Maledivy levnější než Řecko? S nadsázkou ano!
Cestopis z roku 2026 napsala AnetRoa
Napadlo mě to ve chvíli, kdy nám soused vyprávěl o své týdenní all-inclusive dovolené v Řecku za 35 000 Kč. Nás 14 dní na Maledivách vyšlo na 22 000 Kč na osobu - letenky a ubytování s plnou penzí. Samozřejmě vím, že i Řecko se dá jet low-cost, ale zpátky na začátek.
Při plánování letošní cesty mě opět lákala Asie, ale kvůli nestabilní situaci na Blízkém východě jsem raději sledovala Střední Ameriku ale průběžně kontrolovala i letenky na Srí Lanku nebo do Thajska. Pak se objevila akční nabídka od Air Arabia: Maledivy z Prahy za 15 000 Kč. Cena byla skvělá, ale říkala jsem si: Co tam budeme dva týdny dělat? Nebudeme se nudit? Nakonec byl program tak nabitý, že jsme ani nestihli všechno.
cestopis...
letadlo Air Arabia
Maledivy z letadla
Jak vybrat ten správný ostrov?
Po koupi letenek přichází zásadní dilema: Na který ostrov vyrazit? Kde je nejvíc aktivit, nejkrásnější podmořský svět a jak se tam rozumně dostat z letiště? Není lepší projít více ostrovů?
Rozhodla jsem se zůstat jen na jednom. Moje dcera je sice na cestování zvyklá, ale tentokrát s námi jel parťák, který mimo cestovky nikdy nikde nebyl. Měl trochu obavy, tak jsem chtěla pohodovější tempo s trochou odpočinku. Ostrov jsem vybírala podle cen, dostupnosti ubytování a infrastruktury. Zvítězil Ukulhas na Severním Ari Atolu, zhruba 75 km západně od Male. Ubytování vyšlo překvapivě levně – cca 7 000 Kč na osobu na 14 dní s plnou penzí.
Adrenalinová cesta na ostrov
V den odletu (3. srpna) jsme byli jako na trní. Počáteční zpoždění prvního letu nám dost zkrátilo už tak krátký dvouhodinový přestup v Šardžá (UAE), ale letištní personál nás naštěstí ihned po výstupu nasměroval ke správné odletové bráně. Po přistání v Male a pasové kontrole jsme zamířili dle instrukcí z ubytování k "MHD" stánku D11. Přepážka byla prázdná, protože další loď jela až ve čtyři odpoledne a je zbytečné, aby tam někdo jen tak stál. Využili jsme letištní Wi-Fi zdarma, dali majiteli vědět, kdy dorazíme a odpočívali jsme v hale po dlouhém letu.
Mezitím se zvedl vítr a zatáhlo se. Před čtvrtou jsme vyrazili opět k okénku D11, kde nás zástupce vyzvedl a odvedl do přístavu přímo k lodi, kde jsme zaplatili cestu (lze kartou i hotově). Kufry putovaly do podpalubí a pak to začalo – dvouhodinová jízda „smrti“.
Místo plánované hodiny jsme skákali po obřích vlnách v plné bouřce skoro dvě hodiny. Nárazy byly tak silné, že jsme nadskakovali ze sedaček, loď se nakláněla na bok a v zadní části lodi začali lidé zvracet. Snažila jsem se zachovat klid a usmívat se na vyděšenou Jindřišku, které z nárazů bolela záda, ale sama jsem se bála a už koukala, kde jsou záchranné vesty. Snažila jsem se přesvědčit ji i sebe, že je to normální, že jsou na to zvyklý a že kapitán moc dobře ví, co dělá. Přesto jsem se opravdu hrozně bála. Sledovala jsem posádku a když i jim ztuhnul úsměv na tváři, věděla jsem, že je zle. Cestu jsme nakonec zvládli, ale já se ještě hodinu po tom klepala a říkala si, že na tu loď mě už nikdo nedostane. Později jsem zjistila, že počasí bylo opravdu na poměry špatné, ale že se v tom běžně jezdí a pokud je hůře, tak dopravu většinou zruší a jede se až další den. Říkala jsem si, že kapitán byl zkušený a věděl kdy a za jakého počasí může jet, pak mi ale bylo řečeno, že loď už se také párkrát vyklopila. To jsem slyšet nechtěla...
První dojmy z Ukulhasu a ubytování
První dojem z ostrova ovlivnila únava i fakt, že Ukulhas byl zrovna dost „rozestavěný“. Jelikož je ostrov malý, staví se do výšky a mezi palmami trčely betonové skelety budoucích hotelů. V přístavu nás však vřele přivítal majitel ubytování, naložil kufry na kárku a odvezl nás do pokoje.
Ubytování bylo čisté a plně funkční (klimatizace, sprcha, denně láhev vody). Nábytek byl starší a v pokoji byla cítit vlhkost. Místní odsolenou vodu jsme sice zvládli bez žaludečních potíží, ale moc nám nechutnala, tak jsme kupovali balenou.
Bojovali jsme také s komáry a hrozbou horečky dengue. Klasický sprej nezabral (jen vytáhl ze spár ostatní spolubydlící hmyz), ale odpuzovač do zásuvky fungoval perfektně. Vše se dalo koupit přímo na ostrově, ale záleží na dovážce zboží lodí. Tak se nám stalo, že odpuzovač do zásuvky jsme sehnali až ve čtvrtém obchodě.
Život na ostrově, pláže a večerní setkání
Názor na ostrov se nám změnil hned první večer. Poté, co jsme se ubytovali, jsme vyrazili na procházku do přístavu, kde jsme objevili desítky obřích žraloků "chůviček" (nurse sharks) - žralok vouskatý, mezi kterými proplouvali rejnoci. Žraloci jsou tady už takhle naučení a připlouvají do přístavu každý večer. Rybáři je zde krmí zbytky ryb, takže žraloci připlouvají až ke břehu, jsou klidní a dají se i pohladit. V přístavu byla vidět i mláďata žraloka černocípého. Žralok černocípý i bílocípý se běžně vyskytuje v okolí ostrova u korálových útesů, ale k břehům a plážím nepřiplouvá, je velmi plachý.
žraloci vouskatí v přístavu
mládě žraloka černocípého
Co se týče pravidel a pláží:
- Oblečení: V ulicích se nechodí v plavkách a muži bez trička, ale běžné kraťasy a tílko jsou u žen naprosto v pořádku, stejně tak krátké šaty. Takže se zahalováním v ulicích si nemusíte vůbec lámat hlavu.
- Pláže: Ostrov lemuje Bikini Beach, kde se lze koupat v klasických plavkách. Pouze malá část je Public Beach, kde je vyžadováno zahalení. Pláže od sebe asi úplně nerozeznáte. My věděli, že public beach začíná od fotbalového hřiště, a jakmile jsme tam došli, byli na pláži i cedule s obrázky, kde bylo znázorněno, jaké oblečení do vody je akceptováno a jaké ne.
Bikini beach
Public beach
- Vybavení: Po pláži jsou zdarma k dispozici plastová lehátka, houpací sítě a dřevěné houpačky.
- Šnorchlování: Korálový útes obklopuje celý ostrov. Šnorchlovat se dá téměř všude, kromě severního a jižního cípu kvůli silným proudům (po ostrově jsou mapy, kde jsou tyto části znázorněné, ale žádní plavčíci ani značení vlajkami zde není – vše je na vlastní nebezpečí).
- Fauna na pevnině: Psy na ostrově nenajdete (jsou zakázaní), zato všude potkáte kočky, nad hlavou létají velcí netopýři - kaloni (živí se výhradně ovocem a nejsou nebezpeční) a modrožlutí papoušci - ara ararauna.
Ara
Netopýr
Výlety za podmořským světem
Jelikož je ostrov malý, většina aktivit směřuje na moře. My si vybrali agenturu Baraboa, kterou provozuje Češka Bára (na FB jako Život na Maledivách - pokud se budete chtít o ostrově dozvědět více, doporučuju podívat se na videa, která přidává téměř každý den a to jak z výletů tak i z běžného života na ostrově). Mít česky mluvícího průvodce bylo skvělé pro zbytek výpravy a Bára nám navíc zapůjčila veškeré vybavení včetně celoobličejových masek, vest, ploutví a natočila z výletů videa na GoPro.
Výletů nabízí opravdu hodně, stejně jako všichni místní. Potápění s mantami, šnorchlovací safari, výlet na delfíny, rybolov, lov chobotnic, potápění s želvami, snadbank (opuštěný písečný ostrov uprostřed oceánu, kde zůstanete na chvíli úplně sami), potápění s žraloky vouskatými, výlet do rezortu, výlety po okolních ostrovech, potápění s žralokem velrybím a další.
Vyzkoušeli jsme tyto výlety:
žralok leopardí
Perutýn
Alkohol, jídlo a místní kultura
Maledivy jsou muslimská země a alkohol je zde oficiálně zakázaný. V obchodech a barech dostanete pouze nealko pivo či nealko koktejly. Snad v každém baru vám udělají vymačkaný fresh z ovoce. Po pár dnech jsme ale objevili „černý trh“, kde nám namíchali whiskey s colou, gin nebo vodku. První drink na pláži doprovázel pocit, že porušujeme zákon, ale v praxi o tom všichni (včetně policie) vědí a tolerují to.
- Jídlo v rámci plné penze: V rámci ubytování jsem měli plnou penzi. Bufet byl po čase dost jednotvárný. Základem byla rýže, těstoviny s rajčatovou omáčkou a masové směsi (kuřecí, tuňák, výjimečně hovězí) v sójové nebo kokosové omáčce. Vše většinou dost pikantní. Občas jsme tedy zašli do restaurace na dezert nebo hamburger, když už nám rýže lezla ušima. Pokud rýži rádi úplně nemáte, není to problém, ale možností také tolik není. Místní na vyžádání usmažili hranolky nebo upekly česnekový chléb. Na ostrově jsou především kokosy a banány. Ostatní ovoce, ale i jiné potraviny se musejí dovážet lodí z okolních ostrovů.
- Restaurace a obchody: Na ostrově je spousta marketů se stejným sortimentem a restaurací. Zašli jsme na hovězí burger (vepřové je zakázané), rýži s mangem a kokosovým mlékem nebo banana split.
- Platby: Všude se dalo platit kartou. Restaurace si k účtu často automaticky připočítávají poplatek za servis, dýško a poplatek za platbu kartou.
- Večerní atmosféra: Místní žijí hlavně večer. Během našeho pobytu probíhal meziostrovní šampionát v házené – atmosféra na finále s hymnami a vlajkami byla úžasná. Každý večer se hrál i fotbal.
Infrastruktura ostrova
Každý ostrov, včetně Ukulhas, má vlastní elektrárnu na naftový generátor, filtr na odsolování mořské vody a kanalizaci vyvedenou do moře (nic nikde nezapáchalo, momentálně staví novou). Bára nám vyprávěla, že její pětatřicetiletý manžel ještě pamatuje doby, kdy se na záchod chodilo do písku.
Na ostrově najdete školku i základní školu (součástí výuky je také náboženství i poznávání ryb), policejní stanici, zdravotní středisko a mešitu. Zubař ani porodnice tu nejsou, stejně tak střední škola – za nimi se musí jet lodí do Male.
Zpáteční cesta a zastávka v Male
Na zpáteční cestu jsme se rozhodli odjet o den dříve a strávit jednu noc v hlavním městě Male. Letadlo nám letělo v 9 ráno a spoléhat na první ranní speedboat v 7 hodin (v období monzunů) bylo moc velké riziko.
Hlavní město Male je přelidněné, rušné mraveniště, jedná se o místo s největší koncentrací obyvatel na metr čtverečný (cca 250 000 lidí na necelých 6 km2). Cesta lodí byla tentokrát klidná a venku bylo nádherně, po příjezdu do přístavu jsme si chytli taxi přímo na ulici, ukázali adresu ubytování a dopředu se dohodli na ceně za cestu. Řidič byl velmi ochotný a sám zavolal majiteli ubytování v momentě, kdy jsme dorazili na místo a ten si nás pak vyzvedl. Uličky města jsou plné skútrů a špíny, ale procházka kolem přístavu byla pěkná. Podívali jsme se k mešitě u Národního muzea, prošli se k Sultánově mešitě a přilehlému parku s papoušky. Na místní pláži jsme pozorovali výuku plavání žen v oblečení, namočili si nohy a druhý den ráno už odletěli zpět do Prahy.
uličky v Male
most spojující Male, letiště a Hulhumale
Policejní stanice
Přístav
mešita u Národního muzea
Sultánova mešita
Jak se ti cestopis líbil?
AnetRoa procestovala 34 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 2 lety a napsala pro tebe 9 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil3 komentáře
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Ten chlast mě zaujal, doposud jsem měl zato, ze je dostupný jen v AI resortech za peknou pálku. To vam nabídli sami nebo jste se po tom nejak pidili?
Ten chlast mě zaujal, doposud jsem měl zato, ze je dostupný jen v AI resortech za peknou pálku. To vam nabídli sami nebo jste se po tom nejak pidili?
Zjistili jsme to přes jedny turisty z Čech úplně náhodou, kteří tam jezdí každý rok. Trošku jsme si posteskli, že to pivko nám tam občas chybí. Postupně jsme ale zjistili, že z místních o tom ví všichni včetně policie. Samozřejmě to tam nemůže být úplně vidět, drink vám nalejí do skleničky a musíte si ho u nich v baru vypít. Ani nevím, zda to tam takto nabízí více barů, nebo jen tento jeden. A ani cena mi nepřišla nějak drahá - 10 USD za drink - podotýkám, panák byl pořádný, cca 1,5 dcl, stejná cena i za pivo, ale v době, kdy jsme tam byli, tak pivo zrovna neměli.
Zjistili jsme to přes jedny turisty z Čech úplně náhodou, kteří tam jezdí každý rok. Trošku jsme si posteskli, že to pivko nám tam občas chybí. Postupně jsme ale zjistili, že z místních o tom ví všichni včetně policie. Samozřejmě to tam nemůže být úplně vidět, drink vám nalejí do skleničky a musíte si ho u nich v baru vypít. Ani nevím, zda to tam takto nabízí více barů, nebo jen tento jeden. A ani cena mi nepřišla nějak drahá - 10 USD za drink - podotýkám, panák byl pořádný, cca 1,5 dcl, stejná cena i za pivo, ale v době, kdy jsme tam byli, tak pivo zrovna neměli.
Jinak, jak jsem psala o místní Češce Báře, na FB "život na Maledivách" - nedávno právě dávala příspěvek o zákonech, trestech a policii na ostrově Ukulhas. Tam, mimo jiné, mluví i o alkoholu a drogách, které se tam koupit dají a jak je to trestané.
Jinak, jak jsem psala o místní Češce Báře, na FB "život na Maledivách" - nedávno právě dávala příspěvek o zákonech, trestech a policii na ostrově Ukulhas. Tam, mimo jiné, mluví i o alkoholu a drogách, které se tam koupit dají a jak je to trestané.