Nejošklivější hlavní město plné kontrastů. Priština se otevírá turismu

Priština je českým turistům dobře dostupná především díky přímému leteckému spojení z Vídně. Zpáteční letenka vyšla v prosinci na zhruba 3 tisíc korun, pokud jste flexibilní a na termínu vám nezáleží, můžete se dostat i na třetinu zmíněné částky.

Mezinárodní letiště se nachází zhruba dvacet kilometrů od hlavního města. Autobusové spojení mezi letištěm a Prištinou budete hledat marně. Do centra hlavního města se dostanete jedině s místními taxikáři nebo automobilem z půjčovny, kterých na letišti najdete nespočet. 

Přesto, že Kosovo není členem Evropské unie, mezinárodní řidičský průkaz zde potřebovat nebudete. Tedy v případě, že nehodláte pokračovat do některé z okolních zemí, třeba do Severní Makedonie.

Samotná Priština se pyšní jedním nelichotivým primátem. The Boston Globe před deseti lety, tedy krátce po vyhlášení nezávislosti Kosova, vyhlásil Prištinu za nejošklivější hlavní město světa. Redaktoři The Boston Globe ovšem zároveň označil město za stejně zábavné místo, jako je ošklivé. S tím nelze jinak, než souhlasit.

Ve městě najdeme stopy po brutalistní architektuře z časů komunistické Jugoslávie, řadu připomínek občanské války a také muslimskou architekturu, jelikož v celém Kosovu dominuje islám. Historickou architekturu připomínající existenci Byzantské a Osmanské říše tak dnes doplňuje moderní výstavba nebo velké nákupní centrum na periferii města.

Z celkového počtu 426 kulturních památek na území Kosova se jich celkem 21 nachází v Prištině. Dochovány jsou například čtyři historické mešity, které byly vybudovány během doby turecké nadvlády, turecké lázně, veřejná fontána nebo dům Emina Gjiku, který slouží jako Etnografické muzeum.

Naopak příkladem brutalistní architektury je národní knihovna, která byla postavena v roce 1982. V současnosti shromažďuje skoro dva miliony dokumentů. Pozornost poutá především svým vzhledem.

V hlavním městě dnes najdete většinu obchodů, které působí také v tuzemsku. Kontrastem modernímu nákupnímu centru ALBI Shopping Mall, které je největším nákupákem v Kosovu, může být Bazaar v ulici Rruga Ilir Konusheci. Na těchto pouličních trzích seženete vše od replik značkového oblečení přes ovoce až po vybavení domácnosti.

V Prištině najdete také české velvyslanectví, na které se můžete obrátit s veškerými dotazy týkajícími se cesty. „Občané ČR se na velvyslanectví obracejí s obchodními dotazy, kterými jsou žádosti o pomoc při hledání obchodních partnerů na vývoz české produkce, turistickými dotazy, jako třeba jaký doklad si vzít na cestu do Kosova, dále s žádostmi o ověřování dokumentů a zřídka též s žádostmi o pomoc při ztrátě cestovních dokladů,“ shrnul Květoslav Sulek z Velvyslanectví ČR v Prištině.

Podobně jako nákupy, má dva diametrálně odlišné póly také stravování v Prištině. V zapadlé uličce čtvrti Tophane se nachází jedna z nejlépe hodnocených místních restaurací portálem Tripadvisor. Restaurace Liburnia nabízí středomořskou a albánskou kuchyni podávanou v prostředí kosovské taverny. Za menu pro dvě osoby se bez problému vejdete do 20 euro.

Několik luxusních restaurací v dvousettisícovém městě doplňují desítky, možná až stovky malých bister, které najdete na každém rohu nejen v Prištině, ale také v každém větším či menším kosovském městě. Pljeskavice, čufty, kebab nebo burgery. Za ochutnání stojí především první dvě jmenovaná jídla, která mimo centrum pořídíte doslova za hubičku. 

Nevěříte? Za dvě porce pljeskavice s chlebem a ayranem (nápoj ze směsi jogurtu, vody, a někdy i soli) zaplatíte leckdy jen 3 eura. Ideálním zákuskem, který stojí za ochutnání je naopak flija. Tenhle tradiční albánský pokrm se skládá z několika plátů těsta podobných palačince, které jsou spojeny smetanou.

Pokud plánujte poznávací dovolenou do turisticky méně frekventovaných míst, Priština je jednou z možností. Celé Kosovo lze procestovat během několika málo dní především díky rozloze země, která odpovídá velikosti Středočeského kraje.  

Bezpečnostní situace v Kosovu je dnes v zásadě stabilní. V posledních letech došlo jen k ojedinělým incidentům, a to zejména ve městě Mitrovica, kvůli desítky let vyhroceným vztahům mezi kosovskými Albánci a kosovskými Srby. V době klidu je pohyb po Mitrovici bezpečný, ovšem možnost vzniku nepokojů je nepředvídatelná. Právě do Mitrovice a nejen tam se podíváme v dalším díle.