Průvodce městem
Chladná Bogotá
Hledáš místa, která navštívit, kolik peněz si s sebou vzít, čím se dopravovat nebo co ochutnat?
Projdi si průvodce, který ti na všechny otázky odpoví
1 osoba
Dospělý věk 25+
- +
Junior věk 12-24
- +
Dítě věk 2-11
- +
Kojenec 1-23 měsíců
- +
Preferovaný dopravce
0 vybraných zrušit výběr Potvrdit
Zavřít boční panel

Doprava v Bogotě

Jak se dostat do Bogoty

Letecky

V hlavním a největším městě je logicky také nejvýznamnější letiště El Dorado, které nabídne opravdu širokou škálu jak vnitrostátních, tak mezinárodních spojů. Přímé trasy do Evropy létají na všechna největší letiště, nejbližším nonstop spojem je linka Aviancy z Mnichova.

Obecně nejlevnější letenky do Bogoty seženete z Vídně kolem 14.500 Kč, většinou s přestupem v Amsterdamu, Paříži nebo USA. Z Prahy si připlatíte asi dvě tisícovky navíc.

Budete-li chtít vyrazit do jiných měst v Kolumbii, opět by vaší první volbou mělo být letadlo. Letecká doprava je tu na vysoké úrovni, jak co se bezpečnosti týká, tak i co do počtu frekvencí a spojů. Naopak pozemní infrastruktura je katastrofální a zatím ještě bez tunelů či mostů překonává vysoké vrcholy And, takže i ukrutně pomalá.

Nejlevnější vnitrostátní letenky nabízí lowcost aerolinky Viva Colombia a Wingo, nejvíce spojů pak velké nadnárodní koncerny – místní Avianca a chilsko-brazilský LATAM. Spoje do nejmenších měst pak zjišťuje státní SATENA nebo soukromá aerolinka EasyFly. Oproti Peru nebo Chile nejsou v Kolumbii žádné cenové úlevy pro místní obyvatelstvo, rezervovat letenky můžete bez obav případných doplatků „pro cizince“ na letišti. Vzhledem k horskému prostředí a často se měnícímu počasí vždy počítejte s možností delších zpoždění – vše plánujte s dostatečnou časovou rezervou!

Po zemi

Železnice v Kolumbii neexistuje, takže vyrazit můžete jen po silnici. Pravé meziměstské dálnice tu však taky neexistují, takže se připravte na strašně pomalou jízdu v záplavě ostatních aut, kamionů, po klikatých silnicích nahoru a dolů… Půjčení vlastního auta je bez problémů možné a ideální pro poznávání venkova v blízkém a relativně bezpečném okolí Bogoty. Doporučujeme jen velmi zdatným a řidičům s pevnými nervy.

Jakákoli dálková autobusová doprava je možná, místní společnosti obecně jezdí s velmi moderními a pohodlnými autobusy, ale vyplatí se opravdu jen do míst, kde není letiště. Jízdenky mezi většími městy jsou ve většině případů mnohem dražší než letenky a cesta zabere většinou celý den, oproti maximálně hodinovým přeletům.

Jak se dopravovat po Bogotě

Autobusem

Navzdory faktu, že Bogota má jen o 2 miliony obyvatel méně než celá Česká republika, není zde metro. Veškerou MHD zajišťují autobusy systému Transmilenio SITP. Použití je celkem jednoduché, systém se rozděluje na čtyři základny druhy autobusových linek:

  • Červené nebo červeno-žluté expresní autobusy „Troncales“: Jezdí výhradně ve vlastních pruzích, netrpí tak dopravními zácpami, přesto je často cesta docela pomalá. Na semaforech totiž nemají žádnou preferenci před ostatní dopravou a na velkých křižovatkách může docházet k delším zdržením. Stanice jsou vždy velké s turnikety a prodejnou jízdenek.
  • Modré autobusy „Urbano“: Městské autobusy, které jezdí po běžných ulicích, a tudíž dopravními zácpami. Nikdy nestaví ve velkých stanicích autobusů Troncales, ale jen u klasických zastávek, na nichž nelze koupit jízdenka. Pro tu vždy musíte poněkud nelogicky právě na stanici expresních linek.
  • Zelené autobusy „Alimentadoras“: Napájecí linky z okrajových čtvrtí, turista využije minimálně. I tady jízdenku nekoupíte na běžných zastávkách, ale jen na velkých stanicích expresních linek
  • Různobarevné dodávky v různém stadiu rozpadu označené jako „SITP Provisional“: Soukromé spoje, nejsnáze přirovnatelné k maršrutkám ve východní Evropě. Mají pevně danou trasu, ale zastaví kdekoli. Neplatí na nich karty (jízdenky) jako na výše zmíněných, platí se vždy u řidiče za jednu jízdu, obvykle mezi 1.200 a 2.000 pesos.
  • Vyhledávání tras (jen ve španělštině)

Obecně vzato jsou červené, červeno-žluté, modré a zelené autobusy moderní, klimatizované, jezdí často a spolehlivě. V ranních a odpoledních špičkách budou přesto narvané k prasknutí.

Jízdenky

Lístky se prodávají jen ve formě opakovatelně dobíjecích plastových kartiček a jsou k mání jen na stanicích expresních autobusů, vždy u prodejního okénka, automaty neexistují. Koupě však není složitá ani pro turistu nevládnoucího španělštinou. Stačí si koupit kartičku Tullave za 5.000 pesos („Nueva tarjeta Tullave, porfavor“), oněch pět tisíc už je na kartě předdobito, nelze koupit levnější základ. Na ní u pokladny necháte nahrát libovolnou další částku podle předpokládaného počtu jízd:

  • 2.300 pesos: 1 jízda expresní linkou, včetně přestupu, pokud se koná v rámci jedné stanice (neprocházíte dalším turniketem),
  • 2.100 pesos: 1 jízda modrým nebo zeleným autobusem,
  • Jednu kartičku může používat více osob, tj. pípnete si u turniketu, projdete, podáte další osobě, která si znovu pípne a projde,
  • Nelze koupit jízdenku u řidiče, v trafice, apod. Pouze v okénku na stanicích expresních busů.

Je tedy jasné, že pokud jste sám/sama a plánujete jet jen jednou, cesta vás bude stát přesně 5.000 pesos. Levnější základní kartičku Tullave prostě nekoupíte. Pokud si zkrátka u pokladny koupíte kartičku Tullave a řeknete, že chcete 1 jízdu („un viaje“) nebo 2 jízdy („dos viajes“), tak jako tak zaplatíte 5.000 pesos. Za tři jízdy už zaplatíte přesnou částku, 6.900 pesos: využijete celý přednabitý kredit ve formě 5.000 a doplatíte zbylých 1.900. Je to trochu složité, ale stále docela levné. Však 5.000 pesos je necelých 40 Kč.

Taxíkem

Malých žlutých taxíků jsou ve městě tisíce. Na hlavních silnicích i v těch nejméně očekávaných vedlejších uličkách, zkrátka naprosto všude. Jízda s nimi není o nic nebezpečnější než taxíkem v Praze i se všemi konsekvencemi. Pokud taxikář zjistí, že jste turista bez znalosti španělštiny, odveze vás sice na místo, ale samozřejmě si řekne vyšší cenu, než by řekl místnímu. Taxametry tu neexistují, je nutné vždy domluvit předem, ideálně ve španělštině. Základní poučka praví, že za 1 km jízdy + nástupní sazbu byste určitě neměli dát více než 3.000 pesos.

Alternativou k malým taxíkům je Uber, který funguje i v Bogotě.

Pěšky

Pohyb po vlastních nohách je v Bogotě snadný, chodníky široké, přechody se semafory přes hlavní silnice časté. Pokud je přechod bez semaforu, zapomeňte na přednost pro chodce. Přežije ten, kdo nejlépe prokličkuje mezi auty.

Nikdy nenoste okatě cenné věci, ani v relativně bezpečné Bogotě a už vůbec ne v historickém centru La Candelaría, kde se to kapsáři jen hemží. Vždy s sebou mějte jen nezbytnou hotovost, kreditní karty ideálně nechte na hotelu, protože je stejně neužijete.

Za tmy se budete bezpečně pohybovat jen v rezidenčních čtvrtích Usaquen, Chapinero a Teusaquillo. Skončíte-li v restauraci nebo v baru pozdě večer, do hotelu jeďte raději taxíkem nebo nejlépe Uberem, pokud bude k dispozici wifi.

Co tady objevíš?

Kolumbijské hlavní město bude pro většinu z vás nejspíše prvním kontaktem se zemí. Na místní letiště míří stovky letů z celého světa a také stovky navazujících linek do ostatních kolumbijských míst. Osmimilionová megapole působí na první pohled chladně a studeně, a to ať už díky vysoké nadmořské výšce (cca 2.500 m n. m.), nebo kvůli tak trochu neosobní architektuře a obrovské rozloze.

Dejte městu druhou šanci a odmění se vám historickým centrem s krásně barevnými domy, uchvacujícími výhledy z okolních kopců i mírnějším přechodem mezi „civilizovanou“ Evropou a živelnějším kolumbijským venkovem. Bogotá je totiž nejihoamericky chladná a trochu odtažitá, nikdo si vás tu nebude moc všímat a celkově samostatný pohyb po městě bude komfortnější než v jiných oblastech Kolumbie.

Bezpečnost

Jsme ve velkém jihoamerickém městě a otázka bezpečnosti nás tak určitě bude pálit na prvním místě. Bogotá v posledních 20 letech masivně investovala a v současnosti patří k nejbezpečnějším velkoměstům na celém kontinentu. Samozřejmě i tady jsou oblasti, kam by se turista rozhodně neměl pouštět – typicky se jedná o na první pohled chudší čtvrti se špinavými ulicemi a nízkými domky s plechovými střechami, většinou na kraji města. Obecně se také dá říct, že Bogotá severně od historického centra La Candelaría je výrazně bezpečnější než oblast jižně.

Každopádně je nutné si uvědomit, že riziko okradení je tu i přesto mnohonásobně vyšší než v evropských podmínkách (nenosit okatě nic cenného a nejlépe skrytě, nebránit se při přepadení). Stejně tak si den naplánujte ideálně tak, abyste do hotelu dorazili před setměním. I centrum La Candelaría je v noci na seznamu „no-go zón“.

Průvodce pro tebe napsal Kryštof Hájek
Připrav se na
1-2 dny
Na samotné město vám bude stačit málo, přímo v Bogotě toho zase tolik k vidění není.
Další tipy před cestou
Hlavní sezóna
Celoročně
Městskou turistiku neohrozí žádné roční období. Teploty i srážky jsou stabilní napříč rokem.
Více o počasí
Letenky od
14.500 Kč
Tolik běžně zaplatíte za letenku z Vídně, z Prahy okolo 18.500 Kč.
Akční nabídky
Průvodce pro vás napsal
Poslední aktualizace před 5 měs
Navrhni úpravu