Vánoce i příchod nového roku na tajuplném Balkánu 2.část-Albánie
podíváme se letecky do Řeckých Athén , zde nastoupím do autobusu a vypravím se do Albánie a možná i dále, aby toho nebylo málo oslavíme tu Vánoce i příchod nového roku. V 2. části vítejte v Albánii
Cestopis z roku 2023 napsal Petr78
Milí čtenáři
Vítejte u další části mého cestopisu. V minulé časti. Jsem se přepravil letecky z Polska do Athén. Obdivoval toto starobylé město plné historie a kultury. Odkud jsem odjel autobusem do Albánie kam se podíváme v této části.
Do Albánie přijíždím autobusem společnosti top-lines z Řeckých Athén. Ještě v noci přecházím společně s celým autobusem hranici, celá procedura zabrala asi 40 minut. Překvapilo mě , že ikdyž v Athénách bylo přes den i 18°c tady bylo k 0 a na některých místech se držel i sníh. Při čekání na projetí autobusu přes hranici jsem celkem mrzl, ale v autobuse řidič zapl topení tak bylo příjemně. A já usnul. Probudil jsem až těsně před Tiranou, ještě rozespalí se dívám na cedule kde projíždím. Směrovky jsem viděl směr Kamez a Tirana, za chvíli se ocitám na předměstí Tirany v Kamez. A kolem 6. ráno I na mezinárodním autobusovém terminálu v Tiraně.
Bylo velice brzy tak jsem si dal výtečnou snídani muffin s kávou jen za 70 kč v jedné z kaváren. A odešel hledat bankomat na výběr další měny lekků. Našel jsem jej velice brzy stejně jako Albánskou prodejnu Vodafone kde jsem si koupil simkartu. Informace na internetu byli různé, nakonec mě mobilní data z této simkarty platila i v Kosovu , Severní Makedonii a v Černé Hoře, takže jsem zakoupil balíček 10 gb za 1500 lekke (400 Kč) přičemž dalších 10 gb jsem dostal po přihlášení do jejich aplikace takže mi to stačilo na celých 14 dní. Po aktivaci simkarty jsem zamířil do centra Tirany.
1. Den v Tiraně
První zastávkou bylo náměstí Skanderbeg, které je srdcem města a kde se nachází několik významných památek, jako je socha národního hrdiny Skanderbega, mešita Et'hem Bey, hodinová věž a národní historické muzeum. Prošel jsem se po náměstí a obdivoval jsem architekturu a atmosféru místa. Jelikož bylo ráno a lidí nebylo mnoho byla to příjemná procházka plná poznání.
Po návštěvě náměstí jsem se vydal k lanovce Dajti Express, která je nejdelší lanovkou na Balkáně a která vede z Tirany na vrchol hory Dajti. Cesta trvala asi 15 minut a nabídla mi úžasný výhled na město a okolní krajinu. Když jsem dorazil na vrchol, cítil jsem se jako v jiném světě. Bylo tam mnohem chladněji a vzduch byl čerstvý a čistý , místy už však svítily i sluneční paprsky jasného dne. Obklopovaly mě zelené lesy, skalnaté vrcholy a modrá obloha. Rozhodl jsem se projít se po horských stezkách.
Po dvou hodinách strávených na hoře Dajti jsem se vrátil lanovkou do Tirany a pokračoval jsem k dalšímu cíli, kterým bylo muzeum Bunk Art 1. Jedná se o bývalý atomový kryt, který byl postaven za komunistického režimu a který je nyní přeměněn na muzeum a umělecké centrum. Vstoupil jsem do podzemního komplexu, který se skládá z více než 100 místností, a byl jsem ohromen rozsahem a atmosférou místa. Každá místnost byla vyzdobena různými exponáty, instalacemi, videi a zvuky, které vyprávěly příběh Albánie a jejích lidí v průběhu 20. století. Bylo to velmi působivé a poučné zároveň.
Poslední zastávkou byly Vánoční trhy, které se konaly na starém bazaru a v centru Tirany. Bylo tam mnoho stánků, které prodávaly různé druhy jídla, nápojů, suvenýrů, oblečení a dalších věcí. Bylo tam také mnoho lidí, kteří si užívali vánoční náladu a bavili se například i díky kolotočům nebo aktivního programu na pódiu.
Kolem 15.00 jsem se vydal do hostelu k odpočinku. Hostel stál 320 kč , jen doporučeno si nechám tentokrát až k levné hotelové variantě jedné z dalších nocí v Tiraně. Ale koho by zajímalo i tak jméno hostelu tak napište do bookingu ART hostel. Hostel nabízí uzamykatelné skříňky a palandy se závěsy pro trochu soukromí spí se však v několika lidech místnosti, prostě klasický hostel. Ještě k tomu chybí možnost recepce 24/7 , ale dozvonit se na někoho není problém.
Mešita Tirana
Vstup do Bunkart
Centrum tirany
2. Den v Albánii
Je druhý den co se nacházím v Albánii, 4. Den na Balkáně. U nás v Česku se lidé probouzejí do Štědrého dne. Tady je to jiné. Dnes ještě Vánoce nejsou . Katolické Vánoce budou až zítra tedy 25. Prosince. A Muslimské čistě symbolické svátky dokonce v lednu. Obchody restaurace bary a místní služby tu jedou nonstop , pouze některé banky mají zavřeno 25. Prosince. Já teda objevil otevřenou i banku ještě i 25. Prosince. Vstávám velice brzy dnešní plán je dojet do města Diet, místní dopravou do obce Pojan navštívit historickou Appollonii na jihu země a dále chytit Furgon místní minibus do Beratu. Původní plán počítal i vrátit se do Tirany. Nakonec však ubytování v Tiraně ruším ( sláva možnosti zrušení zdarma) a ubytování na dnešní noc vybírám v Beratu.
První MHD v Tiraně na severojižní terminál odkud mi pojede autobus do Fier odjíždí po 5. Ráno. Vhodný minibus směr fier by měl odjíždět v 6 abych chytil ve Fier v 8.40 místní dopravu k Appollonii. Orientace na nádraží byla jednoduchá nejrůznější frugony, minibusy, autobusy měli označené jména nejrůznějších obcí po celé Albánii. Atak ještě před 6. Sedím v minibusu směr Fier.
. Cesta trvala asi dvě hodiny a stála mě 500 lek. Ve Fieru jsem přestoupil na místní autobus a vyrazil směrem k archeologickému parku Apollonia kde jsem chtěl vidět pozůstatky starověkého města založeného Řeky v 6. století př. n. l.
Park byl otevřený od 8 do 16 hodin a vstupné bylo 700 leků.Prohlédl jsem si impozantní pevnost, která obklopovala město, a obdivoval jsem nádherný výhled na okolní krajinu. V pevnosti jsem navštívil také národní ikonografické muzeum Onufri, kde mě zaujala sbírka byzantských ikon a nástěnných maleb. Zajímavé bylo i muzeum archeologie, kde jsem viděl různé předměty nalezené při vykopávkách, jako například mince, sochy, nádoby nebo šperky.
Po dvou hodinách strávených v parku jsem se vrátil k autobusu a pokračoval jsem do Beratu, který je asi 60 km daleko. Cestou jsem si užíval scenérie plné olivových hájů, vinic a hor. Dorazil jsem do Beratu až po poledni. Autobusové nádraží je vzdálené asi 2 km od města, ale lze k němu dojet za 30LEKk místním mhd.
Berat je známý jako město tisíce oken, protože jeho bílé domy mají mnoho malých oken, které vypadají jako oči. Město je také zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.
Začal jsem svou prohlídku města vstupem do pevnosti Berat, která se tyčí nad městem na skalnatém kopci. V pevnosti se nachází starobylé kostely, mešity a muzea, ale také obytné domy, kde stále žijí lidé. Zaujala mě zejména svatyně svatého Michaela, která byla vytesána do skály, a kostel svaté Trojice, kde jsem viděl další ukázky ikonografie Onufriho. Z pevnosti jsem měl také nádherný výhled na město a řeku Osum, která tudy protéká.
Sestoupil jsem z pevnosti a prošel jsem se po starém mostě přes řeku do čtvrti Gorica, kde jsem obědval v jedné z místních restaurací. Jídlo zde stálo do 1000 lekke.
Nakonec jsem se vrátil do centra města do hotelu Berati. Chtěl jsem platit kartou. Což chvíli personálu trvalo než se zapl platební terminál a platba proběhla. Vše , ale bylo vyřešeno a já mohl odpočívat v relativně prostorném a útulném pokoji s balkónem, TV a klimatizací. Klimatizace však nefungovala jako nejlepší topení atak doporučuji pro další hosty co sem přijedou v zimě chodit zde alespoň v teplé mikině. Dole v před recepcí lze pak trávit čas v prostoru u krbu. Celkově nebyl hotel problematický a vybavení na cenu kolem 20€ (450 Kč) více než dostatečné. Jen je třeba počítat s tím , že hotel je takový rodinný podnik. Ráno se však podává skvělá snídaně.
Berat
V parku Appollonia u Fieru
Mešita v Beratu
3. Den v Albánii
Pro některé místní jsou dnes tj. 25. Prosince svátkem Vánoc. Já se po skvělé místní snídani vydávám na Autobus do Tirany. I přes svátek cestou potkávám několik otevřených obchodů. Rozhodl jsem se na terminál dojít ranní procházkou pěšky. A jelikož jsem neměl nic jiného v plánu než se dostat zpět do Tirany využil jsem možnosti ranní procházky. Autobus s cedulí Tirana a Duress vidím už z dálky kromě toho se mě místní řidiči ptají kam jedu. Nastupují do autobusu obvykle čeká na naplnění cestujících nyní odjíždí po příjezdu autobusu místního MHD. Víc lidí prostě nepojede je svátek. Cestou nás čeká neobvyklá zastávka u stánku a sadu s mandarinkami, řidič nabízí ať si nasbírá kdo chce. Prý jsou vynikající. Cestou do tirany zastavuje autobus také v Dürressu (Drač) kde si dělám dopolední pauzu i já.
Durress je jedno z nejstarších a největších albánských měst. Cesta trvala asi dvě hodiny a byla velmi pohodlná.
Durrës je známý svou bohatou historií, která sahá až do 7. století př. n. l., kdy byl založen řeckými kolonisty. Město bylo součástí různých říší, jako byla římská, byzantská, osmanská nebo italská. Díky tomu se zde zachovalo mnoho památek, jako je například amfiteátr z 2. století, který je největším na Balkáně, nebo hrad z 5. století, který sloužil jako sídlo albánských králů. Kromě historických památek jsem si také užil krásné písčité pláže, které jsou ideální pro relaxaci a koupání. Někteří se zde koupali i v tomto zimním počasí pro mě to bylo však jen na procházku podél Moře.
Po třech hodinách strávených v Durrësu jsem Ve 13. 00 opět nastoupil do dalšího autobusu, který mě zavezl do hlavního města Albánie, Tirany. Cesta trvala asi půl hodiny a byla velmi zajímavá. Cestou jsem si všiml rozdílů mezi městským a venkovským životem. V Tirane jsem se ubytoval v mém hostelu v centru města a vyšel na večeři do místní jídelny. Dal jsem si chutnou omáčku s těstovinami s mořskými plody ikdyž normálně mořské plody moc nemusím tato mi chutnala.
.
Po večeři jsem se ještě prošel po městě a obdivoval jeho večerní život. Město Tirana je plné barevných budov, které jsou výsledkem projektu z roku 2000, kdy byly natřeny různými barvami, aby zlepšily náladu obyvatel po komunistické éře. Na náměstí stojí socha Skanderbega a také mešita Et’hem Bey, která je jednou z nejstarších a nejkrásnějších v zemi.
Po této procházce jsem se vrátil zpět do hostelu k odpočinku .
Večeře Albánie
4. Den v Albánii (nikoliv poslední)
Další den v Albánii 26. 12. Stávám opět kolem 7. A vydávám se do města Krüje.
Autobusem od severojižního terminálu trvá cesta asi 45 minut. A stála mě 200 lekke. Autobus jel malebnou zelenou krajinou až do vysokých hor.
Kruje je malé město v severní Albánii, které je známé pro svou historickou a kulturní hodnotu. Je to místo, kde se narodil a bojoval albánský národní hrdina Skanderbeg proti osmanské říši v 15. století. Navštívil jsem zde jeho hrad, muzeum a starobylý trh. Kde je možné si koupit tradiční řemeslné výrobky. Kruje je také obklopeno nádhernou přírodou, jako je hora Kruje a národní park Qafe Shtame. Je tu krásný výhled na pláně v údolí. A na googlu jsem našel motto cestovatelů, S heslem Kdo nebyl v Krüje nebyl v Albánii takže tuto horskou obec doporučuji nevynechat. Ještě před polednem nakupuji poslední Albánské mandarinky a odjíždím autobusem zpět do Tirany. Čeká mě tu přestup na MHD směr východní terminál (East/TEG) . Jedná se v podstatě o novinku v Albánské dopravě fungující od listopadu 2023 a podle toho vypadali i informace před cestou na internetu. Nicméně MHD sem jezdí od nákupního domů Topani (vedle mešity) v centru města celkem často důležité je nastoupit do jedné ze dvou linek s konečnou přímo na TEG. Po asi půl hodině vystoupíte přímo vedle nového nákupního centra a autobusového terminálu kde jezdí spoje směr Podgradec, Ohrid a pár dalších pro turisty méně známých destinací jako třeba Gramsh.
Autobus je nachystán ještě několik minut před odjezdem relativně viditelně u jednoho z míst pro autobusy. Jedná se opět o jeden z malých minibusů. Do nějž nastupuje asi 5 lidí a na čas odjíždíme. Já měl jízdenky předem koupené z internetu, lze však koupit i na místě nebo v dopravní kanceláři společnosti. Stály mě asi 20 euro a koupí předem nevyděláte cena se nemění. Kdysi šel lístek koupit i přes Flixbus. Teď když sem se koukal tak se od možnosti upustilo , ale rozdíl koupit to na stránkách společnosti eurobus nevnímám jako problém spíš naopak vždy kupuju pokud možno přímo u prodejce.
Vzhledem k dopravní zácpě cestou k hranicím autobus nabere kolem Elbassenu asi 40 minut zpoždění. Ač se zpožděním tak se plán stal realitou a já opouštím Albánii. Není to poslední den zde . Ještě , se sem vrátím ke konci dovolené. Půjde však spíše jen o tranzitní zemi.
Výhled od Kruje
Eurobus do Severní Makedonie
Jak se ti cestopis líbil?
Petr78 procestoval 37 zemí světa světa, nejvíce Evropu. Na Cestujlevne.com se přidal před 1 rokem a napsal pro tebe 27 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil2 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
V Albanii jsi zvolil poznat vicemene stred zeme, se zakladnou v Tirane.
Je to skvele, ze jsi zajimava mista s prehledem projel mistnimi furgony. Jejich nahaneni je nekdy zabava sama o sobe.
Ja si osobne velmi oblibil jizni Albanii. Samozrejme v lete kvuli hezkym plazim a tyrkysove zbarvene morske vode, ale take i kvuli hradum a pobreznim laid-back vesnicim. Pokud se ti libilo v Apollonii, tak i v jiznim Butrintu by sis prisel na sve. A samozrejme mi do neda ani nezminit svuj veleoblibeny Gjirokastër. Libilo se mi tam jaksi vice nez v malebnem Beratu, mozna prave kvuli jeho odlehlosti. Treba tam take nekdy v budoucnu zavitas.
A jak to zpetne hodnotis, libila se ti z techto vanocne a novorocne navstivenych zemi Albanie nejvice?
Jo ty furgony jsou takový pravý balkánský dobrodružství člověk neví na poslední chvíli zda a kdy pojede😁pak se nestačí divit kde všude se staví. Prakticky i pro šálek s kávou by řidič ochotně zastavil 😁. Ono nepředpokládám , že bych v mých letech do Albánie neměl šanci zavítat, takže záměrně takové nutné body cesty aby se to tak nějak vešlo do mého interiáře. Co se týká Vánoc v Albánii tak budu hodnotit především Tiranu kde jsem viděl trhy a světelné ozdoby snad nejrozsáhlejší za celou cestu. Jinak už jde hodně nahoru turisticky , takže i ceny se začínají zvedat k těm Českým. V Tiraně už 2 veliké obchodní domy....jednoduše i Albánie už začíná ztrácet zaostalost po komunistickém režimu. Albánie je určitě fajn budeme Li se rozhodovat mezi Albánii a Čechy oblíbeným Chorvatskem. Možná je fajn i jak píšete na jihu , to ale spíš vidím na léto díky moři. Já sám bych raději doporučil maličké Kosovo nebo Makedonii a celkově země kde by člověk západních turistů napočítal na jedný ruce bohužel jsou velice často bez moře ale Albánie může být pro Turisty druhým Řeckem díky moři a to ještě cenově výhodnější jak Řecko. Otázka je jak dlouho . Na cestách je všude krásně a otázky typu kde bylo nejlíp a nejkrásněji jsou sice časté, málokdy však reálné k jasné odpovědi.