Noční vlak ve Vietnamu: mých 16 hodin utrpení z Hanoje do Da Nangu

Po nedávné zkušenosti z cesty nočním vlakem z Chiang Mai do Bangkoku v Thajsku jsem si říkal, že je dobrý nápad vyzkoušet i noční lůžkový vlak ve Vietnamu.

To úplně nebyl.

Koupil jsem jízdenku do 2. třídy v lehátkovém voze z Hanoje do Da Nangu.

Moje cesta v kostce

Cestoval jsem v říjnu 2026 vlakem číslo SE3.

• Trasa: Hanoj –> Da Nang
• Třída: 2., klimatizované lůžkové kupé pro 4 (soft sleeper)
• Cena: 1428000 VND za spodní lůžko
• Doba jízdy: 16 hodin
• Časy: odjezd 19:05, příjezd 11:05 následující den

Čekal jsem něco jako otevřený vůz s jednotlivými lehátky podobně jako v Thajsku.

Dostal jsem uzavřené kupé pro 4 s absolutně nulovým soukromím. Tohle fakt nebylo nic moc.

Proč jsem jel vlakem a ne letadlem?

Vlastně opravdu jen proto, abych zkusil, jaké to je cestovat vlakem.

Do Vietnamu jsem mířil primárně kvůli tomu, abych zrecenzoval první přímý let VietJetAiru z Prahy do Hanoje.

Cestu jsem si tedy naplánoval tak, že pořádně poznám jen Hanoj a udělám si noční výlet vlakem.

Z praktického hlediska podle mě samotná cesta z Hanoje do Da Nangu vlakem nedává vůbec žádný smysl:

• letecké spojení létá v průměru 3-4x za hodinu
• cena letenky je obvykle nižší než vlaku
• letí se 1,5 hodiny oproti 16hodinové jízdě vlakem

A vlastně pro mě moc nefunguje ani argument ušetřené noci v hotelu. Sice se přesouváte během spánku, ale do Da Nangu nedojedete ráno. Dorazíte až před polednem, což byste stihli i ranním letem. A ubytování ve Vietnamu dokáže být velmi levné. Klidně můžete pořídit pokoj s koupelnou za 300 Kč.

Zobrazit ceny hotelů ve Vietnamu

Jak jsem koupil jízdenku a kolik mě to stálo

Nákup jízdenek na vlak ve Vietnamu je velmi jednoduchý.

Já využil ke koupi oficiální web vietnamských železnic dsvn.vn.

Anglická verze webu fungovala bez problémů a platba mojí zahraniční kartou také (používám Revolut).

Pokud by vám web vietnamských železnic nefungoval, doporučuji mnohokrát ověřený vyhledávač 12go.asia, přes který můžete jízdenky na vlaky i autobusy po celé Asii kupovat taky.

Do e-mailu mi přišel odkaz na jízdenku, kterou si následně můžete stáhnout ve formě pdf do telefonu.

Není potřeba nic tisknout, ani měnit za papírový lístek v pokladně.

Při nástupu do vlaku (v mém případě už v nádražní budově) jen ukážete QR kód. Ve vlaku během jízdy už žádná kontrola neprobíhala.

Jízdenku si stáhněte předem, abyste k QR kódu měli přístup i bez internetu.

Cena a rezervace předem

Ceny nejsou dynamické a stejně zaplatíte při rezervaci 20 dní dopředu i 1 den dopředu.

Já platil 1428000 VND za spodní lůžko.

Předprodej se liší podle spoje a délky trasy. U dálkových vlaků se jízdenky často otevírají asi 60–90 dní před odjezdem, ale dílčí úseky mohou přijít do prodeje později. Pokud chcete konkrétní spodní lůžko, rezervoval bych ho hned, jak bude dostupné.

• Zjistěte více info o vnitrostátní dopravě po Vietnamu

Hledání sprchy před odjezdem

Večerní odjezd má vždy svá pro a proti.

Máte celý den na poznávání města. Ale zároveň... po celém dni poznávání města já osobně vždy potřebuju sprchu.

Zvlášť před 16hodinovou jízdou vlakem.

Hlavní stanice Hanoj, na rozdíl od stanic v Thajsku, sprchou vybavená není.

Využil jsem tady skříňky na úschovu zavazadel za 50 000 VND na 4 hodiny (platba pouze hotovostí!), jsou tu i docela čisté WC zdarma.

Je tu kavárna s obchůdkem, ale dost drahá a spíš doporučuji některý z běžných minimarketů typu Circle K.

Sprcha tu ale chybí.

Já jsem v tomhle trochu princezna, přiznávám, takže jsem si booknul 1 noc v nejlevnějším hotelu u nádraží – konkrétně MyHaus Apartment.

Přes Booking stojí pokoj zhruba 500 Kč, ale na místě jsem se s recepčním domluvil, že chci opravdu primárně využít jen sprchu a zaplatil nakonec 400 000 VND v hotovosti.

První dojmy z mého kupé: nulové soukromí

Nástup do vlaku probíhá 45 minut před odjezdem.

Můj vůz číslo 11 je až úplně na konci vlaku. Zvenčí vypadají vozy čistě a hezky.

V mém spoji SE3 (jeden z expresních vlaků Hanoj – Saigon) není vůz 1. třídy, ale pouze klasická 2. třída s lehátky nebo 2. třída na sezení.

Zatímco třeba v Thajsku jsou ve 2. třídě lehátka ve společném otevřeném voze, tady jsou kupé po 4. Dvě lehátka dole, 2 lehátka nahoře.

Já tedy rozhodně víc preferuju tu Thajskou variantu. Paradoxně je tam totiž mnohem víc soukromí.

V thajských vlacích je každé lůžko od chodbičky odděleno docela nepropustnou záclonkou.

To v mém vlaku ve Vietnamu zcela chybělo. V kupé pro 4 je absolutně nulové soukromí.

Stěny a dveře kupé navíc vůbec nejsou zvukově izolované, takže stejně slyším zvuky z celého vagonu. Tím pro mě úplně odpadá jakákoliv výhoda kupé.

Jak vypadají záchody?

První, co jdu zjišťovat, je podoba toalet. Přeci jen během 16 hodin je budu nejspíš muset navštívit hned několikrát.

V každém voze je samostatné umyvadlo se zrcadlem, což je praktické třeba pro čištění zubů.

A navíc standardní WC. Zprvu docela čisté, s přibývajícím časem ale ve stále horším stavu, protože během cesty jej nikdo neuklízí.

Na záchodě je navíc opravdu velmi málo místa. Skoro se tam ani nevejdu, a to měřím 175 cm a žádnou velkou nadváhu nemám.

Kde je jídelní vůz?

Na různých fórech ve článcích jsem se dočetl, že skoro ve všech vietnamských vlacích jsou jídelní vozy.

Tak určitě ne v tom mém. Popravdě jsem na to dost spoléhal a kromě vody a dvou jablek si nekoupil žádné jídlo.

S místním pánem, který se mnou cestoval v kupé, jsem se o jídelních vozech bavil a tvrdil mi, že nikdy ve Vietnamu žádný jídelní vůz neviděl. Prý cestuje 1x měsíčně, tak nevím.

💬 Máte vy osobní zkušenost s cestování vlakem po Vietnamu? Zažili jste klasický jídelní vůz? Dejte mi vědět do komentářů, díky!

Hlady ale přesto neumřete.

Několikrát během celé cesty uličkou prochází stevardi s jídelními vozíky:

• večer a ráno s polévkou pho (místní mě před tím ale varovali, tak jsem nezkoušel)
• náhodně během celé jízdy s pečivem, sladkostmi, sušeným masem a pitím

V každém voze je alespoň automat s pitnou studenou a teplou vodou.

Já si dal dvakrát banh mi, ale nebudu vám lhát – s banh mi na ulici v Hanoji se to srovnávat nedalo. Prostě suchý rohlík, občas naplněný masem.

K tomu ráno typickou vietnamskou kávu se salkem, ta už potěšila víc.

Jak se mi ve vlaku spalo

Nebudu vám lhát, ale velmi špatně.

Nejdřív pozitiva:

• dlouhé a široké lůžko
• čisté povlečení
• možnost vypnout v kupé osvětlení (zapnout si můžete vlastní lampičku u postele)

Negativ ale bohužel bylo daleko víc:

• žádné soukromí (ani záclonka u postele)
• žádná zvuková izolace: slyšíte naprosto všechno z chodbičky i sousedních kupé
• žádná skutečná deka, jen tenké povlečení
• velmi nepohodlná jízda: trať není modernizovaná, vozy jsou starší, takže po celou trasu vlak opravdu dost hází a drncá
• jediná zásuvka na celé kupé

Klimatizace byla pocitově nastavená na mnohem příjemnější úroveň než bývá třeba ve vlacích v Thajsku.

V kupé bylo po celou dobu mezi 22 a 24 °C, ale i tak bych si přibalil mikinu, dlouhé kalhoty nebo spacák.

Pod tenkou dekou mi místy byla fakt zima.

Suma sumárum jsem během 16hodinové cesty spal dohromady tak 4 hodiny. No, příště určitě letadlem a noc v hotelu, klidně nějakém levném.

• zobrazit hotely v Da Nangu
• zobrazit hotely v Hanoji

Lůžko i ve dne

Zatímco v lůžkových vlacích v Thajsku, ale třeba i po Evropě, bývá standard, že lůžko/lehátko se na denní dobu složí do podoby sedaček, ve vietnamských vlacích to neplatí.

Lůžka jsou v kupé napevno: Nelze je složit do podoby sedačky.

Proto například velmi doporučuji rezervaci spodního lůžka, pokud cestujete sólo.

V takovém případě na "své" posteli můžete zůstat sedět i během dne a mít nerušený výhled z okna.

Pokud budete sedět na horním lůžku, musíte mít štěstí na spolucestujícího, který vám případně umožní si během dne sednout dolů.

Jinak budete muset celý den trávit na horním lůžku v leže a s velmi omezeným výhledem ven.

Nejkrásnější část trasy: Hue–Da Nang

Záměrně jsem si vybral vlak, který pojede za tmy v relativně nudné a rovinaté části a už za světla v jednom z nejhezčích úseků vietnamské želenice.

Ten vede přes průsmyk Hai Van mezi mezi historickým městem Hue a letoviskem Da Nang.

Trať se tady kroutí docela strmě nahoru a dolů po dramatickém pobřeží.

Naskýtají se dechberoucí výhledy na moře, rozeklané pobřeží i hustě zalesněné hory.

Tohle mě fakt bavilo, ale úplně by stačilo jet jen tento 3 hodiny dlouhý úsek z Hue do Da Nangu nebo opačně.

Co si vzít s sebou do vlaku

Tohle bych si určitě při delší cestě vlakem vzal s sebou.

1. Dostatek jídla a pití. Vlakem průběžně prochází vozík s občerstvením, ale jde spíš o nouzovku: pečivo, sušenky apod.
2. Teplé oblečení. Tenká deka v klimatizovaném kupé nemusí všem stačit.
3. Špunty do uší. Často uslyšíte typické železniční drncání, ale hlavně ruchy ostatních pasažérů.
4. Velkou osušku nebo látku jako zástěnu, pokud chcete soukromí. Lůžka nemají vlastní záclonky.

Noční vlak nebo letadlo?

Ve Vietnamu hlasuji pro letadlo.

Noční vlak na této trase mi ve finále nedával vůbec žádný smysl.

Nevyspal jsem se (a myslím, že problém tady budou mít i cestovatelé zvyklí z dlouhých nočních cest), oproti letadlu vůbec nic neušetřil (naopak byla jízdenka dražší než letenka).

A vlastně ani moc nezefektivnil čas v noci určený k přesunu.

Do Da Nangu jsem nedorazil ráno tak, abych měl celý den k poznávání města, ale až před polednem.

To bych úplně v pohodě zvládl i ranním letadlem z Hanoje.

Takže za mě:

• určitě má smysl jet vlakem z Da Nangu do Hue – cesta to je nádherná a zabere 3 hodiny
• nemá smysl jet přes celou noc – pro mě to bylo nepohodlné, drahé a zážitek byl o dost horší než ve vlaku v Thajsku