Norsko autem 1: Autem, trajektem a mostem z Prahy do Osla

V pátek z práce vyrážím dřív, na Smícháči předávám tátovi klíče, aby se někdy stavil zalít kytky. Doma s lehkostí vyběhnu 88 schodů, protože vím, že mě dnes večer čekají ještě aspoň desetkrát, a nosím dolů všechny batohy a bedny s jídlem. Potom, co jsem strávil poslední týden v posteli s milenkou chřipkou, která se mě ne a ne pustit, funím jak parní lokomotiva přes Oldřichov...

Všechno naloženo, vzadu sedí Lucka s vytrvale mňoukající kočkou, dožadující se vypuštění z přepravky, vynuluju tachometr a jedem. Kočka usíná, motor přede (aby ne, když leju do benzínu aditiva!), na Jižní spojce kličkujou magoři jako obvykle, všechno je, jak má být, dovolená začíná... Je 14. 9. 2019 18:00, máme před sebou dva týdny roadtripu po Norsku.

Ranní vstávání pro mě není, ale když chceme stihnout trajekt z Rostocku objednaný na pátou odpolední, nedá se svítit. Budík na půl sedmou, uvařit do termosky čaj , v Penny se stavit pro 14 plechovek Staropramenu (což je povolený limit na dovoz do Norska), nastavit tempomat a vyrazit na sever... 

Když se nám v Německu podaří po dvou hodinách na okreskách napojit u Chotěbuzi na dálnici, tak už to sviští. Samozřejmě si zapomenu pohlídat, aby mě navigace vzala objet Berlín novým obchvatem kolem Postupimi, takže než se naděju, tak popojíždím padesátkou v tunelech na berlínském městském okruhu. Výjezdy, nadjezdy, sjezdy a ejhle, kdesi před náma bouračka, stojíme v koloně, děláme záchranářskou uličku a pět centimetrů od našeho zrcátka si to valí jedni houkající hasiči za druhými. Když za dobrou půlhodinu ujedeme dvě stě metrů, zjišťujeme, že nehoda udělala ze čtyř proudů jeden. Takže jsme měli štěstí, že se to stalo tak těsně před námi, být tam o chvilku později, tak jsme buď nestihli trajekt, nebo by nás navigace hnala to objíždět někudy kolem Reichstagu, což by bylo neméně zajímavé. Pak ještě špatně vyjedu z tunelu, chvíli kroužím na semaforech a kruháčích v kebabové čtvrti, ale od Berlína nahoru už to zase jede. Trajekt nakonec stíháme s prstem v nose.

Z trajektu vystupuju dorůžova vyspán na polstrované lavici v koutě, ale s peklem v krku, protože čaj v termosce mi už došel a radši jsem hodinu trpěl nasucho, než dávat osm éček za dvoudecku čaje. V Dánsku tak stavíme na první benzínce, tankujem, čajujem a do Kodaně přijíždíme za hluboké tmy.

Po chillout dni, který jsme strávili v Kodani s Ančou a Thomasem ( https://www.cestujlevne.com/cest...odani-1086 ), vyrážíme přes most do Malmö. A že po švédských dálnicích (nejlepší v Evropě, za celé Švédsko jsme potkali tak asi pět aut a žádného losa!) to jede! Počasí je slibné, silný, ale docela teplý vítr, nízké slunce, modrá obloha. Kdyby takhle vydrželo, tak bude houby zle.

V Norsku si ještě vyzkoušíme podmořský tunel (pět kiláků z kopce, 10% klesání, pět kiláků do kopce. 10% stoupání) a doplachtíme do Drammenu krátce před soumrakem. Dominika s Jirkou už na nás čekají v Airbnb chatce, radostně se shledávají se svým vybavením, vaříme uzené s bramborovou kaší a zelím, otevíráme první pivko a užíváme si domněle poslední večer pod střechou. Jo, kdybychom tak věděli, že těch nocí pod střechou nakonec bude výrazně víc...

Norsko autem 2019 (zatím vyšlo):

Díl 1: Autem, trajektem a mostem z Prahy do Osla ( https://www.cestujlevne.com/cest...-osla-1133 )

Díl 2: Podzimní chillout v Kodani ( https://www.cestujlevne.com/cest...odani-1086 )

Díl 3: Projíždíme jih Norska, stanujeme v lomu ( https://www.cestujlevne.com/cest...-lomu-1134 )

Díl 4: Norské národní parky, sobi a ledovec neledovec ( https://www.cestujlevne.com/cest...aleko-1135 )