Průvodce státem
Bhútán
Hledáš místa, která navštívit, kolik peněz si s sebou vzít, čím se dopravovat nebo co ochutnat?
Projdi si průvodce, který ti na všechny otázky odpoví
1 osoba
Dospělý věk 25+
- +
Junior věk 12-24
- +
Dítě věk 2-11
- +
Kojenec 1-23 měsíců
- +
Preferovaný dopravce
0 vybraných zrušit výběr Potvrdit
Zavřít boční panel

Kultura a lidé v Bhútánu

Historie v kostce

Dávná minulost této bájné země zůstane zřejmě zahalena rouškou tajemství, protože vzácné a nenahraditelné dokumenty byly časem zničeny kvůli početným požárům a zemětřesením.

První osídlení na území Bhútánu se objevují už v období 2.000 let př. n. l. Území bylo známé pod různými názvy. Současný název Bhútán znamená mýtus nebo tajemství. Příchod tibetského buddhismu se datuje do 8. století našeho letopočtu návštěvou učence Padmasambhavu (nazýván je též i guru Rimpoche) v roce 747. Odteď náboženství zaujímá dominantní úlohu při tvorbě sociálního, politického, hospodářského a kulturního rozvoje státu.

Zemi sjednotil v 17. století Shabdrung Ngawang Namgyal, vůdce budhistické školy Drukpa Kargyu. Ve druhé polovině 17. století byla jednota Bhútánu ohrožena vnitřními rozpory, občanskými válkami a také hrozbou z Tibetu. 

Korunovace krále Ugyen Wangchucka (1907–1926) 17. prosince 1907 znamenala založení Bhútánského království. Po dobu vlády druhého krále Jigme Wangchucka (1926–1952) země začala s pozvolnou modernizací. Třetí král Jigme Dorji Wangchuck (1952–1972) zahájil politické, sociální a ekonomické reformy – ustanovil parlament, nejvyšší soud, královskou poradní radu a reformoval vládní systém. Po dobu jeho vlády se Bhútán stal členem OSN. Čtvrtý král Jigme Singye Wangchuck (1972–2006) své úsilí věnoval dlouhodobé transformaci země na moderní společnost, demokratizaci a postupný přechod na konstituční monarchii a inicioval přijetí nové ústavy. V prosinci 2006 přenechal trůn synovi Jigme Khesar Namgyel Wangchuckovi. První demokratické parlamentní volby se uskutečnily v březnu 2008 a nová ústava byla ratifikována králem v červenci 2008.

První průmyslové závody tu začaly vznikat až v 70. letech 20. století. Jde především o podniky se zaměřením na zpracování textilu, ovoce, cementárenství a výrobu vodní energie. Díky lesnímu bohatství hraje v Bhútánu významnou úlohu také těžba a zpracování dřeva. Dlouhou tradici mají též umělecká řemesla. Zatím malou, ale stále významnější úlohu, hraje turismus.

Lidé

Původní obyvatelé, Tibeťané, kteří přišli na území Bhútánu v 9. století, se nazývají Ngalop (dnes často označováni jako Bhútánci). Ngalop reprezentují původní tibetskou kulturu a buddhismus tvořící dominantní prvek současného moderního Bhútánu. Ngalop (neboli Bhútánci) dnes tvoří 60 %. Dalšími jsou tibetští Lhopa. Ostatní obyvatelstvo je tvořeno kmeny Gurungů a Ásamů ( 10–15 %). Také tu žije kočovné etnikum zdržující se převážně na severu.

V hlavním městě Thimphu má svoje bydliště až sedmina národa. Ostatní žijí převážně v menších vesnicích (častokrát izolovaných) v rozvětvených rodinách. Síla a soudržnost komunity je víc než důležitá. Průměrná délka života tohoto hrdého národa je 66 let.

Bhútánců je 14x méně než Čechů.

Svátky

Celkem 20 státních svátků se odvíjí od výročí smrti či narození významných osobností z historie. Mnohé též vycházejí z budhistického vyznání a vypočítávají se na základě lunárního kalendáře. Jedná se o pohyblivé svátky. Za všechny jmenujme Den národa, který se koná 17. 12., Svátek svěcení vody 23. 9., Buddhova parinirvána (smrt) v červenci, slavení nového roku (tzv. Losar) zpravidla v únoru a Den obětování jídla 10. 1.

Nejpopulárnějším je však festival Tsechu, jehož oslavy se obměňují podle města, v němž se právě koná. Prostřednictvím tanečního dramatu se tu prezentuje bohatá tradice podávající se ústně, která v sobě nese hodnoty bhútánské kultury, mytologie a duchovního přesvědčení. Pro místní obyvatele má hluboký náboženský význam.

Festival Tsechu

Bhútánci věří, že sledováním těchto mystických tanců je možné dosáhnout osvícení. Je místem, kde hromadí své náboženské zásluhy, jsou očišťováni od negativní karmy a dostávají požehnání. Taktéž je příležitostí sociálního sdružování se, posilňování pouta a jednotnosti. Pro více informací se podívejte se na kingdomofbutan.com.

Obchody a restaurace bývají otevřené denně (i přes víkend) od 8:00 do 20:00 hodin. O víkendech se konají místní trhy.

Kultura

Kultura Bhútánu je do velké míry ovlivněna hlavním náboženstvím, kterým je buddhismus. Vliv buddhismu je viditelný v každodenním životě bhútánského národa. Země je plná klášterů a neexistuje pohled, v němž by se nevyskytovala stúpa, modlitební mlýnek nebo vlajky třepotající se ve větru. Udržení a uchování kultury ve své čistotě bylo vždy jedním z nejvyšších cílů národa a zároveň jedním ze čtyř základních pilířů filozofie hrubého národního štěstí. Tím je zabezpečeno rovnoměrné rozdělení prosperity ve společnosti, zachování kulturních tradicí, ochrana životního prostředí a zodpovědná vláda.

Bhútán buddhismus

Země jako první na světě vyčlenila kouření cigaret mimo zákon (i přesto, že je to turistům v okolí hotelů tolerováno). Také se nepoužívají igelitky nebo je zakázáno žebrání. Architektura nových staveb je předepsaná a musí být v souladu s tradicí. Vláda také schválila zákon, podle něhož se musí zachovat minimálně 60 % lesního porostu (ve skutečnosti dnes les pokrývá až 70 % rozlohy Bhútánu).

Lidé tu mají velmi blízký vztah ke své zemi a přírodu velmi ctí. Při příležitosti narození nového prince 5. 2. 2016 bylo na jeho počest v okolí hlavního města Thimphu vysazeno 108.000 stromů. Bhútán se těž zavázal, že bude roku 2020 100% organickou krajinou.

Jeden z nejvýraznějších kulturních rysů krajiny je národní oděv, který tu nosí každý. Pro ženy je to zavinovací sukně zvaná kira spolu se slušivým kabátkem toengo a pro muže gho, přes nějž je přehozený šál gabney. Jeho barva určuje postavení daného muže ve společnosti. Žlutý může nosit jen král a nejvyšší duchovní představitel.

Bhútánská žena

Mezi kulturní zvláštnosti v porovnání s okolními státy patří také rovnoprávnost pohlaví. Volba životního partnera je ponechána na mladých a není nijak předem dohodnuta. Rozvod je běžně akceptován, také nikdo neodsuzuje svobodné matky. Majetek tu dědí ženy.

Dítě nedostává jméno hned při narození, ale minimálně 3 dny po porodu. Pár se vydá do nejbližšího chrámu, kde mu jméno vylosuje jeden z mnichů. V Bhútánu se s výjimkou královské rodiny nepoužívá příjmení, ale vybírají se dvě jména, z nichž první je bezpohlavní a druhé určuje pohlaví dítěte. Bývají inspirována nebo odvozena od božstev. Poté může novorozeně vidět také nejbližší rodina a jiní, kteří ho vítají přinášením darů.

Mezi tradiční řemesla patří výroba dřevěného kuchyňského nádobí (shag-zo), dřevořezby, kovotepectví (gar-zo), výroba bronzových a kovových sošek, výroba tradičního papíru (de-zo), výrobky z bambusu a třtiny (tsha-zo), textílie nebo malba na bavlně či na hedvábí (thangka). Motivy čerpají z tibetského buddhismu, běžného života a přírody.

Jazyk

Národním jazykem Bhútánu je „dzongkha“, který se dlouhá léta používal především v tzv. dzongách (pevnostech, které sloužily jako administrativní centrum pro kláštery), odtud je odvozeno i jeho jméno. Jazyk vznik jako původní dialekt tibetštiny, proto je nazýván i „starou tibetštinou“. Je zastoupený 28 % (65 % jako druhý jazyk).

Další dva hlavní jazyky jsou tsanglakha/sharchop (mluví se s ním na východě) a lhotshamkha (mluví se s ním na jihu Bhútánu a má kořeny v nepálštině). Mniši čtou staré listiny, které jsou napsané v jazyce chhokey.

Bhútán je multilingvní země a mnohé izolované vesnice používají různé dialekty (himalájské, tibetské, barmské, nepálské). Celkem jich je až 19. V zemi se dá bez problémů dorozumět anglicky.

Minislovníček: 

  • Dobrý den – Kuzu zangpo la
  • Co je to? – Ani ga či mo?
  • Děkujeme – Kadrin čhe la
  • Kolik to stojí? – Ga dem či mo
  • Ne – Menn
  • Ano – In
  • Kde? – Gatey? 
  • Čaj – Dža
  • Voda – Ču
  • Mám rád Bhútán! – Nga Druk gai!
  • Miluji tě/Mám tě rád – Nga gi če lu ga 

Turismus

Zatím malou, ale stále významnější úlohu, hraje cestovní ruch. Hranice byly pro cizince otevřeny až roku 1974. Striktní izolace (geografická i ekonomická) tak byla uvolněna jen před několika desítkami let, díky tomu se Bhútánu podařilo zachovat jeho kulturní dědictví. Vláda se snaží o budování trvale udržitelného cestovního ruchu, který je nejen finančně únosný, ale také omezuje negativní dopad na kulturu a životní prostředí, které obvykle přináší masový turismus.

Proto Bhútán zastává turismus s tzv. „Vysokou hodnotou, ale nízkým dopadem“, což v praxi znamená, že se sem skutečně může vydat jen pár cestovatelů. Maximální počet akceptovaných turistů ročně je 150.000, po přkeročení této hranice se přestanou vydávat víza.

Podle vládního nařízení je nutné cestovat přes lokálního tour operátora nebo mezinárodního partnera, který zařizuje všechno od ubytování (minimálně tříhvězdičkové a schválené) přes stravu (snídaně, oběd, večeře). Licencovaného průvodce a transfer (kromě mezinárodních letenek).

V Bhútánu se jako turista může člověk pohybovat výlučně s průvodcem, kterého si objedná dopředu a dohodne si s ním i konkrétní trasu výletu. Vše se musí zaplatit předem. Až na základě platby jsou vám vystavena víza, o něž požádal lokální operátor. Volný pohyb po Bhútánu bez průvodce není možný a nezávislí cestovatelé nejsou do země vpuštěni.

Seznam všech oficiálních cestovních kanceláří naleznete na webu tourism.gov.bt

Geografie

Malá krajina s rozlohou 38.394 km2 je rozličná nejen co se týká kultury, ale vyniká také svým rozmanitým povrchem. Kvůli horám je Bhútán odjakživa poměrně izolovaný od ostatního světa, existovalo jen několik strategických horských průsmyků, kterými se dalo přejít z Tibetu do Assámu (Indie). I proto si Bhútán vysloužil přívlastek „horská pevnost Bohů“. Na jihu je možné najít nížinné monzunové deštné pralesy, na horách smíšené a jehličnaté lesy – borovice, jedle, duby a alpské louky až po ledovce a pásmo věčného sněhu. 70 % země pokrývají lesy.

  1. Alpská zóna (4.000 metrů a více) bez lesního porostu;
  2. Mírné pásmo (2.000 až 4.000 m) s jehličnatými a listnatými lesy;
  3. Subtropické pásmo (150 m do 2.000 m) s tropickou a subtropickou vegetací.

Bhútán má až 20 vrcholů vyšších než 7.000 metrů, na nichž ještě nikdy nespočinula lidská noha (protože tam sídlí bohové a ti nechtějí být rušeni). Striktně platí zákaz výstupu do výšek vyšších než 6.000 m n. m. nejvyšším vrcholem je Ganghar Puensum tyčící se do výšky 7.574 metrů, přičemž nejnižší bod krajiny, řeka Drangme Chhu, má je 97 m n. m.

Bhútán má až 10 národních parků a rezervací (4 NP, 1 přírodní rezervace a 5 sanktuárií = útočiště vzácných živočichů či rostlinných druhů). Bhútán se tak stal poslední ekologicky nerozrušenou zemí, kde žijí lidé. Najdete tu scenerie, které už v Himalájích neuvidíte.

Země je 2x menší než ČR.

Hory v Bhútánu

Tajemstvími opředené dračí království

Bhútán je poslední Šangri-lou. Ztracený ráj rozprostírající se mezi vrcholky majestátních Východních Himalájí se ukrývá mezi dvěma světovými velmocemi – Indií na jihu a Čínou na severu. Téměř 780.000 lidí tu žije v míru a souladu s panenskou přírodou chráněnou před chamtivými lidskými zájmy. S pokorou je možné sledovat úctu, s jakou domácí přistupují ke svým zvykům a tradicím. Právě díky tomu se jim podařilo dokonale uchovat jedinečnou kulturu. Jen zde měří národní bohatství hrubým domácím štěstím. Krajina přesycená spiritualitou a pokojem je poslední zemí, která úspěšně balancuje mezi tradicí minulosti a pokrokem budoucnosti. Jako by zůstala v čase.

Průvodce pro tebe napsal Markéta Trginová
Víza
Vízum za 40 $
Turistická víza vyřizuje bhútánská cestovní kancelář.
Další tipy před cestou
Hlavní sezóna
jaro a podzim
Nejltepleji a bez deště v březnu, dubnu, říjnu až prosinci.
Více o počasí
Letenky od
30 000 Kč
Je běžná cena letenky. Připočtěte navíc tučné povinné poplatky cestovce.
Akční nabídky
Avatar uživatele Markéta Trginová
Průvodce pro vás napsal
Poslední aktualizace před 8 měs
Navrhni úpravu