Belgie

Historie v kostce

Vzhledem ke své poloze mezi „evropskými velikány“ bylo belgické území po většinu historie pod vládou někoho dalšího. Samostatná Belgie existuje od roku 1831 (resp. 1830), kdy byla uznána její nezávislost na Nizozemském království. Kvůli své poloze bylo také území Belgie poznamenáno mnoha evropskými válkami a některá města musela být doslova znovu vybudována. Belgické hlavní město, Brusel, je označováno jako hlavní město Evropy a místní obyvatelé jsou na to náležitě hrdí.

Lidé

V Belgii žije více než 11,25 milionu obyvatel, tedy asi o 750.000 více než v ČR. Většinová belgická populace se dělí na Vlámy, těch žije v zemi nejvíce (přes 50 %), a Valony, kterých je v Belgii asi 30 %. Ty doplňují přistěhovalci z dalších evropských národů (především Italové, Francouzi a Němci) a severní Afriky (Maroko, Alžírsko) a Turecka. Nejvíce obyvatel Belgie se hlásí ke katolické víře (Vlámsko 76 %, Valonsko 66 %), nejpočetnější náboženská menšina je muslimská. Asi 3/5 belgických obyvatel pocházejících z jiných států tvoří úředníci Evropské unie.

Belgie je jedním ze států s nejvyšší hustotou zalidnění. Nejvíce obyvatel se tu soustřeďuje v oblasti tzv. vlámského diamantu. Ta je vymezena aglomeracemi Bruselu, Antverp, Gentu a Lovaně. Naopak nejméně lidí žije v Ardenách. Celkově žije v Belgii více než 90 % obyvatel ve městech.

Svátky

Svátky slavené v Belgickém království se lehce liší dle jednotlivých regionů. Společné pro celou zemi jsou Nový rok, Velikonoce, Vánoce a Svátek práce, které jsou shodné s těmi u nás. Dále Nanebevstoupení a Letnice 39 a 50 dní po Velikonocích, Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna a Den všech svatých 1. listopadu. 11. listopadu zde slaví konec 1. světové války. Samostatnost slaví Belgie 21. července. Brusel má vlastní svátek (Iris Day) týden po svátku práce, provincie Lucemburk 23. června, Vlámsko ho slaví 11. července. Svátek frankofonní komunity se slaví ve Valonsku 27. září.

Ommegang

Na přelomu června a července se každý rok koná v Bruselu historická folklorní událost Ommegang. Její kořeny sahají až do roku 1549, kdy se zde slavilo k poctě Karla V. a jeho syna Filipa II. Ulicemi města prochází kostýmovaný průvod a vše vrcholí na náměstí Grand Place. Zapojeno bývá kolem 1.000 komparzistů, spousty koní, povozů a loutek.

Pivní festival

Belgie je proslulá svými pivy a první víkend v září patří v Bruselu pivnímu festivalu. Náměstí Grand Place po celý víkend zaplní stánky jednotlivých pivovarů a návštěvníci tak mají jedinečnou příležitost ochutnat jich téměř nepřeberné množství na jednom místě. Více informací najdete na stránkách asociace Belgian Brewers, pod níž téměř všechny belgické pivovary spadají.

Nejen Brusel oslavuje místní pivo. Do Brug zavítá každoročně kolem 20.000 návštěvníků na pivní festival na začátku února. Antverpský Pivní víkend se koná koncem června. Pivní a chmelová slavnost probíhá vždy po třech letech v Poperinge. Kostýmovaného průvodu se účastní více než 60 skupin, 1.400 komparzistů a 12 plavidel. A třeba vánoční a zimní speciály můžete ochutnat v polovině prosince v Essenu.

Květinový koberec

Jednou za dva roky v srpnu zakryjí bruselský Grand Place statisíce begonií, které vytvoří jedinečný obrazec. Na ploše 1.800 m² ho skládá více než sto dobrovolníků během pouhých čtyř hodin. Nejlepší pohled na celou plochu je z balkonu radnice. Večer je celá scenérie doplněna o hudební a světelné efekty. První květinový koberec tu byl vytvořen v roce 1971, od roku 1986 slavnost probíhá pravidelně a letos oslavila 20. ročník. Další se uskuteční od 16. do 19. srpna 2018. Více na webu flowercarpet.brussels.

Carnaval de Binche

Roku 2003 byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO jedinečný karneval v Binche. Během masopustního úterý zaplaví město tisíce maskovaných postav. Kostýmy jsou přesně předepsané a i pro to, kdo se smí za jakou postavu obléknout, platí přísná pravidla. Hlavní postava, Gille, je dokonce registrovaná na patentním úřadě. Podrobnosti na carnavaldebinche.be.

La Ducasse / Le Doudou

Na Neděli Nejsvětější Trojice (osm týdnů po Velikonocích) si v Monsu připomínají patronku města, svatou Waudru. Během slavnosti, která se také nachází na seznamu UNESCO, prochází městem procesí a svatý Jiří bojuje s drakem. Získat srst spadlou při boji z dračího ocasu prý přináší štěstí (webové stránky akce).

Kultura

Belgickým mottem je „jednota posiluje“. Už během prvních pár dní tady na vás začne dýchat rozmanitost země. Všechno vychází ze tří národnostních uskupení, která na území Belgie žijí. Nenajdete tady vícejazyčné univerzity (kromě Královské vojenské akademie), celostátní jednotná média nebo kulturní a vědecké instituce. Každý národ tu má, zjednodušeně řečeno, své území, vládu, jazyk i kulturu. V Bruselu si tak můžete připadat skoro jako ve Francii. Když pak popojedete trochu na sever, mezi srdečnými Vlámy s francouzštinou příliš neuspějete. Přesto tu spolu, a s velkým počtem přistěhovalců, žijí bok po boku. Vaří stovky piv a vyrábějí světově proslulou čokoládu, vychutnávají si své tradiční delikatesy, brousí diamanty a užívají si své folklorní tradice. Občas na sebe navzájem zanadávají, protože Vlámové vaří těžké „slátaniny“ a Valoni jsou zase žabožrouti a lenoši a Brusel by vlastně vůbec neměl být hlavním městem Vlámska, protože je příliš francouzský.

Jazyk

Oficiálními jazyky tu jsou francouzština, nizozemština a němčina. Jak místní francouzština, tak i nizozemština jsou lehce odlišné od jazyků Francie a Nizozemska. Nejvíce belgických obyvatel (asi 60 %) mluví nizozemštinou (sever země; Vlámsko + Brusel). Kolem 40 % obyvatel hovoří francouzsky (jih země; Valonsko + Brusel). Němčinu užívá necelé 1 % obyvatel ve východních kantonech.

Vě větších městech a na turisty frekventovaných místech by neměl být problém doluvit se i anglicky. Nebuďte překvapení, když se třeba budete chtít v Bruselu nebo ve Valonsku zeptat na cestu poblíž stojícího policisty a on vám s lehce překvapeným výrazem lámaně odpoví, že anglicky nerozumí.

Vzhledem k jazykové nejednotnosti země je potřeba dávat si zde pozor na dvojjazyčné názvy měst. Někdy jsou vlámský a valonský název velmi podobné, jindy se poměrně hodně liší.

Minislovníček:

Nizozemština

• Dobrý den – Dag / Hallo [dach / halou]
• Dobré ráno (dopolední pozdrav) – Goedemorgen [chudmórchn]
• Dobré odpoledne – Goedemiddag [chudmidach]
• Dobrý večer – Goedenavond [chudeáfont]
• Na shledanou – Daag / Totziens [dách / totzíns]
• Prosím – Alstublieft (form.) / Alsjeblieft [alstublíft / alšjeblíft]
• Děkuji – Dank u wel (form.) / Dank je wel [dank u vel / dank je vel]
• Ano – Ja [ja]
• Ne – Nee [nej]
• Kde je …? – Waaris …? [váris …]
• To je … – Hetis … / Dat is … [hetis / dat is]
• Vchod/východ – Ingang / uitgang[inchanch / autchanch]
• Otevřeno/zavřeno – Open / gesloten[ópn / cheslotn]
• Chtěl bych jedno pivo. – Ikwillgraagéénbier. [ik vil chráchejnbír]
• Levné/drahé – Goedkoop / duur[chudkoup / dúr]
• Letiště – Luchthaven[luchtháfvn]
• Autobusová zastávka – Bushalte[bushalte]
• K pronájmu – Verhuur [Frhúr]
• Zakázáno – Verboden / Niettoegelaten[frboude / nýt tuchláte]
• Pozor! – Pas op! / Let op! [pas op / let op]

Francouzština

• Dobrý den – Bonjour [bonžúr]
• Dobrý večer – Bonsoir [bonsoá]
• Na shledanou – Au revoir [orvoá]
• Prosím – S'il vous plaît [sil vuplé]
• Děkuji – Merci [mersí]
• Ano – Oui [ví]
• Ne – Non [non]
• Kde je …? – Où se trouve ...? / Oùest …? [u s truv / u e]
• To je … – C'est ... [se]
• Vchod/východ – Entrée / sortie [antré / sorti]
• Otevřeno/zavřeno – Ouvert / fermé [uver / frmé]
• Chtěl bych jedno pivo. – Je voudraisunebière. [ž vudré in bijér]
• Levné/drahé – Pas cher / cher [pa šer / šer]
• Letiště – Aéroport [aéropor]
• Autobusová zastávka – Arrêt de bus [are d bys]
• K pronájmu – A louer [a lué]
• Zakázáno – C'est trop cher. [se tro šer]
• Pozor – Attention [atansió]

Turismus

Belgie je turisty hojně navštěvovaná a je na to poměrně dobře připravená. Téměř v každém městě i vesnici byste měli najít turistickou kancelář označenou klasickým bílo-zeleným íčkem. Bývají dobře zásobené všemožnými prospekty a turistickými mapami.

Nejvíce turistů míří tradičně do měst lákajících na historii a architekturu – do Brugg, Gentu, Antverp, Mechelenu a Bruselu. Tam se nachází i dva asi největší belgické symboly – Atomium a čurající chlapeček (Manneken Pis). Limburg objevuje stále více a více turistů díky skvělým možnostem pro pěší turistiku a cykloturistiku. Také Ardeny lákají turisty na procházky, ale i horolezectví, sjezd horských potoků s kajaky a v zimě běžecké lyžování. Na pobřeží si můžete zarelaxovat na písečných plážích omývaných mořskými vlnami nebo čas trávit aktivně projížďkami na kole.

Všechny regiony mají vlastní turistické informační stránky, kde najdete více i méně důležité informace o daném kraji. Valonsko hledejte na belgiumtheplaceto.be, Vlámsko na visitflanders.com. O Bruselu najdete informace na obou webech. Ten Vlámský je uživatelsky mnohem příjemnější, přehlednější a plný spousty snadno dosažitelných informací. Valonské stránky působí zastarale a nejsou tak přehledné. Také na nich se dá stáhnout plno celkem pěkně udělaných brožur, ačkoli některé jsou už několik let staré.

Geografie

Při pobřeží Belgie najdeme nížiny tvořené především písečnými dunami a poldery. Centrální a největší část státu je rovinatá (tzv. plató) s množstvím řek a úrodnou půdou. Na jihovýchodě země je povrch hornatý a zalesněný. Necelých 700 metrů nad mořem se tu nachází nejvyšší bod Belgie Signalde Botrange. Více než 20 % povrchu je zalesněno, jednou z nejzachovalejších přírodních oblastí v Belgii jsou močály se vzácnými rostlinami v oblasti Hautes Fagnes.

Belgie se dělí na tři jazyková společenství a tři regiony. Podle jazykového principu je země rozdělena na Vlámské (neboli nizozemské; Vlaamse Gemeenschap), Francouzské (Communauté francaise) a Německojazyčné společenství (Deutschsprachige Gemeinschaft). Dle územního principu na region Vlámský (NL: Vlaams Gewest, DE:Vlaanderen), Valonský (F: Région Wallonne, DE: Wallonie) a Brusel (NL: Brussels Hoofdstedelijk Gewest, F:Région de Bruxelles-Capitale, DE: Die Region Brüssel-Hauptstadt). Regiony jsou dále rozděleny na provincie.

Vlámský region: Antverpy (Antverpy), Vlámský Brabant (Lovaň), Východní Flandry (Gent), Západní Flandry (Bruggy), Limburk (Hasselt).

Valonský region: Valonský Brabant (Wavre), Henegavsko (Mons), Lutych (Lutych), Lucemburk (Arlon), Namur (Namur)

Provincie Antverpy leží na severu země a v jejím čele je stejnojmenné hlavní město, druhé největší v Belgii. Tady najdete dům nejvýznamnějšího vlámského malíře 17. století, Petra Paula Rubense, nebo turisty oblíbený hrad Steen, který za svými zdmi skrývá muzeum námořnictví. Světoznámé zvonkohry si můžete poslechnout ve městě Mechlin (Mechelen).

Zahradou Belgie jsou nazývány sousední Východní Flandry (Oost-Vlaanderen). V hlavním městě provincie, Gentu, najdete druhý nevětší přístav v Belgii nebo třeba starobylý zámek.

Západní Flandry (West-Vlaanderen), rozkládající se na březích Severního moře, jsou nejvýznamnější turistickou belgickou oblastí. Tady se nacházejí malebné Bruggy se svými kanály. Jedinečné písečné duny hledejte v De Panne.

Nejmenší belgickou provincií je Limburk (Limbourg) na severovýchodě země. Navštívit tu můžete středověký zámek Bilzen s přírodní rezervací, nebo park Bokrijk se skanzenem.

Centrální belgickou provincií je Brabant (Vlámský a Valonský Brabant). Tady se nachází Brusel, asi 20 km od Bruselu leží slavné bitevní pole u Waterloo.

Henegavsko (Hainaut) je především průmyslovou oblastí. Rozkládá se tu Ardenské pohoří. Hlavní město Mons bylo evropským hlavním městem kultury v roce 2015 společně s českou Plzní. Impozantní zámek s francouzskou zahradou najdete v Beloeil, výtahy na lodě v La Louviére.

Při hranicích s Německem, na východě země, leží provincie Lutych (Liége) se stejnojmenným hlavním městem. Pár kilometrů od něj můžete vstoupit do jeskyně Ramioul.

Řeka Meuse formovala krajinu na území provincie Namur. V ní se nachází plno zámků a pevností (Namur, Dinant a další) nebo jeskyní (např. Faulx-les-Tombes, nebo Han-sur-Lesse).

Nenechte se zmást podobností jmen s jedním ze sousedů Belgie. Lucemburk (Luxembourg, Luxemburg) je poslední a největší (ale nejméně obydlenou) belgickou provincií. Je to hlavně lesnatý kraj. Jeho hlavní město, Arlon, je nejstarším v Belgii se starořímskými a románskými památkami. Památník bitvy v Ardenách se nachází v Bastegne. Turisty oblíbené je město Bouillon či jeskyně Hotton.

Belgie je 2,5x menší než ČR.

Euro

V Belgii se platí Eurem, mince a bankovky asi netřeba popisovat.

Směnárny a platba kartou

Na bankomat byste měli narazit v belgických městech poměrně snadno a jednoduše si zde můžete vybrat peníze ze svého českého účtu. Nebo můžete platit kartou přímo u obchodníků. Zahraniční platební karty jsou většinou akceptovány. Jen pozor, někdy vám umožní platit kartou až od určité částky (například 5 euro), takže je lepší mít u sebe vždy nějakou hotovost. Tu můžete směnit v bankách nebo směnárnách (wiesselkantoren/bureau de change).

Směnárny by měly být na letištích a nádražích, nevýhodné kurzy bývají u okýnek s nápisem „change“. Bez poplatků by měla jít hotovost směnit v kancelářích GWK (Geld Wissel Kantoor) nebo v bankách Credit Communale.

Kolik co stojí

V Belgii je obecně dráž než u nás. Připlatíte si tu u všech položek. Za stejnou nebo nižší cenu můžete sehnat nějaké značky oblečení, ale Belgie není místem, kam by se jezdilo za levnými nákupy. Potraviny tu jsou velmi drahé, ale také kvalitní. Vstupné do muzeí není tak vysoké jako třeba v sousedním Nizozemsku. A na dopravu existuje množství zvýhodněnných jízdenek.

• Lahev vody 1,5 l – od asi 0,80 euro
• Chléb – kolem 1,50 euro
• Jídlo v restauraci – od 10 euro, běžně 20 euro a více
• Pralinky „multipack“ 5 x 100g – od 20 euro
• Čokoláda 100 g – asi 5 euro
• Vafle – jen s cukrem od 1 euro, bohatě zdobené od 5 euro
• Celodenní jízdenka na MHD – 7,50 euro
• Taxi za 1 km – asi 1,70 euro
• Benzin 1 l – 1,35 euro
• Nafta 1 l – 1,22 euro (valonsky diesel, nikoli gazole jako ve Francii)

Spropitné a smlouvání

Na turisty velmi frekventovaných místech jsou na dýška zvyklí díky nic netušícím štědrým cestovatelům. Spropitné je v Belgii již zahrnuto v ceně (nejen v restauracích, ale i u taxi, v barech a u dalších služeb). Běžné bývá jen zaokrouhlit „drobné nahoru“. Pokud jste se servisem velmi spokojeni, můžete nechat i větší dýško. Nikoho tím zcela jistě neurazíte.

Smlouvání se rozhodně nebojte na pověstných belgických trzích. Často se vám stane, že prodejci cenu výrazně nadsadí a pokud se neozvete, nebo příliš brzy i přes to projevíte zájem, zbytečně utratíte mnohem více, než by byla odpovídající cena za danou věc.

Jak ušetřit

Doprava

Když se odvážíte na malé dobrodružství, kterým stopování může být, ušetříte významnou částku na dopravě po Belgii. Není už tak populární jako dříve, ale stále je tu celkem běžným způsobem dopravy. Samozřejmě je potřeba vždy na prvním místě hledět na vlastní zdraví a bezpečnost. Vyzkoušet můžete třeba sdílené jízdy. Oblíbená stránka pro jejich vyhledávání je: www.blablacar.com.

Ušetřit se dá při cestování vlakem. Existují tzv. „Multi-ticket Passes“ – pasy na více jízd. S Go Pass 10/Rail Pass můžete podniknout 10 jízd kdekoli po Belgii (kromě hraničních měst) za zvýhodněnou cenu během celého jednoho roku, kdy jízdenka platí. Dá se použít i jeden pas pro více osob. Key Card funguje na podobném principu, ale používá se pro krátké přesuny (asi do 15 km). Určitě při plánování cesty projděte webové stránky a nebo se ptejte přímo na nádražích.

Vstupy

Výrazně ušetřit můžete na vstupech. Většina velkých měst prodává vlastní „turistické karty“, díky nimž získáte různá zvýhodnění – slevy na vstupné, dopravu i do restaurací a kaváren. Někam při zakoupení této karty můžete úplně zadarmo. Vybrat si můžete kartu platnou na 1, 2, nebo 3 dny. S bruselskou kartou se dostanete zdarma do více než 30 muzeí. Součástí je tištěný průvodce a mapa. V Antverpách zároveň můžete využívat MHD zdarma. Podobnou kartu má například i Lucemburk a další města.

Jestliže plánujete navštívit několik různých turistických míst, podívejte se po možnosti zakoupení „kombinované vstupenky“. Na jednom místě zakoupíte vstupenky rovnou i na další atrakce (např. Atomium, Mini-Europe a akvapark Océade), takže se tím vyhnete případným frontám u pokladen a ještě zaplatíte mnohem méně než při nákupu jednotlivě.

No a na některá místa se můžete dostat i zcela zdarma. V Bruselu se dá zdarma nakouknout do monumentální budovy Justičního paláce, která už je mnoho let zakrytá lešením. Od konce července do začátku září je už od roku 1965 zdarma přístupný královský palác. Podívat se můžete také do jednacího sálu Evropského parlamentu, kde dostanete audioprůvodce i v češtině.

V určité dny (většinou první středa nebo neděle v měsíci) je volný vstup do vybraných muzeí. Třeba do bruselského Muzea Cinquantenaire můžete zdarma každou první středu v měsíci od jedné hodiny odpoledne. Informace by měly být dostupné na stránkách jednotlivých institucí. Přehled bruselských muzeí najdete na stránce be.brussels.

Také v Belgii fungují tzv. free city tour (Brusel, Brugy, Antverpy, Gent a další), což jsou prohlídky měst s průvodcem. Někdy jsou zaměřené na nejslavnější místa ve městě, jindy spíš na historky z místního života nebo lokální legendy. Je potřeba trochu prozkoumat webové stránky. Vstupné se neplatí, běžné je nechat průvodci dýško.

Vstupné se slevou je často možné zakoupit při objednání online. Ptejte se i po slevě pro děti, seniory a mladé do 26 let.

Ubytování

Samozřejmě záleží na konkrétní lokalitě, tím spíš že je Belgie členěná do specifických regionů, ale obecně nabízí ubytování od těch nejjednodušších levných hostelů se sdílenými pokoji až po nejluxusnější hotely. Poznat belgické domácnosti zevnitř můžete díky Airbnb, kde si můžete pronajmout od postele až po celý byt přímo od soukromých majitelů a často za nižší ceny, než nabízí hotely. Nebo zkuste Couchsurfing, který hlásí v celé Belgii asi 4.500 lidí ochotných vás na pár nocí ubytovat zcela zdarma.

Denní rozpočet

Belgie určitě nezklame žádné návštěvníky. Najdete tu plno možností, jak si ji užít bez velkých výdajů, ale zkrátka v žádném případě nepřidjou ani ti, co mají chuť si připlatit za něco luxusnějšího.

Nízkorozpočtový cestovatel

Cena lůžka ve společném pokoji v hostelu je někde v rozmězí 20–30 euro za osobu na noc. Dvoulůžkový pokoj v Bruselu seženete bez problémů od 40 euro, blíž k centru se cena zvyšuje. V Antverpách ceny začínají asi na 50 euro a v Brugách se pohybují od 80 euro za noc. Ve fastfoodovém občerstvení se najíte asi za 5 euro. Pro pohyb po Bruselu vám budou stačit vlastní nohy, protože velká část nejvýznamněnších míst se dá v klidu obejít pěšky. Když zvolíte MHD, jedna jízda vás vyjde asi na 2 eura, celodenní jízdenka na 7,50 euro. Celkem si opravdu nenáročný turista vystačí i se 30 € na den, včetně ubytování.

Zlatá střední cesta

Dvouhvězdičkové a tříhvězdičkové hotely v Bruselu nabízí dvoulůžkové pokoje asi od 60 euro za noc. V Antverpách je běžná cena za takový pokoj od asi 70 euro a v Brugách je ještě vyšší (kolem 100 euro a více). Zvýhodněné menu v restauraci lze zakoupit od asi 15 euro. Samozřejme podobně jako u hotelů záleží na konkrétní lokalitě. Porce slávek na víně v restauraci v centru Bruselu podávají za cenu kolem 20 euro. V Rue de Bouchers, kde se nachází jedna restaurace vedle druhé a vzájemně se předhánějí, aby vás nalákaly zrovna k sobě, za ně můžete zaplatit i pouhých 10 euro a ještě usmlouvat nějaký ten nápoj zdarma. Auta i motorky se pronajímají asi od 40 euro na den. Zlatá střední cesta vyjde asi na 50 € denně.

Luxusní varianta

Noc v pro dva se snídaní ve čtyřhvězdičkovém hotelu v Bruselu můžete pořídit od asi 120 euro, v Antverpách je cena okolo 140 euro a v Brugách začíná asi na 180 euro. Několikachodové menu podávají ty nejlepší restaurace v Belgii už od 70 euro, častěji se cena pohybuje kolem 100 euro a více. Pokud pro pohyb po městech nebo mezi nimi zvolíte limuzínu s řidičem, bude vás to stát kolem 2.000 euro na den (včetně dostatečného množství ujetých kilometrů).

Jak do Belgie

Letadlem

V Belgii se nachází několik mezinárodních letišť, z Prahy se přímou linkou dostanete na dvě z nich. Hlavním letištěm je Zaventem v Bruselu, nízkonákladové lety míří na letiště Charleroi (tzv. Brusel – jih). Z obou letišť se snadno vlakem nebo autobusem dostanete do centra Bruselu (z letiště Brusel za 20 minut, z Charleroi cesta trvá 70 minut), ale také do dalších belgických měst. Cesta z Prahy na obě letiště trvá hodinu a půl. Zpáteční letenka se dá při troše štěstí zakoupit pod 1.000 Kč.

Autobusem

Z Prahy jezdí do Bruselu hned několik společností (RegioJet, FlixBus, Blueline, Eurolines – s těmi se dostanete nejen do Bruselu, ale i do Antverp, Gentu a Lutychu) provozujících i přímé linky. Cesta autobusem trvá asi 12 hodin. Spoje bez přestupů jezdí přes noc, takže odpoledne/večer nasednete v Praze a ráno jste v Bruselu. Můžete se vydat na cestu i přes den, pak vás pravděpodobně bude čekat nějaký přestup. Ceny začínají na cca 830 Kč. Většina autobusů zajíždí na nádraží Brusel – Sever (Gare du Nord / Nord Station), z něhož dojdete pěšky za 20 minut na náměstí Grand Place.

Vlakem

Vlakem se z Prahy do Bruselu dostanete o něco rychleji než autobusem – a to i s několika přestupy, které vás na cestě s největší pravděpodobností budou čekat. Časová úspora není nijak zásadní (cesta trvá kolem 10 hodin) a ceny jsou výrazně vyšší, pohybují se i v tisícových částkách, nicméně výjimečně se do oběhu dostávají akční jízdneky již od 550 Kč za jeden směr.

Jak se nejlépe dopravovat

V Belgii najdeme kvalitní síť klasické hromadné dopravy – vlakem nebo autobusem se dostanete takřka kamkoli. Obtížně dosažitelné jsou především různé zemědělské oblasti, kam je lepší vydat se autem. To může naopak působit problémy ve velkých městech, kde nebývá jednoduché zaparkovat, a městské okruhy jsou ve špičce pravidelně ucpané.

Populární je také doprava na kole.

Železnice

Mezi městy se nejlépe dopravíte vlakem. Společnost NMBS/SNCB provozuje dopravu na železnici, která je nejhustší na kilometr čtverečný na celém světě. Existuje mnoho různých jízdenek, pokud máte v plánu více cest, určitě se vyplatí výše zmíněné pasy (např. 10 jízd, 5denní jízdenka apod.). K zakoupení jsou na nádražích. Děti mladší 12 let cestují vlakem za doprovodu dospělého zdarma, zvýhodněné jízdné pro celou rodinu existuje, pokud cestujete se třemi dětmi. A protože je Belgie stát malý, cesta kamkoli vám nezabere ani příliš mnoho času. Nejen vlakové jízdní řády jsou dostupné na oficiálním webu belgianrail.be.

Autobusy

Autobusovou dopravu zajišťují na Vlámském a Valonském území různé společnosti. TEC funguje ve Valonsku (vyhledávač a informace) De Lijn pak ve Vlámsku (informace a jízdní řády).

Ve větších městech se pak jejich linky potkávají. Autobusy jsou dobrou volbou v případě, že se potřebujete dostat mimo dosah železnice. Ve všedních dnech jezdí spojů více než o víkendech, podobně jako u nás (v neděli a o prázdninách se může stát, že nepojede autobus žádný). Pozor na zastávky na znamení. Jízdní řády najdete na stránkách dopravců nebo všechny dohromady na webu železnic. Jednotlivá jízdenka u De Lijn stojí asi 3 eura, v nabídce jsou opět vícedenní zvýhodněné pasy (platí pro autobusy i tramvaje). Prodávají se přímo v dopravním prostředku, v automatech nebo kioscích. Ceny u TEC fungují na principu projetých zón, cena začíná asi na 2 eurech. I tady jsou k dostání celodenní jízdenky nebo pasy na více jízd.

Vyznat se v belgické hromadné dopravě může vypadat na první pohled složitě. Nejlepší asi je nechat si naplánovat zamýšlenou cestu na zmíněných www.belgianrail.be, kde byste měli najít kompletní informace o spojích, cenách i další užitečné věci.

Auto a motorka

Belgičané jsou pyšní na svoji dálniční síť, která je hustá, z velké části v noci osvětlená a je zdarma. V největších belgických městech a na pobřeží bývá ve špičce velmi hustý provoz, často kolony a také problém s parkováním (Brusel, Bruggy, Gent, Antverpy). Městské okruhy Bruselu a Antverp jsou touto dobou také pravidelně ucpané. Problémy způsobují i časté opravy na silnicích. Na druhou stranu se díky autu nebo motorce můžete dostat do míst hůře přístupných hromadnou dopravou (přírodní parky, válečná bojiště) a třeba v Lucemburku je prý silniční doprava naprosto bezproblémová. Některé benzínky jsou automatizované a k placení zde lze použít pouze platební karta.

Na belgických silnicích se jezdí, tak jako u nás, vpravo. Řidiči by měli dodržovat nejen nejvyšší povolenou rychlost (dálnice 120 km/hod., silnice mimo město 90 km/hod., město 50 km/hod.), pokuty v Belgii jsou hodně vysoké.

Pokud nepřijedete vlastním motorovým vozidlem, není problém nějaké si půjčit přímo na místě. Půjčovny najdete jak na letištích, tak ve městech. Pro vypůjčení musíte předložit platný doklad totožnosti a řidičský průkaz. Pozor na nejnižší požadovaný věk a dobu držení řidičského průkazu (například celkem běžně věk 21 let a min. 2 roky starý řidičský průkaz). U motorek je to velmi podobné. Konkrétní podmínky se mohou lišit v závislosti na požadovaném vozidle. Ceny se pohybují asi od 40 euro/den (včetně třeba 300 ujetých km zdarma). Některé půjčovny nabízí výhodnější pronájem auta na celý týden (např. 7 dní za cenu 5).

Kolo

Po městech i přírodních oblastech se můžete pohybovat na kole – což je mnohem rychlejší než chůze, a zároveň zásadně levnější než cestování autem. V Belgii není zákonná povinnost nosit na kole helmu. Obzvlášť v rušných čtvrtích se zvýšeným provozem je potřeba dbát velké opatrnosti. Cyklostezky i místa pro vypůjčení kol tady jsou, ale většina lidí dává přednost autu.

Půjčovny kol najdete v každém větším městě, také v některých kempech, na železničních stanicích. Můžete si ho vypůjčit jen na pár minut nebo klidně na několik dní. Krátkodobé výpůjčky jsou vhodné pro pohyb po městech. Třeba v Bruselu fungují v pobobě samoobslužných stojanů (en.villo.be), které jsou rozmístěné v bohatém počtu různě po městě. Je jen potřeba si koupit předplatné (od 1 dne, běžně online), které vám umožní kolo ze stojanu vyzvednout. Pak stačí dopravit se do cíle do 30 minut a za samotnou výpůjčku už nic dalšího neplatíte (nebo skoro nic).

MHD

V belgických městech funguje autobusová nebo tramvajová doprava. V Bruselu a Antverpách jezdí také metro. Jízdenky je možné zakoupit ve stanicích, trafikách i přímo v dopravních prostřecích. Seženete více druhů – na 1 jízdu (asi 2 eura), 10 jízd (cca 12,30 euro), nebo třeba na celý den (7,50 euro). Jízdní řády bruselského MHD najdete na stibmivb.be.

Jestliže se vydáte na cestu taxíkem, vždy musí mít taxametr, který je registrovaný a nejde s ním manipulovat. Dýško se tu za jízdu nevyžaduje. Běžně postávají na letištích a hlavních železničních stanicích. V ostatních případech ho pravděpodobně budete muset objednat po telefonu.

V Bruselu je nástupní taxa kolem 2,40 euro, cena za 1 km asi 1,70 euro (v noci o 2 eura více). Pokud se auto pohybuje pomaleji než 20 km rychlostí nebo stojí, účtuje se 0,5 euro za minutu. Z centra hlavního města se na letiště dopravíte za asi 40 euro (kolem 16 km). Taxislužby na svých stránkách nabízejí předběžnou kalkulaci ceny za vaši trasu, takže budete vědět, co při vystupování očekávat.

Šlapací drezíny

Ani ne tak způsobem dopravy z místa na místo, jako spíš turistickou atrakcí jsou samoobslužné špalací drezíny na bývalých nákladních železnicích. Dvě dráhy (8 a 6 km) najdete v půvabném údolí řeky Molignée v podhůří Arden na jihovýchodě Belgie. Jedna vás proveze hned dvěma tunely, druhá třeba ke klášteru Abbaye de Maredsous. Další drezíny jezdí podél německých hranic. Trasa z Leykaulu do Sourbrodtu je dlouhá více než 7 km.

Belgická kuchyně

Jak už jazyky, kterými se v Belgii mluví, napovídají, Valoni mají velmi blízko k Francii a Vlámové k Nizozemsku. To se odráží i na místní kuchyni. Obecně se dá říct, že Belgičané jedí rádi a dobře a na jejich jídle je to znát. Známkou toho je určitě také to, že se tu nachází plno restaurací oceněných Michelinskou hvězdou (nebo hned několika). Základem belgické kuchyně jsou ryby a mořské plody v čele s jedlými slávkami (moules). Dalšími důležitými surovinami jsou maso a zelenina, dále uzená šunka, klobásy a asi úplně nejznámějším belgickým pokrmem, který je oblíbený v celém Beneluxu, jsou hranolky. Dokonce se říká, že to byli právě Belgičané, kteří je vynalezli. Potraviny v Belgii vůbec nejsou levné. Ale na druhou stranu jejich kvalita a šíře sortimentu je opravdu velká.

Předkrm si běžně Belgičané nedopřávají, ale když se jedná o slavnostnější jídlo, s chutí ho do svého menu přidají. Nejčastěji to jsou paštiky, kachní játra, mušle svatého Jakuba, hlemýždi nebo saláty. Jako hlavní chod je národní specialitou Waterzooi. Jedná se o kuřecí nebo rybí vývar se zeleninou, vaječnými žloutky a smetanou. Oblíbený je úhoř s bylinkovou omáčkou a další rybí pokrmy. Ryby koupíte také v podobě sendvičů v rychlých občerstveních. Slávky se nejčastěji připravují na bílém víně a typickou přílohou nejen k nim jsou zmíněné hranolky. Pivo je, dalo by se říci, belgickým národním nápojem, ale také důležitou surovinou v kuchyni. Připravuje se na něm třeba hovězí maso (carbonadeflamande /stoverij), králík (konijn in geuze / lapin à la gueuze), mušle i ryby. Z třešňového piva se vaří sladká omáčka k dezertům a nesmí chybět ani pivní polévka. Oblíbeným slaným dezertem je sýr. V Belgii se vyrábějí tvrdé měkké (výborné jsou ty trapistické jako Abdijkaas, Bleu de Gand, Vieux Bruges nebo Chimay). Mezi sladké dezerty patří známé vafle, za ochutnání prý stojí i jablečné palačinky.

Hranolky

Málo na čem se shodnou v Belgii téměř všichni tak, jako na hranolkách. Prodávají se ve stáncích nejčastěji do papírových kornoutů a na výběr k nim máte z mnoha různých omáček. Belgickou klasikou jsou s majonézou, arašídovou omáčkou a cibulkou.

Slávky

Existuje mnoho různých způsobů přípravy slávek. Často se vaří na víně, na pivě, s cibulí a řapíkatým celerem, na česneku nebo třeba s citrónovo-hořčičnou omáčkou. Restaurace mívají v nabídce hned několik druhů. Podávají se ve velkém hrnci s porcí hranolek.

Vafle

Historie vaflí prý sahá až do středověku. Vy si je v Belgii můžete koupit skoro na každém kroku. Místa, kde se prodávají, potkáte opravdu každou chvíli. Těsto s typickým vroubkováním se dochucuje nejčastěji cukrem, šlehačkou, čokoládou a ovocem. Na výběr je někde skoro nepřeberné množství variant. Když ke své vafli dostanete dvě plastové vidličky, nezbavujte se žádné předčasně. Vafle jsou na takový nástroj dost tuhé a je dost pravděpodobné, že brzy jednu zlomíte a budete potřebovat další.

Čokoláda

Belgie je proslulá výrobou kvalitní čokolády. Nejslavnější místní značky jsou Neuhaus, Godiva nebo Leonidas. Mají své vlastní obchody, kde nabízejí různé kolekce pralinek a bonboniéry, i tabulkové čokolády nebo horkou čokoládu do kelímku. Neprohloupíte, ani když zavítáte do obchodu menších značek. Sotriment je všude široký. Ceny jsou docela vysoké, prodávají se zvýhodněná balení po více kusech a právě u menších značek, když se budete tvářit dost váhavě, může se stát, že vám prodavač nabídne cenu ještě nižší.

Pivo

V Belgii prý vaří víc než 1.500 různých piv. Ke spoustě z nich patří originální sklenice a způsob servírování. Viděli jste reklamu na Stellu Artois, kde číšník pečlivě seřezává čepovanému nápoji v obrandované sklenici pěnu? Tak takhle to prý běžně chodí. Belgičané berou pivo naprosto vážně. Pokud jste v Belgii, měli byste alespoň některé ochutnat. Nejznámější jsou spontánně kvašený lambik a dvakrát fermentované geuze. Dát si můžete piva světlá i tmavá, ovocná, hořká i sladká, z velkopivovarů, malých pivovarů nebo třeba klášterní. Těm českým je hodně podobný Jupiler, ale kvůli českému pivu se do Belgie nejezdí, ne?

Jak se stravovat jako místní

Belgičané jedí často a rádi v restauracích. Chcete-li si pochutnat jako místní obyvatelé, zapomeňte pro jednou na ceny vypsané vedle jednotlivých položek v jídelních lístcích a vydejte se do některé z útulných stylových restaurací, kterých najdete po celé Belgii nespočet. Belgická kuchyně je vynikající a takoví Vlámové si jídlo umějí náležitě vychutnat i k němu vytvořit správnou atmosféru. Valoni nejsou o nic pozadu, požitkáři, co se týče jídla, jsou možná ještě větší.

Obvyklé ceny v restauracích

• Snídaně – od 2,50 (nápoj + pečivo), od 7 euro (snídaňové menu obsahující slané/sladké jídlo + teplý nápoj a džus)
• Oběd/večeře – kolem 15 euro
• Slávky – už od 10 euro, běžně kolem 20 euro
• Nealko nápoj – kolem 2,50 euro
• Malé pivo – od asi 2,50 euro
• Koktejly – kolem 10 euro
• Cappuccino – kolem 3,50 euro
• Vafle – už od 1 euro, běžně kolem 5 euro

Pláže

Pobřeží Belgie se táhne 66 km podél Severního moře. Na téměř celé ploše najdete široké písečné pláže. V Blankenberge se nachází fotogenické molo, obří akvárium, nebo dřevěný velodrom, kde se zájemci mohou projet na některém ze 70 dostupných kol. Poslední neděli v srpnu se tu koná květinový festival. Koksijde je lázeňské městečko žijící především květinami. Pořádají květinový trh na jaře nebo květinový ples v létě.

Asi uprostřed pobřeží se nachází kosmopolitní letovisko Ostende, kde je ruch po celý rok. Je tu největší belgický přístav pro rybářské a soukromé lodě, plno restaurací s rybími specialitami, muzeum moderního umění, akvárium Severního moře nebo muzeum námořnictví na bývalé školní lodi Mercator. A také pořád spousta lidí.

Rybolovem je známý Nieuwport. Sami si ho můžete zdarma vyzkoušet. Na rybím trhu je vždy velký výběr čerstvých ryb z místních vod. Nikde jinde v Belgii nenajdete takové písečné duny jako v De Panne (přírodní rezervace Westhoek). Vznikl tady písečný jachting a jeho vyznavači se sem každoročně v listopadu sjíždí z celého světa. Mezi okrajovými městy (u nizozemských hranic Knokke-Heist, u francouzských De Panne) jezdí nejdelší tramvajová linka na světě. Celou trasu ujede za 2,5 hodiny a téměř po celou dobu se drží linie pobřeží.

Nakupování

Hlavním módním centrem Belgie jsou Antverpy s nákupní zónou Meir. Obchody známých mezinárodních řetězců najdete na všech nákupních třídách belgických měst. Nabídka se může od českých obchodů celkem lišit a podobné to je s cenami (u některých značek jsou výrazně nižší, u jiných je zboží luxusnější a i ceny tomu odpovídají). Zastoupeny jsou zde i drahé módní značky. Seženete také kousky od místních návrhařů – od těch nejslavnějších z tzv. Antverpské šestky (Walter van Beirendonck, Ann Demeulemeester, Dries van Noten, Dirk Van Saene, Dirk Bikkembergs, Marina Yee), až po mladé návrháře. Ty cenově dostupnější obchody najdete v Bruselu mimo jiné v ulici Rue Neuve, drahé butiky jako Louis Vuiton nebo Hermès pak kolem stanice metra Louise. „Antverpskou šestku“ má v nabídce třeba obchod Stijl na Rue Antoine Dansaert. Další z návrhářů pocházejících z Belgie, Martin Margiela, tu má butik na Rue de Flandre. Kousek od hranic s Nizozemskem, asi hodinu jízdy z Bruselu, leží Maasmechelen Village Luxury Outlet. V historicky stylizované vesničče najdete obchody více než 70 známých značek se slevami až 60 %.

A když už budete v Belgii, rozhodně nesmíte vynechat některý z bleších trhů. Na těch najdete snad úplně všechno, na co si jen můžete vzpomenout. Na první pohled možná chaotická hromada nepotřebného harampádí. Při bližším prozkoumání můžete narazit doslova na poklad a za minimální ceny. Rozhodně se vyplatí tady smlouvat, protože když prodejci uvidí, že nejste místní, nebudou se bát cenu hodně nadsadit. A i když nic nekoupíte, návštěva těchto trhů je sama o sobě zážitkem.

Parky a rezervace

V Belgii je možné obdivovat nejen krásy zdejších měst, ale i přírody. Ardenami vede 160 km dlouhá turisticko-cyklistická trasa mezi městy Bouillon a La Roche en Ardenne. Z velké většiny v oblasti Arden, částečně v pohoří Eifel se nachází největší přírodní rezervace v Belgii, Hoge Venen (Hautes Fagnes). Je tvořena rašeliništi, bažinami, vřesovišti a lesy. Rašeliniště tu začala vznikat už před více než 7.000 lety a některá jsou aktivní dodnes. Část parku je zcela otevřená veřejnosti, v části se dá pohybovat jen po vyznačených cestách nebo s průvodcem a do části se nedostanete vůbec. Jsou tu dvě návštěvnická centra – Haus Ternell a Natuurparkcentrum Botrange v Robertville. Kromě toho také umělá jezera s vodními elektrárnami, zásobárny pitné vody, nejvyšší kopec v Belgii a plno jedinečné fauny a flory.

Pro děti

Zábavní parky, muzea, komiksy, dětem přizpůsobené prohlídky nebo třeba dobývání hradu. Belgie nabízí plno aktivit pro celé rodiny – budou bavit jak malé, tak velké děti i dospělé.

Věděli jste, že televizní Šmoulové vznikli podle komiksu belgického kreslíře Peya? Najdete je v MOOF muzeu v Bruselu. V jedinečné budově od Victora Horta se nachází Belgické centrum komiksu s mnoha expozicemi, které pořádá také procházky městem po stopách různých komiksů (vhodné pro větší skupiny). V celé zemi je samozřejmě plno muzeí čokolády (např. Muzeum čokolády a kakaa v Bruselu), v Bruggách narazíte na muzeum hranolek. Kluky a nejspíš i některé holky bude určitě bavit automobilové muzeum v bruselském parku Cinquantenaire, kde cestou mohou pozorovat volně se pohybující papoušky.

Adrenalin v krvi vám zvednou horské dráhy v parku Walibi Belgium ve Vlámském Brabantu. Kolem padesáti atrakcí se nachází za branami parku Bobbejaanland, který leží asi 40 km od Antverp. La Petite Merveille je ukrytý v lesích u městečka Durbuy a nabízí plno dobrodružných aktivit v přírodě. A například jižně od Brugg je Boudewijn Park s největším delfináriem v Evropě. V Antverpách se pak nachází jedna z nejstarších ZOO na světě. Chovají zde více než 4.000 zvířat.

Kultura

Belgie žije kulturně od jara do zimy. Tak jako jinde, během chladnějších období se většina akcí odehrává v klubech a divadlech. Během Masopustu zaplaví ulice měst folklórní průvody, na jaře květinové slavnosti a v létě se konají hudební (a jiné) festivaly. A do toho v průběhu celého roku různé slavnosti piva.

Celých deset dní hudby různých žánrů přináší na bruselská prostranství Brussels Summer Festival v první polovině srpna. Cena celodenní vstupenky se pohybuje kolem příjemných 30 euro, mezi vystupujícími jsou mezinárodně známá jména i belgičtí umělci.

Jeden z největších světových festivalů elektronické hudby Tomorrowland (oficiální web akce), který se koná na třech kontinentech, má své místo v belgickém kalendáři. Koná se poslední víkend v červenci ve městě Boom jen 16 km od Antverp. V jeho fantasy kulisách se pravidelně baví během setů nejslavnějších DJs na 180.000 návštěvníků.

Necelých 40 minut jízdy od Bruselu se už od roku 1975 koná hudební festival Rock Werchter (www.rockwerchter.be). Na přelomu června a července do Belgie přiváží ty největší současné hudební hvězdy (v roce 2016 např. Paul McCourtney, Red Hot Chilli Peppers, Macklemore& Ryan Lewisa další).

Komiksy

Komiksy nejsou jen Marvel a DC. Historie evropského komiksu sahá do 18. století a Belgie se významně podílela na jeho vývoji. Jako všechno tady, také komiksy jsou tu rozděleny do dvou hlavních větví a každá z nich má svá specifika. Vycházejí i ve dvoujazyčných publikacích. Nejznámější jsou Šmoulové, Tintin nebo Lucky Luke. Kromě knih a časopisů se (nejen) s nimi potkáte na fasádách domů, tak se nezapomeňte dobře rozhlížet kolem sebe. Belgické centrum komiksu se nachází v Bruselu. Tady je hned několik expozic, konají se prohlídky s průvodcem nebo je přístupná knihovna. Začátkem září se v Bruselu koná komiksový festival (vstupné zdarma).

Válečná bojiště

Belgie se kvůli své poloze stala dějištěm mnoha významných evropských bitev. Napoleonův osud byl zpečetěn roku 1815 u Waterloo pá kilometrů jižně od Bruselu. Vyšlápnout se dá na vrcholek uměle vybudovaného kopce Lion Mound, odkud je výhled na bitevní pole. Na úpatí kopce je muzeum a můžete si prohlédnout panoramatické vyobrazení bitvy s kulisami.

Během první světové války bojovali na belgickém území vojáci z více než 50 zemí. Západní Flandry nejsou jen slunečné pláže, ale také jsou plné připomínek těchto událostí. Nachází se tu památníky, muzea, hřbitovy. Ypry jsou kouzelným městem, ačkoli musely být kvůli válce zcela přestavěny. Z Brugg jste tady autem asi za hodinu, autobusy o pár minut později.

Ardeny jsou poměrně řídce osídlená z velké části zalesněná oblast. Na počest amerických vojáků padlých tady v tzv. bitvě o výběžek během druhé světové války byl postaven památník Mardasson s muzeem.

Za uměním

Belgické výtvarné umění je známé po celém světě a plno místních autorů mělo na vliv na světovou uměleckou scénu. Mezi nejslavnější jména patří Pieter Brueghel starší, Peter Paul Rubens, Jan van Eyck, Hans Memling, Quinten Matsijs,Jacob Jordaens, Anthony van Dyck, autoři minulého století René Magritte, Paul Delvaux či Hergé, nebo současníci Luc Tuymans a Michael Borremans. Ano, je jich plno a to je jen malý výčet. Brusel se pyšní Královskými muzei krásných umění s úchvatnými sbírkami děl od středověku po současnost. Bruggy mají své Groeningemuseum s bohatými sbírkami belgických autorů – vlámských primitivistů, renesančních autorů, ale i třeba poválečného moderního umění. Jedním z nejvýznamnějších středisek vlámského výtvarného umění bývaly Antverpy. Rubens si tady v roce 1611 koupil dům s ateliérem, který byl po poničení během druhé světové války zrekonstruován a dnes funguje jako muzeum. Na Rubensovy obrazy tady ale narazíte téměř v každém kostele. Rozsáhlé sbírky nejen belgických malířů uvidíte také v místním Královském muzeu krásných umění.

Kriminalita

Belgie je vcelku bezpečnou zemí. V každém případě je potřeba dávat si na všechny své věci pozor, protože především na místech s vysokou koncentrací osob může docházet k útokům kapsářů. Ministerstvo zahraničních věcí ČR tak třeba varuje i před rozsypanými hřebíky na silnici, které donutí řidiče vystoupit z auta a to mu mezi tím někdo vykrade. Až si budete fotit selfie třeba někde v ulicích Bruselu, dejte si pozor, aby si někdo nemyslel, že se pokoušíte tajně vyfotit právě jeho. Jsou tací, co to nesou opravdu nelibě a nezaleknou se ani vyvolání konfliktu na místě.

Od březnových teroristických útoků na bruselském lešitši v zemi stále platí bezpečnostní stupeň číslo 3 (vážná hrozba útoků). Na místech s vysokou koncentrací lidí tak například může docházet k poměrně přísným kontrolám u vstupu (v září během pivního festivalu bylo bruselské náměstí, kde se festival konal, zcela uzavřené a vstup byl umožněn pouze přes policejní kontrolu). Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje využít systém dobrovolné registrace občanů cestujících do zahraničí DROZD.

Důležité kontakty

• Centrální záchranný systém: 112
• Lékařská služba první pomoci: 100
• Policie: 101
• Velvyslanectví ČR v Bruselu: +32 2 6418930, +32 4 77257104 (nouzová linka)

Vízum

Čeští občané nepotřebují pro vstup do Belgie žádné speciální doklady. Stačí platný cestovní pas nebo průkaz totožnosti.

Další dokumenty

Pokud budete v Belgii řídit auto, musíte mít u sebe řidičský průkaz, technický průkaz a pojištění (zelenou kartu).

Při pobytu delším než tři měsíce je nutné udělat na místním úřadě (tzv. commune) prohlášení o příjezdu a poté požádat o povolení k pobytu.

Vezmete-li s sebou na cestu svého zvířecího miláčka (psa, kočku, fretku), musí mít Evropský pas vydaný a vyplněný veterinářem, tetování nebo mikročip pro identifikaci a očkování proti vzteklině.

Očkování

Při cestě do Belgie není potřeba žádné speciální očkování.

Celní předpisy

Při neobchodním dovozu se žádné celní poplatky nehradí. Omezené (či přímo zakázané) je dovážet: některé druhy živých zvířat, nebo jejich částí (ulity, krokodýlí zuby, želví krunýře atd.), či výrobky z nich (slonovinové sošky), některé druhy rostlin, různé masné výrobky a uzeniny, střelné a bodné zbraně, předměty kulturní či náboženské hodnoty a starožitnosti.