Překvápko!!

Adélce je 13 let a naposledy letěla letadlem, když ji byly 4 roky. Děláme ji každou chvilku nějaké překvapení s výlety, ale dlouho si přála zase letět letadlem. S přáteli jsme si naplánovali výlet do Krakova, oni vezmou neteř a my dceru. Pro cestu tam jsme zvolili vlak a autobus od společnosti Leo expres z Pardubic, 2 dospělý a dítě cca 870,-Kč nazpátek jsme koupili letenky od Ryanairu za 1000,-Kč pro všechny 3, přílet Praha, odkud nás doveze vlak společnosti Regio Jet zpět do Pardubic. Cenu si už nevybavím. Ubytování přes Booking v krásné židovské čtvrti na 3 noci pro 6 lidí za 4400,- Kč v Apartments Kazimierz Izaaka Cracow. Dopředu jsme si vymysleli program a nezbývalo, než se těšit na den D.

Ráno jako každé jiné, omýt, ustrojit, nasnídat popadnout tašku do školy a jedéém. Projeli jsme kolem  školy  bez zastavení, Aďa si mě dobírala, na co myslím, když zapomenu zastavit.  Řekla jsem ji, že musíme jet nejdřív k doktorovi do Pardubic, protože se ji podívá na vyrážku, která se  občas dělá.  Auto jsme zaparkovali u nákupního střediska blízko vlakového nádraží, to Adélku znejistělo, když jsme vyndali z auta kufry, vyvalila na nás oči a začala se šklebit. Za pár minut dorazili i naši přátelé s neteří, holky hned začali spekulovat, co se děje a my se vydali na vlak. Cesta byla super, v Bohumíně jsme přesedli na autobus, který tam čekal a hurá do Krakova. Holkám jsme jen řekli, že jedeme do Bohumína na výlet a že tam přespíme, když jsme přesedli na autobus, tak jen, že ještě kousek pojedeme. Kdyby Natálce nepípl mobil..VÍTEJTE V POLSKU, nic by netušily.

V Krakově se dá dobře všude dostat tramvají, nebo Ubrem, což jsme využívali, doporučuji aplikaci JAK DOJADE PL, ukáže Vám to nejbližší zastávku, číslo tramvaje, nejbližší čas odjezdu. Hlavní nádraží v centru je jak pro tramvaje, vlaky i autobusy, akorát bylo pro nás složitější odhadnout správný směr nástupu na tramvaj, tak jsme se trochu víc projeli, no. Když jsme se ubytovali, najedli a trochu odfrkli, vyrazili jsme zkoumat okolí.  Na slevovém portálu GROUPON.PL jsme si předem koupili večeři kousek od našeho ubytování, ochutnali jsme pak úžasnou místní zmrzlinu, kterou dělají ze smetany různého ovoce, sušenek a škrabou ji v takových ruličkách. Holky nadšené, my unavení.

Druhý den ráno , po snídani jsme holkám nakukali, že se pojedeme podívat do dolů a pak domů, no zase jsme kecali. Náš plán byl úžasný zábavní park ENERGYLANDIA  ve městě Zator. Lístky jsme si na autobus koupili na nádraží, čas odjezdu jsme měli přibližně zjištěný. Ještě že jsme autobus vyhlíželi s předstihem, jezdí tam totiž takový minibus, takže když se na vás nedostane místo, máte smůlu, čekáte hodinu na další, to samé zpět. V průběhu jízdy se občas někde objeví plakát na Energylandii, holky si ničeho nevšimly. Zastávka je kousek od parku. Začali jsme dělat strašně překvapený, holky kvičely a poskakovaly, když zahlédly ty horské dráhy v dáli, zklamané, že jdeme do nějakých dolů. Té radosti po nabrání směru do parku! Doma, když jdeme na pouť, máme pravidlo... vyber si 3-4 pořádné atrakce, víc ne, je to drahý. Tady zaplatíte cca 600,-Kč a můžete jít na co chcete, kolikrát chcete... To když holky zjistily, málem radostí omdlely. Byl to úžasně prožitý den, plný adrenalinu. Při zpáteční cestě na autobus čekalo asi 50 lidí, kapacita 22, vyplatilo se stát tam dříve. 

Na další den nás čekala prohlídka centra, hradu Wawel, krmení holubů na náměstí, stačí mít pár drobků a jste jimi obsypaní. Chvilku jsme lelkovali v parku, nebo obchodním centru a v podvečer si zabalili na cestu zpět. Vlaková zastávka letiště je přímo v budově letiště, v podzemí, což nám nahrávalo do karet. Nebylo těžké holkám namluvit, že zpět zase jedeme vlakem. Sice zaregistrovaly, že jsme na letišti, ale povedlo se nám je ještě udržet v nevědomí. V odletové hale jsme čekali na další"vlak", ty zavazadla nám kontrolují, protože se to někdy dělá, aby se nic nepašovalo, mlžili jsme. Zbývala chvilka před nástupem, Adélka s Natálkou měly nalepená čela na skle, sledovaly vzlety letadel a vzdychaly, jak by taky někdy chtěly letět. " Mami, stojíme asi ve špatné frontě, tam je cedulka pro odlétající letadla!" Už to nešlo déle tajit, halou se neslo Adélčino křičení, úsměv od ucha k uchu a po tváři se ji koulely slzy jako hrachy. 

Rok se s rokem téměř sešel, za nedlouho bude mít další překvapení, až vystoupí ve slunném Egyptě....