Madeira - evropská Havaj?
Vysoké hory, bujná vegetace a černé pláže vulkanického původu, to je Madeira. Malý ráj, který nabývá na popularitě každým dnem!
Cestopis z roku 2021 napsal Jan Klíma
O Madeiře se říká, že je to evropská Hawaii a ostrov věčného jara - s nadsázkou totiž lze říct, že tu opravdu celoročně panuje jaro, neboť teplota teplota vzduchu a vody se v rámci ročního období mění jen minimálně. Madeira je portugalské souostroví (Madeira, Porto Santo a další) sopečného původu v Atlantském oceánu, které svou polohou už prakticky spadá pod Africkou desku. Je extrémně hornaté a plné černých pláží vulkanického původu. A přestože je toto souostroví poměrně malé (cca 800 km²), žije tu téměř 300.000 obyvatel. Nejvyšší horou je tu Pico Ruivo (1862 m n. m.) a hlavním městem je Funchal, poblíž kterého se nachází i letiště, a kam nyní létají z Prahy i přímé lety (cca 4,5 h)! 😉
Toť základní shrnutí. O Madeiře jsem uvažoval již dlouho - ne kvůli koupání, protože voda je tu celoročně studená (17 - 23 °C), ale kvůli přírodě a scenériím, kterými tento malebný ostrov překypuje. A jak někteří z vás již možná vědí, miluji fotografii. A miluji hory, divoké útesy, vodopády, bujnou vegetaci a zkrátka… Přírodu jako takovou. A těžko byste hledali podobně dostupnou lokaci, která tímto vším tak hojně překypuje. A tak jsem si konečně svou vysněnou návštěvu Madeiry před pár týdny splnil - a nelitoval jsem! 🙏
Přiznám se, že jsem prakticky ignoroval jižní pobřeží Madeiry, protože je nejvíce osídlené, a dle mého klasického “průzkumu před odjezdem” se tu tolik atraktivních lokalit (co se týká přírodních scenérií), nenachází. Nicméně ostatní oblasti jsou Madeiry jsou rájem. Doprava je navíc poměrně bezproblémová, protože jednotlivé úseky jsou pohodlně propojeny tunely a silnice jsou většinou ve výborném stavu. Jediné, co může občas potrápit, jsou velmi strmé a úzké vedlejší silnice, na které při některých výletech narazíte. Jelikož auto z půjčovny bylo poměrně slabé (Peugeot 108), člověk měl často nutkání z auta vyskočit a trošku mu pomoct… 😅
Seixal
Ponta de São Lourenço
São Jorge Ruins
São Jorge Ruins
Ale tím se pomalu dostávám k tomu hlavnímu, co spousta turistů na Madeiře nejvíce vyhledává - k horám, které jsou doslova epické. Snažím se teď v paměti vybavit nějakou oblast, která by byla hornatější než Madeira, ale, namouduši, nic mě nenapadá! Nejvyšší horou je zde Pico Ruivo (1862 m n. m.), ale není třeba stát přímo na jejím vrcholu, aby vás majestátnost zdejších hor svou krásou “odstřelila”. Specifické tu pak je, že velmi často, když se zde procházíte po hřebenech, tak se pohybujete nad mraky. Což je zkrátka nádhera. A není třeba kvůli tomuto zážitku podstupovat nějaký náročný hike - dá se vyjet autem přímo na vrchol hory Pico do Arieiro (1818 m n. m.). Ale než do oblak vyrazíte, checkněte vždy webkameru, aby se nestalo to, že místo pohádkového scénáře, kdy chodíte nad mraky, budete chodit a moknout uvnitř mraku 😊
Teď trošku odbočím - hned druhý den na Madeiře se mi přihodila nepěkná věc. Doteď jsem vlastně nepochopil, jak se to stalo, ale večer jsem zapomněl svůj batoh s doklady a veškerým fotografickým vybavením na parkovišti v kouzelné vesničce Seixal, a odjel. No jo, já blbec. To, že batoh chybí na zadní sedačce auta, jsem si všiml už asi po pěti minutách, ale když jsem se vrátil, batoh už tam nebyl. Ano, málem to se mnou seklo. Ale víte co? Tohle není příběh o tom, jaký jsem pitomec, ale o tom, jak úžasní lidé na Madeiře jsou! Když to zkrátím - rozjela se pátračka s pomocí místních jako v Kriminálce Anděl! :-D A batoh jsem ještě téhož večera měl zpátky. A navíc jsem popil s místními lahev rumu Diplomatico, poobědval čerstvou rybu (následujícího dne) a stal se tam takovou malou “celebritou”, haha - celý příběh vyprávím ve videu 😉
No a níže zkusím zmínit a ukázat na fotkách místa, která považuji na Madeiře (když pominu vrcholky hor) za nejkrásnější:
Ribeira da Janela je maličká vesnička, která se nachází v severozápadní části Madeiry (kousek od města Porto Moniz), a kde se stejnojmenná řeka vlévá do oceánu. Pozorovat zde východ slunce, kdy se vlny rozbíjejí o bizarně tvarovaná skaliska, je k nezaplacení...
Ribeira da Janela
Ponta de São Lourenço je nejvýchodnější částí ostrova, a za mě je to nejepičtější místo Madeiry vůbec. Jednak je to ideální místo na procházky a jednak výhledy na zdejší barevné útesy jsou jedním slovem - dechberoucí!
Ponta de São Lourenço
Ponta de São Lourenço
Ponta de São Lourenço
Ponta de São Lourenço
Ponta de São Lourenço
Ponta de São Lourenço
Seixal je malebná vesnička v severozápadní části Madeiry, kde najdete jednu z nejkrásnějších černých pláží na Madeiře. Stejně jako jeden z TOP vodopádů na Madeiře Véu da Noiva. Ale jako by ani to nestačilo, najdete tu i několik jeskyní a přírodní bazénky vulkanického původu, kde se můžete s radostí cachtat 😀
Seixal
Seixal
Seixal
Seixal
Seixal "Godzilla" pláž
Fanal - starověký subtropický les, který aktuálně pokrývá již pouze cca 15% Madeiry. Velmi mystické místo, kde často panuje mlha, a kde kromě pohádkových stromů najdete i úchvatné jezírko Fanal Pond. Nejlepší přístup je ze severozápadní části Madeiry.
Fanal
Fanal Pond
Fanal
Caldeirão Verde hike - delší procházka přírodou s trochou dobrodružství (2-3h jedním směrem), neboť budete muset projít několika úzkými a zároveň nízkými tunely, kde je naprostá tma. Některé tunely jsou opravdu velmi dlouhé! Ale na konci stezky čeká překvapení v podobě nádherného vodopádu Caldeirão Verde, který je téměř 100m vysoký! 😮
Caldeirão Verde
Jak se ti cestopis líbil?
Jan Klíma procestoval 18 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidal před 3 lety a napsal pro tebe 8 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil40 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Mate tip na autopůjčovnu za solidní peníze s plným pojištěním?
FE (Funchaleasy) mají pobočku ve městě, ale pokud pujcujes na více než týden, přivezou ti auto až na letiště zdarma. Rodinná menší půjčovna, kluk a holka. Nejmenší kategorie v květnu 23e plná pojistka, žádná karta, žádný depozit, full to full, poškození se neřeší.
Jinak kamenná pobočka v Sao Martinho asi půl kilaku za Fórum Madeira v hotelové části Funchalu.
Madpoint, jako výše, akorát na letišti vyzvednutí zdarma bez nutnosti půjčovat na tyden a myslím za cca 20 euro vrácení kdekoliv po ostrově. Jedno jsme vraceli jsme na druhé straně ostrova v Porto Moniz, auto nechali na parkovišti, poslali fotku, klíče nechali na recepci ubytka. Podruhé auto přivezli do hotelu a vraceli jsme na letišti tak,že jsme ho nechali na parkovišti s klíčema a listkem v přihrádce. Extrémně flexibilní, vstřícní, nic není problém.
Obecně na Madeire určitě vzít lokální půjčovnu.
Diky oběma vypadá to dobre
Pekne fotky, něco podobného jsem absolvoval před týdnem. Byl jsi tam v jinych časech, na západ slunce třeba... Jen nepíšeš, kde jsi spal, jestli v té 108. Já za 10 dnů zvládnul i Ruivo.
Já spal v mini Seatu Mii, naprosto v pohodě, kromě právě výběžku Sao Lourenco, kde pořád jezdila GNR a neměl jsem zapotřebí, aby mi někdo v noci svítil baterkou dovnitř. Slabinou těchto malych aut je dobíjení prostřednictvím USB, kdy už u koncernových aut po minutě se odpojuje a při otočeném klici s automatickýma předníma potkávackama je baterka po hodině vybitá a neodjedeš. Takto jsem mrtvé auto z kopce posílal na trojku dvakrát, naštěstí pokud se rozumne postavíš, tak na Madeiře je všechno z kopce.
Zdravím! Díky moc! Já tam byl pouze cca 7 dní, ale v autě jsem nespal - byl jsem pohodlný, takže vždycky jsem sehnal nějaký apartmán za pár stovek na noc. Ruivo bych býval stihnul, kdyby mi cca plán vyšel, ale bohužel - většinu dní se v horách držely mraky husté jako šlehačka, tj. déšť a nulová viditelnost :( Zlepšilo se to až poslední dva dny, a to už jsem se pohyboval v Ponta de São Lourenço, odkud se mi už nechtělo 😁
Jasně, já asi vychytal nějakou náhodou v termínu 13-22.5. počasí bez kapky deště a bez mraků na horách, i když pár roků předtím jsem si užil klasickou Madeiru se čtyřmi ročními obdobími během jednoho dne. Čerti se začali zenit až v den odletu, kdy některé lety byly odkloněny na Porto Santo. Jsem už pohodlný, nebaví mě dělat hory sestupem a prudkým výstupem a zpátky tak samo, takže Ruivo jsem šel cestou pro kojence z Achada do Teixeira, je fakt, že se tam dela nová cesta, nahoru jezdí těžká technika, oficiálně je tam zákaz vjezdu od 10-17. Já jel před desátou, dalo se dostat tak půl kilometru před parkoviště nahore a na trase vysoke desítky převážně místních s dětmi, kteří si užívali víkend.
Já mám, bohužel, často "štěstí" na to počasí... Když jsem byl na Lofotech v Norsku, tak jsem měl 2 týdny nonstop zataženo, mlhu a déšť... Přísahám bohu, že to tak bylo. Dokonce i místní mi říkali, že za roky takové počasí nepamatují. Takže midnightsun jsem si vůbec neužil 😅
Kdy přesně jsi byl na Lofotech? Dle cestopisu to bylo v roce 2019, jako jsem byl já. Místní mi v červnu říkali, že je neobvykle chladno (a psali tehdy v novinách, že celé Norsko mělo v červnu neobvykle chladno). Zataženo jsem měl dost, někdy pršelo, ale slunce jsem měl občas taky.
No vida! Myslím, že 20. června jsem dorazil na Lofoty, ale je fakt, že cca po 6 - 7 dnech jsem utekl na pár dní na ostrov Rost a pak jsem jel zpátky k Bodo a kempit u Maelstrom Saltstraumen, kde už bylo docela hezky 🙏
To jsi asi dorazil 21.6., kdy celý den pršelo (aspoň na horách na jihu). Já jsem dorazil 19.6., kdy bylo zpočátku odpoledne slunce a 20.6. bylo krásně i na horách: https://www.zonerama.com/liborst...um/5645426
O půlnoci slunce trochu vidět bylo, ale překážely trochu mraky a pak i hory. Pak jsem měl slunce jen na chvíli 23.6. a déle 27., 29. a 30.6. V podstatě z mých fotek to vypadá, že bylo skoro pořád :-)
Zeptám se ohledně počasí, buď máme možnost vyrazit první dva tydny v srpnu, nebo v polovině října. V rijnu jsem koukal ze je asi větší riziko zatažené oblohy a vic dešťových dnu, ale není zase v lete i v horách moc horko? Dekuji
Madeire se říká ostrov věcného jara, nejsou tam žádné extrémy během celého roku. Se koukni na teploty v srpnu,jsou o cca 3-5 stupňů vyšší než v říjnu. V pulce května jsme přešli celý ostrov na délku (z Porto Moniz do Machica více méně po trase ultramaratonu Madeira Island Ultra Trail), osobně nemám rád horko a teplotne to bylo super - celý trek šortky a tričko,kdyz jsme zastavili na jídlo,tak dlouhý rukáv,jak jsme byli spoceni. Pokud jsi v horách,tak se většinou pohybujes mezi cca 700-1500 m.n.m, takže vyloženě vedro určitě ne ani v srpnu. Navic tam často a hodně fouká, což snižuje hodně pocitovou teplotu a na hřebeni se taky velmi rychle mění pocasi.
Horko ve smyslu horkého vzduchu tam není ani v létě, nicméně když je jasno tak slunce pálí jako čert a pocitová teplota je fakt vysoká. To může být problém hlavně na hrebenovce z Pico Arieiro na Pico Ruivo, kde mimo tunely prakticky není stín a dále pak na Sao Lourenco, kde se jde celou cestu na slunci. Každopádně téměř všechny levady vedou ve stínu lesem a tam není problém s horkem nikdy. Takže klidně to v létě vem, ale sebou třicítku krém a něco na hlavu, pokud tedy chcete jít treky na slunci.
Já byl v půlce listopadu a ač jsem se počasí bál vyšlo nad očekávání samozřejmě bylo v tom i trochu štěstí.
V horách to bylo na slabší mikinu - pociťová teplota tak 18 st. vyjímkou byla Ponta de São Lourenço tam to opravdu fučelo nebál bych se slova vichřice.
V říjnu bych se toho vůbec nebál.
Super dik, oboji je tedy ok, tak spis to naplánuju podle toho jak se to bude v práci hodit
Na Madeiru se to hodí vždycky! 😁 Spíše bych pak aktivně sledoval webkamery, protože se stává, že se špatné počasí často drží v některých částech ostrova; zvláště bych řekl, že na severu... 😊
Ahoj. Pico Ruivo mám za sebou. Bylo to celodenní trek přes hory a moje závratě si fakt užily. Na vrcholu všude mlha, tak jsem přišla o skvělé výhledy. Jinak v únoru je skvělý karneval a ten stál za vidění. Jak já se zase těším na Madeiru.
Ahoj! Abych řekl pravdu, také jsem jel na Pico do Arieiro ráno několikrát, protože někdy je těch mraků zkrátka... Až moc 😀 Také jsem si jistý, že se vrátím. Ale teď to vypadá, že příští "zastavákou" bude Sicílie - kvůli sopkám Etna, Stromboli a Vulcanic Islandu. A pak bych rád něco většího... Himaláje nejraději 😅
Ty sopky (i Himálaj) doporučuju. Tyto sopky jsem navštívil při jedné z mých prvních cest v dospělosti před 26 lety a asi můžu říct, že probudily můj zájem o přírodu a cestování. Kupodivu je tady na webu takto spolu snad ještě nikdo nezmínil (nebo jsem si nevšiml). Tehdy se dalo chodit na vrcholy i bez průvodce, pozorovat za tmy lávové fontány (pravidelné na svahu Stromboli nebo při dostatku štěstí i hluboko v kráteru Etny) a spát kus pod vrcholem na karimatce (Stromboli, Etna). Na Vulcanu jsme šli i na dno kráteru, což se běžně nechodí (na vrchol se asi stále chodí bez průvodce). Pěkný ostrov je i Panarea, kde jsme spali u pláže v odlehlé části ostrova a pod karimatkou se po čase nahromadilo teplo vycházející ze země a příjemně hřálo (při dotyku zem teplá nebyla). Ostrov, po kterém jsou pojmenovány sopky po celém světě, se jmenuje Vulcano a ani v angličtině se mu neříká "Vulcanic Island".
To zní skvěle! Ano, četl jsem, že dříve se mohlo bez průvodce na Etnu a Stromboli - počítám tak s tím - horší je, že chci být na sunrise / sunset na vrcholech, tak jsem zvědav, jak se s tím průvodci poperou... Snad se s tím popere i má peněženka 😅 No jo, to je pravda, já ty názvy komolím často, má hlava je v tomto opravdu špatná 😀 Himaláje, tam mám dilema, jestli dát Everest nebo Annapurna trek... Ale spíše se přikláním k Annapurna treku - zdá se "pestřejší" a není tak divoké převýšení v rámci prvních dní...
Jestli ti stačí na Stromboli jen západ slunce, tak to asi bude součást standardní túry, protože jít jen za světla by nebylo ono (to nejsou lávové fontány moc vidět, spíš jen kouř): https://www.shutterstock.com/cs/...-757182631
Pokud bych chtěl vidět východ slunce z Etny, šel bych bez průvodce do výšky max. 2900 m n.m., kam se bez něj může. A spíš nějakou cestou na východě nebo severovýchodě sopky, protože ta hlavní trasa z jihu nemusí mít dobrý výhled na východ (ale nešel jsem tyto trasy). Ani od kráterů nemusí být dobře vidět na východ. Na západ slunce je asi menší pravděpodobnost počasí bez mraků, takže připlácet za to se nemusí vyplatit. Nevím, jestli se s průvodcem chodí až na kolmou hranu aktivního kráteru, aby bylo vidět dolů, aby tam mělo smysl zůstat do setmění.
Annapurna trek je pestřejší než EBC (bez sedel a cesty do Jiri), taky díky suchému podnebí připomínajícímu Tibet v severní části, což na EBC není. Zvlášť pokud by se neskončilo v Jomsomu, jak to dělá většina lidí od postavení silnice, ale pokračovalo až do Ghasy (úsek Tatopani - Ghasa jsem jel teréňákem) a ideálně se k tomu přidal i jih. Já jsem to šel celé, ale opačným směrem než se chodí: https://www.zonerama.com/liborst...um/5654657
EBC má hezčí hory (hlavně Ama Dablam a Pumori). U Annapuren jsou nejhezčí hory na odbočce k jezeru Tilicho a pak až výhled na Dhaulagiri od Lete (kde už skoro nikdo nechodí) nebo na jihu, i když u Upper Pisangu jsou také pěkné výhledy přes údolí na vysoké hory. EBC včetně 2 sedel a cesty do Jiri mám tady, tak to můžeš porovnat: https://www.zonerama.com/liborst...um/5670027
Libor_S: krásné fotky z EBC máš, v kterém měsíci jsi tam byl a jak dlouho ti trval okruh? Jinak omluva Honzovi Klímovi, že plevelíme Madeiru.
@mirjur: Díky, z Lukly do Lukly (když nepočítám závěr do Jiri) to bylo od 26.9. do 14.10.2013 tj. většina těsně před nejvyšší sezónou, když byly počty trekařů ještě OK (kliknutím na "i" lze vidět čas vyfocení).
Fotky jsou opravdu nádherné! Trošku závidím, že máš oba treky za sebou! 😊 A když na to koukám, trošku mě to opět táhne spíše k Everest treku... 😅 Asi bych se tam zbláznil radostí, dělal bych jednu noční fotku mléčné dráhy za druhou (pokud bych i s foťákem nezamrznul někde) 😀 Teď jen, aby nějak zvládli tu pandemii...
Pokud se dostaneš do Nepálu dřív, než se na populární místa v sezóně opět vrhnou davy, bude nejlepší jít Everest BC trek. Při zálibě v nočním focení bych nedoporučoval jít mimo sezónu, protože v zimě bude moc zima (zvlášť v noci) a v létě by asi bylo zataženo (aspoň večer, k ránu asi někdy ne). Když jsem tam jel před 3 lety potřetí, zamířil jsem už na méně navštěvované treky (z těch, kam není třeba průvodce) a i ty byly krásné: https://www.zonerama.com/liborst...um/5066706
Tyjo, krása pane! To jsi potkal po cestě ony krokodýlky & nosorožce? 😂 Každopádně napadá mě jedna klasická otázka - jak moc zlá je ona výšková nemoc? Mě to nikdy nechytlo, ale také jsem se nikdy nepohyboval ve výškách nad 4.000 m nad mořem... 😅
Když tě chytne, tak může být zlá docela hodně. Na druhou stranu, pokud tomu nejsi nějak náchylný, bez problémů se pohybuješ okolo 3000 m (lyže, turistika) a v Nepálu budeš stoupat dle doporučení (do 500 v.m./den), nejlépe s několika extra aklimatizačními výšlapy, tak by to mělo být v pohodě.
Ten úvod se zvířaty byl v NP Chitwan. Měl jsem celodenní pěší výlet s úvodním svezením na loďce po řece. Jsou tam mj. krokodýli bahenní, gaviálové indičtí (viděl jsem několik z posledních asi 200 na světě ve volné přírodě), nosorožci (běžně k vidění hned u městečka bez průvodce). Měli jsme štěstí na divokého slona Ronalda, který občas prožene turisty, ale jen asi ze 100 m. Švýcarka s dcerou, se kterými jsme na vyhlídkové věži obědvali, viděly chvíli před tím i tygra, ale to je vzácné.
Mirjur má pravdu. Ono se tam doporučuje dokonce jen do 300 m denně (myšleno nocleh, jinak během dne se vyplatí dojít výš a vrátit se) a pokud 600 m, tak zůstat 2 noci. Takto to zvládne téměř každý, ale není nutné to takto hrotit. Třeba v Jižní Americe by se ve vyšších horách člověk nikam nedostal.
Já jsem měl pro aklimatizaci 2 noci až v Tengboche, i když se doporučuje v Namche, ale v pohodě. Na odbočce v Chukhungu ve 4730 m n.m. jsem cítil, že to není úplně ono, a nevyužil jsem raději možnost jít zdarma přes Kongma La s průvodcem a 2 Skoty, se kterými jsem se tam bavil. Po 2 nocích tam a výletu do Island Peak BC jsem se aklimatizoval natolik, že už nebyl problém ani jinde výš.
Horší bývá Thorung La u Annapuren, které já šel navíc s větším převýšením opačně. Tam bylo nutné jít aklimatizačně do 5000 m a zpět na další noc na lodge. Další den v 5200 m n.m. jsme já i kolega přestali najednou povídat a bylo to až do sedla náročnější.
Rozumím. Já totiž nevím, jestli si ten trek organizovat sám celkově, a nebo využít nějaké tamější organizace, aby člověk neřešil ubytko, měl šerpu atp. Protože se nechci zbytečně hnát, abych mě výšková nemoc nějak nesejmula, a jelikož se znám a budu i s fotografickou výbavou vážit přes 100 kg, tak bych raději, abych si tempo určoval sám a měl čas na fotky... 😅
Obecně není průvodce třeba a na nošení věcí si můžeš někoho najít i tam, ale svěřovat někomu drahou výbavu asi může být riskantní, takže možná by se agentura vyplatila. Pro samotného člověka to ale vyjde na osobu asi celkem draho. Myslím, že nosič si chodí svým tempem a počká až v denním cíli, takže pokud bys chtěl mít něco při ruce, potřeboval bys průvodce, který by něco nesl. Ubytko může být problém jen v nejvyšší sezóně cca od 10.10. do začátku listopadu nad Namche Bazaarem, až se vrátí obvyklé počty turistů. V nejhorším se spí na matracích v jídelně.
A ty jsi si tedy vybavil vše (ubytování atp.) vždy sám? Jakože se nejednalo o žádný "package"? Já samozřejmě vždy řeším vše sám, ale nejsem si jistý, jak je to moudré dělat i v případě Himalájí... Ale pokud v nejhorším mohu přespat někde v jídelně, tak by to bylo cajk - jen bych nechtěl zůstat někde ve Sněhu 😂
V horách jsem vše vyřizoval sám a bez problémů (jen Chitwan je nutně s průvodcem). Přes sedla jsem sám nechodil, protože jsem se přidal vždy k někomu nebo skupince s průvodcem. Za dobrého počasí bych šel klidně i sám, jak jsem šel třeba přes sedlo v Ladakhu (5280 m n,m,), kde to odpoledne nikdo jiný nešel. Když se jde trek, kde je každý den k dispozici ubytování s jídlem (všechny mé treky v Nepálu i Ladakhu), není třeba tahat moc věcí a jídla, pokud nemáš moc fototechniky. Asi není moudré pro každého chodit bez průvodce, pokud se něco stane, viz tato průvodkyně (sběratelka průšvihů viz její další články na webu HS): https://www.hedvabnastezka.cz/po...-himalaje/
Ahoj. Madeiru miluju ( už 3x) a chci se tam zase podívat. Vždy jezdím po pár letech a na známých místech hledám změny. Řízení auta na ostrově byl pěkný adrenalin, ale se spoustou tunelů kolem pobřeží je to už trochu nuda. Tvoje fotky jsou nádherné a už píšu seznam na svoji další návštěvu. Díky Daniela
Dobré ráno! Nepochybuji, že se na Madeiru také vrátím! Přiznám se totiž, že jsem nestihl probádat pohoří - nebyl jsem ani na vrcholku Pico Ruivo 😅. Každopádně je tam opravdu krásně, děkuji moc! A hezký víkend přeji! 😉
Ahoj, nemáte prosím někdo zkušenost s nákupem plynových kartuší v Porto Moniz? Případně jestli a kde se mimo Funchalu dají na Madeiře koupit? Omlouvám se, pokud tohle téma už vláknem proběhlo, díky a příjemný den
V Porto Moniz je jen malinký obchůdek s potravinami, takže tam to nejspíš mít nebudou. Větší obchody jsou pak až v Sao Vicente.
Brácha to řešil před naším trekem teď v květnu (nakonec jsme ji nekupovali) a dle něj kartuše mají pouze ve Funchalu.
díky, myslel jsem si to, ale trochu jsem doufal, že by to mohlo být jinak. Fajn, aspoň víme, jak se zařídit
Na kartuše doporučuji Decathlon ve Funchalu.