Na skok v Bukurešti

Rumunská metropole je se svými zhruba 2 miliony obyvatel šestým největším městem Evropské unie. Rozhodně se ale netěší takové popularitě mezi turisty, jako ostatní hlavní města, zejména západně od ní. Skoro bych si troufl tvrdit, že spousta lidí má dokonce strach do Rumunska vůbec jezdit. Dává tedy návštěva Bukurešti smysl?

Předně bych chtěl poznamenat, že do Bukurešti jsem nejel jako turista, a tak byla moje návštěva docela krátká a nebyla primárně zaměřena na „procházení památek“, ale i tak si myslím, že jsem nakonec viděl docela dost…

Palác Parlamentu

Bydlel jsem kousek od největší místní „památky“, dá-li se to vůbec tak nazvat. Mám na mysli Palác Parlamentu, někde též nazývaný Ceaușescovým palácem. Až když tuto stavbu vidíte na vlastní oči tak si uvědomíte, jak je obrovská. Vysoká sice „jen“ 86 metrů, ale tím, že je na kopci, tak je viditelná z velké části města. Výška v tomto případě není tím hlavním parametrem. Tím je plocha, kterou palác zabírá (270 x 240 metrů) a také to, co není na první pohled vidět, tedy obrovské podzemní prostory sahající až do hloubky 92 metrů. Jedná se o nejtěžší stavbu světa, i když to je samozřejmě jen odhad.

Myslím, že je potřeba zlehka vysvětlit, kdo to vlastně byl Nicolae Ceaușescu. Od mladého věku byl aktivní v různých komunistických hnutích a pokračoval v tom i po válce, až se nakonec roku 1965 stal lídrem celé země. Jeho vládnutí se označuje jako diktatura. Ne vždy souhlasil se Sovětským svazem, například nepodporoval vojska Varšavské smlouvy v roce 1968, a tak se později „kamarádil“ i s politiky ze západních mocností, kteří mu nakonec „pomohli“ financovat mimo jiné stavbu parlamentu a tím celou zemi zadlužil. Vláda tohoto diktátora skončila v roce 1989, stejně jako jeho život. Byl popraven okamžitě po pronesení rozsudku. Obviněn byl mimo jiné z genocidy.

Stavba parlamentu začala v roce 1984 a sám Ceaușescu se dokončení nedočkal. Uvnitř je tolik místností, že úplně hotovo nebude nikdy, nicméně dnes budova funguje normálně jako sídlo parlamentu. Nejsem expert na architekturu, ale rozhodně to není žádný skvost. Uvnitř jsou však použity drahé materiály (mramor, zlato, …) a překvapením také nebude, že samotný provoz budovy je neskutečně nákladný. Uvnitř jsem však nebyl, prohlídka se musí předem objednat, případně existuje možnost nějaké skupinové prohlídky. Během týdne je v noci stavba neosvětlená (asi vysoké náklady na elektřinu), mnohem lépe to pak vypadalo v pátek, kdy dokonce byla uvnitř nějaká party, alespoň soudím podle hlasité hudby. Poslední zajímavostí je videomapping, tedy promítání videa na zdi paláce. Osobně jsem nezažil, ale dovedu si představit, jak to musí být úžasná podívaná.

Bulvár Unirii

Od parlamentu vede dlouhý a široký bulvár Unirii, v jehož středu se nachází náměstí s fontánou. A právě tato fontána, respektive „představení“ v 8 večer je asi to nejlepší, co Bukurešť nabízí. Zrovna jsem šel okolo, když jsem viděl davy lidí, a tak jsem se naštěstí zastavil a nenechal si tuto show ujít. Ostatně, posuďte sami z fotografií nebo videa (https://youtu.be/_NE7e6YEU5s). Měl jsem jen telefon, takže kvalita není až tak dobrá.

Historické centrum

Dlouho jsem hledal něco jako historické centrum a skutečně existuje několik uliček, které se tak tváří. Nicméně je to opravdu malé v porovnání s ostatními městy podobné velikosti. Turistů v Bukurešti moc není a pokud tam nějací jsou, tak jsou to důchodci vysedávají na zahrádkách hospůdek v ulicích severně od náměstí Unirii. Jakmile jsem šel trochu dál, po turistech ani památky. Zajímavé bylo, že občas byla k vidění i nějaká zajímavá stavba, třeba kostel, ale v těsném sousedství se nacházel třeba obytný komplex v tradičním socialistickém stylu.

Pokračování článku a fotogalerie na mém osobním blogu: https://www.cibulka-na-cestach.c...bukuresti/