Libanon

Bejrút

Kosmopolitní Bejrút, dříve nazývaný „Paříž Východu“, ztratil mnoho ze svého někdejšího glancu vzhledem ke škodám za občanské války ve 2. polovině 20. století i pokračujícímu sektářskému násilí. Staré památky tu nečekejte, dostatek příležitostí na zábavu i noční život naopak, možná překvapivě, ano.

Více než milionová metropole Libanonu má vzhled moderní (na první pohled), avšak většinou poměrně omšelý i poškozený (po bližším prozkoumání). Nevynechejte večerní procházku po nábřežní promenádě, prozkoumejte postupně obnovovanou čtvrť v okolí válkou zničeného Place des Martyrs (Náměstí hrdinů) a zajděte do Národního muzea se skvělými starověkými sbírkami, hlavně z fénického období.

Byblos

Impozantní zbytky jednoho z nejstarších souvisle osídlených města světa najdete u pobřeží asi 40 km severně od Bejrútu. Rozsáhlý archeologický areál obsahuje pozůstatky z doby fénické, perské, řecké, římské i byzantské nadvlády. Působivou dominantou jsou zbytky křižáckého hradu.

Sajdá

Ten pravý arabský „nářez“ vás čeká v úzkých uličkách a na tržištích ve třetím největším městě Libanonu Sajdá (Sidon), asi 40 km jižně od Bejrútu. V labyrintu staré části se ztratíte docela určitě, vždy se ale najde někdo, kdo vám ukáže cestu ven. Na ostrově spojeným s pevninou molem opět majestátně „sedí“ křižácký hrad. Krásný je interiér bývalého karavanseráje Khan el Franj ze 17. století.

Tyros

Kdysi jeden z nejvýznamnějších přístavů celého Středomoří Tyros (Sur) dobyl v roce 333 př. Kr. Alexandr Veliký až po dlouhém obléhání a za trest jej pak srovnal se zemí. I tak je však dnešní archeologický areál impozantní – jak dochovanými artefakty, tak tím, že tam nejspíš nikoho nepotkáte. Při cestě do Týru a okolí však buďte opatrní a zjistěte si předem, jaká je situace: oblast obývají příznivci militantního hnutí Hizballáh a západní cizinci tu nemusí být vítáni.

Tripolis

Druhé největší libanonské město leží na severním pořeží, je obýváno především sunnitskými muslimy. V okolí Tripolisu funguje řada provizorních táborů pro palestinské a syrské uprchlíky a situace ve městě i v celé oblasti je dlouhodobě napjatá – odložte návštěvu raději na klidnější časy. Až nastanou tak spatříte krásné ukázky mamlúcké (islámské) architektury včetně řady mešit; pohledovou dominantu Tripolisu tvoří citadela na výrazném kopci.

Baalbek

Zbytky antického „Města slunce“, Heliopolis, obklopené dnešním moderním sídlem Baalbek, patří k nejkrásnějším archeologickým lokalitám starověku v celém prostoru kolem Středozemního moře. Dochované sloupy Jupiterova chrámu vyrážejí dech svými obřími rozměry; menší Bakchův chrám je zase skvěle zdobený a řadí se mezi nejdochovalejší starověké chrámy vůbec.

Také při cestě do Baalbeku, situovaném v neklidném šíitském údolí Biká’a, je třeba se mít na pozoru a návštěvu přizpůsobit aktuální bezpečnostní situaci.

Andžar

Pitoreskní ruiny raně islámského palácového města Andžaru z období umajjovské dynastie se tyčí k nebi na pozadí (v zimě zasněženého) pohoří Antilibanon. I kdybyste již měli vykopávek dost, Andžar nevynechejte – je to zase něco jiného než starověké lokality Byblos či Baalbek. Přilehlé městečko obývají převážně arménští křesťané.

Kadisha

Divoké údolí Kadisha se zakusuje do západních svahů pohoří Libanon a vytváří obtížně prostupný kaňon. Vedle scénických kvalit je údolí zajímavé především kvůli řadě starobylých křesťanských klášterů – nedostupný terén poskytoval věřícím vítanou ochranu. Kláštery jsou většinou „živé“, často leží na odlehlých místech, některé jsou dokonce vytesané do skal. V oblasti existují značené trasy umožňující putování mezi jednotlivými kláštery.

Jeden z mála zbytků cedrových hájů, které kdysi pokrývaly většinu pohoří Libanon, najdete nad městečkem Bsharri, na jižním úbočí nejvyššího masivu v zemi. Většina cedrových lesů byla vykácena již ve starověku, mj. pro stavbu lodí. V lokalitě El Arz nad údolím Kadisha, v nadmořské výšce kolem 1.900 metrů, přežívají asi dvě stovky těchto majestátních, prastarých stromů (až 2.000 let). Symbol cedru najdete i na libanonské vlajce.