Balkánský roadtrip: Z kosovského chaosu do makedonského srdce. Naše letošní cesta na Balkán byla jako jízda na horské dráze. Od rozporuplných pocitů v Kosovu až po naprosté okouzlení divokou přírodou a horami v Severní Makedonii. Pokud plánujete podobnou trasu, tady jsou naše čerstvé dojmy, tipy a upřímná varování. 🇽🇰 Kosovo: Města nás neoslovila, ale hory? To je jiná! Naši cestu jsme odstartovali v
Kosovu. Musím být upřímná – pokud hledáte malebná evropská městečka, v
Prištině ani v
Prizrenu je nejspíš nenajdete. Priština na nás působila jako chaotické betonové bludiště, kde se moderní sklo bije s jugoslávským brutalismem. Ani tolik opěvovaný Prizren nás „neposadil na zadek“; město působilo trochu omšele a turistický potenciál tam zatím spíše dřímá. Karty samozřejmě nikde neberou, only cash. Hledat místo na parkování je taky umění. Na chaos v dopravě jsme zvyklí. Potom co jsme zažili ve Vietnamu byla tohle procházka růžovým sadem.
Verdikt: Města v Kosovu klidně vynechejte, ale
hory si nechte! Jakmile vyjedete z civilizace směrem k hranicím, příroda se změní v dechberoucí divočinu. Albánské Alpy (Prokletije) a okolní masivy jsou tím pravým důvodem, proč do Kosova jet. Syrovost, ticho a hory, které nemají konce. Ale třeba má někdo jinou zkušenost. Každopádně pokud bych si měla znovu vybrat, zda pojedu do Kosova nebo Bosny, Bosna vyhrává. To je moje láska.
Skopje: Disneyland pro dospělé Ze severu jsme přejeli do makedonské metropole.
Skopje je město dvou tváří. Centrum je výsledkem kontroverzního projektu „Skopje 2014“ – je tu tolik soch, že je po pěti minutách přestanete počítat. Od gigantického Alexandra Velikého na koni až po vítězné oblouky a budovy s antickými sloupy. Působí to trochu jako filmové kulisy, ale procházka kolem řeky Vardar má své kouzlo, zejména večer, kdy je vše nasvícené. Nezapomeňte ale přejít historický
Kamenný most. Na druhém břehu vás čeká
Stará Čaršija – historický bazar, kde se mísí vůně čaje, koření a pečeného masa. Tohle je to pravé, autentické Skopje. Mám za to, že tento bazar je druhý největší po bazaru v Istanbulu, kde jsem bloudili před pár lety. Ale musím přiznat, že fontána Alexandra na mě dojem udělala. Škoda těch krásných opuštěných budov všude možně v centru. V Praze by z takových budov byly minimálně hotely a prodejny Gucci.
Tetovo a Šar Planina: Brána do divočiny Další den naše cesta vedla do
Tetova. Město samotné je rušný úl, kde musíte vidět neuvěřitelnou
Malovanou mešitu (Šarena Džamija). Její barvy jsou tak syté, že vypadá jako z pohádky. Dokonce mi zde pán ochotně půjčil šátek na hlavu, abych se mohla podívat dovnitř. K mému údivu uměl česky! Ale náš hlavní cíl byl výš –
Národní park Šar Planina. Vyjeli jsme nahoru na
Popovu Šapku. Tady končí veškerá legrace a začínají nekonečné hřebeny. Výhledy na ostré štíty a hluboká údolí jsou prostě návykové. Je to místo, kde se cítíte maličcí a kde jediným zvukem jsou zvonky ovcí na pastvinách. Ale daleko jsme nedošli. Extrémně agresivní psi, a pak ten neskutečný bordel. Nejsem nějaký ekoaktivista, ale sakra! Když si nesu odpadky do lesa, tak si je zase odnesu. Nehodím to přeci do údolí! No s tímto problémem se setkávám všude - Vietnam, Jordánsko, Egypt, Arménie proste všude. Taktéž velmi v blízkosti Tetova doporučuji nádherné vodopády, přesněji 8 vodopádů, ke kterým vede pohádková cesta.
Vodopády jsou úchvatné. Ale zase ty odpadky no.
🌊 Mavrovo, Galičnik a Kaňon Matka: To nejlepší na konec Naše trasa pokračovala k
Mavrovskému jezeru. Průjezd kolem něj je balzám na duši. Zastavili jsme u ikonického „potopeného“ kostela svatého Mikuláše, který vykukuje z hladiny. Bylo krásné vidět běhat koně kolem dokola. Odtud jsme stoupali výš do hor do vesnice
Galičnik. Je to jedno z nejvýše položených míst v Makedonii, proslulé svou kamennou architekturou a výrobou sýra. Zima byla pekelná, foukal vítr. Cesta tam je úzká a adrenalinová, ale ty výhledy stojí za každý ujetý metr. Níže dám doporučení na skvělé ubytování s výhledem na jezero, u velmi milé majitelky, která nám udělala královskou snídani. Domácí sýr z hor, marmeláda a upekla syrový burek. Celý balkánský okruh jsme zakončili v
kaňonu Matka. I když je to kousek od Skopje a bývá tu dost lidí, je to magické místo. My jsme si vybrali špatný čas. Neděle a hromada autobusů se zájezdy. Naštěstí jsme našli tajné místo k parkování a došli kousek pěšky. Půjčili si kajak a projeli se po vodě kolem skal. Úchvatné. Smaragdově zelená voda sevřená mezi vysokými skalami vás dostane. Ticho v kaňonu, které přerušuje jen šplouchání vesel, bylo dokonalou tečkou za celým výletem.
Shrnutí na cestu: Pokud máte málo času, nechte města městy a miřte rovnou do přírody. Makedonské hory jsou poklad, který Evropa teprve objevuje.
Cesta do nebes.
Výhled na nejvyšší horu.
Kaňon Matka.
Zde přikládám tipy na ubytování.
1. Ve Skopje jsme první den spali zde. Většinou jsme měli byt a vařili si. Byt byl vizuálně hezký, 560 Kč na noc pro dva, ale šlo cítit, že se zde kouří. Je to smrad a pokud jste nekuřáci jako já, vadit vám to bude. https://www.booking.com/Share-0b4BXFE
2. Druhý byt byl opravdu luxusní. Opět 700 Kč na noc, velmi milá majitelka. Byt čistý, prostorný. https://www.booking.com/Share-Yz53jR
3. Ubytovani v Tetovo bych doporučila, pokud vám nevadí jednu noc bydlet v hotelu u dálnice, sice s výhledem na hory a zároveň cihly :D. Se snídani noc pro dva 900 Kč, jenže nenašla jsem snad lepší ubytování. Pokoj vlhký, no přežila jsem to. Pozitivně hodnotím kýčovitou sedací soupravu stříbrné barvy, kterou by kdejaký provozovatel Matějské poutě záviděl. Foto níže. https://www.booking.com/Share-v1zKcp
4. Nejlepší ubytování z Makedonie. Stručně - luxusní výhled, snídaně, okolní výlety. Nemam co vytknout. https://www.booking.com/Share-d9q9hG
5. Poslední den jsem bydleli blíže k letišti. Výhled opět nádherný. Na hory. Čistý velký byt. Majitele velmi milí. Určitě doporučuji. https://www.airbnb.com/l/t24KJfLN
