Portugalsko: červnový Lisabon a okolí v pěti dnech

Portugalsko nebylo dlouho vyloženě priorita a také nás trochu míjely zajímavé nabídky. Nová linka EasyJetu z Prahy do Lisabonu to ale změnila. Kupujeme klasicky až později, takže nej ceny už jsou pryč. Letenka ST-PO znamená snad méně zběsilé tempo. Tentokrát nás čeká ale vyšší obtížnost, protože jedeme ve čtyřech lidech. Organizace aktivit je tak kapku náročnější.

Na konci tradičně naleznete náklady i rady a tipy na cestu.

Termín cesty: Červen 2023

1. Den: ČR - Lisabon

Přistáváme kolem půl 3 odpo v Lisabonu. Nálet na runway je přímo nad městem, takže šťastlivci u okénka mají parádní výhled🛬. Po výstupu ven čekáme na shuttle od autopůjčovny a během chvilky frčíme pro auto. Zde se předání trochu zadrhává, lidí je hodně a chlapci trochu nestíhají chystat auta. Jak mám s Centauro pozitivní zkušenosti, tak tady to zrovna neplatí. Nakonec se ale daří a po krátké cestě centrem jsme v hotelu. Bydlíme nedaleko zastávky metra Anjos. Umístění je docela výhodné, metrem je to do centra kousek a přitom cena je ještě slušná, jen okolí je trochu etnické, ale není to nic dramatického.

K večeru ještě kupujeme karty na MHD. Klasická papírová jízdenka snad ani koupit nejde. Systém je nakonec docela jednoduchý: prvně koupit v automatu Viva Viagem kartičku za půl eura a k tomu je potřeba nastavit počet jízd nebo permici – 24h jízdenka se vyplatí už po několika málo jízdách. Kartu je pak možné opakovaně nabíjet, platnost je jeden rok.

Hotelový pokoj

Kouzelná karta na MHD

Metro

Míříme k nábřeží na první část památkového okruhu:

Praça do Comércio je rozlehlé náměstí lemované starými domy, kde jsou dnes nejvíce obchody a restaurace. Přímo proti nábřeží je vítězný oblouk. Máme trochu smůlu, že v době návštěvy je zde příprava na jakýsi festival menšin a tak pohled na oblouk i centrální sousoší zakrývají stany. Z výhledu tak nemáme nic. Od břehu je už vidět v dáli i místní „Golden gate“ se sochou Ježíše. Třeba je další dny uvidíme z blízka.

Lisabonská katedrála (Sé de Lisboa) je jen kousek cesty od náměstí, nejlepší je jít podle kolejí a nedá se to minout. Stačí venku chvíli počkat a naskýtá se nám ikonický pohled, kdy kolem projíždí žlutá historická tramvaj naprosto přecpaná turisty. I tato cesta nás snad ještě v další dny čeká. Uvnitř je prohlídka trochu omezená, protože je zde akorát koncert. Na chvíli se sedáme a posloucháme a pak pokračujeme dál.

Výtah Santa Justa (Elevador de Santa Justa) je historický železný výtah v gotickém stylu z roku 1902, který propojuje spodní ulice s náměstím Carmo. Pokud máte koupený celodenní paušál na MHD, tak platí i sem a po vystání fronty se můžete projet. Mimochodem fronty se tímto výletem vinou jako červená nit. Nad výtahem je ještě terasa, ale ta je v době návštěvy zavřená. I z toho ochozu v nižším patře je ale pěkný výhled na staré město a jeho okolí. Jinak pokud někdo má rád fronty tak jako my, dá se to obejít po vycházce do pěkně prudkého kopce na náměstí Carmo. Zde je kromě hromady bister také muzeum historie (jelikož je pozdě, tak je jak jinak zavřeno) a také pěkný památník ve tvaru fontány. Večer je zde parádní atmosféra, někdy i s živou hudbou.

Praça do Comércio

Katedrála Sé

A okolo projíždí tramvaje

Výtah Santa Justa

To už se ale blíží večer a je žízeň. Nedaleko náměstí Carmo zastavujeme v malé hospůdce s craftovými pivy Duque Brewpub na jedno. IPA i NEIPA obě v pohodě🍻. Pomalu se pak už posouváme zpět k hotelu. Cestou nás přepadá žízeň ještě jednou a pak už v noci docházíme na hotel.

2.Den: Lisabon – Óbidos – Alcobaca – Nazaré – Lisabon

Celodenní roadtrip začíná trochu později, než jsme čekali. Nakonec až někdy kolem 11 dopo parkujeme ve městečku Obidos.

Óbidos je staré historické město, jehož dominantou je starý hrad a okolo něj původní městečko s malými domky a úzkými uličkami. Celé je opásané hradbami, které se dají s velké většiny projít. Procházíme přes Porta da Vila, což je hlavní historická brána vedoucí do starého města. Uvnitř brány je i malá kaplička zasvěcená Panně Marii Milosrdné, patronce města. U vchodu je také místní umělec s kytarou, který se snaží ze všech sil (cestou zpátky vidíme, jak se už balí, asi má dnes vyděláno). Mrkneme na chvíli ještě nahoru na hradby, odkud je krásný výhled až k hradu a pak už pokračujeme hlavní „magistrálou“ Rua Direita spolu s davem ostatních lidí až k hradu. Asi v půlce je krásné Náměstí panny Marie (Praça de Santa Maria) se stejnojmenným kostelem. Na hradě se dá dostat jen na nádvoří (hrad je přestavěný na hotel) a tak se otáčíme a jdeme pomalu zpět. Část výpravy to bere přes hradby, což byla zjevně o dost delší cesta a taky podle všeho dost rozpálená😁. Obidos je rovněž domovem známého višňového likéru Ginja de Obidos, který se pije z čokoládového kalíšku. Asi to není úplně náš styl, ta čokoláda byla nakonec z toho ta lepší část. Dá se ochutnat většinou za 1€. Scházíme se u auta a pokračujeme dál.

Óbidos výhled z hradeb

Hlavní cesta k hradu

Náměstí panny Marie

Alcobaca a jeho klášter zapsaný v UNESCO je naše druhá zastávka. Prvně dáváme krátkou pauzu na oběd a pak se už přesunujeme k objektu našeho hlavního zájmu. Klášter byl založený ve 12. Století na oslavu vítězství nad Maury. Prohlídka je zde možná i neorganizovaná a základní okruh zabere dobrou hodinku. Uvnitř se dá projít nádvoří, ubikace, obří kuchyň, atd. Součástí je ale také vlastní kaple a krypta s hrobky panovníků. Zajímavé jsou i dveře do jídelny, které slouží jako měřidlo tloustnutí. Jsou široké pouze 32 centimetrů a podle pověsti prý dostal jídlo jen ten mnich, který se dveřmi protáhl. Teď dveře slouží jako oblíbená atrakce pro turisty a každý se u nich fotí jako že projde😀.

Vstup do kláštera Alcobaca

Nádvoří

Interiér kláštera

Interiér kostela v areálu

Poslední dnešní návštěva je Nazaré. Z Alcobacy je to sem asi 20 minut jízdy. Toto pobřežní městečko má dvě naprosto odlišné tváře podle toho, v kterou dobu člověk přijede. V létě jde o příjemné koupací letovisko a v zimě (cca od října do března) jsou zde k vidění obří vlny a jde o vyhlášené centrum pro surfaře. Vlny zde vznikají díky podvodnímu kaňonu, do kterého se ještě opírají výrazné podmořské proudy. Opakovaně zde byly hlášené vlny o i velikosti přes 20m.

První cesta tak vede na vyhlídku nad městem na severu. Dojet se dá jen k historickému náměstí, kde se dost těžko parkuje, nám ale daří místo najít. U náměstí je první vyhlídka dolů na pobřeží. Jestli chcete dál ke známému majáku s vyhlídkovou terasou, tak už to nejde tak pohodlně. Místní tuk-tuk mafie si vyjednala na silnici závoru a buď se svezete s nimi, nebo si to dáte pěkně po svých v tom teple dolů a pak ještě horší cestu zpět do kopce. Je to přibližné 800m po přímo silnici, ale lepší je jít jako my - stezkou podél útesu, kde jsou krásné výhledy na pobřeží i skály pod námi. Děláme tak pár zastávek a kocháme se parádním pohledem. Po návratu k autu jedeme ještě dolů přímo k pláži. Necháváme auto na velkém parkovišti nedaleko pláže a jdeme k moři. Člověk by ani neřekl co se tu děje v zimě. V červnu je tu krásná široká pláž, na které je i několik sportovišť. Prostě parádní letní pohoda⛱👙. Jen ta voda by mohla být teplejší 😀 .

Dáváme zde chvíli pauzu a zvládáme i krátkou koupačku. Není to zrovna jak někde ve středomoří, ale dá se to😃. Loni na Baltu mi to přišlo horší. Možná je to i díky vyšší teplotě, máme kliku na opravdu letní den. Jak trochu uschneme tak jedeme pomalu zpět do Lisabonu, je to víc než hodinu a půl a k tomu něco extra na popojíždění ucpaným Lisabonem. Btw. jezdit v Lisabonu autem je opravdu zážitek pro otrlé.

Večer jdeme k náměstí Rossio, ve vytipované hospodě je plno a tak sedáme nedaleko v malém bistru Floresta de Santana, kde jsou hlavní položky ryby. Byla to super náhodná volba, jídlo fajn a ceny také. Potom už míříme spát.

Pláž Nazaré

Koupačka

Večerní ryba

Náměstí Rossio v noci

3. Den: Lisabon – Sintra – Cabo da Roca – Lisabon

Zase vyjíždíme po snídani pozdě, sakra. Tohle nás bude mrzet. Míříme směr Sintra. Autem je to v ideálním případě (haha, to není náš případ) kolem půl hodiny a asi 30km. Auto potom necháváme na parkovišti nedaleko hlavního nádraží. Jdeme ke koncovému nádraží, kde i začínají turistické autobusy. Kdo jede jenom sem, tak se to dá v pohodě zvládnout vlakem (bez stresu s parkováním a ucpanou dopravou).

Organizační okénko: Celodenní jízdné busem je v roce 2023 už nehezkých 15€. Vůbec, čím déle tu jsme, tím víc máme pocit, že celé místo slouží hlavně k dojení turistů. Areál Sintry je dost rozsáhlý, většina částí není přístupná jinak než pomocí tuk-tuk mafie, předraženým busem nebo pokud se na to cítíte, i pěšky. Od nádraží k paláci Pena se ale připravte na 2km cestu do krpálu nahoru a tudíž půl hodiny chůze, v létě ve 30°C a více. Děkuji, ale nechci😁. Každé místo má navíc extra placený vstup, takže další čas ve frontách na vstupenky, na vstup (který je někdy na určitý čas, či jinak regulovaný), prostě idyla. Do toho v rámci zlepšováků se postupně víc a víc omezují místa, kam se dá ještě dojít bez extra vstupného. Krásným příkladem je zrovna palác Pena. Vstupenky si kupte online (https://www.parquesdesintra.pt/e...e-of-pena/), jinak se během léta v den příjezdu dovnitř pravděpodobně nedostanete. U vstupu je vidět, že návštěva zahrad vede až k nádvoří, kde je mimochodem i WC, bistro a obchůdek se suvenýry. Realita v červnu je ale poněkud jiná. Cesta je zapáskovaná už pěkný kus od vstupu (prakticky hned u zastávky minibusu) a tak není vidět skoro nic. Mimochodem, pokud je někdo na tom fyzicky nebo pohybově hůř, tak vyjet kopec minibusem je za dalších 3€. Objednávat si tu v létě vstupy dopředu na určitý čas je dost na náhodu. Buď budete čekat věčnost v letním vedru, dokud vás někdo nepustí nebo to stačí o chvilku prošvihnout a ruka zákona vás už dál nepustí. Konečně jsem pochopil to doporučení „nechte si na Sintru aspoň dva dny“.

Zkusíme si prohlednout alespoň to hlavní.

Palace de Pena. My teda jedeme busem (mimochodem plný lidí a klima moc nejede), vystojíme frontu na vstupenky. Cíleně chceme jen zahradu, nikdo z nás není žádný fanda vnitřků zámků a paláců. Chceme spíš vidět ty hradby, nádvoří a budovu zvenku. Naše cesta končí po nechutné pěší cestě notný kus před vstupem do nádvoří. A můžeme jít zase zpět, vidíme jen stromy a mezi nimi kousek hradeb. Potřebujete si odskočit? Chcete si něco tematického koupit? Tak smůla, mazejte zase dolů. Tohle je jednoznačné zklamání z celého výletu. Chápu, že to je asi top tahák z celé Sintry, ale přišlo mi to tady už trochu moc. Jinak nedaleko od pokladen je pěkná část zahrad - jezírka, zeleň, malé domky, atd.

Maurský hrad, vidíme jen z vyhlídky. Při pohledu na délku cesty už další chůze do kopce neprošla😁 a tak jedeme dál.

Zastavujeme u Královského paláce. Do 19. Století byl obývaný, po založení republiky je národní památkou. Prohlížíme si také jen z venku, jak jsem psal výše, nejsme vyloženě fandové na komnaty starých zámků, atd. Taky časově to začíná být trochu napnuté.

Palác Pena, tohle je asi nejvíc co uvidíte bez rezervace

Královský palác Sintra

Palác Quinta da Regaleira je asi 15minut pěšky od královského paláce a je také součástí UNESCO. V areálu je také známá ceremoniální studna (cesta dolů zavřená) a kamenná vyhlídková věž. Celý komplex je tvořený krásným parkem se spoustou jeskyní, mostů, kašen a soch a v parném dnu je to moc příjemná procházka. Také věž Torre da Regaleira stojí za zastávku.

Vstupné je 11€ . Návštěvy ani vstupného ale tentokrát nelitujeme. Po prohlídce jdeme pomalu zpět a cestou se zastavujeme na oběd.

Palác Quinta da Regaleira

Ceremoniální studna v Quinta da Regaleira, schodiště bylo bohužel zavřené

Torre da Regaleira

Areál paláce

Co nemůžeme vynechat u Lisabonu je Cabo da Roca, nejzápadnější místo v Evropě, konec světa. Parkoviště je už odpoledne dost prázdné, ale lidí není úplně málo. Pořád se to ale dá, můžeme se i vyfotit u památníku nebo na konci vyhlídky směrem k pláži Lourical a to bez davů cizích lidí na fotce. Kolem majáku se vracíme k autu a dáváme ještě jednu rychlou zastávku. Necháváme auto u silnice a jdeme směrem k pláži Urso. Na vyhlídku je to asi 20minut (podle toho kolikrát cestou zastavujete a jak jste zdatní chodit 😀), část cesty vede podél útesu a je zde krásný výhled a minimum lidí. Když dojdeme k výhledu, je škoda že není víc času sestoupit až dolů k pláži. Večer vracíme auto, tak musíme pomalu zpět. I tak ta cesta sem stála za to. Ten pohled je prostě boží a rozhodně se neokouká.

Maják na Cabo da Roca

Výhled na jih k Praia do Lourical

Praia da Ursa z vyhlídky

Vrácení auta se opět poněkud protáhlo, konečně zpět na letišti a metrem jedeme k hotelu. Už toho máme dneska dost a tak jdeme na večeři do malého podniku kousek od hotelu. V restauraci Ideal, kterou jsme měli vytipovaný z domu, , se z nás na několik dalších dnů stali štamgasti. Jednoduchá hospůdka, většinou grilovaná masa a ryby. Chodí sem mix místních i turistů. I přes lehkou jazykovou bariéru dopadá večer vždy výborně.

Véča v idealu

Interiér restaurace

4. Den: Lisabon

Jdeme na průzkum zbytku města. Je čas zkusit jízdu tramvají č.28. Jsou zde dvě teorie jak se projet. Jedna říká: nastupte na začátku a ta druhá nastupte až někde později, není tam fronta.

Ano, není fronta, ale v sezóně jsou tramvaje tak nacvakané, že další lidi prostě cestou ani nenabírají. Budete čekat i tak a ani nevíte jak dlouho nebo kolikátý povoz vás vezme. Přicházíme na konečnou na náměstí Martim Moniz. Zde je nekonečná fronta až za roh, tohle fakt nemá cenu.

Chceme pokračovat ke klášteru jeronymitů, cesta ale i tentokrát není cesta tak snadná. Nábřeží je celé rozkopané a tak máme vycházku rozpálenými ulicemi až k nádraží Cais do Sodré, odsud už jede tramvaj. Po příjezdu ke klášteru vidíme další šok v podobě nekonečného hada lidí, část výpravy to tak vzdává a odpojuje se. My čekáme aspoň na vstup do přilehlého kostela. I zde pouští po skupinkách, ale zvládáme to. Nejzajímavější část vnitřku je hrobka známého portugalského mořeplavce Vasco de Gama.

Fronta na tramvaj

Fronta do kláštera jeronymitů

klášter

Kostel vedle kláštera

Hned přes ulici je na nábřeží pomník objevitelů (Padrão dos Descobrimentos ) a také kompas Rosa dos Vendos. Ve středu kompasu je vyobrazena mapa světa a na ní jednotlivá místa ve světě s letopočty kam všude portugalští mořeplavci dopluli. Když si člověk vezme, jaké jsou dnes bezpečností opatření a pokročilá technika, tak toto byli opravdoví dobrodruzi.

Jdeme podél nábřeží a končíme u belémské věže. Torre de Belém je jedno z must see míst, takže lidí docela dost. Překvapivě není tak moc lidí v okolí, ale u pokladny je informace, že čekání na vstup je min. 1 hodinu. Ve srovnání s tím, co jsme dnes už zažili je to ještě dobré, ale nemotivuje nás to přes poledne čekat. Obcházíme tak věž dokola z venku a jdeme pomalu zpět hledat nějaký oběd. Nakonec sedáme v baru „38° 41'“, dáváme si tacos a velké pivo. Cena je trochu vyšší, ale dá se říct, že asi odpovídá lokalitě. Je tu krásný výhled na řeku a s trochou štěstí i na věž nebo památník s mostem v pozadí.

Pomník objevitelů

Rosa dos Vendos

Torre de Belém

Rychlý oběd

Vracíme se na hotel a po krátké pauze dáváme druhé kolo tramvaje. Fronta nevypadá zle, ale nakonec čekáme i tak asi hodinu. Kousek na námi se baví skupina amíků, že ráno čekali přes dvě hodiny a ani se nedostali k nástupišti. Celý zážitek z následné cesty trochu kazí skupinka hodně obveselených a hlučných Italů a taky to, že je plno i na stání, takže moc zážitek to nakonec ani není. Proto zde jedno doporučení: pokud jste takoví fandové, že tohle prostě musíte zažít, hned vedle má zastávku Yellow bus, který má ty samé vozy (jen červené). Za 25€ si ušetříte nekonečné čekání, budete určitě sedět a proběhne to celé důstojně. Samo, že když jste zde mimo sezónu a fronty nejsou, je to zbytečná investice.

Pak už se vracíme na večeři do našeho oblíbeného místa. Po dobré večeři a výborném místním víně nás ty deprese z dnešních neúspěchů pouští a jdeme v pohodě spát.

Cesta tramvají

5. Den: Santo Amaro

Poslední den bude odpočinkový, dopoledne se opět nacházíme na nádraží Cais do Sodré odkud jezdí vlaky podél pobřeží do Cascais. Naše zastávka je asi v půlce cesty, jde o jednu z bližších pláží, kde je nějaký plážový servis a čistá voda. Trávíme tak čas na lehátku nebo ve vodě. Voda je klasicky studenější, ale jelikož je 34°C, tak aspoň trochu osvěží. S pokračujícím časem se pláž pěkně plní, ale lehátková zóna je v pohodě. Jediné negativum tohoto místa je ale jejich „restaurace“, když pak vidíme recenze, tak víme proč. Bohužel je to jediné místo se slunečníky a taky s teplým jídlem. Teda přes ulici je McDonalds, když nad tím přemýšlím, bylo by asi lepší jít příště tam.

V podvečer se vracíme, jdeme na rychlou večeři a pokusíme se trochu vyspat.

Pláž v Santo Amaro

6. Den: Lisabon – ČR

Budík zvoní ve 3 hodiny ráno, to je hnus. Tohle se ani nedá počítat jako den dovolené. Před hotelem čeká taxi, na letišti ještě stihneme dokoupit nějaké drobnosti (hlavně víno😁🍷) a pak už nás čeká jen cesta domů. Let trochu dlouhý, ale včas. Celkově první cesta Easyjetem na pohodu. Po obědě jsme tak už doma.

Zhodnocení dovolené:

I když to možná vypadá, že si hodně stěžuji, bylo to celkově fajn. Je pravda, že nás trochu zaskočily ty davy lidí, kvůli čemuž jsme třeba neviděli úplně všechno. Platí to hlavně o vnitřky některých památek, kde byly nechutné fronty lidí nebo objednávky na konkrétní čas. Rozporuplné pocity máme hlavně z paláce Pena v Sintře a pak z jízdy tramvají, které jsou pro spousty lidí ty hlavní taháky🤷‍♂️. Nechtěli jsme kupovat vstupy moc dopředu, kvůli tomu jak se můžou měnit plány a co způsobí počasí. Ve větší skupině, kde jsou dva nezávislé páry, je to taky trochu složitější než se sejdeme a domluvíme 😀. Na tramvaj je lepší si počkat někde venku (např. u katedrály nebo ve starém městě) a užít si ten venkovní pohled, je to podle mě hezčí než ta samotná jízda. Koupačka byla překvapivě příjemná, zvlášť když má Atlantik pověst ledárny.

Základní informace k cestě:

Letenky: Easyjet z Prahy, dokoupeno jedno společné větší palubní zavazadlo. Sedadla náhodně přiřazená, ale u sebe.

Cesta z/na letiště: po příletu jsme měli auto z půjčovny, zpět taxi (3:30 ráno), jinak přes den není problém jet metrem. Taxi bylo za 12€, dá se použít případně i Uber.

Doprava: Na výlety první dva dny použité auto, půjčeno od Centauro. Naštěstí byl hotel s parkováním, protože v centru je to peklo. Kromě toho můžete čekat i neustálé zácpy a kolony. Zbytek období MHD, hlavně metro a tram. Na cestu k moři potom vlak. Víceméně na všechny cesty potřebujete kartu Viva viagem, stojí 0,5€ a ta se potom opakovaně nabíjí v automatech. Při jízdách po městě se jednoznačně vyplatí 24h paušál za 6,60€. Platí na metro, všechny tramvaje (včetně jízdy 28ičkou) i na historické lanovky a výtahy. Jinak i za single fare v ceně 1,65€ dojedete přímo z letiště až do centra. Zelená verze karty platí taky na vlaky (např. podél pobřeží do Cascais).

Ubytování: Travel Park hotel – pěkný, moderní hotel, zastávka metra je pár kroků. Hotel má podzemní parkoviště pro hosty, což byla super výhoda. Měli jsme pokoj v posledním patře (je tam jediný a velký), snídaně parádní. Jediná nevýhoda byla, že výtah končí už v sedmém patře😁

Jídlo a pití: Měli spíš takovou klasiku, žádné moc speciality jsme tentokrát neměli. Hodně oblíbené jsou ryby a mořské plody nebo grilované maso. Portugalci mají také svojí verzi Paelly. Nejběžnější pivo je Sagres a Super Bock, oboje klasický euroležák. Dají se ale najít i hospody s craft pivem.

Tip kam za jídlem:

Restaurant Ideal, zapadlá restaurace, kde potkáte místní i turisty. Super ceny a dobré jídlo. Grilované maso, ryby a dobré víno.

Floresta de Santana, malé bistro nedaleko náměstí Rossio, fajn výběr grilovaných ryb za super ceny.

Duque Brewpub, prima místo v centru nad náměstím Rossio, pokud dostanete chuť na craft pivo.

Ceny obecně: jak kde. Dá se narazit na vyložené poklady (obě zmíněné restaurace, doprava, některé vstupy vyloženě symbolické), najíst se dá v pohodě kolem 10€. Na druhou stranu se dá snadno spadnout i do turistické pasti. Trošku extrém je potom Sintra, placený vstup do města na zavedení asi ještě čeká😁 . Benzín evropský průměr.

Počasí: konec června, takže jasno a vedro. První den bylo „jen“ 29°C, ostatní dny pak kolem 35°C, zvlášť ve městě se ta teplota dost držela a poměrně to snižovalo komfort někde víc chodit.

Rozpočet na 1 osobu:

Letenka: 3210Kč

Ubytování: 6550Kč (5 nocí se snídaní)

Transfery: 150Kč taxi, první cesta půjčeným autem, případné metro z letiště 40kč

Cena za „zájezd“ : 9960Kč

Ostatní náklady na 1 osobu:

Auto a benzín: 2400Kč

Jídlo a pití: 3700Kč

Vstupy, památky, nákupy: 950Kč

Cesta do Prahy, tranzity po Praze, známka: 750Kč

Když už jste dočetli až sem, budu rád pokud i omrknete moje sociální sítě:
https://www.facebook.com/HonzaDovolenkar
https://www.instagram.com/dovolenkar_honza
https://www.youtube.com/@travelerhonza9339

Jak se ti cestopis líbil?

🙏 9 x Velmi praktické!

📷 1 x Krásné fotky!

😂 0 x Rozesmál jsi mě!

📖 1 x To chci taky zažít!

❤️ 2 x Prostě super!

Zážitky pro tebe sepsal Dovolenkář Honza

Cestopis byl naposledy aktualizován 2023-08-19T12:30:48+02:00

Dovolenkář Honza procestoval 31 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidal před 1 rokem a napsal pro tebe 11 úžasných cestopisů.

Zobrazit profil

3 komentáře

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.

Dovolenkář Honza

před 9 měs

Díky za komentáře. Ano, na průzkum bych jel taky raději mimo letní sezónu, kdy věřím že to s těmi frontami není tak hrozné. Chtěli jsme to ale spojit i s (alespoň krátkou) koupačkou. Určitě bych na Sintru příště zvažoval vlak, kterým jezdím rád. Byli jsme 4 dospělí, takže náklady na auto nebyly nijak dramatické a mohli jsme jet prakticky kdykoliv a měnit plány podle potřeby. Měli jsme asi i smůlu, že kam jsme vlezli do veřejné dopravy, tak tam bylo nechutné vedro a nedýchatelno.

lma

před 9 měs

Portugalsko je spolu s Maďarskem moje evropská srdcovka tj. jsem si přečetl se zájmem.

Jenom v Lisabonu jsem byl celkem 5x.

Co se Sintry týče je to jednoznačně nejlepší vlakem a vše se dá zvládnout pěšky (i ten krpál k Paláci Pena není nic extrémního ..) a vnitřek určitě stojí koupit respektive uvnitř toho moc není ,ale procházíte různá nádvoří a zákoutí s výhledy do okolí. Já tam tedy extra davy nezažil ,ale také jsem tam byl v březnu a začátkem května. Sintra se dá spojit v pohodě z Cabo da Roca (cca každou hodinu busem) není třeba se vracet ,ale busem se stáhnout do Cascais a vlakem do Lisabonu - akorát parádní okruh na jeden den.

Moc jsem nepochopil proč auto na Lisabon a okolí ?! Vše v tomto cestopisu se dá zvládnou bez problémů vlakem/busem ,ale proti gustu to je každého věc.

Jakub Langer

před 9 měs

Poslední roky se Lisabon stal velmi přitažlivým turistických magnetem, hlavně tedy v sezóně, jíž je léto. Díky, žes to tak s těmi vstupenkami a frontami popsal. Osobně jej rád znovu navštívím, ovšem spíše od podzimu do jara.

A taky jsem si mohl vzpomenout na tu krásnou dlažbu s mapou Světa. Až teď mi došlo, že jde fakt o obrovský kompas (Rosa-dos-Ventos ... větrná růžice):

https://padraodosdescobrimentos....os-ventos/

... pak se jen stačí zasnít nad slavnými portugalskými objevy ... 🇵🇹