Madeira: trekování v oblacích
Klikaté levády, dramatické útesy, nezapomenutelné východy slunce a dechberoucí hřebenovka. To byl náš srpnový týden na Madeiře.
Cestopis z roku 2019 napsala Michala M.
Lufthansa se nám pár dnů před Vánoci postarala o nečekaný vánoční dárek, když dala do prodeje letenky z Prahy přes Frankfurt na Madeiru za bezkonkurenčních 2800 Kč. Už při plánování itineráře na náš srpnový týden bylo jasné, že je, na co se těšit. Plavky balíme spíš jen "kdyby byla příležitost", protože tenhle týden budou potřeba hlavně pohorky. Madeira není plážovou destinací, jezdí se sem spíše za aktivní dovolenou. Pláže jsou kamenité, případně s černým pískem. Samotní Madeiřané za písečnými plážemi jezdí na sousední ostrov Porto Santo. Madeira láká zejména na značené turistické cesty podél zavlažovacích kanálů (levád), kterých jsou na ostrově tisíce kilometrů.
Níže najdete náš týdenní itinerář. Pro první návštěvu Madeiry jsme volili hlavně nejznámější místa, což sebou samozřejmě neslo i větší počty turistů. Každý den jsme tak dobrovolně měli budíček před šestou a výšlapy začínali s rozedněním, čímž jsme se vyhnuli davům a díky tomu jsme často užili nádherné východy slunce a taky byli na levádách úplně sami.
Den první - přílet, půjčení auta a ubytování
Přistání na letišti ve Funchalu patří díky silným větrům, které se nad letištěm stáčejí, k jednomu z nejsložitějších. Není tak ničím výjimečným, že se přistání přeruší a přistává se na vedlejším ostrově Porto Santo. My jsme naštěstí přistávali za pěkného počasí a mohli si tak užívat podívanou, když se letadlo u Funchalu stáčelo a klesalo takovým způsobem, že jsme měli pocit, že každou chvílí musíme křídlem škrtnout o oceán. Nejlepší zážitek budete mít při výběru sedačky na pravé straně. Na stream.cz je o přistávání na Madeiře krátké video, pokud byste se chtěli před cestou trochu vyděsit :)
Auto jsme půjčovali přes billiger mietwagen u místní půjčovny Magoscar. Zvolili jsme malý Seat Mii, což se ukázalo jako skvělá volba. Cena na týden s full pojištěním vyšla na 210 Euro. Půjčovna nemá pobočku na letišti, ale zdarma vám ho přistaví. Převzetí bylo velmi rychlé. Způsob vrácení nás trochu překvapil. Prostě auto jednoduše necháte zaparkované na letištním parkovišti a klíče s parkovacím lístkem necháte v autě pod koberečkem. Při cestě se nám žádný defekt nestal, i tak jsme byli trochu nervózní, že nám nikdo při vracení nepotvrdí předání. Půjčovna ale měla dobré reference a hned v den vrácení zrušila blokaci na kreditní kartě, takže vše OK. Na ostrově jezdí z 90 % hlavně menší auta. Pokud si řízení užíváte, budete na Madeiře nadšení. V podstatě střídavě pořád jen stoupáte nebo klesáte. V životě jsme takové kopce nevyjížděli, často se to nedalo jinak než jedničku :) Kdo má problémy s rozjezdy do kopců, tak se tady zapotí. Silnice jsou v zásadě v top stavu, místní řidiči snad ti nejukázněnější, co jsme kdy zažili. Tunely hodně urychlují cestu, i starší cesty v horách jsou OK, užívat si je díky dokonalým výhledům budou hlavně spolujezdci. Z Funchalu se vesměs na druhou stranu ostrova dostanete do hodiny. Nikde jsme neměli problém s parkováním. U všech stezek je možné zaparkovat zdarma. Jen je nutné počítat s tím, že čím později přijedete, tím hůře se vám bude hledat místo k parkování.
Ubytování jsme měli zajištěné přes booking na předměstí Funchalu. Volili jsme apartmán s parkováním v ubytování Vista Funchal. Apartmán byl jednoduše ale dostatečně zařízený, za to výhledy byly naprosto dokonalé. Týden během hlavní sezóny vyšel na 210 Euro. Ubytování jsme volili hlavně kvůli dobré dopravní dostupnosti a taky výše zmíněnému výhledu na Funchal a oceán. V okolí žilo ale poměrně dost psů, takže pokud nespíte tvrdě, je dobré se během dne hodně unavit nebo si přibalit špunty do uší. Potřebovali jsme srazit trochu náklady, proto jsme ocenili zejména vybavenou kuchyň, kde se dalo v pohodě uvařit. Hned po příjezdu jsme se zastavili v místním řetězci supermarketů Pingo doce a nakoupili zásoby na celý týden. Pokud byste chtěli na ubytování ještě trochu ušetřit, vyplatí se kontaktovat hostitele na přímo. Dokáží vám nabídnout cenu nižší než je na bookingu.
Slevový kód (15 USD) na jakékoliv ubytování na bookingu: https://www.booking.com/s/11_6/03b37440
Výhled z ubytování Vista Funchal.
Den druhý - údolí Rabacalu a přírodní bazény v Seixalu
Levada das 25 Fontes + Levada das Risco (PR6) - tam a zpět celkem 10 km
Jako první jsme (spíše z povinnosti) volili nejnavštěvovanější levády na ostrově vedoucí k 25 pramenům a vodopádu Risco. Z parkoviště (u Fatima Chapel) jsme vycházeli kolem 8. hodiny a zamířili přímo k 25 pramenům, část stezky je pro obě levády společná, potom se rozdvojuje. I když je to masově navštěvované místo (zajíždí sem autobusy cestovek), pokud si přivstanete, určitě stojí za to. My byli u 25 pramenů úplně sami. Samotná leváda nás příliš v porovnání s ostatními, které jsme ten týden viděli, neohromila, ale její závěr určitě stojí za to.
25 pramenů
Vodopád Risco
Levada do Alecrim - tam a zpět 7 km (původně zamýšleno, než jsme se vydali "zkratkou")
Původně jsme plánovali dorazit zpět na parkoviště a vyrazit na další levádu (levada do Alecrim), která začíná stejně jako předchozí levády v Rabacalu. Rozhodli jsme se, že nebudeme zbytečně zacházet zpět na parkoviště a na levadu do Alecrim se napojíme zkratkou z Verada do Lagoa do Vento. Tahle zkratka by se díky stoupání, které nás čekalo, dalo shrnout slovy "je to horší, za to delší cesta" :-) Ale opět to stálo za každý vyšlápnutý schod, protože jinak bychom asi nesestoupili ke krásné laguně nad vodopádem Risco.
výhledy na údolí Rabacal
laguna pod vodopádem
zakončení levády do Alecrim
Přírodní bazény v Seixalu
Za dnešní výšlap se odměňujeme koupačkou v přírodních bazénech v Seixalu. Je to skvělá alternativa k placeným přírodním bazénům v nedalekém Porto Moniz, pokud se chcete jen krátce vykoupat. Bazény v Seixalu jsou totiž na rozdíl od Porto Moniz zdarma. K dispozici jsou i sprchy a toalety.
Den třetí - leváda a pobřežní cesta v Sao Jorge, domečky v Santaně a vyhlídka Balcoes
Levada do Rei (PR18) - tam a zpět 10 km
Dneska nás čeká jedna z nejkrásnějších stezek na Madeiře, která nás vede hustou vegetací vavřínového lesa a obřích kapradin až do nitra ostrova. Místy máme pocit, že jsme se ocitli někde v pralese. Leváda je řazena mezi ty jednodušší, nečeká nás žádné velké stoupání a terén je taky v pohodě.
Potom se přejíždíme posilnit do nedalekého městečka Sao Jorge, kde si v bistru Cabo Aero Cafe u bývalé lanovky dáváme sendvič z tradičního chleba bolo do caco a kocháme se nádherným výhledem.
Stará pobřežní cesta v Sao Jorge - 5 km
Příjemně nacpaní sjíždíme autem na parkoviště k bazénům, odkud se pěšky vydáváme podél útesu po staré pobřežní cestě. Na cestu je možné se napojit i přímo z bistra, zpátky by vás ale čekalo dost kruté stoupání. Cestou zastavujeme u ruin původních domů a kocháme se divokým oceánem. V závěru se nám dostává i trochu adrenalinu. Pevné boty jsou nutnost.
Tradiční domečky v Santaně
Cestou zpět zajíždíme do mestečka Santana, která je vyhlášená bíle omítnutými pasteveckými domky s červenými dveřmi a okenicemi. Tahle zastávka nám nezabere víc než 15 minut, protože domečky jsou umístěny na malém prostoru a víc než fotogenické domečky toto místo nenabízí. Pokud byste se chtěli vyhnout návalům turistů, projděte si městečko pěšky nebo projeďte autem. Tyhle domečky se totiž ještě objevují jen tak mimochodem mezi standardní výstavbou a asi slouží majitelům domů jako zahradní domky.
Vyhlídka Verada dos Balcoes - 3 km
Naše dnešní poslední zastávka - krátká 3kilometrová stezka k vyhlídce Balcoes, z níž jsou nádherné výhledy, nebo měly být.... aneb ne vždy se zadaří :-)
Den čtvrtý - nejvýchodnější místo Madeiry, na skok ve Funchalu a koupačka v Atlantiku
Poloostrov Sao Lourenco (PR8) - 8 km
Ještě před rozedněním přijíždíme k poloostrovu Sao Lourenco a míříme za doprovodu racků k nejvýchodnějšímu bodu Madeiry. Na rozdíl od předchozích dnů nás vítá úplně jiná krajina. Oficiální cesta končí u turistické boudy Casa do Sardinha, ale určitě se vyplatí si vyšlápnout až nahoru na vyhlídku. U Casa do Sardinha je možné si koupit vyhlídkovou plavbu lodí kolem ostrůvků a také se nechat dovézt zpátky k parkovišti.
Stoupání k vyhlídce.
Nejvýchodnější bod ostrova
Procházka Funchalem a veřejná pláž Praia Formosa
Po obědě se vyrážíme konečně podívat do centra Funchalu. Navštívíme místní trhy, kde si koupíme pár (předražených) kousků tropického ovoce, bloudíme v mozaikami vyskládaných uličkách a promenádou míříme k přístavu, kde narážíme na rodáka Cristiana Ronalda - bronzová socha jeví známky ohmatání na patřičných místech :-). Z Funchalu pak přejíždíme kousek na veřejnou pláž s černým sopečným pískem Praia Formosa.
Den pátý - výšlap na nejvyšší vrchol Pico Ruivo, leváda Caldeirao Verde, údolí Curral das Freitas
Výstup na Pico Ruivo (1862 m) - 5,5 km
Před východem slunce parkujeme auto na parkovišti v Achada do Teixeira a vyrážíme na nejvyšší vrchol Madeiry - Pico Ruivo (1862 m). Je to taková ochutnávka toho, co nás čeká zítra - hřebenovka z Pico do Arieiro na Pico Ruivo. Kousek od parkoviště sedáme na zem, otevíráme termosku s kafem a kocháme se pohledem na slunce, které se dere nad mraky.
Cesta z parkoviště na vrchol je dlouhá 2,8 km po upravené stezce se závěrečným stoupáním posledních 300 metrů a nabízí nádherné výhledy na okolní pohoří zabalené do načechraných oblak. Těšíme se na zítřejší hřebenovku!
Levada Caldeirao Verde (PR9) - 12 km
Po ranním výšlapu sjíždíme kousek níže do Queimadas, které je výchozím bodem pro nádhernou levádu Caldeirao Verde. Tahle leváda působí doslova jako filmová kulise. Les, kterým leváda vede, působí díky mlze pohádkově. Na cestě potkáváme několik tunelů, takže baterka je nutnost.
Vyhlídka do údolí Curral das Freitas
Poslední zastávkou dnešního dne je vyhlídka v Eira do Serrado na údolí Curral das Freitas, do češtiny překládané jako útočiště jeptišek. Vesničky v údolí byly po dlouhou dobu odříznuté od okolního světa. Údajně sem jeptišky uprchly během 16. století před nájezdy pirátů.
Den šestý - hřebenovka z Pico do Arieiro na Pico Ruivo, vyhlídka Cabo Giaro a krátká zastávka v Camara de Lobos
Hřebenovka z Pico do Arieiro na Pico Ruivo a zpět (PR1) - 12 km
Brzo ráno vyjíždíme šestý den na parkoviště přímo u Pico do Arieiro. Už samo stoupání autem je ve tmě po nekonečně klikaté cestě trochu adrenalin a s těmi výhledy zážitek sám o sobě. Parkujeme auto a scházíme kousek od radaru a čekáme na východ slunce - ten nejkrásnější východ slunce, který jsme kdy viděli.
Nabití energií vyrážíme vstříc oblíbené hřebenovce z třetího nejvyššího vrcholu Pico do Ariero (1818 m), kolem druhého nejvyššího vrcholu Pico das Torres (1853) na Pico Ruivo (1862 m) a zpět. Za střídající se stoupání a klesání jsme odměněni nádhernými výhledy na celý ostrov, resp. svět nad mraky. Kolem Pico das Torres se cesta rozdvojuje. V srpnu však byla otevřená jen západní část stezky s tunely, východní část stezky přes Pico das Torres zůstává dlouhodobě uzavřená. Zpátky na Pico Arieiru unavení ale nadšení vytahujeme z batohu svačinku - madeirský koláč bolo de mel. Naprosto nezapomenutelný den.
Cestou zpátky zpět na apartmán nás v Monte zastavuje na vedlejší silnici pán se žlutou vestou a stopkou. O pár vteřin později se před námi nemalou rychlostí proženou po silnici proutěné sáňky s vyděšenými turisty a dvěma "řidiči" v bílém se slaměnými klobouky. Jedna z turisticky neoblíbenějších atrakcí na Madeiře :-)
Vyhlídka Cabo Giaro a zastávka v rybářském městečku Camara de Lobos
Na apartmánu dáme jídlo a poobědový šlofíček a přemýšlíme, co podnikneme odpoledne. Nakonec vyrážíme na nedalekou prosklenou vyhlídku Cabo Giaro a poté zastavujeme v rybářském městečku Camara de Lobos. Zastávka v Camara de Lobos byla neplánovaná, zamířeno jsme měli jen do supermarketu doplnit zásoby. Přivítalo nás ale kouzelné rybářské městečko a socha Winstona Churchilla u malířského plátna, který zde kdysi údajně trávil dovolenou a maloval přístav. Do městečka jsem dorazili v podvečer, rybářské lodě byly zaparkované v zátoce a rybáři v přístavu hráli karty.
Den sedmý - severní a západní část ostrova ve znamení autoturistiky
Poslední den před odletem se nese v duchu autoturistiky a my vyrážíme prozkoumat západní část ostrova. Program je následující:
- návštěva vavřínového lesa Fanal
- vyhlídka na skály v Ribeira de Janela
- maják v Ponta de Pargo - nejzápadnější místo ostrova
- lanovka v Achadas da Cruz
- přírodní bazény Seixal
- městečko Sao Vicente
Dnešek začínáme brzy z rána procházkou ve vavřínovém lese (laurisilva) ve Fanalu - chráněné území původní madeirské vegetace. Poté sjíždíme do údolí řeky Ribeira da Janela (údolí okna)- řeka i vesnice dostaly název podle otvoru připomínajícího okno ve skále, kterou omývá oceán u ústí řeky. Následuje přejezd na nejzápadnější část ostrova k majáku v Ponta de Pargo. Z vesniček a stavu domků podél silnice je zřejmé, že tato část ostrova je už mimo zájem masového turismu. Poté se vracíme po silnici zpět do vesničky Achadas da Cruz, kde se nahoře na útesu nachází lanovka, která vás za 3 Euro sveze několik set metrů za mírného pohupování dolů k pobřeží a pak zpět. Dole najdete políčka a zahradní domky, na které čas od času sjíždí místní. Když jsme zaparkovali nahoře na útesu auto, obsluha už na nás volala, jestli jedeme nebo ne. Nebyl moc čas na rozmýšlení, nasedli jsme a už jsme byli nad několikasetmetrovým srázem. Ještě že jsme ten čas na rozmyšlenou neměli :-) Za nás jeden z top zážitků na Madeiře. Po lanovce jsme opět zamířili do přírodních bazénů do Seixalu a pak už nás čekala jen krátká návštěva malebného městečka Sao Vicente.
Vavřínový les Fanal
Ribeira de Janela
Ponta de Pargo.
Lanovka v Achadas da Cruz.
Den osmý - zastávka v Santa Cruz a odlet
Poslední den dospáváme spánkový deficit z proběhlého týdne, balíme, naposledy se kocháme naším výhledem z apartmánu a vyrážíme směr letiště. Protože máme ještě celkem dost času, cestou ještě zastavujeme 5 minut od letiště v městečku Santa Cruz. Tady se ještě můžete před odletem v klidu vykoupat a z pláže sledovat přistávání letadel.
V dálce pohled na přistávací dráhu.
Inspirace před cestou
Při plánování naší cesty jsem nejvíce čerpala z těchto zdrojů:
- http://www.walkmeguide.com - databáze všech tras s údaji o délce, náročnosti
- http://www.visitmadeira.pt - informace o aktuálním stavu schůdnosti tras
výběr nejlepších stezek z místního časopisu
Náklady
- letenky Praha - Frankfurt - Madeira a zpět s Lufthansou 2 800 Kč/ osoba
- ubytování na 7 nocí ve Funchalu 5 365 Kč/apartmán
- půjčení auta s full cover pojištěním na 7 dní 5 523 Kč
- benzin 1 625 Kč (1,48 Euro/litr)
Slevový kód (15 USD) na jakékoliv ubytování na bookingu: https://www.booking.com/s/11_6/03b37440
Jak se ti cestopis líbil?
Michala M. procestovala 18 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Afriku. Na Cestujlevne.com se přidala před 5 lety a napsala pro tebe 3 úžasné cestopisy.
Zobrazit profil6 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Hehe stejné letenky, odlétáme ve středu. Díky za inspiraci!
Zdravime z Madeiry, vcera jsme prileteli za 2 801,- s Luftansou diky Cestujlevne. Jsme tu nadseni, mame nadherne ubytovani v Ponta dol Sol. Diky, kluci!
já taky zavzpomínal na letošní velikonoce! Stejné letenky od Lufthansy jsme si nadělili pod stromeček, díky tomuhle serveru :)
Díky, zavzpomínal jsem na letošní velikonoce. ;) https://www.zonerama.com/Lemming...um/5265353
Krásné fotky! :)
I nám se to podařilo z Lufthansou a byli jsme v září😀pecka!