Švédsko
Švédsko

Kultura a lidé ve Švédsku

Historie v kostce

Území Švédska bylo obýváno již v době bronzové, o čemž svědčí řada archeologických nálezů z celé země. Historici považují za vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod vedením krále jménem Erik VIII. (970–995). Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. V roce 1389 se tři státy Norsko, Dánsko a Švédsko sjednotily do jedné monarchie (tzv. Kalmarská unie). V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty.

Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I. Vasa, založil dědičnou monarchii a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa. 17. století bylo ve znamení rychlého rozmachu, který zařadil Švédsko mezi evropské velmoci. Tato pozice se však začala hroutit v 18. století, kdy carské Rusko bojovalo se státy severní Evropy ve velké severské válce, což vedlo až k oddělení východní poloviny Švédska, ze které vzniklo Finské velkoknížectví Ruska.

Novodobá historie Švédska je převážně pokojná. Poslední válkou byla výprava proti Norsku v roce 1814, po které vznikla Švédskem řízená unie s Norskem. Tato unie se rozpadla v roce 1905. Švédsko zůstalo neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie.

Lidé

Když se řekne Švéd, každý si představí chladného, vysokého a modrookého blondýna. Něco na tom bude. Švédové jsou chladnější než v jiných částech Evropy. Chce-li se člověk seznámit, musí téměř vždy udělat první krok. Když člověk najde švédské přátele, říká se, že jsou to pak známosti na celý život.

Jinak jsou Švédové velice slušní a příjemní lidé. Za všech okolností jsou zdvořilí, korektní a v nouzi ochotně pomohou, nakolik je to v jejich silách. Švédové hodně sportují. Fitka jsou od rána do večera plná. V parcích potkáte spoustu lidí, kteří si zlepšují kondici běháním nebo v zimě na běžkách.

Švédové alkohol pijí jenom o víkendech, o to však ve větším množství. Na víkendových akcích se pak dokážou celkem slušně odvázat. Skoro to vypadá jako by si kompenzovali jejich slušnou tvář, kterou ukazují během týdne.

Co je zajímavé, Švédi jsou mistři dokonalého stání ve frontách. Fronty jsou všude a nikomu nevadí v nich stát. Dokonce to vypadá, že si v nich stání užívají. 

Víte, který stát pije nejvíce kávy na světě v přepočtu na obyvatele? Jsou to Finové, ale hned na druhém místě Švédové. Švédská „fika“ (pauza na kávu) se koná několikrát denně. To samé platí o zmrzlině. Největšími konzumenty jsou Finové a druzí Švédové. Není neobvyklé potkat malé děti v 10 stupních lízat zmrzlinu.

Švédsko má asi o půl milionu obyvatel méně než ČR.

Svátky

Oslava slunovratu (midsommar švédsky nebo midsummer anglicky) je oslava nejdelšího dne v roce (slaví se vždy o víkendu mezi 19. a 26. červnem). Švédsko svou zeměpisnou polohou patří mezi země, které si neuvěřitelně váží léta a na Švédech to opravdu poznáte. Švédové milují přírodu, a proto je tento den jako stvořený pro oslavy, grilování, kempování a vlastně úplně vše, co se děje v létě a venku. Večer se poté midsommar promění v jednu velkou party.

Varborg – pálení čarodějnic ve Švédsku. Slaví se 30. dubna. Je v současnosti hlavně oslavou příchodu jara, definitivním rozloučením s dlouhou, tmavou a studenou zimou. Stejně jako u nás se ve Švédsku tradičně zapalují velké hranice, ovšem na mnoha místech a především v univerzitních městech propuká veselí už od časného rána. Magické kouzlo Valpuržiny noci dotváří výjimečné povolení konzumovat alkohol i na ulicích, v parcích a jiných veřejných prostranstvích, aniž byste riskovali jinak vcelku vysoké pokuty.

Svatá Lucie – tento svátek připadá na 13. prosince. Je to nejtemnější den roku, a tak Švédové slaví, příchod slunce. Od 14. prosince se den odpoledne již prodlužuje (pouze však odpoledne, nejkratší den spadá na 21. prosince). Lucii slaví Švédi rádi a hromadně – hlavně ve školách, mateřských školkách, ale nezřídka i v zaměstnání. Na mnoha místech probíhá hlasování, v němž se volí lokální představitelka Lucie, která povede slavnostní průvod.

Průvod tvoří nejčastěji děti nebo dívky oblečené do dlouhých bílých košil. Každý účastník nese v sepjatých rukou před sebou hořící svíčku, v čele pak kráčí nejhezčí dívka ozdobená svítící korunou na hlavě a rudou šerpou kolem pasu (v poslední době naštěstí byly voskové svíčky v korunách nahrazeny svíčkami elektrickými).

Za svůj zpěv dostávají obvykle drobné dárky, většinou v podobě různých pochutin, často pak následuje menší hostina nebo se alespoň podávají perníčky (pepparkakor), speciální pečivo z kynutého těsta (lussekatter) a glögg – silné svařené víno s kořením, rozinkami a mandlemi. Na mnoha místech ve Švédsku se v tento den pořádají vánoční koncerty a soupeří se, kdo bude mít nejpočetnější průvod.

Vasaloppet (Vasův běh) – nejslavnější závod na běžkách na celém světě. Běží se na památku útěku švédského šlechtice, budoucího krále Gustava Vasy, který utíkal před dánským králem Kristiánem II. Dánským v roce 1520 ze Sälenu do Mory. Běh se koná každou první neděli v březnu v provincii Dalarna. Jeho délka činí 90 kilometrů a účastní se ho téměř 16.000 lyžařů.

Den skořicového šneka – (Kanelbullens dag). Švédové jsou blázni do sladkostí. V množství kaváren se dají pořídit všemožné pamlsky. Nejoblíbenější je bezpochyby skořicový šnek, kterého Švédi natolik milují, že mu věnovali dokonce jeden den v roce, kdy slaví jeho výjimečnou chuť. Jestli máte chuť ochutnat „kannelbulle“, přijeďte do Švédska 4. října.

Brännbollsyran – jedná se o velký festival typicky severského sportu brännboll, což je obdoba baseballu. Hlavní rozdíl je, že si míč nadhazuje odpalovač sám. Akce se koná vždy první víkend v červnu v univerzitním městě Umeå. Turnaje se účastní pár profesionálních týmů, nejde tolik o to vyhrát, ale spíš zúčastnit se, užít si co nejvíce legrace a vypít co nejvíce alkoholu. Většina týmů se převleče do různých kostýmů a hra tak vypadá více jako maškarní. Akce bývá taky považována za nejlepší studentskou akci v celé Skandinávii.

Kultura

Starší švédská kultura se týká zejména architektury, sochařství a literatury. Na území Švédska se nachází řada zajímavých staveb, od románských až po moderní. Již z prehistorických dob pochází některé rytiny a sochy, za dob Vikingů se potom rozšířily i runové kameny. Ve Švédsku lze také v muzeích obdivovat řadu evropských uměleckých děl, která Švédové získali během četných válek. Dodnes mají v držení také nemálo českých uměleckých děl. Muzea jsou většinou zdarma, ale v některých případech se platí.

Modernější kultura se týká zejména 19. a 20. století, kdy vzkvétá literatura, hudba, drama, film i další kulturní oblasti. Za zmínku určitě stojí například spisovatelka Astrid Lindgren, režisér Ingmar Bergman, skupina Abba, duo Roxette či kapela Hammerfall.

V dnešní době má je Švédsko v popových hitparádách druhou nejúspěšnější zemí po USA. Zkuste si vygooglit „top Swedish music groups and singers“ a uvidíte. Důkazem je například soutěž Eurovision. Švédové jsou touto soutěží doslova posedlí. Jak u nás se sleduje hokej, tak ve Švédsku se prožívá tato soutěž. Přímě přenosy můžete i sledovat na velkoplošných obrazovkách ve větších městech.

Zajímavé je vnímání alkoholu ve Švédsku. Kvůli dřívější plné prohibici je i v dnešní době výrazně omezen prodej. Alkohol se dá zakoupit pouze v prodejně Systembolageta pouze pro osoby starší 20 let. Těchto prodejen naleznete v každém městě pouze několik. Některé kluby a bary si určují vlastní věkové hranice pro prodej a konzumaci alkoholu (taková hranice se může vyšplhat až na 30 let). V obyčejných supermarketech se prodává pouze alkohol do 3,5 %.

Zajímavá je také situace s tabákovými výrobky. Kouření je ve Švédsku zakázáno ve veřejně přístupných uzavřených prostorách: v restauracích, barech, hudebních klubech, pivnicích a podobně. Zapálit si můžete pouze na zahrádkách, jinak je nutné jít kouřit ven před restauraci. Proto se ujala místní specialita snus. Prakticky řečeno je to tabák, který „se cpe do pusy“.

Snus je totiž směs rozemletého a speciálně upraveného tabáku, který se podobá žvýkacímu. Ve Švédsku se tradičně vyrábí už od 18. století a najdete ho v trafikách v nenápadných kulatých plechových dózách. Snus pravidelně užívá více než 1 milion obyvatel Švédska. V roce 1994 přijala Evropská unie směrnici zakazující prodej tohoto tabákového výrobku. Švédsko je jedinou zemí, které se podařilo získat (nebo spíše vybojovat) výjimku, takže Švédi vesele žmoulají dál. Po roce 2005, kdy byl zaveden zákaz kouření v restauracích, prodej dokonce výrazně stoupl.

Jazyk 

Švédština je germánský jazyk, který je gramaticky pro laika něco mezi angličtinou a němčinou. Podobá se velmi norštině (podobně jako rozdíl mezi češtinou a slovenštinou) a trochu méně dánštině (podobně jako mezi češtinou a polštinou). Švédsky se také domluvíte ve Finsku, kde je švédština druhým úředním jazykem.

95 % Švédů však umí mluvit plynule anglicky, proto si se švédštinou vůbec nemusíte lámat hlavu. Důvodem, proč Švédové mluví tak výborně, je kvalitní výuka ve školách a chybějící dabing v televizi. Valná většina filmů je dostupná pouze s titulky. 

Minislovníček:

  • Hej – Ahoj, dobrý den
  • Hejdå – Na shledanou
  • Hur mår du? – Jak se máš?
  • Bra – Dobře
  • Ursäkta – S dovolením
  • Förlåt – Promiňte
  • Hur mycket kostar det? – Kolik to stojí?
  • Kan jag bjuda dig till fika? – Můžu tě pozvat na „fiku“ (na kávu/zákusek)
  • Kan jag vänligen ha en öl? – Mohl bych si prosím objednat jedno pivo?
  • Duär en otrolig snygg tjej/pojke – Jsi neuvěřitelně krásná dívka / krásný chlapec

Turismus 

Míra turismu je vysoká. Do Švédska jezdí hlavně němečtí turisté. Narazíte také i na turisty z celého světa. Turisté míří zejména za největšími lákadly, a to do Stockholmu a Laponska. Na horách už tolik turistů nenajdete. Tam potkáte zejména Švédy.

Geografie 

Rozloha země činí 449.964 km², Švédsko je 54. největší zemí světa, 5. v Evropě a největší v severní Evropě.

Švédsko se nachází na Skandinávském poloostrově v severní Evropě. Leží západně od Baltského moře a Botnického zálivu. V západní části odděluje Švédsko od Norska Skandinávské pohoří. Na jihu a na východě se nachází nížiny. Na západě je divočejší moře s velkými vlnami ideální k surfování. Na východě je naopak klidné moře vhodné ke koupání.

Chystáš se do Švédska?

Naplánuj svou cestu raz dva
Avatar uživatele
naposledy aktualizováno 01. 01. 2021

0 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.