddechové místo, které dokáže odměnit, když od něj člověk nic nečeká. Škoda, že z Prahy jsou letenky výrazně dražší, nicméně i tak by to možná stálo za hřích... Co se mi moc líbilo na cestopise, že má v sobě komplet info... Místa, ceny, pocity, fotky, rady. Fakt paráda. Jen bych ubral trochu na tom "sluníčkovém patosu" a bylo by to úplně dokonalé, ale to je asi o tom, jak kdo co vnímáme.
Moc děkuji za milá slova :) Jinak k ubírání patosu.... Víš, já to zde píšu pro ostatní, jako inspiraci. Když už si dám tu práci se sháněním informací, tak proč to "neposlat dál"....Stálo to energie a času, tak ať mi to neleží v šuplíku a někomu to třeba ulehčí cestu. No ale to není jediný důvod mých spisků... A teď se dostávám k patosu :) Já si zde píšu takový malý (nejen) cestovatelský deník.... A už třeba teď, když zabrouzdám třeba k cestopisu ze Srílanky, je to pro mě strašně zvláštní, číct si svoje dojmy a názory tak dlouho zpátky. Některé myšlenky mi přijdou, jako by snad ani nebyly moje, některé se mi zase s konkrétním místem vybaví, jako by to bylo včera.... Prostě deník, ve kterém když zpětně zalistuješ, vidíš, jaký kus jsi ušel. Nejen co do kilometrů, ale hlavně na sobě.... A proto, prosím, přivřete oči nad mými patosy. Přestože s tebou souhlasím, že do cestopisu nepatří, na druhou stranu - do deníku ano. A tohle je 2v1 :) A asi uznáš, že psát cestopisy a deník je v mém "formátu" nereálné :D
PS: Praha - Bratislava není tak nereálná... A těch panoramat cestou!! :D
Další pozitivní, obsáhlý a užitečný text, který se dobře čte a snad každého musí na cestu naladit. Super.
....a já myslím, že se to líbí i Martě a paní Krupské, teď mě napadá ,co její manžel , ten tady nick nemá? :-)
Ahoj Katka, výborne spísané, ideme v Decembri, ďakujem za inšpiráciu ;) !
Jééé, tak to mě těší obzvlášť!! Abyste si Lvov užili, to psát ani nemusím. To je naprostá jistota! :) A děkuji za komentář - zpětnou vazbu. Je hezké vědět, že je to pro někoho inspirace :)
Katka, my ďakujeme, že máš chuť napísať svoje názory, rady, pocity pre ľudí ktorých to zaujíma alebo rozmýšľajú nad vycestovanim do danej destinácie. Páči sa mi na tvojich cestopisoch, že mimo praktických informácií, vmiesas svoje pocity a úprimnosť. Hlavne sa prosím nenechaj odradiť, nejakými hlupymi komentármi 😉 btw aj foto super 👍
Na půdu zemí bývalého SSSR jsem zatím nevkročil (mám k nim určitý odstup) a měnit to nehodlám ani po poctivém přečtení tohoto cestopisu(pro ty co o cestě uvažují výborně zpracováno),Lvov a Ukrajinu celkově můžu s klidným svědomím vypustit.
Především moc nerozumím tomu, proč někdo má potřebu informovat ostatní pod cestopisem k dané destinaci o tom, že tam nepodjede... Jako aby tam s Tebou nepočítali? :))) Navíc z nějakých nepochopitelných důvodů.
Božena - stačí kouknout na profil ..
JOx - to pochybuji i na základě přečtení tohoto cestopisu
eremi - od toho tu ta diskuze je snad ? Ukrajina mě nikdy nelákala a i tento cestopis mě utvrdil,že tam určitě ne!
Ima: já si udělal představu osobně na místě, takže nemusím spekulovat a být pro srandu králíkům. 😉
Eremi: náhodou je to užitečná informace, aspoň víme, že tam nebude zabírat místo. 🤣
Každej máme země a místa, kam nás srdce prostě netáhnou a nezlomí to nic. A tak to má být, každej jsme jinej. Navíc neznám přesně vaše důvody, které vás od těchto zemí odrazují, takže si netroufnu pro změnu soudit já vás. Možná máte opravdu vážný důvod. Já osobně si teda málokdy přečtu cestopis (kor takového rozsahu, jaké zde hrnu já🙈😂), pokud mě už destinace samotná vadí (u mě vlastně jen Maledivy), ale zase chválím, že jste ten odpor v sobě třeba chtěl zlomit :) Souhlasím i s tím, že se nic nemá odsuzovat, dokud to nezkusím. Ostatně to už mi říkala babička nad talířem kapustové polívky v mateřské školce.. Ale právě tady vidím odpověď. Tehdy mi to mohla vtloukat do hlavy u talíře s kapustovku jak chtěla, ale mě bylostejně na blití (dobrovolně bych si to jídlo nikdy nedala). No a pak jsem trošku zestárla, vlastně si ani neuvědomuju, kdy a nebo co to změnilo, a já stojím v práci v závodní jídelně a narážím si na zítra na oběd kapustovou polívku. Jen tak. Protože na ni mám zrovna TEĎ chuť. A druhej den ten talíř nejen vymetu do poslední lžičky, ale ještě si přidám...
Třeba i pro vás, " Ima", bude jednou Ukrajina talířem “kapustové polévky”... Zničehonic na ni dostanete chuť a zachutná vám tak, že ji sníte do poslední lžičky. A ještě si půjdete přidat. Protože jak říkala babička - kapustovka je vážně boží :)
Jinak doufám, že platí spíš váš koment č. 1 - výborně zpracováno 🙈😉🙃 a ne dvojka, kde v podstatě říkáte, že díky mému cestopisu na Ukrajinu nepoletíte... To by mě asi trošku mrzelo, protože opak byl s každým řádkem můj cíl.
Každopádně ať už budete jíst v budoucnu jakoukoli polívku, ať vám chutná :)
Tento cestopis by měl mít na začátku varování, že se musí číst pouze v případě, je li člověk po jídle. Já nebyl a noční nájezd na lednici je toho následkem 😁.
Lvov mám už delší dobu v hledáčku, takže mi tento cestopis přijde více než vhod. Už ani nemusím hledat průvodce, stačí se držet "itineráře", co popsala Kačka. Jako vždy jsem se u čtení výborně pobavil. Fotky parádní. Díky moc.
P.S. k té SIM kartě píšeš, že sis koupila Kyivstar, ale na fotce je Vodafone. To je stejné?
Ahoj Martine. Na letišti prodávali SIM karty jen v místní směnárně - dost neobvyklé místo :D - protože proces výměny SIM, kterou paní i celkem ochotně provedla, zabral dost času a čekající na směnu peněz za námi trošku nervózně pocházeli. Na této směnárně mají JEN nálepku Kyivstar, ale když chceš tohoto operátora a Joxem doporučený tarif za 75 hřiven, paní ti řekne, že jej nemají a jediné, co má, je právě Vodafone. Cena nejlevnějšího tarifu je 150 hřiven za 4 GB. Děkuji za upozornění, upravím.
A s tím jídlem máš naprostou pravdu - bylo to vážně náročný :D :D Ani na vajíčka tentokrát nedošlo!!! :D
Krásně napsané, pěkná inspirace. Děkuji
Inspirace to určitě je, už x-tá od Tebe (dík!), ještě by to chtělo někoho nebo něco, co by mě dokopalo rovněž takový výlet zrealizovat. :-)
Se můžeš přidat v listopadu 🤪
Ještě teda řeším termín, 8 - 10 nebo 15 - 17.11.
Jen ta uhlíková stopa mi furt vrtá hlavou.. 🙈😂🤪😂
V listopadu jsem bohužel v Thajsku, ale dík za nabídku, třeba příště. 🤪
Na uhlíkovou stopu se vykašli, nevím, jak tebe, ale mě diskuze na toto téma už pomalu začínají sejřit.
Tak jsem konečně přišel na to, o které středověké restauraci je řeč. Škoda, že ne na místě, ale jen na mapě. ☹ https://goo.gl/maps/CLTDyC6twrRcimbNA
Už se tam v říjnu těším! :D
Přestala ti vadit karanténa, co? 🤣