Autem až na konec GAMBIE - část 2.
aneb do Afriky se zlomeným kotníkem
Cestopis z roku 2023 napsala IvanaBl
1. část: Gambie a ilegální výlet do Senegalu: https://www.cestujlevne.com/cest...ast-1-2909
3. část: Zvířátka a pláže Gambie: https://www.cestujlevne.com/cest...ast-3-2921
Odjezd ze Sanyangu
7.2.2023 nám Solomonův kamarád půjčuje auto "v perfektním stavu". Žádná smlouva ani kauce, platíme mu předem 60€/den. Chceme za 3 dny objet celou Gambii, nejmenší stát v Africe. Celou zemí vede jedna okružní asfaltová silnice podél řeky Gambie. Naše první cesta míří do minimarketu. Prodavačka nám rozkrojí velikou čerstvou bagetu, maže ji máslem a balí do novin. Za snídani platíme 8 Kč. Jedeme na benzínku a bereme plnou. Obrovská chyba! Benzín nám vytéká z nádrže ještě několik km a v autě nám smrdí několik hodin! Cestou pozorujeme z auta každodenní život místních. Téměř vše se tu odehrává na ulici. Mávají nám místní děti a pokřikují "toubab toubab", což znamená běloch, běloch.
Mapa Gambie
Tankujeme
Minimarket
Snídaně za 8 Kč pro dva
Na střechách vozí i živé kozy
Život ve vesnici
Cestou ruším u oběda hejno supů. Mají mrtvého osla. Nejdřív se mě bojí, pak už krouží kolem. Sup africký je kriticky ohrožený druh. Létá ve výšce až 6 km a svou kořist hledá výborným zrakem. Taky už máme hlad. Zastavujeme v Somě na oběd a místní zvědavé děti se na nás chodí dívat. U stolu spí v postýlce miminko a mají tu hezký záchod. Restauraci RaamDaan jsem našla už doma, má hodnocení 4,5 a hovězí (s kostmi) v arašídové omáčce bylo výborné! Stálo 150 dalasi, 3x méně než u Solomona.
Supi a jejich oběd
Restaurace z google maps
Hovězí s arašídovou omáčkou
Miminko v restauraci
Co víc si v Africe přát :)
Solomon se nám nějak zapomněl zmínit o všudypřítomných policejních a vojenských kontrolách. Jsou na každém vjezdu i výjezdu z měst i větších vesnic . Jen za dopoledne jich absolvujeme nejméně 15. Některé kontroly jsou milé a příjemné, jiné zbytečně zdlouhavé. Někdo si chce jen pokecat, někdo chce propisku (nechápeme to, ale jen dnes jsme o dvě přišli), no a někdo chce bohužel vidět některý z dokladů k autu. Během dne tak postupně zjišťujeme, že naše auto není v tak perfektním stavu. Má propadlou registraci vozidla, propadlé povolení na zatmavení skel, chybí mu výstražný trojúhelník a dnešní poslední kontrola si všimla, že Petře chybí vstupní razítko do země. A to je průser. Petra je v Gambii načerno! Nevíme, co teď s tím, uprostřed Gambie.. Nikdo po nás nechce pokutu ani žádný úplatek a nakonec nás vždy pustí dál na východ.
Policejní kontrola
Propadlé papíry
Propadlé papíry
Policejní kontrola
Policejní kontrola
Projíždíme typickými vesnicemi ve vnitrozemí. Způsob života primitivní. Vesnice vzniká pod velkým stromem, který poskytuje stín, vedle je vrt na vodu a kolem jednoduché domy. Vaří se venku na ohni. Hodně dětí tu má kola, jinak by se nedostala do školy. Vidíme, že charitativní sbírka Kola pro Afriku opravdu pomáhá a jsme rozhodnuti naše starší kola poslat do Gambie. Projíždíme kolem školy. Děti nám mávají, smějí se a křičí to svoje "toubab toubab". Děti ve vnitrozemí moc bělochů za život neviděly. Ty odvážnější někdy přijdou až k autu, podají nám ruku, představí se a vítají nás ve své zemi. U řeky Gambie vidíme první opice. Zastavujeme u termitiště, která můžou být až 8 m vysoká. Termiti jsou příbuzní švábů, jsou škodliví, živí se dřevem, místní je proto hubí. Podobné hromady jsou po celé zemi a všechny prázdné. Seberu ze země snad zralý plod baobabu, prý se dá jíst. Je tvrdý a nevím, jak se dostat dovnitř.
Vesnice Kudang
Na kole
Děti u školy
Opice u řeky
Termitiště
Plod baobabu
Janjanbureh neboli Georgetown
Přijíždíme na ostrov a do stejnojmenného města Janjanbureh, historicky prvního města v Gambii. Bývalá britská koloniální osada byla založena v roce 1823, kdy král Kolli Camara postoupil ostrov Británii. Najdeme (na offline mapy.cz) pěkné a levné ubytování přímo u řeky Gambie. 2lůžák se snídaní za 675 Kč! Máme výhled na řeku, moskytiéru, normální wc a voda ve sprše má dobrý tlak, konečně se můžeme pořádně umýt. Místní nám nabízí zdarma prohlídku svého města, na které jsou patřičně hrdí. Ale první věc, co potřebujeme, je ten blbý výstražný trojúhelník. Jeden starý a použitý nám najdou v místním obchodě. Bereme ho! A žádný policista ho už od té doby nechtěl vidět :)
Baboolong Guest House
Baboolong Guest House
Baboolong Guest House
Tady budeme spát
Výhled na řeku
A máme ho!
Průměrný počet dětí v gambijské rodině je 5. Míra chudoby 48%! V žebříčku HDP je Gambie 173. ze 194 zemí světa. Negramotnost 40%, ale rychle se snižuje. Většina dětí v Gambii už chodí do školy. Náš průvodce Musa nám chce jednu školu ukázat, učil v ní už jeho děda. Je pozdě, třídy už jsou prázdné, ale můžeme je vidět. A pak už k nám přibíhají veselé děti. Co následuje, se moc popsat nedá. Jsou šťastné, že nás vidí, že se nás mohou dotknout a mluvit s námi. Všem je kolem 10 let a umí výborně anglicky. Opakují naše jména a jde jim to a když opakujeme ta jejich, chechtají se . Školní uniformy jsou jejich nejlepší oblečení. Modré školní tašky mají z Unicefu, tahle organizace opravdu funguje! Nejradši bychom si je všechny vzaly domů. Chtěli jsme jim koupit bonbóny nebo něco jiného a ony řekly, že by moc chtěly tužky nebo sešity do školy. Nechápali jsme. Musa nám vysvětlil, jak jsou tyhle 2 věci pro ně důležité. Bere nás už podruhé do stejného obchodu, kde kupujeme dětem 2 velká balení barevných tužek s gumou na konci. Musa dává každému jednu. Děti ječí radostí a jsou v tu chvíli šťastné! Všechny se smějí, pořád nám děkují a přivádí nás do rozpaků. Obyčejné tužky.. Loučíme se. Už ty děti nikdy neuvidíme, ale doufáme, že se budou mít na místní poměry dobře a že budou zdravé.
Ve škole
Setkání s dětmi
Setkání s dětmi
Společné foto
Málem Petru umačkaly :)
Setkání s dětmi
Musa nás vede ke Stromu svobody, kde nás provádí další místní průvodce. Strom svobody byl vysazen na počest ukončení otroctví. Je to vlastně už druhý strom na stejném místě. U Stromu svobody Musa zahlédne starší studentky a rozdává jim poslední tužky. Holky piští a smějí se a ukazují jedna druhé svoji tužku. Děkují. Je jim kolem 16 let a mají radost z obyčejné tužky s gumou na konci! Večer u řeky byl příjemný. Asi všichni jsme usínali s myšlenkami na chudé gambijské děti.
Strom svobody
Strom svobody
U Stromu svobody
Musa rozdává poslední tužky
Večer u řeky Gambie
Ráno nás čekala luxusní snídaně. Místní arašídové máslo je vynikající. A už míříme dál na východ, až na úplný konec Gambie. Cestou opět spousta policejních a vojenských kontrol, ale už víme, jak na ně. Úsměvem :) Obědváme v malé africké restauraci v Basse yassu s rýží a místní děti se na nás chodí koukat. Jídlo stojí 26 Kč. Na východě Gambie vidíme i první koně, na západě mají jen osly a kozy a často taky vůbec nic.
Pořádná snídaně
Restaurace
Menu
V restauraci
Yassa - kuře v cibulové omáčce
Už víme, jak na to :)
FATOTO - na úplném konci Gambie!
Další (dnes asi 12.) policejní hlídka se nás ptá, kam jedeme. Říkáme, že do Fatoto. Oni na to, že tady je Fatoto. Ztrapňujeme se dál: "Aha, a kde je centrum?" "No - tady." Koukáme kolem a vidíme - nic. Jen silnice a pár chatrčí. A tak jsme dojeli až na konec Gambie! Všude kolem nás je Senegal. Za chvíli už jedeme po novém gambijském mostě. Řeka Gambie je dlouhá 1120 km, u Atlantiku široká až 20 km a celá země leží podél ní. Na chvíli scházíme k řece. Pak projíždíme kolem další školy, máváme a děti jsou happy a my taky. Osla tu vlastní jen ty bohatší rodiny a většinou je to jejich jediný dopravní prostředek. 50% Gambijců stále nemá elektřinu a 70% jich nemá přístup k pitné vodě!
Řeka Gambie
U řeky
Na novém mostě přes Gambii
Děti jdou ze školy
Děti jdou ze školy
Oslíci
Zastavujeme ve větší vesnici. Je vedro, sucho a prach, potřebujeme něco studeného. Restaurace už tu není, ale studené pití v místním obchůdku s pomocí místních seženeme. Studna je uprostřed každé vesnice. Voda ale většinou pitná není. Zdobená vrata se vyrábí po celé Gambii, jsou často jedinou ozdobou polorozpadlých domů. Na to, v jaké žijí špíně a prachu, chodí Gambijci čistě a hezky oblečení (hlavně ženy) a všude se pořád pere a myje nádobí. Dřevěné ručně vyřezávané postele se také vyrábí po celé Gambii. Podle tradice zde postel musí koupit každý muž ještě před svatbou, a proto je tu čím dál více svobodných mladých mužů - na tu postel prostě nemají peníze. Stojí až 80000 dalasi, tj. 30000 Kč. Míjíme les baobabů. Sazenice baobabu se prodává i u nás jako pokojová rostlina. Stojí 300 Kč a dožívá se až 2000 let! A to se vyplatí :) Projíždíme rýžovými poli a hledáme další ubytování.
Centrum vesnice
Ozdobná vrata
Všude se pere a myje nádobí
Dřevěné postele
Dobře zásobený obchod
Baobaby
KUNTAUR - River Gambia National Park
K večeru najdeme krásné ubytování v rybářské vesnici Kuntaur zase přímo u řeky Gambie, tentokrát na jejím severním břehu. Opět moc hezké a čisté pokoje, velmi přátelský personál, veliká koupelna, elektřina, výhled na řeku. Cena ještě nižší než včera, 2lůžák se snídaní za 525 Kč. Vesničané nás večer zvou k ohni. Rodiny z rybářské vesnice tu spolu zpívají a tančí každý večer. Nemají mobily ani televize. Je tu spousta dětí, chtějí si povídat, představují nám své sourozence a rodiče a hlavně nás chtějí naučit jejich tance a písničky. Tančíme úplně všichni, pouze Roberta děti kvůli zlomené noze ušetřily :) Rozdáváme poslední bonbóny. Malý kluk po chvíli bonbón vyplivne do své špinavé ruky a ukazuje ho dětem, na které se už nedostalo. Až pak si na něm opravdu pochutná.
Kairoh Garden
Kairoh Garden
Kairoh Garden
Západ slunce u řeky Gambie
Příjemný večer v rybářské vesnici
Lukyho africký tanec :)
V Národním parku River Gambia se nám spalo skvěle. Ráno jsme snídali na terase s krásným výhledem na řeku a už jedeme s místními lodí na Baboon Island. Krásné místo. Pouze na tomto ostrově v Gambii žijí volně i hroši a šimpanzi. Cena 2hodinové plavby je směšná, 200 dalasi (75 Kč) za osobu. V Janjanbureh chtěli 10000! Náš průvodce nám vysvětluje vznik rezervace v 70. letech a život zvířat v parku. Šimpanze zde chrání a nikam je neprodávají. Dokonce je přikrmují, hlavně ovocem, které na ostrově neroste, ale jídlo jim kradou ostatní opice. Šimpanzů zde žijí 3 tlupy, jedna má 74 členů. Ostrov se přílivem a odlivem stále zmenšuje, proto správci parku nechtějí nijak zvyšovat jejich porodnost. Viděli jsme guarézy červené, kočkodany zelené a jednoho krokodýla. Hroši chodí do řeky až večer při odlivu,
Opět výborná snídaně
Nástrahy na Roberta číhají všude
Baboon Island
Baboon Island
Guaréza červená
Krokodýl - vlevo má hlavu a vpravo mu kouká ocas
Odjíždíme z rybářské vesnice Kuntaur. Zde se mají lidé lépe, loví a suší ryby. Rozdáváme poslední sladkosti a pomeranče, co jsme koupili na trhu. Děti s námi chtějí hrát fotbal nebo se fotit. Bohužel už není čas, míříme k jediné památce UNESCO v Gambii - Stone Circles. Kameny pocházejí z doby železné a pro nejasný důvod vzniku jsou přirovnávány ke Stonehenge. Zastavujeme se na kozím trhu. Malá koza stojí 50$, ale určitě bych ji usmlouvala na půlku.
Kuntaur
Sušené ryby
Poslední sladkosti
Sestry
Stone Circles
Kozí trh
Skáčeme (až na Roberta) radostí! Petra dostala na celkem asi 120. policejní kontrole razítko do pasu! Musela zaplatit znovu vstupní poplatek do země (20$), ale už není v Gambii načerno a může s námi odletět domů. A to se musí oslavit. Najdeme dobře zásobený obchod a prodavač vytahuje ze dna lednice 4 zaprášené coca coly. A už máme i všechny gambijské bankovky! V každé vesnici v Gambii je minimálně jedna mešita, v těch větších klidně i tři nebo víc. V Gambii žije 90% muslimů, ale jsou mnohem umírněnější a přátelštější než jinde.
Petra už má razítko! :)
Policejní stanice
Obchod
Gambijské dalasi
Mešity v Gambii
Mešita
SUKUTA
K večeru přijíždíme do Sukuty. Na poslední 2 noci se ubytujeme v pěkném hotýlku, který už 12 let vlastní Angličanka. 49€ za noc se snídaní, levnější než u Solomona. Je tu i bazén, přístup na pláž a teče tu teplá voda!!! Po 5 dnech se pořádně umýváme od všudypřítomného prachu.
Ocean Villa Sukuta
Ocean Villa Sukuta
Pláž v Sukutě
Ubytování a restaurace:
Soma - Raam Daan restaurace: https://www.google.com/maps/plac...11j1zb_629
Janjanbureh - Baboolong guest house: https://www.google.com/maps/plac...11h79l12sq
Basse - dříve španělská restaurace: https://www.google.com/maps/plac...11rp3rrjtk
Kuntaur - ubytování Kairoh Garden: https://www.google.com/maps/plac...11fkf2dj5k
Stone Circles of Gambia: https://www.google.com/maps/plac...2F1218l4f2
Sukuta - Ocean Villa: https://www.google.com/maps/plac...F1s0477qyw
Mapa naší cesty
Jak se ti cestopis líbil?
IvanaBl procestovala 87 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 1 rokem a napsala pro tebe 19 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil10 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Azul, do Gambie určitě jeď!✌️🌎
No přesně tohle mě napadlo po přečtení tvého cestopisu před pár týdny. Akorát teď kvůli situaci v rodině nechci a nemůžu jet někam, odkud se nedostanu rychle domů:-(
Ale Gambie bude, až přijde čas.
Ahoj Ivano B.,
jsem moc rád, že se Ti v Gambii tak moc líbilo! Byl jsem v prosinci a měl jsem naprosto podobný pocit z úžasných lidí.
Ahoj Kafíno, já Tvůj cestopis četla asi 2 dny před odletem :) V Gambii se mi líbilo moc, ale já mám takový "problém", že se mi vlastně líbí úplně všude a nejvíc asi tam, kam by spousta lidí (kvůli předsudkům) nejela. Všude na světě se dá vidět a zažít tolik zajímavého a nového a vlastně za pár korun (zásadní je ta levná letenka), že se neustále divím, proč tak málo lidí od nás cestuje.
Zrovna když jsem mela pocit, že doma budu, už jsem se narajzovala dost, tak přijde tohle ... parádní cestopis, fajn fotky, velký lákadlo👍
Díky! Gambie je krásná a zajímavá země. A Gambijci tak hodní, usměvaví a ochotní, to jsem vůbec nečekala. A ty děti.. tak hezké, slušné a vděčné.. na tu jejich radost a smích snad nikdy nezapomenu. Každopádně je škoda Gambii jen proležet s bělochy na pláži :)
Mockrát děkuju. Jsem tu teprve pár dní, ale chci sem dát i starší cestopisy, mám je všechny na fb. Sem jsem teď přidala ještě 2 videa pro autentičnost večera u ohně :) A bude i 3. část, pláže a (moje oblíbená) zvířátka :)
Tak na tu další část se těším! I na starší cestopisy, těch dobrých není nikdy dost.
Ivano, ten cestopis je tak krásnej, že mi hned vnuknul do hlavy myšlenku, že prostě musím jet do Gambie :-) Zvlášť když člověk vidí, že to hravě zmákne i "invalida s berlema" a že se dá přežít i zhulenej a ožralej majitel "kempu" :-)
:) Díky moc! Do Gambie určitě jeď a "invalidovi" vyřídím Tvůj obdiv :)