Regenerační Mexiko

Když jede na regenerační pobyt Miloš, bývá to zpravidla v bezvědomí případně v kómatu a sanitou. Cílem bývá Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích, kde ho různě seřizují, restartují, promazávají, mění elektronky, provozní kapaliny a další nezbytné náhradní díly. Nahrávají mu nový software z Kremlu a různě ho testují aby se pár následujících měsíců úplně úplně nezadřel. Doktoři mu pak zakazují pití, nutí ho ležet v posteli a krmí jeho oblíbeným želé.

U mě je to jiné. Jako šéfredaktor největšího webu o chlastu v zemi, kde se chlastá skoro nejvíc na světě si nemohu dovolit přestat pít ani o dovolené. Někdo tu práci prostě dělat musí a já bych bez toho ani neměl o čem psát. Není žádným tajemstvím, že alkohol obsahuje spoustu kalorií a poslední dobou již cítím, že moje štíhlá sexy postava už není tak štíhlá a sexy jak bývala a kolem pasu mám nějaké centimetry navíc. Rok ve funkci zanechal své následky. Dospěl jsem tedy k názoru, že nutně potřebuji regenerační pobyt, už jen proto, abych si nemusel vyslechnout legendární filmovou větu „Vrať se do hrobu.“.

Využil jsem k tomu již dříve (ne úplně za střízliva) koupené letenky na 10 dní do Mexika s Iberií a Aeroméxico, kde jsem shodou okolností zůstal posledním aktivním účastníkem výpravy. Což má své výhody, nemusím se nikomu přizpůsobovat a mohu si vše zařídit jen podle sebe. Letenky jsou za výbornou cenu a mají lehce komplikovaný itinerář: Berlín – Madrid – Mexiko City – Cancún a stejně tak zpět, ale to mi ani v nejmenším nevadí – létám rád. Na první a poslední úsek cesty dokupuji ještě jízdenky na Flixbus z centra Prahy přímo na berlínské letiště a zpět, které výborně navazují na odlet i přílet.

Za poslední dobu to jsou již mé třetí letenky do Mexika co jsem kupoval. První z Londýna mi zrušila aerolinka kvůli Covidu a druhé z Prahy zase kvůli tomu, že po posunech časů letů Pákistánci na infolince aerolinky nechápali, proč jsou záporné časy na přestupy při cestování problém, když to konečně pochopili, v rámci nápravy mi let zrušili, paradoxně ale jen let tam, let zpět mi v itineráři ponechali. Už jsem neměl chuť jim vysvětlovat, proč je to zase problém (obojí aerolinka TAP). S vrácením peněz mi nakonec pomohla až banka.

Balím na cestu naprosté minimum věcí. Procházím svůj rozsáhlý šatník, prádelník a botník a hledám obnošené kousky které mi naposledy poslouží. Beru brýle a šnorchl, cestovní notebook tentokrát nechávám doma. Výsledkem je příruční zavazadlo cca 4 kg. Ve Flixbusu není žádný palubní servis, proto beru ještě čtyři plechovky vychlazeného piva, což je pro cestu na letiště tak akorát. Cestovní zavazadlo má rázem 6 kg.

Cílem cesty je lehce se opálit, zbavit se nějakého toho přebytečného tuku, nabrat svaly a získat zpět ztracenou fyzičku. Chci také ochutnat vše, co Mexiko nabízí, abych měl o čem psát.

O Mexiku toho moc nevím, jen jsem před pár lety přestupoval v Mexiko City při cestě do Salvadoru a na pár hodin navštívil centrum města, leží docela vysoko, cca 2.500 m n. mořem, mají tam opravdu velké náměstí s maxi vlajkou a metro jim tam nejezdí po kolejích jako u nás, ale na pneumatikách po betonovém pásu. Z Netflixu znám také Narcos Mexiko a postavu narkobarona Prcka zvaného El Chapo. Nechávám to tak, nezjišťuji podrobnosti, jen kouknu do mapy kam vlastně letím, abych se na místě zorientoval. Dívám se také na počasí – přes den jasno a 30 stupňů – celých 10 dní.

Letím na poloostrov Yucatán, což je ta nejturitičtější část Mexika, Karibik a Riviera Maya, cca 200 km vzdušnou čarou leží ostrov svobody – Kuba. Více na www.alkoholdrink.cz .