Cestopis

"Pánská jízda" v Ugandě

I s dětmi se dá jet na roadtrip :-)
Cestopis z roku 2019 napsal Jožka

Na výpravu do Ugandy jsme začátkem května 2019 vyrazili v pánské sestavě – já se svýma třema klukama (Jáchymem 9, Štěpánem 10 a Markem 13 let). Měli jsme se zde zůstat jeden týden.

Využili jsme akce, kdy letenky vyšli na 300EUR z Berlína. Přes Brusel jsme se dopravili na letiště v Entebbe.

Po přistání jsme si jen koupili SIMku s datovým tarifem a před letištěm už na nás čekal odvoz do hotelu. Vybrali jsme hotel Thames, který byl kousek od letiště a koukali jsme především na cenu.

Hotel byl ucházející, snídaně vpohodě, sice do baterie ve sprchovém koutě trochu probíjel proud, ale dalo se to vydržet … brblal jen Jáchym 😊

Ráno nám Geofrey zUganda car rental přivezl do hotelu Toytu RAV4. Cena 55USD za den.

Auto sice již mělo něco za sebou, ale jelikož jsme plánovali jezdit po cestách/necestách, tak nám to ani nevadilo. Škrábance, kterých bylo na autě hromada, jsme jen vítali, aspoň se nebudeme na konci muset dohadovat kvůli každému smítku na laku 😊

Na nic jsme nečekali a vyrazili na cestu do NP Queen Vicoria. Park je známý výskytem stromových lvů. Navigace ukazovala cestu na 4 hodin, ale nakonec jsme díky zastávce na protažení na krokodýlí farmě u Victoriina jezera, obědu a omezením provozu strávili na cestě 6 hodin.

Ubytování jsme měli zarezervované v Engiri Game Lodge and Campsite, která se nachází kousek od vstupu do parku. Nocovali jsme ve velkém stanu pro 4, večer strážci lodge rozdělali před stanem velký oheň, no nemělo to chybu 😊 Byli jsme zde sami a moc se nám tu líbilo. Jídlo bylo skvělé. Počítejte s tím, že zde fungují na generátorech a elektřinu (a tím i internet) pouštějí většinou pouze večer.

Další den brzy ráno dorazil do lodge místní průvodce, který se s námi vydal naším autem na prohlídku parku. Viděli jsme zde spousty zvířat, různé druhy antilop, slony, hrochy, buvoly, prasata bradavičnatá a také mnoho druhů ptactva. Jen ti stromoví lvi nikde ☹

Po nějaké době se na nás obrátil průvodce, že mu jeho kamarád ranger nahlásil, že je zde skupinka lvů. Že jsou tedy mimo cesty (kam se samozřejmě nesmí pod pokutou 150USD jezdit), ale že kdybychom mu dali pro jeho kamaráda 20.000 ugandských liber, tak by to šlo zařídit. Protože to bylo asi 80kč, tak jsme opravdu neváhali 😊

Odbočili jsme tedy z cest a jeli po vyjetých kolejích v trávě. Najednou řidič zastavil a těsně vedle auta ležela lvice! A o kus se válely další a dvě lvice byly vysloveně vystavené v korunách stromů. Byli jsme nadšeni. U lvů jsme se zdrželi jen chvilku, průvodce začal být nervózní, aby nás někdo neviděl, takže jsme historce o domluvě  s rangerem už moc nevěřili 😊

Po safari, jsme se vydali ke kanálu Kazinga, který spojuje jezera George a Edward. Během plavby motorovým člunem jsme viděli spousty slonů, hrochů (prý útočí jen na lodě bez motoru), mořské orly a jednoho megaještěra.

Abychom den využili naplno, domluvili jsme si po plavbě Šimpanzí trekking. Vyfasovali jsme rangera sAKčkem a vyrazili na stopování šimpanzí tlupy. Vždy jsme kus ušli, a pak čekali až na sebe začnou šimpanzi pořvávat. Podle jejich řevu určoval ranger směr, kterým jít. Šimpanzí partu jsme našli 2x poprvé jeden z šimpanzů prošel okolo nás pouze pár metrů. Podruhé jsme je našli v korunách stromů, kde si dávali pauzu.

Další den jsme měli vyhrazený na přesun do horského národního parku Bwindi, kde jsme měli zarezervovaný Gorilla tracking. Cesta nám zabrala prakticky celý den. Cesta byla podstatně horší než při našem prvním přesunu a několikrát jsem byl fakt rád, že jsme si půjčili auto s pohonem všech 4 kol. Obzvlášť poslední část cesty, kdy jsme 20km jeli hodinu byla fakt napínavá (zjedné strany skála, z druhé sráz a šířka silnice občas na jedno auto).

V podvečer jsme dorazili do kempu Rushaga gorila camp. I zde se potvrdilo, že cestujeme mimo sezonu, a kromě nás zde byla ubytována jen skupinka čtyř Američanů. Ubytování naprosto skvělé, super pokoj, výborné jídlo a úžasný personál. Brána do NP byla vzdálena jen pár minut autem, 15min pěšky.

Na gorila trekking jsem vyrazil já sMarkem. Vpravidlech je sice psáno, že účastníků musí být minimálně 15let, ale po chvíli dohadování srangery, že mi to bylo při rezervaci schváleno (což opravdu bylo) nás pustili, ale musel jsem jim podepsat, že mám za Marka odpovědnost. Štěpán sJáchymem vyrazili místo výletu za gorilami na procházku k vodopádu. Vyfasovali vlastního rangera a jednu rangerku a šli.

S Markem jsme nejdřív absolvovali přednášku, co se při setkání s gorilami smí a co ne. Nasedli do auta a přejeli k místu, kde jsme měli gorily stopovat. Snámi šli dva rangeři a jeden policista. Několik hodin před námi ale vyrazila první skupina tří rangerů, jejichž úkolem bylo gorilí rodinu najít, abychom nemuseli pročesávat celý les. Asi hodinu jsme postupovali džunglí po vyšlapané cestičce. Když jsme se přiblížili k místu, kde se gorilí rodinka pohybovala, sešli jsme z cesty a prolézali křovím. Zde jsme se sgorilami potkali. Jednalo se osmičlennou rodinu, s jedním obrovským samcem (nejevil o nás minimální zájem), třemi samicemi a pěti mláďaty různého stáří. Ke gorilám jsme se dostali až na vzdálenost pouhého metru. Bylo vidět, že jsou na přítomnost lidí zvyklé, takže si nás moc nevšímali a věnovali se svým věcem. Mláďata si nás několikrát přišla prohlédnout zmenší vzdálenosti. Při tracking smíte u goril strávit maximálně hodinu. Ta utekla jako voda a my jsme se s nimi rozloučili vyrazili zpět k autu. Zde jsme se vyfotili s rangery a dostali od nich diplom o absolvování gorila trekkinku.

Jáchym se Štěpánem mezitím dorazili zpět na ubytko a čekali na nás na pokoji. Po večeři nám ještě zatančili ženy, co pracovali vkempu jejich tradiční tance.

Aby si kluci pořádně uvědomili, že ne všude se nemají tak dobře, jak my vEvropě, šli jsme se další den podívat na prohlídku blízké vesnice. Peníze, co se za to vyberou se platí přímo ve vesnici do jejich pokladny a jsou použity především na financování místní školy. Tam jsme samozřejmě vyrazili také. Dětem jsme do školy přinesli nějaké pamlsky. Návštěva ale byla neplánovaná, takže jsme použili vlastní zásoby. Kdybychom o tom věděli dopředu, vzali bychom spíš nějaké psací potřeby, sešity atp. Škola byla jednoduchá, ale čekal jsem to i horší. To místní „kolej“ pro přespolní studenty byla mnohem větší „čočka“.

Prohlédli jsme si také, kde místní hospodaří a nechyběl ani tradiční taneček místních žen (i Mára se k nim úspěšně přidal), nebo nám ukázali, jak rozdělávají oheň. Po prohlídce vesnice jsme už byli připraveni k odjezdu z hor do nížin.

Byli jsme v polovině výletu a byl čas se pomalu začít vracet kletišti. Vplánu jsme měli ještě návštěvu NP Lake Mburo.

Ubytování jsem zamluvil ve větším městě Mbarara, které se nachází asi hodinu jízdy před parkem.

Vybrali jsme pěkný Wagga Resort hotel se snídaní za rozumnou cenu.

Do parku jsme dorazili druhý den před dopoledne. Jeli jsme sem především kvůli zebrám a žirafám, kterými je park proslulý. Navíc se nám tyto potvůrky vNP Queen Elizabeth vyhýbaly. Projeli jsme celým parkem až kjezeru Mburo, kde jsme si dali oběd. Zvířat zde bylo neuvěřitelně mnoho. Zebry nás přivítali hned na začátku, stejně jako stáda antilop, bůvolů a také doslova hromady různých druhů opic a prasat bradavičnatých. A i žirafy jsme nakonec objevili.

Čekala nás cesta do Enthebe na letiště. Kde jsme měli být další den večer. Po cestě jsme si sehnali levné ubytování se snídaní vBanda lodge.

Poslední den výprav již tradičně trávíme v okolí letiště (po tom co nám před pár lety uletělo kvůli místnímu dopravci letadlo zFilipín, je to taková bezpečnostní rezervička). Udělali jsme si pár zastávek vhlavním městě Ugandy Kampale a strávili příjemné odpoledne v Uganda Wildlife Conservation Education Centre na břehu Vicroriina jezera..

Posledních pár chvil jsme strávili ve Victoria Mall, abychom se podívali, jak podléhají konzumnímu životu místí členové smetánky. Obchoďák sochrankou, tak nepustí kde koho, KFC kde si místní „vystajlované“ slečny chodí oslavit narozeniny (dostali jsme dokonce kus dortu) … to bylo vdobrém kontrastu schudým venkovem.

Předání auta na letišti vEntebbe proběhlo bez problémů. Totálně špinavé bylo jak zvenčí, tak zevnitř.

Klukům i mě se výprava moc líbila a budeme muset zase někdy něco takového spáchat 😊

Zážitky pro tebe sepsal Jožka

22. 08. 2019, poslední aktualizace 2019-09-01T08:19:34+02:00

Jožka a procestoval 97 zemí světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne je už 8 měsíců, napsal pro tebe 2 cestopisy . Má své stránky http://www.adventurer.cz.

12 komentářů

Komentuj, hodnoť nebo se na cokoliv zeptej.

Misto nevstevy mistni vesnice je autor mel vzit do mistni porodnice kde decka sekaji jak cvicky, pak do fabriky aby vydeli to pracovni tempo podobne lenochodovi a nakonec jim vysvetlit ze IQ neni ve svete rozvrzeno rovnomerne...

před 15 dny
Avatar uživatele cestik
cestik

aby vydeli?? To jako fakt?

před 15 dny

K tematu nic nemate pane perfektni?

před 15 dny
Avatar uživatele cestik
cestik

Nejsem perfektní, jenom umím česky :-D Neumím radit, kam má kdo jít, předpokládám, že si to umí rozhodnout každý sám.

před 15 dny

Kde je tecka v prvni vete pane dokonaly?

před 15 dny
Avatar uživatele cestik
cestik

Výborně, tečky umíš, ale vyjmenovaná slova si zopakuj.

Přidat odpověď
před 15 dny
Jožka

Z pravopisem bojuji, jak to jde :-)

Fotky kluků jsem sem dával hlavně proto, abych podpořil lidi, kteří se bojí s dětmi cestovat jinak než do all inclusive hotelu.

před 16 dny
Avatar uživatele J0x
J0x

Hm, to není úplně špatný důvod. :)

Přidat odpověď
před 15 dny

Me se cestopis libil i s fotkama - jak jsem psal uz nekolikrat jinde - tohle je opravdovy cestopis, ne slatanina od radobycestovatele.. odsuzovat celou Afriku je stejne hloupe, jako tvrdit, ze Asie je nebezpecna, protoze ve Fukusime mela havarii jaderna elektrarna :))))

Odpovědět
před 23 dny
lma

Osobně bych do Afriky nejel ani zadarmo ! Ale tři děti s sebou ?! ...to chce opravdu kuráž!

Bohužel výběr fotek se nepovedl,mnoho jich patří do rodinného alba ne na cestovatelský server !!

před 24 dny
Forty

to soudí někdo kdo v Africe nikdy nebyl? :) mě to naopak přijde super, dětem to myslím hezky rozšíří obzory a možná si budou víc vážit toho co mají. A na zvířata je to lepší, než s nimi být v pražské Zoo. Co se týče fotek, tak to přece není žádný oficiální průvodce, je to cestopis a je to prostě výlet s třema klukama, tak proč to jako skrývat...mě se to líbí ;)

před 24 dny
Avatar uživatele J0x
J0x

Cestopis není špatný, jen bych asi taky ubral pár rodinných fotek a hlavně překlepů a hrubek...

Přidat odpověď
před 23 dny
Avatar uživatele

Nechceš klikat? Přidej se mezi nás! (pokud nejsi robot)

 
 

Další cestopisy

Čtení na 16 minut
ROADTRIP IV
Avatar uživatele Tutina
Tutina 2019-09-15T09:53:54+02:00 0 komentářů
Evropa 2019

Letošní díl našeho ježdění po evropských silnicích.

❤️ Oblíbené
Čtení na 17 minut
Drncání po Nusa Penida a Nusa Lembongan
Avatar uživatele Jiří Macháček
Jiří Macháček 2019-09-13T21:10:38+02:00 4 komentáře
Indonésie 2018

Od ostrůvků, které vypadají jako "Bali před 30 lety" byla velká očekávání. A jak to bylo doopravdy?

❤️ Oblíbené
Čtení na 34 minut
MAKEDONIE za KAČKU
Kateřina Ostrá 2019-09-10T18:45:47+02:00 36 komentářů

Podceňovaná, pro hodně lidí v podstatě neznámá, přitom tak blízko, tak snadno dostupná, levná a ve svém hrubém zrnu tolik krásná! Makedonie, perla Balkánského poloostrova.

Čtení na 1 minutu
Koniec leta (nielen) na ukrajinských Maldivách
tonic 2019-09-09T13:06:25+02:00 0 komentářů
Ukrajina 2019

Posledný augustový týždeň v znamení ukrajinských pláží, delfínov, boršču, koňaku a 47 ročného Antonova An-24

Další cestopisy