Emirates 777 business class: recenze staré kabiny 2–3

Prostřední sedadlo v business třídě. A já si ho vybral dobrovolně 😀

Po skvělém letu v renovované business class Emirates A380 z Tokia do Dubaje nás čeká pokračování do Prahy. Tentokrát ale ve staré kabině Boeingu 777-300ER s uspořádáním 2–3–2.

Rozdíl mezi dvěma lety stejné aerolinky nemohl být větší. V A380 jsem byl ze sedačky nadšený. Tady zkouším prostřední místo v trojici sedadel a postel, která ani po úplném rozložení není vodorovná.

Posádka je ale skvělá a servis parádní. Jak se takový let vlastně hodnotí?

Náš let	Podrobnosti
Trasa	Dubaj DXB – Praha PRG
Letadlo	Boeing 777-300ER se starou business kabinou
Uspořádání sedadel	2–3–2
Moje místo	Prostřední sedadlo v prostřední trojici
Délka letu	6 hodin, denní let
Poloha na spaní	Lůžko ve sklonu, nikoliv vodorovná postel

Emirates mají v Boeingu 777 více verzí business třídy. Tato recenze popisuje konkrétní starou kabinu z našeho letu, nikoliv všechny jejich 777.

Plusy a mínusy tohoto letu

Takhle bych zhodnotil let rychle a bez dlouhého rozepisování.

✅ skvělá, ochotná posádka
✅ velmi dobrá snídaně a výborný předkrm k obědu (celkově prostě dobrý servis)
✅ kompletní příprava lůžka i s povlečením i na takto krátkém denním letu
✅ velkorysý prostor na nohy při sezení.
❌ úzká sedačka a nepohodlná postel ve sklonu
❌ konfigurace 2–3–2, prostřední místo a téměř žádné soukromí
❌ chybějící plnohodnotný amenity-kit
❌ zastaralý salonek v Dubaji a dlouhé čekání v autobusu při nástupu

Kolik stála letenka z Tokia do Prahy

Let do Prahy je druhou částí naší jednosměrné letenky Tokio–Dubaj–Praha, kterou jsem rezervoval přes Aegean Miles+Bonus.

Za celou cestu na jednu osobu jsme zaplatili:

65 000 mil Miles+Bonus
742 EUR na daních a poplatcích

Tohle je cena za oba lety dohromady, ne za samotný úsek z Dubaje do Prahy.

Podrobnosti o rezervaci i o tom, proč jsme se z Hongkongu vraceli přes Tokio, najdete v předchozí recenzi letu NRT–DXB.

Kolik stojí lety business class za běžné peníze? Zkontrolujte na webu emirates.com.

Přestup v Dubaji a obří salonek Emirates

Po příletu z Tokia jdeme na bezpečnostní kontrolu. Fast track pro business cestující tu nenacházím, ale klidně jsem ho mohl přehlédnout.

Před námi je stejně jen pár lidí, takže to neřeším.

Dubajské letiště pro přestupy moc nemám rád. Je velké, jednotlivé části jsou daleko od sebe a tentokrát se přesouváme také automatickým vláčkem.

Pořád jsme přitom v terminálu 3. Praktické informace najdete v našem průvodci přestupem na letišti v Dubaji.

Největší salonek, v jakém jsem kdy byl

Velikost salonku Emirates mě opravdu překvapí. Tohle je největší lounge, jaký jsem zatím navštívil.

Zabírá celé horní patro dané části terminálu.

Velkou výhodou jsou klidné zóny. Najít si místo stranou se tu dá, což po dlouhém nočním letu oceňuji.

Jenže je také vidět, že salonek už něco pamatuje. Vybavení působí starší, zásuvky jsou vykloktané a některé nefungují.

Po téměř jedenácti hodinách ve vzduchu chci samozřejmě do sprchy. A ta, kterou dostávám, je vyloženě hnusná. Po krásných, čistých sprchách v salonku Emirates na Naritě je to dost nepříjemné překvapení.

Jídla dost, ale čekal jsem větší výběr

Najíst se tu dá úplně v pohodě. Na tak obrovský salonek mi ale nabídka nepřijde nijak mimořádná.

Hlavně u teplého jídla jsem už zažil podstatně lepší výběr. Z hladu tu určitě netrpím, ale nadšení z nabídky na Naritě se neopakuje.

Líbí se mi také možnost nastoupit na let přímo ze salonku. Emirates ji nabízejí u salonků v části Concourse A.

Tenhle lounge má podle mě obrovský potenciál. Kdyby dostal nový interiér, lepší sprchy a širší nabídku jídla, byl by to úplně jiný zážitek.

Nástup autobusem a první dojem z kabiny

Tentokrát nastupujeme autobusem. To není úplně to, co bych si teď, po mnoha hodinách na cestě a v červenci, kdy je v Dubaji venku 45 stupňů, přál.

Cestující business třídy mají vlastní autobus. To zní příjemně, jenže než se rozjedeme, čekáme v něm věčnost.

Po nočním letu a přestupu už bych opravdu raději seděl v letadle. Tohle není dobrý začátek dalšího úseku.

Samotná kabina mě ale na první pohled překvapí příjemněji. Na uspořádání 2–3–2 působí prostorněji, než jsem čekal.

Druhá je věc je design. Zlatavá barva mi přijde trochu moc jako cirkus, ale to je opravdu čistě věcí osobního vkusu.

První dojem tedy není tak špatný. Pak si ale sednu.

Prostřední sedadlo v business třídě

Při rezervaci si úmyslně vybírám prostřední místo v prostřední trojici. Chci si vyzkoušet, jaké to je sedět na "middlu" v business class.

Jako zkušenost zajímavé. Jako doporučení pro další cestu rozhodně ne.

Sedačka je úzká a prostor kolem mě nepříjemný. U aerolinky, která se prezentuje tak prémiově jako Emirates, mi tohle přijde jako ostuda. V dnešní době. Jasně, že dřív i tato kabina patřila k tomu nejlepšímu, ale tohle "dřív" je už docela dlouho pryč.

Takovou sedačku už bych nečekal ani v záložním letadle.

Podle plánku sedadel to před odletem vypadalo na plnou kabinu. Nakonec mám ale štěstí: na jedné straně sedí partnerka, na druhé zůstává místo prázdné.

Plánek obsazených sedadel zkrátka nemusí odpovídat tomu, kolik lidí skutečně poletí. V mém případě prázdné sousední místo zážitek dost zachraňuje.

Soukromí téměř žádné

Mezi sedačkami můžu vytáhnout malou zástěnu. Aspoň se tak se sousedem nedíváme bezprostředně jeden druhému do tváře.

Ve srovnání s moderními business kabinami je ale soukromí prakticky nulové.

Navíc z prostředního sedadla nemám přímý přístup do uličky. Stejný problém mají v konfiguraci 2–3–2 i místa u oken. Při odchodu je vždycky potřeba projít přes souseda.

Pro sólo cestujícího bych proto vybíral jednoznačně uličku. Prostřední místo bych si příště dobrovolně už nebral.

Prostor na nohy a úložné prostory

Jednu věc sedačce upřít nemůžu: při sezení je prostor na nohy královský.

Na pohyb před sebou mám místa dost. Jenže to neznamená, že je sedačka široká nebo že se v ní dobře spí.

S ukládáním věcí je to také slabší. V horních schránkách je naštěstí místa dost, přímo u sedadla ale odložím hlavně mobil a sluchátka.

Pod obrazovkami je v našem bloku sedadel šest menších přihrádek, které se hodí třeba na boty nebo pantofle.

Deku, polštář, pantofle a sluchátka přitom dostáváme jako obvykle. Jen je nemám kam pohodlně odložit, takže část výbavy zatím končí na zemi.

Zásuvky a ovládání

U svého sedadla mám:

jednu univerzální elektrickou zásuvku
dva porty USB-A
lampičku na čtení
dálkové ovládání palubní zábavy a samostatný tablet
nastavitelnou opěrku hlavy

Opěrka hlavy mě moc nepřesvědčí a lampička mi spíš překáží.

Obrazovka palubního systému ice je pěkná, ale tak daleko, že na ni ze sedačky nedosáhnu. Musím používat ovladač nebo tablet, přičemž odezva ovladače mi nepřijde zrovna svižná.

Tentokrát stejně sleduji hlavně mapu letu. Na videa se dívám z vlastních zásob stažených v mobilu, takže nabídku filmů a seriálů skoro neprozkoumávám.

Před startem z Dubaje ještě pozoruji, jak na nás provokativně kouká naopak úplně nejnovější letadlo ve flotile s Emirates s nejnovější business třídou – Airbus A350.

Skvělá posádka, servis bez amenity-kitu

Posádka je výborná. Milá, profesionální a ochotná. Tady Emirates podle mě odvádějí velmi dobrou práci.

Před startem si dáváme šampaňské a dostáváme také taštičku s pantoflemi a škraboškou na oči.

Plnohodnotný amenity kit ale tentokrát nepřichází.

Jasně, jde o přibližně šestihodinový denní let. Po nádherné taštičce Bvlgari z předchozího úseku mě to ale opravdu hodně zklame.

Praktické věci naštěstí najdeme na toaletách. Jsou tu kartáčky, pasta, hřebeny i krémy, takže základní hygienu vyřešíme.

Pyžamo tentokrát nedostáváme. U tohoto letu ale samozřejmě naprosto pochopitelné.

Jak se spí v sedačce ve sklonu

I na denním letu chci sedačku samozřejmě vyzkoušet v poloze na spaní.

A tohle je za mě tragédie.

Sedadlo se nerozloží do vodorovné postele. Lůžko zůstává ve sklonu. Samotné označení "rozkládací sedačka" tedy ještě neznamená pohodlný spánek.

Prostor pro nohy je po rozložení navíc velmi úzký. Tady se ukazuje rozdíl oproti sezení: místa před sedačkou bylo dost, ale plocha, na které mám během spaní uložené nohy, je stísněná.

Na konci je alespoň malá zarážka, která pomáhá, aby člověk nesjížděl dolů. Pohodlnou postel z toho ale neudělá.

Co naopak hodnotím velmi pozitivně, je práce posádky. I na tomto denním letu mi na požádání kompletně připraví a povleče lůžko.

Takový servis potěší. Problém samotné sedačky ovšem nevyřeší.

Na šestihodinový denní let se to dá zvládnout v klidu. Na dlouhém nočním letu bych v této konkrétní sedačce letět nechtěl.

Po téměř šesti hodinách souvislého spánku v předchozím A380 je ten rozdíl obrovský.

Snídaně a oběd na letu do Prahy

Množství jídla mě tentokrát příjemně překvapí. Nabídka je bohatší než na předchozím, podstatně delším nočním letu.

Na denním letu mi to ale dává smysl. Tady nechci většinu času prospat.

Menu dostáváme ještě před startem a s dotazem, zda chceme kompletní servis nebo nějaké jídlo přeskočíme.

Tohle je další dobrá práce posádky: hodně cestujících už za sebou má velmi dlouhou cestu a i na denním letu často preferují spíš spánek než vyrušování servisem.

Lehká a velmi dobrá snídaně

Snídaně je super. Dostávám sýry a šunku, ovoce, jogurt, pečivo a džus.

Po dlouhé cestě mi taková lehčí snídaně sedne. Nemám potřebu začínat další let těžkým jídlem.

Během letu si můžeme dojít také k malému samoobslužnému pultu u toalet pro ovoce, vodu nebo sladkosti.

Výborné lososové tataki

Zhruba hodinu a půl před přistáním přichází další nápojový servis a oříšky. Hned potom oběd.

Jako předkrm volím lososové tataki. A to je famózní. Jednoznačně nejlepší část mého oběda.

Kuře s rýží jako hlavní jídlo už je obyčejnější. Úplně v pohodě, ale nic, co by mi utkvělo v paměti.

Partnerka si dává arabské meze, které jsou tradičně výborné. K hlavnímu jídlu volí také kuře.

Na dezert už nemám místo. Partnerka si nechává přinést jen ovocný talíř.

Před přistáním ještě dostáváme dva čokoládové bonbonky na rozloučenou. Milá drobnost na závěr.

Starý Boeing 777 versus renovovaný A380

Letěli jsme dvěma business třídami Emirates v rámci jediné letenky. Rozdíl byl ale drastický.

Naše zkušenost	Renovovaný A380 NRT–DXB	Starý 777-300ER DXB–PRG
Uspořádání	1–2–1	2–3–2
Přímý přístup do uličky	Z každého sedadla	Jen ze sedadel u uličky
Postel	Vodorovná a velmi pohodlná	Ve sklonu, pro mě nepohodlná
Soukromí	Výrazně lepší, záleží na poloze místa	Velmi malé
Bar	Samostatný bar s posezením	Malý pult s občerstvením u toalet

Proto bych při rezervaci Emirates řešil především konkrétní kabinu a plánek sedadel, teprve potom typ letadla.

Také Boeing 777 může mít novou business třídu 1–2–1. A ani všechny kabiny 2–3–2 nemají úplně stejnou verzi sedačky.

Na oficiálních pláncích sedadel Emirates si můžete jednotlivé varianty porovnat.

Rozhodující je ale plán konkrétního letu v rezervaci.

Kolik letadel ještě nemá novou kabinu?

Pro představu, jak rozšířený tento problém stále byl: Emirates 14. července 2026 oznámily, že dokončily renovaci 53 Boeingů 777.

Aerolinka měla v tu dobu 117 Boeingů 777-300ER.

Z těchto letních údajů vychází orientačně 64 Boeingů 777-300ER bez nové kabiny 1–2–1.

To odpovídá přibližně 55 % flotily 777-300ER a 24 % celé osobní flotily Emirates.

Je to vypočtený odhad z údajů k uvedeným datům, nikoliv aktuální inventura. A hlavně nejde o počet přesně této nejstarší sedačky ve sklonu: i mezi kabinami 2–3–2 existují různé verze.

Modernizace pokračují, ale při rezervaci bych zatím nespoléhal na to, že stará kabina už určitě zmizela.

Zaplatil bych za tuto business class znovu

Za tuto konkrétní sedačku bych peníze rozhodně neutratil. A asi ani své míle, pokud by byla celá cesta jen v tomto typu letadla.

Podle dnešních standardů je to jednoznačně nejhorší sedačka a postel, jakou jsem kdy v business třídě zažil.

Žádná jiná moje zkušenost se jí v tomhle směru ani neblíží.

Prostřední místo, minimum soukromí a lůžko ve sklonu mi u Emirates prostě nesedí. Na šestihodinovém denním letu to přežiju bez většího dramatu. Dobrá business class ale pro mě znamená podstatně víc.

Posádka a servis naopak zanechávají velmi dobrý dojem. Snídaně mi chutná, lososové tataki je výborné a ochota připravit postel i během dne zaslouží pochvalu.

Salonek v Dubaji má velikostí a možnostmi obrovský potenciál. Při naší návštěvě ho ale sráží zastaralé vybavení, stav sprchy a nabídka jídla, od které jsem čekal víc.

Z celé cesty z Tokia mám přesto pozitivní pocit. Renovovaný A380 byl skvělý a i na tomto letu Emirates ukázaly, že dobrý servis umějí.

Emirates podle mě zůstávají velmi kvalitní aerolinkou. Jen je potřeba vybírat lety s novějšími typy letadel a konfigurací.

Pokud zvažujete placenou letenku, porovnejte cenu a typ kabiny s dalšími možnostmi.

Zjisti ceny – emirates.com

💬 Jak moc by vám vadilo prostřední místo v business třídě? Vzali byste tuto starou kabinu za výrazně nižší cenu, nebo je pro vás vodorovná postel podmínkou?

Jaké další lety jsem zažil?

Létání je můj největší koníček a články píšu z mnoha dalších letů.

Toto byly podle mě moje nejzajímavější cesty:

Kryštof Hájek

naposledy aktualizováno 06. 10. 2026

Do Arménie za lyžováním z Bratislavy i Prahy

Emirates 777 business class z Dubaje do Prahy: nejhorší sedačka, jakou jsem zažil