Únorové jarní prázdniny na Maltě

Jelikož starší syn je již druhým rokem školou povinný, čekal nás v zimě týden, kdy je potřeba vybrat dovolenou. Po loňské skvělé zkušenosti na Madeiře jsme opět hledali, kde se trochu ohřát. Zacíleno bylo tentokrát na Maltu. Únorová předpověď cca 15-18 stupňů a jasno. Kombinací mimo sezónní ceny s Čedokem a slevou, kterou mi u této cestovky dává 1x ročně zaměstnavatel jsem se dostal na týden s polopenzí pro všechny 4 dohromady za 25000,-, což bych sám na konkrétní termín těžko poskládal. Odlet byl v sobotu večer, takže příjezd na hotel DB Seabank Resort na severu ostrova byl až v cca 1:30 ráno. Na nic jiného než rychlou sprchu a spánek nebyl čas.

Neděle

Ráno jsme chtěli po cestě pospávat, ale vzhůru jsme byli už po 7 hodině ranní. Snídaně v hotelu byla klasicky resortová. Hodně lidí, hodně jídla, hodně tlačení, hodně všeho. Ale s touto nepříjemností jsme počítali. Já jí kousal asi nejhůře z výpravy, ale následoval rychlý úprk z hotelu na autobus a hurá zpět na letiště. Tam jsme měli půjčené auto na zbytek pobytu u společnosti Europcars. Ihned po příletu jsem nechtěl řídit. Přeci jen po cestě v noci a poprvé pravostranné řízení... Všeho pomálu. Jelikož jsme měli odlet plánovaný také v pozdním odpoledni, bylo výhodné auto půjčit a poté vrátit právě na letišti. Cena za malou, ale dostačující toyotu byla 2000,-. Další 2000,- bylo komplet pojištění. Za celou dobu, kdy si půjčujeme auta jsem ho bral vždy a nikdy nepotřeboval, ale beru to tak, že platím jakou si daň z Hůry, abych nikdy nemusel řešit problém. Dětské podsedáky vozíme s sebou jako příruční zavazadlo.

 Následoval přejezd do trojměstí. Zvyknutí na pravostranné řízení bylo vcelku rychlé, dost to usnadnila automatická převodovka. Obával jsem se obtížného parkování vzhledem k přeplněnosti ostrova. Stačilo vždy zaparkovat pár set metrů od zájmového bodu a nebyl problém. První návštěvou byla pevnost na prostředním "prstu". Celá prohlídka nám zabrala cca hodinu. Následoval přesun zpět dolů k moři, kde jsme poobědvali polévku. A již pro pánské osazenstvo výletu zlatý hřeb dne a na dovolené skoro typická návštěva mače místní nejvyšší fotbalové soutěže (jo, manželka nadšení opět nesdílela). Byl jsem však frajer a dopředu jsem slíbil, že shlédneme pouze jeden poločas. Jen jsem zatajil, že se tu hrají dva zápasy po sobě a tak shlédneme druhý poločas prvního zápasu a pak první poločas toho druhého. Nebo jsem to možná i říkal, ale už jak to píšu, tak vidím sám tu zamotanost, že mi to zkrátka prošlo :-) Mladí ultras ale dostali vlajky vedoucího týmu maltské ligy, dechovka v zádech, přežili to všichni. Odjezd na hotel, véča v resortové tematické brasilské restauraci, kde na rozdíl od hlavní restaurace skoro nikdo nebyl, odchod na kutě.

1. maltská liga

Trojměstí

Trojměstí

Pondělí 

Vyspání do růžova a po snídani odjezd do Mdiny. Již předchozí den mě toto staré město obehnané hradbami uchvátilo při cestě kolem. Z dálky vypadá úžasně. Zaparkovali jsme cca 500 m od vstupu, kde byl automobilový klid. U vstupu chaos. Do starého města je vstup zdarma, do jakékoliv stavby uvnitř za poplatek. Nevyužili jsme a prošli jsme si vše jen zvenčí. Celá procházka nezabere více než jednu hodinu. 

Mdina

Mdina

Následoval pěší přechod do Rabatu, což je sousední město. Vedle katedrály je zde největším lákadlem řada katakomb. My jsme si vybrali ty spojené s muzeem Wignacourt, které během II. světové války sloužily jako kryty, 12 € za všechny. Krátká návštěva stačila a už jsme frčeli vstříc Aviation museum, 24 € za všechny. Musea s vojenskou technikou máme rádi. Tohle nebylo špatné, ale v porovnání s těmi, co jsme viděli jinde, toho zde k vidění moc nebylo. Hned vedle se nachází maltský národní fotbalový stadion s muzeem. Nemohli jsme tam jakožto všichni tři fotbalisté chybět, 15 € za všechny. Bohužel výstava zůstala hodně za očekáváním.. Zbývalo jen přejet zpět k ubytování, kde jsme ještě stihli vidět červenou věž s krásnými výhledy za 10 € za všechny.

Aviation museum

Červená věž

Úterý 

Ve finále nejhezčí den. Autem jsme přejeli do přístavu Cirkewwa (čteno Čirkeva, jak mě se smíchem opravil strážný), kde jsme nechali auto. Trajektem jsme pak přejeli na ostrov Gozo. Lístky se platí až při cestě zpět, 11,60 € za všechny. Po vylodění jsme nejprve čekali na autobus do města Victoria. Lístek stál 2,5 € na hlavu a hned začala tlačenice a předbíhání na ještě nedorazivší bus. Zkusil jsem tedy bolt a za úplně stejnou cenu jsme jeli autem.

Ve Victorii jsme zamířili do hlavní atrakce a to místní citadely. Celou jsme si jí prošli křížem krážem a s lehkým pocitem hladu se vrátili na malé náměstíčko, kde jsme konečně ochutnali maltské národní jídlo a to králíka. K tomu jedny seefood špagety a byli jsme připraveni na další vycházku. Opět boltem jsme se za 6 € nechali dovézt ke Xlendi Beach. Odtud vede cca 3 km dlouhá vycházka kolem vysokých útesů se spoustou nádherných výhledů. Za mě nejhezčí část celé dovolené. Následoval opět přesun boltem zpět do přístavu a cesta zpět na hlavní ostrov. Jelikož měl starší syn svátek, jeho přáním byla návštěva vesnice Pepka námořníka. Za cenu 55 € za mě žádná sláva, ale děti měly radost, tak alespoň tak.

Cliffy na Gozu

Cliffy na Gozu

Pepkova vesnice

Citadela ve Victorii

Trajekt na Gozo

Středa 

Snažili jsme se vyrazit co nejdříve, abychom na vyjížďku loďkami ke Blue grotto dorazili na otevíračku v 9:00. To se nám nepovedlo a přijeli jsme s půlhodinovým zpožděním. Naštěstí i to stačilo, abychom dorazili mezi prvními. Na chaotickém parkovišti jsme zaplatili "dobrovolné" 2 € a sešli k molu, odkud odjíždí loďky. Cena 30 € za všechny, platba pouze v hotovosti, šli jsme ihned na řadu. Vyjížďka do všech jeskyní byla moc hezká, trvala rovných 20 minut. Po návratu zpět jsme ještě prošli přilehlou věžičku It-Torri ta Xutu, překvapivě zdarma. A při odjezdu jsme poznali, proč se vyplatí přijet brzy. Moře aut, autobusů, lidí. Nebylo kde zaparkovat, hromada nervozity, vše ucpané, rychle pryč.

Blue grotto

Blue grotto

Přejeli jsme do města Marsaxlokk, kde je přístav se spoustou malých barevných loděk. Tohle místo nás však vůbec nezaujalo. Pobyli jsme zde jen chvíli a jeli jsme do zahrad Sant Anton. Jelikož jaro teprve začínalo, v parku toho moc rozkvetlého nebylo, ale věřím, že v plné kvetoucí sezóně je park moc hezký. Poslední zastávkou toho dne byla Mosta a rotunda v centru města, 10 € za všechny . Hlavním lákadlem pro nejmenší byla bomba vystavená uvnitř. Ta byla údajně vyrobena v Plzni za II. světové války. Dělníci ji však sabotovali, a proto při dopadu na rotundu nevybuchla. Zbývalo už pouze dojet domů na večeři.

Čtvrtek

Na čtvrtek jsme měli naplánovaný výlet do Valletty. Doprava byla docela komplikovanější, byl velký provoz. Parkoviště jsme nalezli těsně před zónou, kam už nelze vjet, na Independence ground, cena 5 €. Na projití města nám stačila cca hodina. Dalo by se zde strávit určitě více času, ale nejmenší bezcílené procházení už nebavilo. Ve 12 hodin jsme absolvovali výstřel z děla v Saluting Battery. Cena byla 8 €, hromada lidí stálo na balkoně nahoře, kam nevím, zda se vstupné platilo. Střílí se 2x denně a to ve 12 a v 16 hodin. 

Přejeli jsme zpět k hotelu, kde jsme nechali auto a vyšlápli na kopec, kde je krásný výhled od kostela a také katakomby z druhé světové války, které sloužily jako kryty WWII Shetlers. Vstup symbolických 6 € za všechny.

Saluting Battery

Valletta

Pátek

Poslední den už byl ryze odpočinkový. Jeho větší část jsme strávili v Mediterraneo Marine parku, cena 55 € za všechny. Parky, kde cvičí zvířata zrovna 2x nemusím. Ale tenhle park je zaměřený na osvětu a funguje jako záchranná stanice. K vidění jsou tu papoušci, želvy, hadi, mořské vydry, sea lion a největší lákadlo delfíni. Různá představení, ať už jde o krmení, cvičení, nebo naučné části na sebe navazují a dá se zde strávit celý den. Nejvíce se mi líbilo, že to není právě jako cirkus, ale hlavně povídání a i předvádění, co se zvířaty ne/dělat. Např. co udělat a neudělat, když najdete vyplaveného delfína na pláž, kdy já bych se snažil zvíře zatlačit zpět do moře, což je právě špatně. Nebo proč si dobře rozmyslet, jestli nějaké zvíře chovat. Což byl příklad krásného ary, který byl však hlučný, takže ho majitel pořád zavíral, papoušek byl ve stresu, vypadalo mu peří a dostal se právě do stanice.

Odpoledne jsme zamířili zpět k hotelu a šli jsme krátkou procházkou do malé rezervace Ghadira. Vstup je zdarma, půjčí vám i dalekohled na pozorování ptáků, ale největší atrakcí jsou tu volně žijící chameleoni, pokud tedy máte dobré oči a najdete je. Následovala poslední noc a druhý den vrácení auta a odjezd domů.

Mediterraneo park

Ghadira

Ghadira

Shrnutí

Malta splnila to hlavní, co jsme chtěli. Tedy ohřát se. Počasí nám neskutečně přálo, teplota přes den byla každý den okolo 18 stupňů ve stínu a jasná obloha. První dny trochu foukalo, ale jinak bylo na kraťasy a triko. Malta je malá, autobusů jezdí hromada. Ale pro ty, kdo nechtějí být fixovaní na hromadnou dopravu, bych auto doporučil. Takto mimo sezónu bylo řízení v pohodě a to i pravostranné. Zácpy nebyly takřka vůbec a komu nevadí chůze do půl kilometru, tak parkování vždy najde. Za mě týden maximálně. Asi bych vše stihnul i o den dva dříve. Ale to je na preferencích každého. Celková cena 61 000 za všechny 4 dohromady. V ceně je úplně vše od pobytu samotného, auta, parkování na letišti, veškeré vstupy a každý den jsme si dali něco malého k obědu. Při odečtení veškerých slev od zaměstnavatele jsem se poté dostal na 45 000.