Poslední ráj na Zemi? Papua - Raja Ampat!
Dostat se sem je utrpení, ale pak... se plní sny!
Cestopis z roku 2024 napsal Jan Klíma
Souostroví Raja Ampat (nebo-li „Čtyři králové“) najdete v západní části Papui (Indonésie) a je tvořeno čtyřmi velkými ostrovy a více než 1500 malými vápencovými ostrůvky. Tahle tropická oblast mě velmi lákala, protože splňovala veškeré mé "nenáročné" představy, co jsem měl o mé následující dovolené (což měly být zároveň líbánky), a to: "panenská příroda a specifická krajina; žádná civilizace & žádní lidé; dovča u vody; pestrost života pod vodou i nad vodou; chci se někdy podívat do Papui!!" Jo, čím jsem starší, tím jsem krapet větší cvok, ale říkal jsem si, že horských oblastí už bylo dost, že je čas na změnu; a že civilizace se přeceňuje 😀
Piaynemo Island
Piaynemo Island
Piaynemo Island
Bál jsem se jediného - jestli přežiju cestu. Protože to znamenalo letět z Prahy do Instabulu, pak do Jakarty, pak do města Sorong na Papue, pak jet trajektem do výchozí "vísky" Waisai na Raja Ampat (tento důležitý trajekt jezdí každý den v 9 ráno a ve 2 odpoledne), a poté ještě rychle doplout do našeho prvního ubytování, a to na vzdálený ostrov Piaynemo. Řeknu vám, nemám sílu počítat, jak dlouho to trvalo, ale vzhledem k tomu, že kvůli jednomu z letů jsme nabrali zpoždění cca 5 hodin (let nepřistál kvůli počasí v Sorong, ale na jiném ostrově) + se stalo "to", o čem vám hodlám za vteřinku povědět, tak to byly > jak 2 dny v kuse cestování bez zastávky. Uff.
Ale vše se zdálo OK. Když jsme vyplouvali z Waisai na ostrov Piaynemo, měli jsme úsměv na tváři. Přestože jsme byli natolik unavení, že jsme dostávali "blackouty", páč se nám nedařilo spát v letadle. Ale to se rychle změnilo. Zničehonic se nebe zatáhlo a následovala bouřka => rozbouřené moře => vlny. No a protože jsme odjížděli z Waisai pozdě díky zpoždění letadla, tak nastala zároveň tma - a to mi věřte, že na Papui je 100% tma, žádné světelné znečištění. Takže jsme se ocitli v situaci, kdy jsme na dřeveném člunu (obyč bárka s motorem, tj. bez madel a stříšky) čelili pomocí postaršího domorodce tomuto živlu, kdy jsme byli už totálně bez sil a energie. Motor pracoval na plné gule. Loď skákala po vlnách jako toreador na býčím rodeu. Manželka se modlila. Přes stříkající vodu & déšť nebyla vidět ani ona tma. Cesta se tak protáhla z plánovaných +- 2,5h na člunu na téměř 5 hodin. Jako sladká tečka na závěr. Možná to nyní takhle nezní, ale bylo to poprvé, kdy jsme se při cestování opravdu báli. Ale na druhou stranu - když na to nyní takhle zpětně vzpomínám, byl to cool "survivor zážitek" 😀
Rufas Island
Rufas Island
Kdo ví? :-)
Jakmile jsme dorazili na místo do Piaynemo homestay, dostali jsme čerstvou rybu a úžasně se o nás postarali. Zjistili jsme, že ostatní z tamější rodiny by si v daném počasí rozhodně na cestu netroufli, ale zdejší "pantáta" (kterého jsme si, mimochodem, posléze zamilovali - velmi autentický zástupce tamějších domorodců), který nás na člunu vezl, byl stará škola, takže se nezalekne ničeho => proto tento příběh na úvod vyprávím, neboť je třeba počítat s tím, že na Papue se podobné příběhy mohou odehrát, a je třeba s tím počítat. Občas to tak může být i trošku "drsný ráj" 😀
Cilivizaci tu prakticky - bohudík - nenajdete. Jak už jsem naznačil výše, bydlí se zde na ostrůvcích v takzvaných "homestays", tedy u místních domorodých obyvatel, kteří v 90% případů neumí ani slovo anglicky. Ti vás ubytují v jednom ze svých bungalovů a starají se o vás, tedy přichystají vám zpravidla 4 jídla denně. Občas tak sice dostanete nějakou podivnost k jídlu, ale není to časté. Většinou je to dokonce skvělé! Zvlášť v případě, kdy se jedná o čerstvě vylovenou rybu z moře. Nejsou tu žádné silnice, obchody, splachovací záchod či teplá voda (ne že by ji člověk v tropickém podnebí potřeboval, haha). Elektřina už tu dneska existuje, ale jen na pár hodin denně, a to v nočních hodinách, kdy běží generátor. No a na wi-fi rovnou zapomeňte, ale data - ty jsou jakžtakž funkční, ale pouze na méně odlehlých místech, a to jen pokud máte simku speciálně pro tuhle oblast.
Piaynemo Island
Rufas Island
Cape Kri
Oblast Raja Ampat je proslulá unikátní pestrostí života, a to jak nad vodou (např. slavní ptáci Birds of paradise), tak - a to zejména - pod vodou. Drží zde dokonce celosvětový rekord, kdy na jediný ponor bylo potápěčem zpozorováno 374 druhů ryb. Ve vodě potkáte hejna ryb natolik hustá, že jimi ani nepronikne světlo. Zkrátka něco neskutečného.
Navíc je tu teplota vody téměř shodně teplá jako teplota vzduchu, což je ideální pro koupání a vlastně jakékoliv vodní radovánky. Jediné, s čím tak člověk občas zápasí, je opravdu extrémní vlhkost vzduchu, což vás potrápí zejména v případě, kdy se třeba budete škrábat džunglí někam na vyhlídku - což bylo v našem případě poměrně často 😀
Strávili jsme zde celkem 2 týdny (božské 2 týdny!). Navštívili jsme zmíněný ostrov Piaynemo, kde jsou jedny z nejkrásnějších vyhlídek v celém Raja Ampat (je to takový menší Wayag, což je tu ještě slavnější "kolega"). Poté jsme se vydali na mini-ostrůvek Rufas Island, který se nachází hned "za rohem", a který skrývá ve svém středu překrásnou lagunu - neskutečně malebné místo. Potom jsme se vydali na známý ostrov Cape Kri, který je oblíbený zejména mezi potápěči. Dále jsme navštívili (pomocí výletů) i ostrovy jako jsou Batanta Island (nachází se zde nádherný vodopád s jezírkem) nebo třeba Arborek Island. Další štací bylo Besser Bay homestay mezi mangrovníky, kdy jsme projeli Gam bay, Kabui bay & Kabui passage a viděli místní zajímavosti jako netopýří jeskyni skrytou nad vodou atp. No a na závěr jsme strávili 2 dny ve Waisai, kdy jsme podnikli výlet za známou řekou v džungli, tzv. Blue river.
Batanta Island
Batanta Island
Batanta Island
Waisai - Blue River
Na co si dát ještě pozor? Raja Ampat je jedna z těch nejdražších oblastí Indonésie - přestože booknutí homestay pro 2 lidi, které zahranuje komplet jídlo pro oba, stojí třeba "jen" +- 1.000,- Kč na den, tak velmi drahá je přeprava lodí. Naše úvodní přeprava z Waisai do výchozího homestay na ostrově Piaynemo stála například 2.800.000,- IDR (Indonéská rupie), což je téměř 4.200,- Kč (cena za loďku, nikoliv za osobu). Celodenní výlety tu mohou stát i 6.000.000,- IDR za loďku (vzdálený Wayag dokonce i třeba 13.000.000,- IDR za loďku!). Takže pokud byste tu plánovali podobně aktivní žití jako my, tak je třeba mít velkou částku v hotovosti s sebou. No a jelikož tamější bankomaty na letišti, kde si budete peníze vybírat, umožnují maximální výběr (tuším) 2.500.000,- IDR, tak pak počítejte i s tím, že nějakou tu chvíli u bankomatu strávíte, a že pak pojedete s "báglem plným peněz", takže to chce trošku obezřetnost a počítat s tím předem 🙂
Besser Bay
Besser Bay
Besser Bay
Besser Bay
Ale video & fotky poví více jak tisíc slov, takže dyžtak mrkněte na naše video níže (uff, stříhat to byl očistec), pokud vás tenhle tropický ráj zaujal. Já jsem si jistý už teď, že se sem za pár let vrátím (pokud hypotéka dovolí 😀). Jinak jakékoliv další informace a booking homestays provedete zde: https://www.stayrajaampat.com/. No a samozřejmě - jakýkoliv dotaz rád zodpovím! 😉
Jak se ti cestopis líbil?
Jan Klíma procestoval 19 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 3 lety a napsal pro tebe 9 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil9 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Kouknul jsem do diskuzí pod tvými předchozími cestopisy, jestli jsi to ty, se kterým mám podobné preference na destinace a v diskuzi pod tvým cestopisem z Lofot jsi před 4 roky napsal: "Čím jsem starší, tím například snáším teplo hůře - a proto tyto destinace nevyhledávám. A proto mám teď za cíl sever Laplandu a Grónsko." 😃
Na líbánky to ale chápu, to by se Grónsko asi nehodilo. Tam mimochodem mířím začátkem září, kdy bude šance i na polární záři (i když klima mi víc vyhovuje v tropech než pár stupňů nad nulou, což při spaní ve stanu nebude úplně ideální).
O Raja Ampat jsem vážně uvažoval před 6 lety v rámci delší cesty po Asii, ale rozhodl jsem se jet raději na nedaleké Moluky, které pro mě byly cestovatelsky zajímavější (mj. jsou tam i treky na sopky) a levnější. Měl jsem na Indonésii měsíc, což by bylo na Raja Ampat taky zbytečně moc. Je tam ale víc civilizace, takže to není takový ráj jako Raja Ampat. Snad se tam někdy taky podívám.
Jel bych ale asi jen s ubytováním na Cape Kri. Na Piaynemo a další ostrovy bych jel na výlety, kdybych sehnal další lidi na sdílení nákladů na loď, aby se mi to zbytečně neprodražilo. Aspoň takto tam jel slovenský pár, který jsem potkal na Filipínách. Tím by se taky omezilo riziko špatného počasí při cestě do ubytování, protože na Piaynemo je to asi 4x dál než na Cape Kri.
Ještě dávám odkaz na web Slováků, kteří tam byli v roce 2017. Myslím, že se toho asi moc od té doby nezměnilo a ceny v eurech za výlety by mohly být podobné i teď: http://travelujeme.sk/tours/raja-ampat/
Zdravím pane! Haha, dobře ty! Je to tak, nemám moc v lásce destinace, kde je vedro. A Lapland jsem měl tenkrát dokonce zaplacený, ale kvůli Covidu jsem to nakonec musel zrušit. Raja Ampat samozřejmě moje preference neobrátila naruby, ale nemůžu popřít, že mi tu perspektivu, přece jenom, trošičku změnila 😀
Grónsko závidím a držím palce, ať vše vyjde dle plánu! Přiznám se, že já ho na hledáčku už moc nemám, spíše bych jel na Špicberky, páč je tam rychlá a výrazně levnější cesta 🙂 Každopádně Grónsko je samozřejmě Grónsko... 😍
Tyjo, já ti Cape Kri nedoporučím - vím, že tam jezdí většina turistů, ale podle mě to není dobrá volba, POKUD nejsi vyloženě vášnivý diver => pro divery to je super, páč je to tam dobře organizované ty výjezdy + je to zkrátka generálně dobrá oblast pro ten diving, ale jinak... Jinak nejezdit. Každá jiná oblast mi přišla malebnější, zajímavější a autentičtější. A hlavně - bez lidí! 🙂
nie je to škoda takto exponovane upravovať fotky a nedať radšej originál ako to tam naozaj vyzerá?
Možná se domníváte, že když stisknete tlačítko spouště u fotoaparátu, že výsledek odpovídá realitě, ale není tomu tak. Lidské oko má mnohem vyšší dynamický rozsah, což znamená, že zachytí mnohem více informací ve stínech i světlech. Rovněž barevné podání jako takové není stejné atp. Proto bývá vhodné fotky / videa upravovat. V Raja Ampat jsem fotil často dlouhé expozice, tj. 30 - 60 vteřinové fotografie + polarizační filtr k tomu, abych eliminoval odlesky => abych tak vtisknul fotkám "feel" pohybu a pohádkovosti + zároveň se tím trošku více saturují barvy ve výsledku. Pokud vám vadí, že tím narušuji "realitu", brát vám to nebudu. Ale já si zase ponechám svůj názor, že originál by lepší nebyl. Pěkný večer
Mě se ty upravované fotky také vůbec nelíbí ! Realita nula ! Což je veliká škoda z míst ,kam se zas tak moc necestuje.
Mně se ty fotky líbí. Kdo chce vidět záběry s nesaturovanými barvami, může se podívat na video na YouTube na kanálu knightontrip. Podle mě je skutečnost (jak to vidí člověk na místě) někde mezi videem a fotkami. Já s mým ne tak kvalitním foťákem obvykle barvy trochu vylepšuju, abych se víc přiblížil k tomu, jak jsem to viděl. Nebo při horším světlu může saturace barev pomoct, aby to vypadalo, jak to nejspíš vypadá při lepším světlu. Tolik aspoň můj laický pohled.
Fotografie krásné, možná až příliš líbivé? Díky moc za video!
Díky moc Filipe! Hehe, bývaly časy, kdy jsem se takzvaně snažil více o "dokumentární" fotku, ale ty jsou pryč. Člověk se v každé činnosti vyvíjí. Snažím se dělat fotky více "dreamy"; vtisknout trošku vlastní styl fotkám, aby to nebylo potisíceré ta stejná fotka místa :-)