Co vám o Gruzii nikdo neřekl (a možná měl)
Všechno, o čem bych ráda věděla předtím, než jsme se do Gruzie vypravili.
Cestopis z roku 2021 napsala terez_vodakova
! Než začnete číst - Gruzie je krásná země. Nechci říkat, že je krásná jako každá jiná, protože bych jí křivdila. Tahle nádherná země, ze severu obklopená dechberoucím Kavkazem má své naprosto unikátní kouzlo. Lidé jsou zde chudí, ale neuvěřitelně milí, ochotní a především šťastní. Tento "cestopis/pseudocestopis/článek/sloupek/nazývejte jak chcete slouží k tomu, aby vám Gruzii přiblížil, abyste se mohli připravit na to, co vás čeká na cestách po ní či aby vás třeba jen pobavil, pokud se tam zatím nechystáte (soudě podle komentářů to na někoho očividně působí jako jedna velká katastrofa, ale byla to víc komedie než tragikomedie, opravdu) Rozhodně tímto Gruzii nezesměšňuji, nepomlouvám a nesnažím se vás od cesty odradit. Zveřejňuji jen to, co bych sama ocenila, aby mi před cestou někdo řekl.
Určitě se tady objeví i všeobecně známé informace, které se dají dohledat na různých jiných blozích, ale i tak je sem dávám, protože mě to občas dokázalo překvapit, i když jsme o tom věděli. !
1) Toulaví psi. Jsou v každé vesnici, v každé polorozpadlé chatce u silnice. Občas bývají i tam, kde není vůbec nic - to vám pak s agresivním štěkáním skočí přímo pod kola auta. Většina z nich je ale moc hodná a jen žebrají o jídlo.
2) Cena ubytování je všude velmi nízká (stejně jako ceny za jídlo i dopravu), ale kvalita je různá. Jednou bydlíte někde, kde neteče teplá voda a večer před odletem vám zablokují auto tak, že se skoro nedostanete na letiště včas, podruhé zase dostanete velký pokoj s francouzským oknem (s výhledem na Kavkaz a potok pod domem), kde po vás majitelé ani nechtějí zaplatit prodloužení pobytu o jednu noc (samozřejmě jsme zaplatili).
3) Rozdíl mezi středověkou vesničkou u nás a v Gruzii je ten, že ta gruzínská si na nic nehraje.
4) Když se (nejen) v horách utrhne kus silnice, tak... se prostě utrhl no. Objeďte díru a pokračujte.
5) Pokud vás baví řídit auto naprosto nelogicky, jezdit v protisměru a hodně troubit, bude pro vás Gruzie to "pravé ořechové". Jestli ne, tak si budete muset zvyknout. Normální řidiče tu totiž nepotkáte - pokud ano, jsou to turisti.
6) Souvisí s bodem 5) - krávy, prasata, koně, kachny a ostatní hospodářská zvířata pohybující se po silnici mají vždy přednost.
7) Turistické stezky v Gruzii nejsou značené, vyšlapané, ani... vlastně nejsou. Existují jenom v mapách a jen občas. Totéž platí o silnicích - to, že na mapě vidíte zpevněnou "okresku" neznamená, že tam opravdu je.
8) Místní sice (možná) umí anglicky, ale radši vám všechno budou pracně vyvětlovat v ruštině.
9) V listopadu tu moc turistů nebývá, ne všechno tedy funguje jak má (třeba lanovky v Mestii).
10) S trochou štěstí se dají u pobřeží Černého moře mimo hlavní sezonu pozorovat delfíni (nebo jiné velké vodní živočichy, se kterými jsme si je spletli).
11) Některá místa vypadají, jakoby je Sověti opustili teprve včera (viz obří socha Stalina na něčí zahradě v náhodné vesnici).
12) Gruzínci neumějí vyrábět neslazené limonády. Na "něco jako Mattonku" zapomeňte - buď budete pít vodu, nebo obarvenou vodu v poměru 1:1 s cukrem, kterou pak stejně vylijete do záchodu. (Vřele nedoporučuji borůvkovou).
13) Nespoléhejte na to, že ty kameny, co jsou nahoře na ledovci vám určitě na hlavu nespadnou, protože pravděpodobnost, že se to stane, je velmi malá.
14) Všude v okolí Kutaisi rostou kaki. V zahradách, u silnice... zkátka všude.
Něco málo o naší cestě:
Když jsem narazila na levné letenky do Kutaisi, neváhali jsme ani chvilku. Rádi totiž jezdíme do zemí, o kterých víme jen velmi málo. 27.10. 2021 jsme odletěli nízkonákladovkou z Prahy pouze s batohem na zádech (ten můj téměř praskal ve švech) a nevěděli jsme skoro vůbec nic. Na letišti jsme nasedli do půjčeného auta (půjčovat si auto v ruštině bylo moc bezva) a vyrazili jsme směr Kutaisi.
Naše výlety:
1. den - Prometheus Cave, Okatse Canyon, náhodný most po cestě do Ureki
2. den - magnetická pláž v Ureki a přejezd do Mestie
3. den - Adishi (tam se bez SUV a pevných nervů nedostanete - a v zimě vám nepomůže ani to)
4. den Chalaadi Glacier
5. den - přejezd přes Ushguli zpátky do Kutaisi (zážitková jízda, ujeli jsme 100 km za 8 hodin, ale ty výhledy - 2600 m.n.m. - jsou opravdu nádherné)
6. den - odlet zpět do Prahy
A nakonec - dokonalé fotky, které najdete pod článkem jsou dílem martinkouba.com. S dovolením jsem si je půjčila, protože vztahy mezi Androidem a Applem nejsou zrovna nejvřelejší.
Identický článek se nachází taky na Cestolidech, kam jsem začala psát úplně původně - nejedná se tedy o plagiátorství.
Prometheus Cave
Náhodná řeka
Okatse Canyom
Ureki
První výhledy na Kavkaz
Adishi
Jak se ti cestopis líbil?
terez_vodakova procestovala 14 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 1 rokem a napsala pro tebe 7 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil39 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Byl jsem tam před lety a byli jsme nadšeni. Doslova. Milí lidé, veřejná doprava super (na co auto..).. jídlo i ubytování fajn. Nevím, asi jsme byli oba v jiné zemi.. :-)
A nebo v jiné době.
Já tam byl v posledních letech několikrát a oproti devadesátých se země i lidé proměnili dost zásadně.
I když krátké, tak mně se cestopis líbí, je zábavný. A kdo chce o Gruzii vědět víc, ať se tam vypraví :D
Moc děkuju a naprosto souhlasím! Ať si každý prožije svůj příběh sám :)
Článek se mi líbí. Je to zajímavá změna. Ostatně nasbíral nadprůměrně komentářů. Díky za něj, Terez.
Čtení cestopisů je pro mne zábava a relax, takže absence návodů mi nechybí. Autorka zformulovala svá pozorování. Nemyslím, že se nutně pohoršovala nebo vyzdvihovala špatné dojmy. Není to tak, že by člověk měl odlišnosti prostě akceptovat?
Souhlas, cestopisy tady nejsou o tom, abys šel den po dni, ale byl co nejvíc kreativní. A tohle je něco, na co si udělám minutku čas vždycky :)
ako nechcem uz vyzniet ako uplny hejter, ale 601 slov je taky prd vo vetre a nie cestopis :))
Poznámka k tomu co napsal o kousek výš David je na https://www.cestujlevne.com/blog...#komentare. Moje poznámka je vzhledem ke Gruzii OT, proto jsem ji napsal do blogu o tom jak psát cestopisy.
@betsy a @davideiselt mockrát děkuju za podporu! :) Prostě jsem měla už po krk cestopisů ve stylu: byl jsem tam a tam a zažil jsem tam tohle a tohle. Chtěla jsem začít psát něco jiného, originálnějšího, co by někomu možná mohlo aspoň maličko pomoct. :)
@cizy přesně tak, není to cestopis, určitě ne ten, na který jste zvyklý :) tak to totiž má být.
Chudák holka, je tu dva dny, napsala první cestopis a už dostává takovou čočku. Kdyby věděla, že se tu na ní hned vrhne smečka starejch lišáků, tak by do toho třeba ani nešla a to taky není dobře.
Na druhou stranu, Gruzie má mnohem vyšší potenciál na sepsání skvělého cestopisu a je škoda toho nevyužít. Tohle je spíš takový sloupek, nebo deníček. Líbí se mi cestopisy, které jsou přehledně strukturované a použitelné jako zdroj informací a inspirací pro další cestovatele. Zrovna v případě Gruzie je tu velké množství výborných cestopisů a tento se mezi nimi bohužel asi snadno ztratí.
Čočku si teda představuju jinak.
Čočka má zřejmě více podob
@batuzkar moc děkuju, že jste se mě zastal :) sám určitě vidíte, že spousta komentářů je motivováno nutkavou potřebou "hejtit" a za každou cenu dokazovat, že je někdo/něco lepší. Taky děkuji za Váš komentář výše, který jako jediný obsahuje konstruktivní kritiku. Samozřejmě si uvědomuji, že můj "cestopis" (já bych byla radši, kdyby se to cestopisem ani nenazývalo, všichni dobře víme, že do správného cestopisu ve stylu: byl jsem tam a tam a zažil tam tohle a tohle má tento daleko) mezi ostatní zapadne, protože je přesně takový, jaký jsem chtěla, aby byl - stručný, krátký, obsahující reálné zkušenosti a ideálně nápomocný, pokud to půjde. Jasně, že má Gruzie obrovský potenciál na napsání krásného cestopisu - přesně takového, jaký já psát nechci a nebudu. Děkuji za konstruktivní kritiku :)
@terez_vodakova Já jsem se díval i na ten Tvůj cestopis na Cestolidi.cz a tam se mi líbil víc, protože měl i úvod, se kterým dával větší smysl. Mám dojem, že tady ten úvod na začátku zřejmě nedopatřením nebyl. Ale možná se pletu. Co by se mi ještě líbilo by byly menší mezery mezi jednotlivými body, ale nechci kvůli tomu zbytečně prudit:-) Nenech se ale prosím odradit a cestuj a piš cestopisy a příspěvky dál.
No, nedopatřením 😅 prostě jsem si tak nějak naivně myslela, že nebude potřeba, že to určitě každej pochopí, ale evidentně jsem se spletla 😅 upřímně ty mezery na Cestolidech vypadají mnohem líp, mám ráda přehledný text. Ale díky za tip, třeba přijdu i na to, jak ty mezery zmenšit 😅
Nebojte, budu a budu psát dál, respektive mám v plánu sem dát všechny moje články z Cestolidí, jenom ten čas už na to moc nezbejvá 😅 moc děkuju za podporu! 😊
Kdyz nekam jedu, spise se snazim hledat to pozitivni a nenechat se rozhodit par spatnymi zkusenostmi, ktere k cestovani take patri. Prijde mi ale, ze tento "cestopis" se snazi hledat vsude jen chyby. Na me to pusobi trochu jako jet na vylet na vesnici a stezovat si, ze tam neni petihvezdickovy hotel. Autorka jen hodne opatrne v par bodech zminuje, ze neco nebylo uplne spatne.
IMHO to je ironie, sarkasmus, si to vynásobte (-1).
Spíš je do očí bijící transkripce do angliny, už je problém i napsat jeskyně nebo kaňon.
Nebral bych to tak tragicky. Autorka sama píše, že ráda jezdí do zemí, o kterých skoro nic neví. O této taky nevěděla a pak sepsala, co se dozvěděla. 😆
Dovolím si pár bodů okomentovat:
1), 2) a 5) Tak je to i ve spoustě jiných zemí.
3) To je snad dobře.
8) Záleží na věku. Starší obvykle neumí anglicky, mladí rusky.
11) To už tak v postsovětských zemích bývá. Navíc je to Stalinova rodná země, že.
12) Tak to jsem taky nepochopil. Borjomi se někam záhadně propadla? Určitě nemají plné regály jen Natakhtari.
@superweb kdo tvrdí, že jsem se těmito zkušenostmi nechala rozhodit? Vždyť to je absolutní blbost :D tenhle "cestopis" se nesnaží hledat chyby, ale snaží se především pomáhat a poradit, jak je zřejmé už z úvodu "Všechno, o čem bych ráda věděla předtím, než jsme se do Gruzie vypravili." Nijak tu zemi nehodnotím, jen píšu svoje osobní zkušenosti, které by se mohly hodit lidem, kteří se tam chystají, aby pak nebyli (tolik) překvapení jako my. Jestli hledáte cestopis, který bude vykreslovat, jak je Gruzie nádherná země, ve které žijí úžasní lidí, tak jste na špatné adrese. To, že pro mě je Gruzie "srdcovka", úžasná a nelze si ji nezamilovat neznamená, že se tam musí líbit bezpodmínečně všem.
@ahmad není to problém. Je to jednodušší. Až totiž někdo bude hledat v mapách "Prométheova jeskyně", vyhodí mu to pár dobrých errorů (to jsou kdyžtak chyby :) ) a nemusel by to místo vůbec dohledat. Ale to pochopíte, až začnete cestovat :)
@jox samozřejmě. Předkládám fakta, nehodnotím je. Taky předkládám svoje zkušenosti, ne dogma. Já se setkala s tím, že ani mladí neuměli anglicky, ale třeba jen nechtěli umět. Nebo jsme nepotkali dost mladých. A nevím, kam se propadla Borjomi, by to spíš nadnesený fakt, který jsme vypozorovali - nechodili jsme do žádných velkých obchoďáků (na žádný jsme totiž nenarazili) a v malých obchodech měli jen tyhle šíleně sladké minerálky. Jak píšu - osobní zkušenosti, žádná dogma. :)
Tak to tedy zírám, jak se tady naváží 'zcestovalá' jednadvacítka do zkušených. Viz její odpověď Ahmadovi.
@azul to víte, bránit se musíte v každém věku, i kdybyste nejdál docestoval/a jenom do Prahy. A zvlášť, pokud se vás někdo snaží "vyhejtit" jenom proto, že jste mladší nebo jste toho málo nacestoval/a :)
Jistě. Snowflakes mají pocit, že se je snaží "vyhejtit" každý. Pokračujte, jak je ctěná libost.
@azul ať žije kategorizování lidí, aniž byste o nich cokoliv věděl/a! 🥳
Z čeho usuzujete, že se Vás někdo snaží "vyhejtit"?
Prostě tam máte větší množství chyb, tak se nedivte, že Vám je někdo bude opravovat.
@ahmad tak jestli máte vůbec potřebu se ještě ptát, z čeho tak usuzuju, tak chápu, že jakákoliv další debata s vámi je jenom zbytečná ztráta času 😂👋🏻
Vaše sebevědomí bych chtěl mít.
@kajman77 stačí přestat závidět a začít na něm pracovat, není za co 🥰
Proč by Vám měl, proboha, někdo něco závidět?
Slečna zřejmě oplývá titulem MBA. Mladá, blbá, arogantní.
@kajman77 viz odpověď @azul výše.
Z
S tým bodom c. 12 sa nedá súhlasiť. Veď tam majú najlepšie minerálky:)
Tak znáš ty mladý holky, na IG o Borjomi, Sairme nebo třeba Nabeghlavi ani ťuk:-) Asi jako by psal Gruzínec, že u nás neumíme vyrábět pivo.
Dokonce je i vyváží, tak by bylo divné, že by nebyly k dostání v Gruzii (ale dlouho jsem tam nebyl, tak nevím): https://en.wikipedia.org/wiki/Borjomi_(water)
Mě by k tomuto bodu zajímalo, co je to neslazená limonáda (tj. bez cukru, sirupu či umělých sladidel) a kdo takovou umí vyrábět případně u nás?
Ještě nesouhlasím s bodem 7 (Turistické stezky v Gruzii nejsou značené, vyšlapané, ani... vlastně nejsou.) Já tam toho prochodil dost v různých oblastech, a to koncem 90. let, kdy tam nebyli téměř žádní turisti, a předpokládám, že teď, když je Gruzie dost turistická, to určitě není horší (vyšlapané byly). Se značením je to asi horší, ale nějaké značky tam jistě někde jsou.
ale pravda ze Borjomi ma nejak problemy, no neverim ze ine vody tam nie su
@tonic upřímně, na žádnou dobrou jsme fakt nenarazili. Třeba to bude tím, že jsme nechodili do žádných velkých nákupáků, jenom do malých obchodů. @cali to, že jsem mladá neznamená, že budu jen tak bezdůvodně lhát. Kdybych na nějakou dobrou minerálku narazila - i kdyby jen na jednu - určitě to sem nebudu psát. Tak mládí vpřed! :) @libor_s nevím, nenarazili jsme na ně. Tou neslazenou limonádou jsem (velice naivně, uznávám) myslela třeba něco ve stylu Toma Natura, nebo tak něco. Samozřejmě si uvědomuji, že jsem se ani tak nevyjádřila úplně přesně, lepší termín by jistě byl "normální minerálky" třeba.
Co se týče stezek - nebylo to jen jednou, kdy jsme šli po značené červené a museli šplhat po kamenech, nebo šlápli do potůčku. Ale takhle to tam prostě je, cesty se sesouvají, mizí, nejsou vyšlapané, atd. Nenavštěvovali jsme profláknutá turistická místa, spíš to, co nás zaujalo v mapách nebo přímo cestou.
Mně se takováhle struktura cestopisu líbí, asi hlavně protože nerada čtu zdlouhavé a detailní vylíčování zážitků zpoza okýnka aut, o kterých se tady rozvášňuje většina autorů. Bohužel, tady všichni hned na letišti nasednou do auta a za celou dovolenou z něj nevylezou. Nehledě na to, že praktičnost, je to hlavní co ty cestopisy postrádají. Tady se tomu Terka hezky vyhla a strukturovala to do krátkých a trefných bodů, ze kterých jde vidět, že ty kyndy na Gruzii jsou psány se vtipem a že si tu dovolenou hlavně díky těmto neočekávaným zážitkům užila. Jenom tam je opravdu málo věcí, které platí jen pro Gruzii, skoro všechny ty body by se dali říct i o okolních státech. Přijde mi, že pár bodu postrádá nějaký širší kontext. Bohužel tahle struktura taky ve čtenáři vyvolává dojem, že za body se skrývají všeobecně ověřené fakty, ale ne úplně všechno je tak pravda. Jinak je to hezká změna oproti generickým cestopisům.
Moc děkuju! Konečně to někdo pochopil 🙏🏻 zamyslím se nad tím, jak do toho příště zahrnout i širší kontext, okolní země bohužel ještě prozkoumané nemáme, tak nemůžu soudit. Já se prostě striktně chtěla vyhnout klasickému stylu cestopisu: byl jsem tam a tam a zažil jsem tam tohle a tohle 😅