Bělorusko

Historie v kostce

Území Běloruska náleželo v minulosti k několika různým státním útvarům. První státní celek tvořilo Bělorusko společně s Litevským knížectvím, následně pak s Polskem. Poté přišla represivní okupace Ruskem, aby následně Bělorusko (nebo alespoň jeho západní část) byly součástí Polska.

Po historicky krátké, ale pro národ a zemi devastující nadvládě Německa za 2. světové války (vypáleny byly stovky vesnic a vyhlazena třetina obyvatel Běloruska), se Bělorusko stalo součástí Sovětského svazu. Prakticky poprvé v historii získalo Bělorusko samostatnost až po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Politické a ekonomické vazby na Rusko jsou však stále velmi silné, Bělorusko spolu s Kazachstánem tvoří s Ruskem celní unii. Mezi těmito státy je potom zaveden i volný pohyb obyvatel, což se však netýká turistů.

Jihovýchodní část Běloruska (v okolí města Gomel), byla v roce 1986 velmi silně zasažena černobylskou havárií, více než samotná Ukrajina, kde se elektrárna nachází. Některé celé oblasti byly vysídleny a dodnes je do těchto oblastí povolován vstup pouze na zvláštní povolení.

Lidé

Většinovou národností jsou Bělorusové (81 %), kteří se však velmi silně mísí s druhou nejvíce zastoupenou skupinou, kterou jsou Rusové (11 %), na západě pak Poláci (4 %) a na jihu Ukrajinci (2,5 %). V minulosti tvořili významnou skupinu obyvatel židé, přičemž v Bělorusku existovala celá židovská města.

Na první pohled mohou Bělorusové působit odtažitým až nepřátelským dojmem, pokud však s nimi navážete bližší kontakt (tj. umíte rusky nebo náhodou najdete někoho, kdo hovoří anglicky), jsou Bělorusové velmi přátelští, velmi pohostinní a příliš dlouho neváhají, aby vás pozvali k sobě domů. Na falešné americké úsměvy a rozverné „how are you“ na ulici ale raději zapomeňte.

Svátky

Bělorusko je převážně pravoslavná země, proto z náboženských svátků jsou nejvýznamnějším svátkem Velikonoce, zatímco Vánoce nejsou tak významné. Budete-li chtít Bělorusko navštívit k oslavě Velikonoc nebo Vánoc, je třeba si uvědomit, že pravoslavné svátky vycházejí ze starého kalendáře, tj. svátky jsou o cca 2 týdny později. Velikonoce jsou zajímavé zejména svěcením „paschy“ (většinou něco na způsob mazance a vejce v košíku) a celonočními mšemi v pravoslavných chrámech.

Z nenáboženských svátků je nejvýznamnější Nový rok. Města jsou krásně vyzdobena obrovskými novoročními jolkami a vše je nádherně osvětleno neony. Novoroční oslavy začínají oficiálně až o půlnoci (loučení se starým rokem se moc nepraktikuje), kdy lidé vyjdou do ulic a slaví se až do rána.

Dalším významným svátkem jsou oslavy vítězství nad fašistickým Německem, které se slaví 9. května. Tento svátek se bere velmi vážně a ve městech jsou organizovány obrovské průvody a oslavy, které určitě stojí za navštívení. Roli zde hraje již dříve zmíněný fakt, že za druhé světové války padla třetina obyvatelstva Běloruska a téměř všechna větší města byla zničena.

Den žen – 8. března – je rovněž velmi populární. Po městě jezdí nazdobená auta a všichni muži nosí svým ženám a kolegyním květiny.

Kultura

Tradiční běloruská kultura byla za sovětské éry značně poničena. V poslední době se snaží starou běloruskou kulturu oživit například ve skanzenu Dudutki (cca 30 km jižně od Minsku), kde jsou hezké ukázky tradičních běloruských řemesel a staré kultury.

V sovětském duchu, kterým je novodobá kultura v Bělorusku velmi slině ovlivněna, jsou preferovány vojenské tradice a kult vítězství ve 2. světové válce. Téměř v každém větším městě tak najdete nějaký tank na náměstí nebo rovnou muzeum vojenské techniky. I když technika v těchto vojenských muzeích není v úplně nejlepším stavu a občas připomíná spíše vrakoviště, pro vojenské nadšence to bude určitě zajímavá návštěva.

Zajímavá v tomto směru je například Brestská pevnost (Brestskaya kreposť) nebo Linia Stalina, která leží asi 40 km západně od Minsku a je postavena na předválečné hranici Sovětského svazu a Polska.

Jazyk

Bělorusko má dva úřední jazyky: běloruštinu a ruštinu. Prakticky všichni lidé však mluví pouze rusky a běloruštinu, která byla v minulosti silně potlačována, se učí ve škole jako druhý jazyk. V rádiu nebo v televizi můžete občas narazit na nějaké běloruské vysílání, ale je to spíše výjimka. Ačkoli běloruštinou lidé v Bělorusku téměř nehovoří, rozumí jí, což je pro případné nerusky hovořící cestovatele z Čech docela výhoda, neboť běloruština je mnohem blíže češtině, než třeba ruština nebo ukrajinština. Spousta slov je tak velmi podobná a je velká pravděpodobnost, že vám budou lidé rozumět, když na ně promluvíte jednoduchou češtinou.

S angličtinou pochodíte mnohem hůře. Anglicky hovoří jen malá část obyvatel, a to většinou mladí lidé ve velkých městech, na venkově s tím raději vůbec nepočítejte.

Turismus

Do Běloruska přijíždí poměrně málo turistů. Tomu odpovídá i úroveň infrastruktury a služeb. Hotelů není mnoho a jejich úroveň se dost liší. Najdete hotely luxusní i velmi prosté. Cenová úroveň za dvoulůžkový pokoj se pohybuje někde kolem 1.000–1.500 Kč. Ve městech a turistických oblastech lze najít i soukromý pronájem apartmánů. Nabídka ubytovacích služeb se v poslední době hodně rozrůstá a zlepšuje.

Bělorusko je ideální pro poznávání východních zemí, jejich kultury a lidí. V porovnání s Ruskem je země mnohem klidnější a podstatně bezpečnější.

Geografie

Bělorusko je nížinatá země, která je zhruba 3x větší než ČR, ale se zhruba stejným počtem obyvatel. Většina obyvatel žije ve městech, vesnic na venkově je málo. Největší část země, zejména na západě a v centrální části, je zemědělská. Velkou plochu tam zabírají pole. V jižní a východní části se potom vyskytují rozsáhlé smíšené lesy. Běloruskem protéká několik velkých řek, například zde pramení Dněpr.

Běloruský rubl

Běloruský rubl = 100 kopějek. V roce 2016 došlo k denominaci měny, kdy 1 nový rubl znamenal 10.000 starých rublů.

K výměně peněz využívejte pouze oficiální směnárny, abyste neobrželi právě předdenominační rubl. U mincí se vždy jedná o nové rubly, u bankovek s nominální hodnotou nad 1.000 rublů jde zcela určitě o staré rubly. Opatrně s bankovkami v hodnotách 50, 100, 200 a 500 rublů, které jsou jak ve staré tak i nové sérii.

Směnárny a platba kartou

Směnáren je ve městech podstatně méně než u nás a prakticky všechny jsou státní nebo patří nějaké oficiální bance. I u pouličních směnáren nebo na tržištích je proto nulová pravděpodobnost, že by vás někdo okradl. Jinak měnit peníze lze i v klasických bankách, jenom se připravte na delší čekání, jelikož Bělorusové stále vyřizují skoro vše na pobočkách. V oficiálních velkých obchodech musíte platit v rublech, ale v soukromých obchůdcích či na trhu můžete zkusit i dolary nebo eura. Oficiálně se sice platí v rublech a transakce v cizích měnách jsou zakázány, takže obchodníci mohou být nedůvěřiví, ale Bělorusové své měně nevěří a stejně většinu utržených peněz převádějí na eura či dolary.

Platby kartou jsou samozřejmé ve větších obchodech, samoobsluhách a u benzínových pump. Karty akceptuje i většina restaurací a hotelů. Bezhotovostní platby jsou státem dokonce podporovány.

Kolik co stojí

Ubytování je v Bělorusku přibližně stejně drahé jako u nás, tj. počítejte cca 1.000–1.500 Kč za dvoulůžkový pokoj. Samozřejmě záleží na místě, kde chcete nocovat. Potraviny v obchodech a na tržištích jsou přibližně stejně drahé jako u nás, možná mírně levnější.

Co je dražší, jsou restaurace. Ve srovnání s ČR je restaurací poměrně málo a ceny jsou vyšší. Samozřejmě opět záleží na kvalitě, ale v dobře vypadající restauraci se najíte zhruba za 200 Kč na osobu (polévka, hlavní jídlo a nápoj). Výrazně dražší je pivo, zvlášť když si budete chtít dát v restauraci nějaké české, které se tam dá občas najít.

Naopak výrazně levnější je doprava, a to včetně taxíků.

Spropitné a smlouvání

Spropitné je očekáváno v restauracích, a to ve výši zhruba 10 %. Smlouvání moc nefunguje a v Bělorusku na ně nejsou zvyklí, a to ani na tržištích, která jsou velká a hodně oblíbená.

Jak ušetřit

Na ubytování je možné něco ušetřit, pokud najdete ubytování v soukromí. Ve větších městech existují byty (apartmány), které obyvatelé pronajímají turistům o něco levněji, než jsou hotely. Najdete je i na přes běžné portály jako je například booking.com.

Na cesty po Bělorusku lze využít tzv. maršrutky. Jedná se o soukromé minibusy, které jezdí po městě i mezi městy a jsou rychlejší a levnější než například vlaky.

U jídla lze velmi dobře ušetřit, pokud najdete nějakou jídelnu, která je určena hlavně pro denní stravování místních. Hledejte nápis „stolovaya“, přičemž je spíše najdete mimo úplná centra měst. Odměnou je pak solidní oběd za cca 50 Kč na osobu.

Denní rozpočet

Nízkorozpočtový cestovatel

Při využití levých hostelů, místní dopravy autobusy nebo vlaky a stravování v jídelnách počítejte s rozpočtem cca 1.000 Kč za osobu/den.

Zlatá střední cesta

Při ubytování v menších hotýlcích, stravování v místních restauracích a doprava po městě taxíky nebo mezi městy vlakem počítejte s rozpočtem kolem 1.500 Kč na osobu/den.

Luxusní varianta

I v Bělorusku, zejména pak v Minsku, existují drahé i hodně drahé hotely či resorty (nazývané agrousadby) a restaurace a můžete si půjčit i luxusní auto. V takovém případě může být váš denní rozpočet i v řádu několika tisíc za osobu a den.

Jak do Běloruska

Nejrychlejší cesta do Běloruska je přímým leteckým spojením z Prahy do Minsku (zajišťuje Belavia). Do jiného města se prakticky letecky nedostanete, pokud nemáte soukromé letadlo. Na cestovatele přivyklé lowcostům je cena dost odrazující, kdy nejlevnější zpáteční lety začínají těsně pod 5.000 Kč.

Další variantou je autobus nebo vlak. Jsou o něco levnější a výhodou je, že nemusíte hned přímo do Minsku, ale můžete se zastavit třeba už na hranicích v Brestu nebo Grodnu. Zajímavou kombinací letadla a autobusu pak může být let do Vilniusu a odtud autobusem do Běloruska.

Vlastní automobil je asi nejlepší variantou, jak se dostat do Běloruska a dále i cestovat po Bělorusku, a to zejména z toho důvodu, že Bělorusko má dobrou síť relativně kvalitních silnic (naše cesty jsou často v horším stavu), provoz je plynulý a bezpečný a hlavně benzin stojí v přepočtu necelých 15 Kč.

Cesta z Prahy na Běloruské hranice (Brest) tvá asi 10 hodin. Přechod hranic je z hlediska času asi největší loterie. Můžete být do hodiny pryč, ale v letní sezoně jsem tam stáli 8 hodin. Při přejezdu hranic vlastním autem je třeba použít červený koridor a auto přihlásit v celní deklaraci (bezplatně, pouze se 2x vyplní 1 krátká bumážka; mějte s sebou kopii pasu a malého technického průkazu, tím vše zrychlíte).

Jak se nejlépe dopravovat

Nejlepší a nejjednodušší doprava je vlastním autem. Dobře ale funguje i veřejná doprava, především ta železniční. Vozové parky jsou sice zastaralé, ale tomu odpovídají i ceny. Autobusem či vlakem projedete celé Bělorusko doslova za pár korun.

Autem

Jezdí se vpravo stejně jako v ČR, předpisy jsou prakticky stejné. Za volantem je nulová tolerance k alkoholu, což přispívá k tomu, že doprava v Bělorusku je poměrně bezpečná. Tresty za alkohol jsou odebrání ŘP (neplatí pro cizince), takže opilý prakticky nikdo nejezdí. Hustota dopravy, zejména mezi městy, je poměrně nízká. Na delších trasách měří rychlost, ale pokuty jsou pro nás spíš symbolické.

Pozor na placené dálnice. Za projetí placeného úseku bez zaplacení jsou pokuty výrazně vyšší, a to 100 eur za jedno narušení. Cizinci (mimo aut Ruské federace a Kazachstánu) musí jezdit buď po neplacených silnicích (což je třeba při cestě do Minsku skoro nemožné), nebo platit elektronické mýtné jako u nás kamiony. Smlouvu a pronájem „krabičky“ vyřídíte na benzinkách Belorusneft (zelené), které jsou označeny logem BelToll. Platí se pak podle toho, kolik km po placených dálnicích projedete. Při výjezdu z Běloruska by vám měli zůstatek vrátit.

Půjčení auta

Půjčení auta vychází nejlevněji na letišti v Minsku. V ostatních městech je půjčení auta výrazně dražší. Vlastní ježdění je poměrně bez problémů, provoz není hustý a silnice jsou rovné a široké. Řidiči nejsou tak ohleduplní jako v Evropě, ale horší než u nás to rozhodně není.

Vlakem

Vlaky jsou využívány hojně zejména mezi vzdálenějšími městy. Často je třeba si rezervovat místa a koupit jízdenku dopředu. Dá se to buď na nádraží, nebo i prostřednictvím internetu na poezd.rw.by.

Autobusem

Klasické velké autobusy jezdí jen do velkých měst a není na ně příliš spolehnutí, je určitě lepší využít vlak. Naopak do menších měst a vesnic zajíždějí levnější maršrutky (minibusy pro cca 15 lidí), které jezdí jak po městě, tak i mezi městy. Odjezdy jsou z autobusových i vlakových nádraží.

Městská doprava

Veřejná doprava funguje dobře a spolehlivě. Spoje jsou časté a nejsou ani příliš drahé. Zejména po městě je doprava bezproblémová a levná. Jedna jízda maršrutkou vychází asi na 10 Kč. Městské maršrutky jsou označeny čísly jako autobusy a jezdí po jejich trase. Zastavují na zastávkách autobusů, pouze je třeba na ně mávnout a stejně tak říct řidiči, kdy chcete zastavit. Platí se přímo řidiči. Autobusy MHD jsou levnější (1 jízda cca 6 Kč), ale pomalejší. Platí se po nástupu průvodčímu, který je v každém voze.

Běloruská kuchyně

Běloruská kuchyně je postavena zejména na bramborách, případně salátech. Počítejte s tím, že v každém druhém jídle bude buď kopr, nebo smetana, případně oboje.

V Bělorusku mají velký výběr velmi dobrých tradičních polévek. Kromě i u nás běžných různých vývarů určitě vyzkoušejte místní polévky:

• Boršč – mají 2 druhy – klasický červený z řepy nebo bílý ze zelí,
• soljanka – silný masný vývar z několika druhů masa, podává se se smetanou,
• šči – polévka ze šťovíku,
• ucha – rybí polévka,
• rossolnik – polévka z kyselých okurek,
• cholodnik – letní studená velmi osvěžující polévka z červené řepy, okurky a kopru.

Z hlavních jídel pak určitě vyzkoušejte běloruské národní jídlo „draniki“, což je něco na způsob našich bramboráků, pouze méně kořeněné. Často se podávají zapečené s masem nebo houbami a se smetanou v zapékacím hrnečku.

Celkově je kuchyně hodně ovlivněna ruskou a ukrajinskou kuchyní, ale v poslední době se stále více objevují i další typy, takže není problém narazit na italskou nebo mexickou restauraci.

K pití doporučujeme vyzkoušet kvas, což je nealkoholický nápoj z kvašeného chleba.

A pokud chcete alkohol, tak zkuste běloruskou vodku. V obchodě jsou jí snad tisíce druhů a je levná, což ale neznamená, že je špatná. Prakticky všechny se vyrovnají kvalitou prémiovým značkám jako Finlandia nebo Absolut.

A jako dezert si nezapomeňte koupit zmrzlinu. V Bělorusku totiž mají ještě stále opravdovou kvalitní smetanovou zmrzlinu, kterou už u nás v obchodech nenajdete.

Jak se stravovat jako místní

Místní se stravují zejména doma. Do restaurací se chodí spíše výjimečně na slavnostní příležitosti. K levnějším variantám, kde můžete stolovat jako místní, patří již zmíněné jídelny (stolovaya).

Obvyklé ceny v restauracích

Ceny v běžných restauracích jsou o něco dražší než u nás. Výrazně to poznáte hlavně u piva, které stojí i dvojnásobek toho, co u nás. Celkově tak jedno hlavní jídlo vychází na 100– 200 Kč podle typu restaurace a jídla.

Rybaření

V Bělorusku je velké množství vodních toků a větších či menších jezírek, kde je možné rybařit. Nejde-li o soukromý pozemek, kde je to zakázáno cedulí, není potřeba žádné povolení.

Saunování

V Bělorusku velmi populární. Zcela ideální je, když se vám podaří si s někým domluvit pronájem chaty (dači) se saunou (baňa). V poslední době se objevuje stále více zařízení, které nabízí ubytování v přírodě (často se jedná o nějakou farmu nebo zrekonstruovaný bývalý pionýrský tábor), kde můžete na ohni péct tradiční šašliky a potom vyzkoušet právě ruskou baňu. Nezapomeňte si k tomu objednat i březové nebo dubové větvičky (věnik), kterými se budete plácat po celém těle. Je to příjemně osvěžující. Některá zařízení nabízí i služby člověka, který se o vás větvičkami „postará“.

Zdraví

V Bělorusku panují velmi podobné klimatické podmínky jako u nás, žádné exotické nemoci tak nehrozí. Přestože je běloruské zdravotnictví po odborné stránce na evropské úrovni, tak se návštěvu zdravotnického zařízení snažte z programu vynechat. Podmínky v nemocnicích a úroveň péče totiž rozhodně na evropské úrovni nejsou.

Sami Bělorusové nedoporučují pít vodu přímo z vodovodu, ale raději převařit. My jsme pili a problém jsme neměli.

V jihovýchodní části země se raději poraďte, než se vydáte někam na výlet do lesů. Jde o oblast, která byla silně zasažena černobylskou katastrofou, a některá místa ještě nemusí být zcela bezpečná.

Kriminalita

Jako prakticky každá totalitní země je Bělorusko téměř bez projevů kriminality. Krádeže jsou spíše výjimečné, loupeže pak téměř neexistují, o kapsářství jsme ani neslyšeli, natož abychom ho zažili.

Riziko katastrof

Z katastrof hrozí snad jen přemnožení komárů, které jsme jednou zažili v takové míře, že nebylo možné vyjít na ulici ve městě (ale to bylo opravdu jen jednou z našich 10 návštěv).

V zimě je třeba počítat s možností silného sněžení a mrazů až -25 °C.

Důležité kontakty

• 101 – hasiči
• 102 – policie
• 103 - ambulace

Vízum

Nově od roku 2017 mohou občané Evropské Unie vstoupit na území Běloruska bez nutnosti víz, a to pouze skrze mezinárodní letiště v Minsku s plánovanou dobou pobytu maximálně 5 dní.

Při pobytu do 30 dnů platí pro občany ČR zjednodušený režim, kdy není vyžadováno pozvání. U pobytů nad 30 dnů již budete pozvání potřebovat. Vízum celkem bez problémů vystaví Běloruské velvyslanectví v Praze – Troji za poplatek 60 eur. Vízum nepotřebujete, vstupujete-li přes oficiální hraniční přechod na území Bělověžského národního parku a váš pobyt nepřesáhne 3 dny.

Další dokumenty

Již při žádosti o vízum musíte předložit potvrzení o zdravotním pojištění.

Pokud nebudete bydlet v hotelech, kde tuto povinnost vyřídí za vás, ale v soukromí, je třeba, aby vás ubytovatel do 5 dnů přihlásit na cizinecké policii, jinak hrozí pokuta nebo dokonce deportace. S úředníky, policisty, pohraničníky a celníky většinou není radno žertovat. Jsou to důležité funkce a službu vlasti berou hodně vážně.

Očkování

Žádné speciální není vyžadováno.

Celní předpisy

Při cestě osobním autem musíte udělat celní deklaraci na dočasný vjezd. Potom pozor, chcete-li auto půjčit nějakému Bělorusovi. Pokud nebudete v autě spolu s ním, existuje malé, ale přece jen určité nebezpečí, že vám auto mohou zabavit.

Celní předpisy dále umožňují dovézt do země 3 litry alkoholických nápojů na člověka, přičemž je jedno, jestli půjde o pivo nebo třeba absint.