První let VietJetAir do Vietnamu přes Kazachstán: vyzkoušel jsem novou linku z Prahy

Z Prahy do Hanoje s jedním mezipřistáním v Kazachstánu. VietJet otevřel první přímou linku z Česka do Vietnamu a já jsem byl na palubě inauguračního letu.

Jak pohodlná je tahle cesta? Co čekat od služeb na palubě? A jak vlastně probíhá mezipřistání v Almaty?

Tady jsou moje dojmy, praktické zkušenosti a odpověď na otázku, jestli bych si VietJet vybral i příště.

Je to opravdu přímý let?

Jen trochu terminologie na začátek. Přestože má linka mezipřistání v Kazachstánu, jedná se o přímý let.

• nonstop let = letí se opravdu přímo bez mezipřistání
• přímý let = může být nonstop nebo mít mezipřistání s tím, že dál se pokračuje tím samým letadlem
• přestup = měníte letadlo a procházíte všemi přestupními procedurami

Jak se ukázalo, tenhle let je sice přímý, ale mezipřistání nebylo úplně příjemné 😅. O tom ale detailněji až dál v článku.

Jak a kdy VietJetAir létá?

První let se uskutečnil 10. října 2026 a právě na něj jsem si koupil letenku.

VietJetAir létá z Prahy do Hanoje s Airbusem A330-300, který ale tuto vzdálenost bezpečně neuletí na jeden zátah. Proto má v Kazachstánu mezipřistání na dotankování paliva.

Linka létá 2x týdně a v zimním letovém řádu jsou tyto časy:

• Praha -> Almaty / Almaty -> Hanoj
  • 18:25 - 5:10 / 7:00 - 15:05
• Hanoj -> Almaty / Almaty -> Praha
  • 8:50 - 13:25 / 14:55 - 18:35

Kolik jsem zaplatil za letenku a co zahrnuje?

VietJetAir je nízkonákladová aerolinka. V nejnižším tarifu "Eco" tak máte pouze příruční zavazadlo do 7 kg. Žádné jídlo, žádné odbavené zavazadlo, nic.

Já vybral právě tarif Eco a kupoval jsem jednosměrnou letenku přímo přes web vietjetair.com.

Zpět z Asie chci zkusit jiný low-cost – Scoot ze Singapuru do Vídně.

Letenku jsem kupoval nedlouho po zahájení prodeje a stála mě kolem 8 500 Kč. To je opravdu hodně, protože asi o týden později přišla akce na zpáteční letenky za 6 970 Kč.

Standardní cena zpátečních letenek je ale spíš kolem 15 000 Kč v tarifu Eco.

U VietJetAiru vybíráte ze čtyř tarifů.

Největší rozdíl pro běžného cestujícího je mezi základním Eco a tarifem Deluxe, který už zahrnuje zavazadla i jídlo.

Tarif	Zavazadla v ceně	Jídlo a výběr sedadla
Eco	Příruční 7 kg	Obojí za příplatek
Deluxe	Příruční 10 kg; odbavené 40 kg	Teplé jídlo a výběr sedadla v economy
SkyBoss	Příruční 12 kg; odbavené 50 kg	Jídlo a přednostní výběr sedadla
Business	Příruční 18 kg; odbavené 60 kg	Jídlo a sedadlo v business třídě

SkyBoss a Business navíc zahrnují přednostní odbavení a vstup do salonku podle nabídky letiště.

Pokud chcete odbavený kufr a jídlo, porovnejte rovnou cenu Deluxe s tarifem Eco včetně příplatků. U Deluxe se také neplatí poplatek za změnu letu, případný rozdíl v ceně nové letenky ale doplácíte.

Deluxe stále znamená stejnou economy kabinu. Dražší tarif vám tedy sám o sobě nezajistí lepší sedadlo.

Kolik stojí výběr sedadla a zavazadla?

U tarifu Eco uvádí oficiální ceník VietJetu pro evropské přímé a navazující linky následující příplatky:

Služba	Cena
Výběr běžného sedadla	170 000 VND
Sedadlo v přední části	310 000 VND
Hot seat / Extra Legroom	510 000 VND
Odbavené zavazadlo 20 kg předem	1 520 000 VND
Odbavené zavazadlo 30 kg předem	2 240 000 VND
Odbavené zavazadlo 40 kg předem	3 000 000 VND

Kolik stojí jídlo a pití?

V Eco si platíte i vodu. V palubním menu najdete například tyto ceny:

Jídlo nebo nápoj	Cena na palubě
Teplé jídlo, například hovězí s rýží	6 USD
Teplé jídlo s nápojem a snackem	9 USD
Instantní nudle nebo polévka	3–4 USD
Voda, běžná káva nebo limonáda	3 USD
Pivo	4 USD

Předobjednávka má vlastní cenu, kterou uvidíte při rezervaci nebo ve správě letenky. Tabulka výše uvádí ceny pro nákup na palubě.

Odbavení a oslava inauguračního letu z Prahy

Na této trase nebylo možné provést online check-in, což bych osobně uvítal, protože jsem cestoval jen s příručním zavazadlem.

Letištní přepážka otevírá 3 hodiny před odletem a vše proběhlo standardně.

Akorát pozor na to, že při odbavení se váží i příruční zavazadlo.

Jediná zvláštnost je ta, že dostanete nálepku "Transit", kterou si musíte viditelně nalepit na oblečení.

Díky tomu se během mezipřistání v Kazachstánu na první pohled rozliší, kdo pokračuje dál do Hanoje a kdo vystupuje v Almaty.

Po odbavení se jdu navečeřet do salonku. Vstup nemám v ceně letenky, využívám ale svůj plán Revolut. Více o tom píšu v tomto článku.

Letadlo z Hanoje přiletí víceméně na čas a proběhne tradiční vodní slavobrána, kterou vytvoří dvě hasičská auta. To se děje často na letištích po celém světě na oslavu nových linek.

Pak se přesouvám do gatu, kde už probíhá menší slavnost pouze pro pozvané novináře a influencery.

Já jsem si koupil letenku za vlastní peníze, takže čekám spolu s dalšími cestujícími asi 30 minut, než proběhne slavnostní uvítání přilétajících pasažérů.

Po té už jsme přes bezpečnostní kontrolu vpuštěni do gatu B7.

Tady na nás čeká milé překvapení. Pohoštění pro všechny cestující, samozřejmě zdarma.

Máme tu jarní závitky, miniburgery, kuřecí wrapy a vodu.

Přímo v gatu mezitím dál probíhá recepce pro pozvané, kde je trochu lepší občerstvení, taneční vystoupení a projevy – ředitele letiště, VietJetAiru nebo velvyslance Vietnamu v ČR.

Boarding a první dojmy z paluby

I přes všechny oslavy je nástup na let včas.

Nastupuje se přímo nástupním mostem. Já vybírám sedadlo 42 K u okna v zadní části.

Většina standardních leteckých společností v letadlech typu Airbus A330 má konfiguraci sedaček 2-4-2.

Tedy 2 sedačky u okna - ulička - 4 sedačky uprostřed - ulička - 2 sedačky u okna.

VietJetAir (ale i spousta jiných low-cost aerolinek) má konfiguraci 3-3-3. Což znamená o jednu sedačku v řadě navíc a to už se pozná!

Místa na šířku tu je fakt žalostně málo. Aspoň pocitově.

Prostor na nohy taky není nic extra (tzv. "na 2 prsty"), ale já měřím 175 cm, takže pro mě osobně to je naprosto v pohodě.

V porovnání s ostatními aerolinkami to ale zase taková hrůza není, alespoň podle čísel:

• prostor na nohy je u VietJetAiru 78 cm, tedy stejně jako u naprosté většiny aerolinek vč. třeba Qatar Airways nebo Etihad Airways
• šířka sedačky je u VietJetAiru 40 cm, a to je o 3-6 cm méně než u standardních aerolinek
• sklopení opěrky je možné cca o 7 cm, což je zhruba 2x méně než u standardních aerolinek

Pocitově je ale kabina stísněná, hlavně kvůli velmi úzkým uličkám. A i ty 3-6 cm užší sedačky už na 14hodinovém letu prostě znát jsou.

Tip na lepší sedačky pro páry

Zadní část letadla se zužuje, takže mezi řadami 44-51 není konfigurace 3-3-3, ale pouze 2-3-2.

Šířka samotné sedačky sice zůstává stejná, ale ulička je širší a pokud cestujete v páru, rozhodně je lepší sedět na samostatné dvojsedačce.

Jak se mi sedělo (a spalo?)

Vlastně docela dobře.

Jak píšu výše, místa na nohy je úplně stejně jako u všech ostatních aerolinek.

Užší sedačka není úplně příjemná, ale to pocítí hlavně ti, kteří sedí uprostřed nebo do uličky.

Já si vždy sedám k oknu, kde se opřu o stěnu a tím si o pár centimetrů zvětším prostor.

Jasně, pohodlné to není. Ale únava dělá svoje a já na obou letech (z Prahy do Almaty i z Almaty do Hanoje) nakonec docela dobře spím.

Kladně hodnotím také tvarovatelnou opěrku hlavy. Je sice docela malá, ale drží pevný tvar, takže se dá použít.

Jako velkou nevýhodu považuji absenci jakékoliv nabíječky. Není tu žádná univerzální zásuvka, ani USB-port. A během letu se nesmí používat powerbanky, takže pokud budete sledovat stažená videa na mobilu, mějte ho naplno nabitý!

Druhá velká nevýhoda je absence individuálních průduchů od klimatizace. To ale u dálkových letadel bývá docela časté a rozhodně to není jen problém VietJetAiru.

Co dostanete k jídlu a je lepší objednat předem?

Nic. V nejlevnějším tarifu Eco není žádné jídlo ani pití.

Já to trochu podcenil a jídlo jsem si chtěl objednat online ve správě rezervace až den před odletem.

Jenže klasické teplé jídlo si musíte objednat minimálně 48 hodin předem, takže na mě zbylo už jen kombo piva se sušeným kuřecím (nebo s chipsy).

Nevím ale, proč bylo na výběr jen kombo s pivem a ne s nealkem.

Tak objednávám a doufám, že se bude dát přikoupit něco na palubě.

Servis začíná asi 30 minut po startu. Nejdříve dostávají jídlo ti, co si jej objednali předem.

Co tak koukám, porce jsou opravdu minimalistické.

💬 Pokud někdo poletí a bude mít vlastní fotku jídla, budu moc rád, když ji hodíte do komentářů pod článek.

Já dostávám svoje sušené kuřecí s pivem. Je deset večer a v kombinaci s občerstvením před odletem mi to stačí, takže další jídlo si objednám až na letu z Almaty do Hanoje.

Všichni cestující od posádky dostávají upomínkové dárečky k inauguračnímu letu: klíčenku a šálu.

Zábava během letu: stáhněte si podcasty a videa

Sedačky VietJetAiru nejsou vybaveny obrazovkami a VietJetAir nemá ani žádnou vlastní placenou sužby s filmy.

Určitě si před odletem nezapomeňte do mobilu/tabletu/notebooku stáhnout dostatečné množství filmů a podcastů.

Já s tím počítal dopředu, nakonec ale po "večeři" a jednom videu usínám a budím se víceméně až 30 minut před přistáním.

Tady přistáváme nad kazachstánskou pouští:

Jak probíhá mezipřistání v Almaty? Skoro jako klasický přestup

Tohle bylo určitě největší rozčarování z celého průběhu letu.

Mezipřistání je jen zastávka po cestě, po které pokračujete dál tím samým letadlem.

Takových letů jsem zažil už opravdu hodně a v naprosté většině případů jsem zůstal na palubě. Podobně třeba David během letu s aerolinkou SCAT z Prahy na čínský ostrov Hainan.

Párkrát jsem zažil, že jsme museli z letadla vystoupit, ale šlo se zkráceným koridorem přímo do gatu, odkud se zase zpět nastupovalo.

V Almaty to probíhá jinak.

Z letadla vystupujeme do terminálu a podle přehledného značení pokračujeme... k úplně standardním přestupním přepážkám. Jako kdybychom skutečně měnili letadlo.

Ihned se vytvoří extra dlouhá fronta, ve které strávím asi 30 minut.

Nejprve se kontrolují palubní vstupenky a kdoví proč si kazachstánská imigrační policie fotí pasy všech cestujících. Do Kazachstánu přitom formálně vůbec nevstupujeme.

Následuje další fronta ke standardní bezpečnostní kontrole.

Po té musím najít gate, což naštěstí v Almaty není problém, protože terminál je opravdu malý.

Celkově tak procedury během mezipřistání zabraly asi 45 minut.

Do odletu zbývá ještě pár minut, takže stíhám koupit i občerstvení. V Almaty máte opravdu široké možnosti: je tu velký duty free shop, RELAY, KFC nebo kavárny.

Výhoda oproti klasickému přestupu je jasná: letadlo vám nemůže uletět. Prostě se vždy čeká na všechny tranzitující cestující.

Nevadilo by mi ani, kdybychom vystoupili do terminálu, aspoň by se člověk trochu protáhnul. Ale procedury v Almaty jsou opravdu mimořádně otravné.

Jaké bylo jídlo, které jsem si objednal za letu?

Víceméně načas startujeme z Almaty do Hanoje.

Chvilku se věnuji naprosto dechberoucím výhledům na pohoří Ťan Šan. Fakt krásné!

Na tomto letu znovu dostávají jídlo všichni, kteří si ho objednali předem.

To je fajn. Jídlo objednané přes web totiž dostanete 2x. Jednou na letu Praha-Almaty a podruhé na letu Almaty-Hanoj.

Já tedy opět dostávám svoje sušené kuřecí s pivem, i když na pivo vůbec nemám chuť. Na ale darovanému koni na zuby nekoukej, že ano.

Mně to tentokrát ale nestačí a z docela bohatého palubního menu si vybírám hovězí s rýží.

Posádka mi bohužel sděluje, že na výběr jsou pouze instantní nudle.

Co se dá dělat, beru instantní nudle, tedy polévku.

Je to docela velká porce, ale co si budeme nalhávat, standardní jídlo bych radši.

Stojí mě to ale jen 4 USD, což se dá.

Platit za jídlo se mimochodem může pouze kreditní kartou (debetní nefungují) nebo hotově ve vietnamských donzích nebo amerických dolarech. Eurem platit nelze.

Zbytek letu jsem opět prospal.

Takhle vypadá ukázka z menu, pokud je k dispozici.

Přílet do Hanoje a první noc ve Vietnamu

V Hanoji přistáváme načas.

Letiště je docela malé, ale na pasové kontrole strávím ve frontě přes hodinu a půl.

Imigrační úředníci po mně nechtějí nic kromě pasu. A co sleduji, ani po ostatních cestujících.

Samotná pasová kontrola proběhne zcela beze slova.

Na letišti vybírám v bankomatu BIDV první dongy a autobusem číslo 86 mířím do centra. Všechny způsoby cesty z letiště popisuji v článku Doprava z letiště Hanoj do centra.

První noc jsem se ubytoval přímo u slavné Hanoi Train Street v malém apartmánu Wecozy.

A první dojmy z Hanoje byly skvělé, moc se mi tu líbí! O tom ale detailněji v průvodci po Hanoji, který postupně budu aktualizovat.

Nevíte, kde se ubytovat? S výběrem oblasti pomůže náš průvodce Kde se ubytovat v Hanoji.

Vybrat hotel v Hanoji podle ceny

Co doporučuji

Po vlastní zkušenosti s letem Praha–Hanoj bych si před cestou pohlídal hlavně následující věci:

• Porovnat Eco s Deluxe včetně všech příplatků. Pokud chcete kufr, jídlo a konkrétní sedačku, může vycházet tarif Deluxe nakonec levněji než Eco se všemi příplatky.
• Jídlo objednat nejméně 48 hodin předem. Nebo si vzít vlastní. Na mém letu byla nabídka k dokoupení výrazně menší než v palubním menu.
• V páru si vybrat dvojsedačku v řadách 44–51. Sedačka zůstává stejně úzká, ale vedle vás už nesedí třetí člověk.
• Stáhnout si filmy, videa nebo podcasty. Obrazovky na sedačkách nejsou, takže si zábavu připravte ještě před odletem.
• Mít pár USD v hotovosti nebo kreditní kartu na občerstvení. Na platbu běžnou debetní kartou bych se podle zkušenosti z mého letu nespoléhal.
• V Almaty počítat s dalšími kontrolami. U mého letu zabraly asi 45 minut. Mezipřistání se tak pohodlím dost blížilo klasickému přestupu.
• Chcete-li mít více prostoru pro nohy, za cca 18 EUR si připlaťte sedačky v řadách 15, 34 a 25 označené jako "Extra Legroom".

Nevýhoda sedaček s více prostorem pro nohy jsou ale opěrky rukou, které nejdou zvednout.

Letěl bych s VietJetAir znovu?

Upřímně? Spíš ne. Záleželo by ale samozřejmě na ceně.

Zmiňovaný deal, kdy aerolinka prodávala omezený počet zpátečních letenek za 6 970 Kč, bych neváhal využít. To je prostě super cena.

Za standardní ceny, které nabízí, tj. mezi 15 000 Kč a 18 000 Kč, bych ale spíš letěl s přestupem s Etihad Airways, Turkish Airlines či Qatar Airways.

Jasně, klasický přestup má nevýhodu v tom, že nemáte 100% jistotu, že stihnete návazný spoj (aerolinka se ale o vás pak stejně postará).

Ale mezipřistání na tomto přímém letu spíš připomíná klasický přestup – minimálně v nepohodlí, které při něm zažijete. Tím se rozdíly oproti letům s přestupem dost stírají.

Pohodlí na palubě je takové, jaké by se dalo čekat od low-costů. Pocitově nic moc, ale za nějakou nižší cenu se určitě v pohodě dá zvládnout.

Let byl mimochodem kompletně vyprodaný, tak jsem zvědavý, jak se bude lince dařit.

VietJetAir má objednaných 40 letadel typu Airbus A330-900, která by měla trasu Praha-Hanoj bez problémů uletět nonstop, tak uvidíme, jestli se klasické nonstop linky někdy nedočkáme.

To už by pak dávalo větší smysl.