Kultura a lidé v Bělorusku

Historie v kostce

Území Běloruska náleželo v minulosti k několika různým státním útvarům. První státní celek tvořilo Bělorusko společně s Litevským knížectvím, následně pak s Polskem. Poté přišla represivní okupace Ruskem, aby následně Bělorusko (nebo alespoň jeho západní část) byly součástí Polska.

Po historicky krátké, ale pro národ a zemi devastující nadvládě Německa za 2. světové války (vypáleny byly stovky vesnic a vyhlazena třetina obyvatel Běloruska), se Bělorusko stalo součástí Sovětského svazu. Prakticky poprvé v historii získalo Bělorusko samostatnost až po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Politické a ekonomické vazby na Rusko jsou však stále velmi silné, Bělorusko spolu s Kazachstánem tvoří s Ruskem celní unii. Mezi těmito státy je potom zaveden i volný pohyb obyvatel, což se však netýká turistů.

Jihovýchodní část Běloruska (v okolí města Gomel), byla v roce 1986 velmi silně zasažena černobylskou havárií, více než samotná Ukrajina, kde se elektrárna nachází. Některé celé oblasti byly vysídleny a dodnes je do těchto oblastí povolován vstup pouze na zvláštní povolení.

Lidé

Většinovou národností jsou Bělorusové (81 %), kteří se však velmi silně mísí s druhou nejvíce zastoupenou skupinou, kterou jsou Rusové (11 %), na západě pak Poláci (4 %) a na jihu Ukrajinci (2,5 %). V minulosti tvořili významnou skupinu obyvatel židé, přičemž v Bělorusku existovala celá židovská města. 

Na první pohled mohou Bělorusové působit odtažitým až nepřátelským dojmem, pokud však s nimi navážete bližší kontakt (tj. umíte rusky nebo náhodou najdete někoho, kdo hovoří anglicky), jsou Bělorusové velmi přátelští, velmi pohostinní a příliš dlouho neváhají, aby vás pozvali k sobě domů. Na falešné americké úsměvy a rozverné „how are you“ na ulici ale raději zapomeňte. 

Svátky

Bělorusko je převážně pravoslavná země, proto z náboženských svátků jsou nejvýznamnějším svátkem Velikonoce, zatímco Vánoce nejsou tak významné. Budete-li chtít Bělorusko navštívit k oslavě Velikonoc nebo Vánoc, je třeba si uvědomit, že pravoslavné svátky vycházejí ze starého kalendáře, tj. svátky jsou o cca 2 týdny později. Velikonoce jsou zajímavé zejména svěcením „paschy“ (většinou něco na způsob mazance a vejce v košíku) a celonočními mšemi v pravoslavných chrámech.

Z nenáboženských svátků je nejvýznamnější Nový rok. Města jsou krásně vyzdobena obrovskými novoročními jolkami a vše je nádherně osvětleno neony. Novoroční oslavy začínají oficiálně až o půlnoci (loučení se starým rokem se moc nepraktikuje), kdy lidé vyjdou do ulic a slaví se až do rána.

Dalším významným svátkem jsou oslavy vítězství nad fašistickým Německem, které se slaví 9. května. Tento svátek se bere velmi vážně a ve městech jsou organizovány obrovské průvody a oslavy, které určitě stojí za navštívení. Roli zde hraje již dříve zmíněný fakt, že za druhé světové války padla třetina obyvatelstva Běloruska a téměř všechna větší města byla zničena.

Den žen – 8. března – je rovněž velmi populární. Po městě jezdí nazdobená auta a všichni muži nosí svým ženám a kolegyním květiny.

Kultura

Tradiční běloruská kultura byla za sovětské éry značně poničena. V poslední době se snaží starou běloruskou kulturu oživit například ve skanzenu Dudutki (cca 30 km jižně od Minsku), kde jsou hezké ukázky tradičních běloruských řemesel a staré kultury. 

V sovětském duchu, kterým je novodobá kultura v Bělorusku velmi slině ovlivněna, jsou preferovány vojenské tradice a kult vítězství ve 2. světové válce. Téměř v každém větším městě tak najdete nějaký tank na náměstí nebo rovnou muzeum vojenské techniky. I když technika v těchto vojenských muzeích není v úplně nejlepším stavu a občas připomíná spíše vrakoviště, pro vojenské nadšence to bude určitě zajímavá návštěva.

Zajímavá v tomto směru je například Brestská pevnost (Brestskaya kreposť) nebo Linia Stalina, která leží asi 40 km západně od Minsku a je postavena na předválečné hranici Sovětského svazu a Polska. 

Jazyk

Bělorusko má dva úřední jazyky: běloruštinu a ruštinu. Prakticky všichni lidé však mluví pouze rusky a běloruštinu, která byla v minulosti silně potlačována, se učí ve škole jako druhý jazyk. V rádiu nebo v televizi můžete občas narazit na nějaké běloruské vysílání, ale je to spíše výjimka. Ačkoli běloruštinou lidé v Bělorusku téměř nehovoří, rozumí jí, což je pro případné nerusky hovořící cestovatele z Čech docela výhoda, neboť běloruština je mnohem blíže češtině, než třeba ruština nebo ukrajinština. Spousta slov je tak velmi podobná a je velká pravděpodobnost, že vám budou lidé rozumět, když na ně promluvíte jednoduchou češtinou.

S angličtinou pochodíte mnohem hůře. Anglicky hovoří jen malá část obyvatel, a to většinou mladí lidé ve velkých městech, na venkově s tím raději vůbec nepočítejte.

Turismus

Do Běloruska přijíždí poměrně málo turistů. Tomu odpovídá i úroveň infrastruktury a služeb. Hotelů není mnoho a jejich úroveň se dost liší. Najdete hotely luxusní i velmi prosté. Cenová úroveň za dvoulůžkový pokoj se pohybuje někde kolem 1.000–1.500 Kč. Ve městech a turistických oblastech lze najít i soukromý pronájem apartmánů. Nabídka ubytovacích služeb se v poslední době hodně rozrůstá a zlepšuje. 

Bělorusko je ideální pro poznávání východních zemí, jejich kultury a lidí. V porovnání s Ruskem je země mnohem klidnější a podstatně bezpečnější. 

Geografie

Bělorusko je nížinatá země, která je zhruba 3x větší než ČR, ale se zhruba stejným počtem obyvatel. Většina obyvatel žije ve městech, vesnic na venkově je málo. Největší část země, zejména na západě a v centrální části, je zemědělská. Velkou plochu tam zabírají pole. V jižní a východní části se potom vyskytují rozsáhlé smíšené lesy. Běloruskem protéká několik velkých řek, například zde pramení Dněpr.