Kultura a lidé v Ázerbajdžánu

Historie v kostce

První zmínky o osídlení oblasti Ázerbájdžánu se datují až do doby kamenné, v době novověku vládla území perská dynastie a země byla v rozkvětu, počátkem 17. století připadlo území k Osmanské říši a o století později si území postupně začalo uzurpovat Rusko, k němuž byla v 19. století připojena severní část Ázerbájdžánu. Počátkem 20. století se přiostřily spory s Arménií a vyústily až v ozbrojený konflikt, k němuž se později přidaly i neshody o Náhorní Karabach. Napjaté vztahy mezi Armény a Ázerbájdžánci přetrvávají dodnes.

V roce 1917 byla v Ázerbájdžánu nastolena bolševická moc a i přes protiruská povstání se stalo Baku v roce 1922 součástí Sovětského svazu a Ázerbájdžánská republika byla oficiálně vyhlášena po rozpadu SSSR, tedy v roce 1991. 

Lidé

Ázerbájdžánci jsou velmi milí a přátelští. Pokud budete potřebovat s čímkoli pomoc či poradit, neváhejte se na ně obrátit. Při rozhovorech s nimi se ale raději vyhýbejte otázkám o Arménech, neboť jejich vzájemné vztahy jsou komplikované a mohli byste je rozzlobit. 

Naprostá většina obyvatel Ázerbájdžánu (uvádí se kolem 95 %) jsou muslimové.

Svátky

• 1. ledna – Nový rok (Yen il)
• 20. ledna – Den mučedníků/Černý leden (Qara Yanvar) 

Památka obětí Černého ledna, dne, kdy sovětská vojska vtrhla do země a zabila kolem 130 civilistů a také připomínka obětí války o Náhorní Karabach.

• 8. března – Mezinárodní den žen (Qadınlar günü)
• 20.–21. března – Svátky jara (Novruz) 

Tradiční perský svátek na oslavu jarní rovnodennosti, vznikl již před 3.000 lety. Přípravy na tento svátek trvají celý měsíc, lidé pečlivě uklidí své domky a napečou tradiční moučníky, obarví vajíčka. Svátky připomínají naše Velikonoce.

• 9. května – Den vítězství nad fašismem (Faşizm üzərində qələbə)
• 28. května – Den republiky (Respublika günü)

Výročí založení demokratické Ázerbájdžánské republiky.

• 15. června – Den národní spásy ( Milli Qurtuluş günü)
• 26. června – Den ozbrojených sil (Azərbaycan Silahlı Quvvələri günü)
• 18. října – Den státní suverenity (Azərbaycan Respulikasının Dövlət Mustəqilliyi günü)

Pokud tento den připadne na víkend, je následující pondělí volno.

• 9. listopadu – Den národní vlajky (Dövlət Bayrağı Günü) 

Připomínka přijetí státní vlajky roku 1918.

• 12. listopadu – Den ústavy (Konstitusiya Günü)
• 17. listopadu – Národní den obrození (Milli Dirçəliş günü)
• 31. prosince – Mezinárodní den solidarity Ázerbájdžánců (Dünya azərbaycanlıların həmrəyliyi günü)

Náboženské svátky

• Svátek přerušení půstu/Svátek cukroví (Şeker Bayramı)

Islámský svátek na počest ukončení ramadánu. Tento svátek nemá pevně stanovené datum, ale koná se vždy v srpnu a trvá dva dny.

• Svátek obětování (Qurban bayramı) 

Islámský svátek, opět nemá pevně stanovené datum a řídí se podle lunárního kalendáře. Svátek připomíná Abrahámovu oběť bohu v podobě beránka a podle tradice se v tento den lidé modlí k Bohu a obětují mu zvířata, nejčastěji ovce a kozy.

Kultura

Ázerbájdžánci mají rádi vřelá uvítání, a tak, i když se potkají dva muži, vzájemně se obejmou, políbí se na tvář a vykřiknou „salaam“ (tedy ahoj). Když se potkají dvě ženy, obejmou se a políbí se na levou tvář. Pokud jste dostali pozvání do ázerbájdžánské rodiny na návštěvu, budete si při příchodu připadat jako v Čechách, i v Ázerbájdžánu totiž platí zvyk, že se na návštěvě zouváte. Někde vám dokonce nabídnou i papuče.

Mezi tradiční ázerbájdžánská řemesla patří výroba koberců, hedvábí, keramiky a další řemesla. Zejména tkaní koberců má velkou tradici, neboť se datuje až do druhého tisíciletí před naším letopočtem. Existuje dokonce několik druhů koberců, které se liší v tvaru, motivech, výšce a hrubosti.

Jazyk

Úředním jazykem je ázerbájdžánština/ázerština. Jedná se o turkický jazyk příbuzný turečtině. Historie písma je poměrně pestrá. Do roku 1929 se pro zápis používalo arabské písmo, mezi lety 1929 a 1939 se začala používat latinka, ale poté, co se Ázerbájdžán stal součástí Sovětské svazu, byla naopak zavedena cyrilice, ale od roku 1991 se opět píše latinkou. Kromě ázerbájdžánštiny se v zemi domluvíte i rusky a anglicky. 

Ázerbájdžánská abeceda: http://www.azerbaijan.az/_GeneralInfo/_Language/images/alfavit_e.jpg

Minislovíček:

• Děkuji – təşəkkür edirəm
• Pondělí – Bazar ertəsi
• Úterý – Çərşənbə axşamı
• Středa – Çərşənbə
• Čtvrtek – Cümə axşamı
• Pátek – Cümə
• Sobota – Şənbə
• Neděle – Bazar
• Pikantní – ədviyyəli
• Sladký – şirin
• Snídaně – səhər yeməyi
• Restaurace – restoran

Turismus

Hlavní město je oblíbenou turistickou destinací, stejně tak jako Gobustán a Modré jezero, zato mnoho oblastí Kavkazu je řídce obydleno a při toulkách hornatou krajinou narazíte pouze na pastevce a několik málo vesniček. Jelikož obyvatelé Ázerbájdžánu jsou velmi milí, laskaví a pohostinní, úroveň služeb se díky těmto vlastnostem posouvá nahoru, ale zase nečekejte kdovíjaký luxus. 

Geografie

Hory, jezera a největší bahenní vulkány na světě, tak by se dala popsat geografie Ázerbájdžánu v kostce. Územím protéká největší kavkazská řeka Kura a vlévá se do Kaspického moře, které, pokud si pamatujete ze školy, není mořem, ale jezerem. 40 % povrchu země pokrývají hory a nejvyšší z nich Bazardüzü/Bazardüzü dağı leží 4.466 metrů nad mořem a je současně i nejvyšší horou Dagestánu.