ROK 2020 za KAČKU
Karibik, Atlantik, Pacifik. Asie, Afrika, Střední Amerika, Evropa. Covid, repatriace, výstup na Teide a dva noví kocourci. Prostě ROK 2020 za KAČKU. Covidu navzdory ✌✈💛
Cestopis z roku 2020 napsala CESTUJI za KAČKU
2020
- 4 kontinenty
- 3 oceány
- 35 realizovaných letů (26 cest zrušených)
- 16 letišť
- 18 vstupů do letištního salonku
- 6 roadtripů se spaním v autě
- 2 mezinárodní jízdy Flixbusem a 2 devítihodinové jízdy busem mezi státy ve Stř. Americe
- 115 nocí v hotelech, hostelech, apartmánech, na letišti, v autě, v casách
- 1 repatriace
- 1 krádež
- 17 úžasných parťáků na cestách
- 22 cestopisů na Cestujlevně
🌛 LEDEN
⚡ IZRAEL
Země dvou tváří, kultur a náboženství. Montekové a Kapuleti pod jedním žhnoucím sluncem v dechberoucí pustině. Všudypřítomné samopaly přes ramena takřka dětí, přesto pocit naprostého bezpečí. Izrael, konkrétně Eilat a boží Jeruzalém… Potápění se mezi pestrobarevnými útesy, Zeď Nářků a hlavně další nezapomenutelné místo, které se mi vrylo do srdce. Jad Vašem. Dvě slova, šest milionů životů.. Izrael, to je prostě kousek Asie 4 hodiny letu z domu.
ROZPOČET: Izrael na 4 dny – 3 noci pro jednu osobu za 4 380 Kč.
Cestopis zde: https://www.cestujlevne.com/cest...kacku-1120
🌛 ÚNOR
⚡ MAROKO
Konkrétně Agadir na čtyři dny, kdy jsem sice nenapsala cestopis, ale místo toho, během těch dní u bazénu a na pláži, knížku. Opět jak otočením prstenu Arabely - za 4 hodiny od nasednutí do letadla, navíc za 560 korun za cestu tam i zpět, stojím v rozpálené Africe..
ROZPOČET: Maroko na 4 dny – 3 noci pro jednu osobu za 3 210 Kč.
🌛 BŘEZEN
⚡ NIIKARAGUA
Nepořádek, špína,odpadky, všude igelit, zdevastované autobusy, zchátralé domy, rozpadající se ulice. Nádherné sopky, Karibik i Pacifik a úžasní lidé. Prostě Nikaragua.
Po každé cestě si svým subjektivním okem danou zemi zhodnotím a někam zařadím. Téměř vždy si na každé zemi najdu hromadu krásného, jedinečného a na každé cestě zažiji chvíle, které mi berou dech a slova. Jen vyjímečně ale řeknu, že se na dané místo zase vrátím. Důvodem je to, že svět je velký a můj život krátký na to, abych se někam vracela. Důvodem je to, že před sebou mám obrovskou výkladní skříň luxusně vypadajících "zákusků", které jsem ještě nikdy neochutnala a všechny mě lákají... Jenže já stojím před tou zákuskovou výlohou a mám dva mantinely. Prvním je štíhlá linie, o kterou se celoživotně snažím a druhou peníze, protože každej "zákusek" něco stojí. A tak si pečlivě vybírám, někdy koupím levnýho zajíce v pytli a někdy vysněný dezert - podle momentální nálady, chuti a dostupnosti prostředků. A taky "mlsám" jen tolik, co mi "pohled do zrcadla" dovolí. A proto si nekupuji dvakrát stejný zákusek...
Každopádně dezert jménem NIKARAGUA jsem ochutnala jednou a vím, že ne naposledy. Tahle země mě naprosto dostala. Neskuteční lidé, ochota a vstřícnost, která mě někdy až zarazila. Nádherná krajina, koloniální městečka a sopky na konci uliček. Jízda místními chicken busy, která strčila do kapsy i Srílanku. Pohled na dno aktivní sopky ve dne i v noci, kde horká rudá láva líně bublala takřka na dosah a já si uvědomila, jakou sílu tahle země má. Pět štěňat na ostrově Ometepe v houpací síti s výhledem na další sopku přes skleničku oroseného daiquiri a zahradu plnou citrusů... Písečný výběžek do jezera a za zády dvě obrovské sopky ostrova Ometepe nebo vyhlídka ze střechy katedrály v Granadě. Moje "mujer bonita" a kopa dalších vrásčitých a chudých tváří této země, přitom vrásky na jejich tváři hlavně od úsměvů... Perfect Wold. I teď, v době koronavirové se nad titulky o tom, že v Nikaragui pandemie není, neexistuje, hraje se tam fotbalová liga a lidi fungují jakoby nic, usmívám. Usmívám se proto, protože vím, že i tam ten úsměv místní lidé neztratili z tváře ani na minutu. Že můj skvělej bytnej z Ometepe i dnes sedí ve svém křesle, pod nohama se mu pletou jeho psi, které nevědonky hladí nohou, srká rum a kouká s přimhouřeným okem do dáli v naprostém klidu. Nikaragua je prostě jinej svět a já měla neskutečné štěstí, že jsem to mohla vidět, vnímat, prožít a odnést si od tama do světa hrůzy, paniky, strachu a zastrašování kus nikaraguiského slunce a klidu v duši i v srdci.
ROZPOČET: Nikaragua 11 dní / 1 osoba za 7 123Kč (plus letenky - 12K):
Cestopis zde: https://www.cestujlevne.com/cest...kacku-1567
⚡ KOSTARIKA
Země modrých motýlů, neskutečné přírody a tisíce odstínů zelené! Země s tak neuvěřitelným a příkladným přístupem k ekologii, že to až bere dech. Země kávy, rumu a všudypřítomného PURA VIDA..
Kostarika rozhodně nemusí být americké Švýcarsko, jak se často označuje. I přesto, že je určitě dražší než sousední Nikaragua, což bylo dopředu jasné, je i tak zemí, kde se dá bez problému fungovat v režimu za Kačku. Když odmyslím letenku a budu pouze u nákladů na život cestovatele - Kostarika je dražší jak Asie, ale rozhodně levnější jak kdejaká evropská metropole, kterou máme za rohem. Třeba oproti Chorvatsku bych řekla až o polovinu levnější.
ROZPOČET: Kostarika 10 dní/ 1 osoba za 7 451 Kč (plus letenky - 12K):
Cestopis zde: https://1url.cz/@kostarikazakacku
COVID. Slovo, kterým už bude zbytek roku nemilosrdně protkaný...
⚡ GRÓNSKO za KAČKU...
Snila jsem o Grónsku, letěla do střední Ameriky...Nejedná se i cestopis z Grónska, ale o popis repatriace. Něčeho, co jsem si nedokázala ani představit. Natož to zažít...
Z cestovatelského deníku:
„Sedím v autobuse do kostarické Cahuity, líné ospalé díry, kde kočky a lenochodi na stromech dávají dobrou noc, kde voda je stejná samozřejmost v hospodě jako kokain, kde vzduch voní exotickým ovocem a marihuanou současně a kde Místní jsou nejčastěji lidé ze všech koutů světa, kteří jednou přijeli třeba na dovolenou, ale už nikdy neodjeli domů.... Cestou v tom rozhrkaném autobuse koukám na tisíc odstínů zelené za ušmudlanými okny. Pohled pro Bohy! Vzpomínám na lidi, kterým bych toto přála vidět, cítit, zažít. Nejvíc na jednoho…Vzpomínám na den, který mám ve vzpomínkách nejraději - na každotýdenní rituál mých dětských víkendů, na cestu z Letňan do Čakovic plnou mého brebentění a na protistraně nepřítomný úsměv bez odpovědí. Po pár kilometrech odpočinek na poli. Samozřejmě po natrhání jablek a kopy pampelišek..
Ten obraz je i teď, po letech (vlastně desetiletích!!), strašně živý. Je to záblesk, který se mi vybavuje vždy, když moje tělo cítí potřebu “opěrného sloupu”. Už tolik let! V tom záblesku ležíme v trávě do písmena T, tedy přesně do toho, kterým je On pro mě celý život a kolem nějž se celé mé Já točí, stejně jako jeho kolem mě. TÁTA. To "T", jak jsem zcela náhodou zjistila úplně nedávno, má ještě jeden význam. Na malých letištích, které nemají elektronické navádění, se písmenem T vyznačuje směr přistání. Tedy cesta domů.. A doma přesně v tuhle chvíli jsem. Mám hlavu na jeho břichu a pletu věneček z pampelišek, který vypadá skoro stejně strašidelně jako moje vánočky nyní, o hromadu let později.. Vždy mi ho s úsměvem pochválí a dokonce chvíli nasadí na svou hlavu, aby vážnost pochvaly potvrdil a já nad tou žlutou nedokonalostí zbytečně dál nepřemýšlela. Motám do sebe pampelišky, už nemluvím, odpočíváme. Občas mě zalechtá tráva v jeho ruce na tváři, zkouší, zda nespím. Zasměju se a on řekne: "Tak kde bys dnes chtěla být?" Hurá! Přesně na tuto chvíli čekám celou cestu! Moje oblíbená hra. Zavřít oči, a i když je tady pod tíhou vůně pampelišek a jeho ruky v mých vlasech krásně, nás teď omývají vody Karibiku! Na hlavě sombrera, kolem spousta nádherných zvířat, cpeme se kdejakou místní dobrotu (v té době ještě neznám karibskej rum) a je nám skvěle!
Tyhle chvíle, úniky, kdy začne mluvit a nežije si jen ve svém tichém světě se shovívavým smutným úsměvem na tváři, miluju. Někdy skoro přestanu dýchat jen proto, aby nepřestal. Mluvit, smát se opravdu od srdce, být na vteřinu šťastný. Vždycky, když to zase pohasne, slíbím si, že jednou… Jednou se na všechna ta místa SPOLU podíváme!!
Dnes se dívám na tu neuvěřitelnou zelenou podívanou cestou k vopravdickejm vlnám Karibiku a snažím se představit si jeho tvář DNES. Měla by 70 let! Sedmdesát let vrásek ze starostí a křivd, ale i z občasného smíchu nad mým žlutým pampeliškovým veledílem. Možná i nad tou vánočkou.. Kdyby byl teď doma, měl by roušku, do obchodu chodil “od do”, a já bych o něj, teď a tady, měla obrovskej strach..
A tak si poprvé říkám, že je dobře, že "JE" teď a tady se mnou, vedle mě. Jeho tvář má pořád krásných 45 let a další vrásky starostí, ale ani radostí, na ní už 25 let nepřibývají…“
Cestopis zde: https://www.cestujlevne.com/cest...kacku-1551
🌛 DUBEN A KVĚTEN
Doba temna. Korona apokalypsa uzavřela hranice a "nelze cestovat". Jenže nelze cestovat JEN mimo ČR, takže zahajuji tripy CZ za KAČKU. Jižní Morava, Střední Čechy, Krkonoše, Znojemsko… Nezapomenutelné kempovačky s nezapomenutelný parťačkami! Mmch - cestopis JIH za KAČKU přečetlo víc lidí jak Kostariku!!! 😁A ani se nedivím 🍸🍸😁
Cestopisy zde:
⚡ JIŽNÍ MORAVA za KAČKU: https://www.cestujlevne.com/cest...kacku-1603
⚡ KRKONOŠE za KAČKU: https://www.cestujlevne.com/cest...kacku-1638
⚡ STŘEDNÍ ČECHY za KAČKU: https://www.cestujlevne.com/cest...kacku-1609
⚡ ZNOJEMSKO za KAČKU: https://www.cestujlevne.com/cest...kacku-1711
🌛 ČERVEN
Od 16/6 lze překročit CZ hranice!! Dělám to 3 minuty po půlnoci cestou zpět z CHORVATSKA, kam jsem se dostala ještě v době zákazu. Víkend na to ze SLOVINSKA. Už zase začínám dýchat bez pocitu přiškrcení a vidět světlo na konci tunelu.
⚡ CHORVATSKÁ ZÁVRATNICA za KAČKU
Tyrkysově modré moře, poprvé po době "temna" slaný vzduch při každém nádechu, bílé ostrůvky na obzoru a závratná Závratnice. To byla víkendová otočka do ještě "liduprázdného" Chorvatska s návratem domů první den bez nutnosti testu/karantény. Prostě moře za kačku, moře na skok a k tomu ujištění, že svět už je zase v pořádku...
TISÍC ŠEST SET KILOMETRŮ ZA SVOBODOU...
ROZPOČET: Chorvatsko 3 dny/ 1 osoba za 2 856 Kč:
Cestopis zde: https://1url.cz/@chorvatskazavratnicazakacku
⚡SLOVINSKO za KAČKU
Nádherná historická městečka, mrak historických památek, pohádková jezera, téměř třítisícové hory, taky vodopády, soutěsky i jiné přírodní scenerie...a k tomu všemu moře! Moře stejně slané, jako v Chorvatsku, stejné pláže, stejný vstup do vody. Akorát teplota v červnu minimálně o pět stupňů vyšší. To vše je Slovinsko.
ROZPOČET: Slovinsko 3 dny/ 1 osoba za 1 647 Kč:
Cestopis zde: https://1url.cz/@slovinskozakacku
🌛 ČERVENEC
⚡ ŘÍM, NEAPOL a CAPRI
Plán: na skok si odpočnout do Říma...
Skutečnost: Řím, Neapol, Capri, Tivoli, Lido di Ostia = 4 dny/3 noci = MILIÓN zážitků ZA KAČKU. Během 88 hodin jsme s Jíťou stihly poznat nepoznané, zamilovat se na druhý pohled (Neapol), vrátit se na místo, kde jsme kdysi byly, nostalgicky zavzpomínat a porovnat zub času (Capri), ale také objevit něco úplně nového, nečekaného (Tivoli).
ROZPOČET: Celkem 4 dny/3 noci - ŘÍM, NEAPOL, CAPRI, TIVOLI, LIDO DO OSTIA - 5 650 Kč/osoba.
Cestopis zde: https://1url.cz/@rimmimojinezakacku.cz
⚡BARCELONA
Barevné a hravé město s rukopisem Gaudího na každém kroku. Dokonalá sangrie a paela, osvěžující moře "u baráku", metropole nabitá památkami. Neuvěřitelné hřbitovy, město na dlani z vyhlídky Carmel, pohádková nemocnice, čarokrásná gotická čtvrť a milion dalšího. To vše je Barcelona. A k tomu živel jménem Naty!
ROZPOČET: Celkem 4 dny / 3 noci v Barceloně za 3 975 Kč.
Cestopis zde: https://1url.cz/@barcelonazakacku.cz
🌛 SRPEN
⚡ BARI a APULIE
Apulie, to je oblast od pomyslné ostruhy až po podpatek „italské boty", také vůbec první italský region, kde se začal vyrábět olivový olej (roste tu až 50 milionů olivových stromů!!)! Vyrábí se zde i 200 typů těstovin a je to kraj pohádkových kulatých domečků trulli. Mimo to i krásných písečných pláží, přístavních měst, kostelů a katedrál. A vína za 1,5 euro!
Tenhle trip byl jiný. Byla to pro mě cesta, která znamená spoustu cestovatelského poprvé. Třeba první stopování, ze kterého jsem měla opravdu strach a které bylo nakonec jedním z nejhezčích zážitků celé cesty. Myšleno ve smyslu těch nezapomenutelných - díky lidem, které jsem při tom poznala.
To největší poprvé bylo ale cestovat úplně sama. Koupit si sama první letenku. První noc sama v hotelu. Sama cestovat autobusem k letišti a poté letět letadlem a vědět, že tam někde vzadu není nikdo další, s kým bych mohla cokoliv sdílet. Zjistila jsem ale, že cestovat sama v člověku vypne úplně všechno vzdálené! Taky všechno přízemní a nepodstatné. Mnohem více nasáváte věci kolem vás, místa a lidi. Jakoby měl člověk najednou o několik lidských smyslů více.
Tahle cesta byla boží. Do budoucna vím, že pár podobných singl cest určitě zrealizuji. Ostatně jednu letenku jsem si koupila hned v Bari
ROZPOČET: Celkem 6 dní / 5 nocí v Apulii za 5 745 Kč.
Cestopis zde: https://1url.cz/@bariaapuliezakacku.cz
⚡ SANTORINI potřetí
"Zde chci zestárnout, sem se chci vracet." To jsem řekla tři roky zpět a ani letos, během karantény a restrikcí, jsem to neporušila. Tradice a taky můj bulharskej harmonikář v Oia - to bude důvod i za rok! Tyrkysové moře, černá kaldera obsypaná bílými domky jak vánoční stromek těmi nejkrásnějšími ozdobami, víno ze sopečné půdy sladké jak med a VINOBRANÍ k tomu všemu! Modrobíla dokonalost. Prostě Santorini.
ROZPOČET: CELKEM: 3 983 Kč/ osoba/ 4 dny/ 3 noci
Cestopis zde: https://1url.cz/@santorinipotretizakacku.cz
⚡ GDAŇSK
Hanzovní pestrobarevné domečky, bílé písečné pláže a tyrkysové moře s teplotou ledové kávy, boží "za Kačku" jídlo a neskutečné muzeum II. světové války. Prostě Gdaňsk. Polskej Karibik dostupnej za pár korun Flixbusem!
Tuhle zelenou flotilu prostě žeru a děkuju bohu za lidi, kteří tam drží kormidlo i v rozbouřených covidových vlnách. Dělají to skvěle! No a Jíťa, moje parťačka většiny letošních tipů, opět bezkonkurenční.
ROZPOČET: Celkem za 5 dní v Polsku 4 535 Kč na osobu sakumprásk.
Cestopis zde: https://1url.cz/@gdanskzakacku.cz
⚡LISABON
Město legendárních žlutých tramvají, výtahů, nádherných vyhlídek, super levného a super dobrého vína, Ježíše jak v Riu, visutého mostu jak v San Franciscu, jedinečného tance fado, ale taky z města na dosah k nejzápadnějšímu cípu evropského kontinentu, Atlantiku a pláži jak v Thajsku. Prostě Lisabon. Město, které bylo ničivým zemětřesením takřka srovnáno se zemí. Město, které se z ruin a trosek opět postavilo na pevné nohy a ožilo do dnešní krásy.
ROZPOČET: Celkem 4 dny / 3 noci v Lisabonu za 4 118 Kč.
Cestopis zde: https://1url.cz/@lisabonzaKacku.cz
🌛 ZÁŘÍ
⚡ SICÍLIE
Už jednou jsem tam málem letěla, ale až letos tam i přistála. Plánovaly jsme se Šárkou Libanon, ale Covid. Pak Maltu, ale Covid. SICÍLIE klapla a byl to dar. Taky cesta s nejbáječnější řidičkou a zpěvačkou italských hitů na světě, která se mnou přespala v autě a zvládla vůbec na 1A jeden z nejnáročnějších tripů roku!
Sicilie, největší ostrov Středomoří, proslulý působením mafie. Ostrov plný kontrastů - od italské vesnice přes Orient a arabský svět, až po Asii. Od všeho je zde stopa. Taky nejvyšší činná sopka Evropy, lány olivových hájů, tyrkysově modré moře (a to hned tři!), horské vesnice a starobylá města, antické památky a skvělá kuchyně. No a frizzante za euro a půl!
CATANIA - AGRIGENTO - STAIR OF THE TURKS - CALTABELLOTTA - MONREALE - PALERMO - CEFALU - TAORMINA - CASTELMOLA - CATANIA...
ROZPOČET: Celkem 3 noci a tři dny na Sicílii za 6 897 Kč/osoba.
Cestopis zde: https://1url.cz/@siciliezakacku.cz
⚡ BARI podruhé
...a s jasnou výzvou! Luba si to lítání prostě zamiluje! A jak se řeklo, tak se stalo. Letištní salónek ve Vídni hodně pomohl. Cestopis z této cesty chybí, protože v podstatě kopíroval Bari 1.
⚡ KRAKOV
Historické domy, obrovský rynek s podzemím a starobylou tržnicí, kostely, obchody, stánky s místními specialitami, židovská čtvrť, nádherný hrad... Především ale čtvrthodinka jízdy od naprosté senzace - solného dolu Wieliczka. Wieliczka, to je solné království, solná pohádka, ale také neuvěřitelný kus lidské práce kam se podíváte, jejímž výsledkem je "obyčejná sůl"... To vše je polská metropole Krakov. A taky moje první cesta s PŘÁTELI ze světa CESTUJLEVNĚ, s Andy a Martinem. I když nevyšla Osvětim, vše ostatní bylo dokonalé. Nejvíc ale společnost. A záchod bez funkčních dveří taky!
ROZPOČET: Celkem 3 dny/ 2 noci v Krakově a okolí 3 449 Kč.
Cestopis zde: https://1url.cz/@krakovzakacku.cz
⚡ TENERIFE
Bude mi 40!!! To je nejvyšší čas něco si dokázat ne? Chlapi obvykle opouští manželky pro o generaci mladší milenky, holky si kupují první pořádné SUVéčko, byť s ním jedou nejdál do Vaňkovky. Jenže já mám ale auto snů, nad které není (jojo, pořád Dacii), takže co? Snila jsem o Grónsku (narozdíl od těch, co sní o Africe) a překonání svých fyzických (ruptura menisku a přetržený přední křížový vaz v kolenech, nadváha a nulová kondice) a psychických (ticho a být sama se sebou 14 dnů) mantinelů na pochodu Artic Circle Trial.. 200 km grónskou pustinou. Místem, o kterém jsem jako malá snila a poprvé si uvědomovala, že některé sny se nikdy nesplní. Říká se tomu dospělost, myslím.
Jenže na dospělost mám času dost. Je potřeba stáří trošku bojkotovat a občas se vrátit do dětství. Do dob, kdy nic nebylo nemožné. Grónsko bude, řekla jsem si! Jenže nůžky jménem Covid mi tam přesřtihli letecké spojení z Kodaně, a tím i cestu k cestě do hlubin vlastní duše. Naštěstí heslo roku "neposereme se" rezonovalo v každé mé buňce a zaválo mě na Tenerife. Místo Artic Circle Trailu jsem se po dvou skleničkách sangrie na parkovišti, bez jakýchkoliv zkušeností s horami nebo s výškovou nemocí a ve starých děravých teniskach, zato ale s Proseccem, šroubovací skkeničkou a rudou rtěnkou v báglu, vydrápala na Teide, horu s nadmořskou výškou 3700 m. Poprvé jsem viděla ryzí "modré z nebe" ozdobené bílými mraky, a to pod sebou. Když řeknu cesta roku 2020, Tenerife bude první, která mě díky tomu vždy napadne jako první. Byla jedinečná a žádná další hora (a že už plány jsou!) jí tu mou vyjímečnost nemůže nikdy vzít.
Na vrcholu..
Zažila jsem spoustu vrcholů, ale tenhle je jiný. Zažít něco takového, to je opravdu (NAD)životní zážitek. Vím, že na tuhle chvíli nikdy nezapomenu a nevěřím, že tenhle pocit ještě někdy něco předčí. To, když šplháte poslední metry, v nohou máte skoro 5 hodin chůze do smrtícího kopce, cítíte vrzoty v kolenou při každém kroku a v každém nanosekundovém zastavení vibrace všech svalů obou noh, které nejste schopni zastavit jinak, než dalším krokem vpřed. I uvolnění bolí! Bolí vás vlastně už téměř vše, protože i ruce si cestou při občasném uklouznutí odřete o kameny. Bolí vás nádech, protože tady je toho kyslíku fakt nějak míň! No a přes to všechno vás žene vpřed pocit absolutního štěstí, hrdosti a najednou nevídané energie. Už totiž víte, že to dáte! Už se toho vrcholu téměř dotýkáte. Ten pocit je hybný motor celého mého já, které si ty poslední kroky hrne s neskutečnou lehkostí. Lehkostí naprosto neodpovídající skutečnému vyčerpání a na dno sáhnutí. Je to úžasný, emotivní koktejl. Chtěla bych říct, že jsem měla v cílové "rovince" nějaké hlubší myšlenky, ale lhala bych. Tady jste "vypnutí". Celé tělo se zřejmě chystá na svůj restart..
No a pak už je na řadě poslední krok na nejvyšší kámen na vrcholu. Poslední krok, kdy sleduji špičku svých tenisek a ne "to přede mnou". A pak to přijde. Stojím na vrcholu. Posbírám balanc, abych se nezřítila dolů a jakmile mám pod nohama stabilní podloží, rozhlédnu se. Otáčím se o 360° a do očí se mi hrnou slzy. Nejde to zastavit. Kolem mě měsíční krajina, já nad úrovni bílých mraků, nad horami... nad vším! Nic kolem mě není výš! Nikdy jsem nic podobného neviděla, nezažila. Cítím slano na horním rtu, slzy štěstí a uvolnění (asi ten kyslíkový deficit) hrnou bez mé vůle ven a přesně v tuhle chvíli vím, že všechno, co se v mém životě do dneška událo, bylo proto, abych teď a tady stála. A podruhé za poslední půlrok si říkám, jak moc bych si přála sdílet to se svým životním T. S tím, kdo pro mě byl 15 let Téčkem na malém letišti, značícím možnost přistání a návrat domů.
Stojím na kraji vrcholu sopky. Stojím zde na kraji svých sil a přitom plná energie a každým svým rozklepaným svalem, včetně toho příčně pruhovaného srdečního v hrudním koši, si uvědomuju, jak šťastná jsem. Jak je úžasný, že můžu žít život takový, jaký si přeju. Plnit si své vlastní cíle, své vlastní očekávání a překonávat svoje hranice. Posunovat se vpřed, nikdy vzad. Někdy totiž ten posun vpřed může být i pádem na dno nebo výšlap strmě vzhůru. Za svůj život a zejména za poslední půlrok jsem zdolala podobných kroků “vpřed” (tedy propadů i vrcholů) nespočet, ale tenhle byl pro mně ten nejvíc důležitý - Tady. Teď. Tenerife. Teide.
Tady nad mraky, s rukou dotýkající se nebe, v absolutní samotě a vnitřním klidu, jsem pochopila zásadní věc, o které vím, že mi život změní. Všechno tam dole pode mnou se prostě hýbe a já s tím nic nenadělám. Hejbou se nárazovým větrem horniny, kameny na tomhle kopci, písek a torza vegetace. Hejbou se mléčné mraky pode mnou - ty doslova letí střemhlav! Hejbe se slunce nad hlavou. Hejbou se osudy a životy lidí tam dole. Lidí "pod tímto kopcem", a to jak neznámých, kteří mi třeba do života vstoupí, tak i těch, kteří mým životem právě proplouvají.. Hejbou se jejich názory, myšlenky, pocity. Hejbe se (hodně rychle) i špunt z prosecca v mojí tenerifské kuchyni po složení 150 eurové kauce! Hejbe se moje tepová frekvence. Tady a teď. A veškerý ten pohyb, který nikdo z nás není schopen nijak uchopit, to je opravdickej život. Nečekanej, krásnej, plnej překvapení! Třeba jako stát ve svých posledních hodinách svých 39 let v oblacích.
No a mě právě tady a teď poprvé v životě došlo, že už není a nikdy nebude mým cílem snažit se tyhle přirozené pohyby věcí a lidí ovlivňovat. Už se jimi nechám jen inspirovat, těšit, posunovat. Svou energii se budu snažit soustředit na jedinou smysluplnou věc, kterou ovlivnit mohu. Na každý jeden můj krok. Protože už vím, že ať půjdu po rovině, z kopce nebo zase na nějakou zabijáckou horu, můj směr, rychlost, cíl a radost z každého kroku ovlivnit mohu. Stejně jako všechny ty, které mám za těch pět hodin v nohách právě teď.
Tohle moje šílenství mělo sakra smysl! Opravdové uspokojení a pochopení, že to co je dole pode mnou je tady v mracích bezpředmětné. Že konstanty v životě nejsou věci a lidé, ale jen my samy. Že co má v mém životě zůstat, to tam zůstane, co má odnést vítr, to odnese. Že každej pohyb v našem životě má svůj význam. Že každej pád nás zocelí a každej dosaženej vrchol nás naučí víc si věcí (a lidí) vážit. Hlavně ale sebe, protože to je jediná věc, na které záleží.
No a já už teď naprosto jistě vím, že ve svém životě dokážu úplně všechno, co si umanu. A i když se to možná vždycky nepovede, něco mě zabrzdí, třeba i srazí k zemi, stejně si najdu alternativní cestu.
Tenhle pocit, tedy vydrápat se bez jakékoliv fyzické kondice, bez znalosti kyslíkové nedostatečnosti ve výškách a svých možností v tomto směru, za to s lehkou nadváhou, s dvěma odrovnanýma kolenama, v naprosto nevhodné turistické obuvi s měkkou podrážkou, navíc s lahví (skleněnou!) Prosecca a vodou řízlou sangrií v batohu...na vrcholu si namalovat pusu na červeno (protože proč ne!) a nalít si skleničku téhle šumivé dokonalosti...samozřejmě udělat selfíčka nad mraky pro “přátele” v mém okresním městě, kteří mi “moc fandí”, i pro sociální svět a potom si v klidu sednout na nejvyšší kámen, vypnout všechno a všechny, hledět do všech stran a srkat tuhle dobrotu vysoko nad mraky… to je absolutní vrchol. To je prostě top strop všech mých dosavadních cest!
Ostrov tisíce kontrastů. Vyprahlá pustina na jihu, skoro deštný prales na severu, neuvěřitelný Atlantik všude kolem. Nádherné pláže, úžasné parky. Navždy už ale moje nejvyšší hora, na kterou jsem se sama vydrápala. Sopka Teide, která bere dech jak při pohledu zespoda, tak i při pohledu na její magický stín při sestupu.. A samozřejmě místní sangrie a výborné víno Cava. To vše je Tenerife.
ROZPOČET: Celkem 5 nocí a 6 dní na Tenerife s půjčením auta a ubytováním v počtu 1 osoba: 8 751 Kč.
Cestopis zde: https://1url.cz/@tenerifezakacku.cz
🌛 ŘÍJEN
⚡ MALLORCA
Španělská ostrovní perla - nádherné útesy, tyrkysové moře, starobylé vesničky uprostřed pomerančových sadů, tapas a sangrie, jejichž chuť vám vykouzlí úsměv na tváři i když vás okradou… Pro mě už navždy i krádež všeho cenného, peněz i identity, která člověka na moment zcela ochromí, ale ve stejnou chvíli ve vás vytřese všechnu energii, o které jste ani netušili, že existuje. Prostě Mallorca.
Taky opět Andy a Martin a pocit, jako by jel člověk s lidma, které zná od malička. Z téhle cesty jsem si odnesla mrak jedinečných vjemů a zážitků, ale řídit sportovní audinu napříč ostrovem asi nad krádeží 200€, pasu, OP, řidičáku, telefonu, platebních karet, powerbanky, milovaných puntíkovaných šatů a oblíbené červené rtěnjy ve vlaku, který je i na obálce mě knihy, vede. Tahle cesta mi dala poznat svoje kapacity při opravdu velkém vychýlení se z komfortní zóny. A taky mi ukázala moc přátelství. To, že můžete být od milovaných a milých lidí klidně tisíce kilometrů, ale jsou chvíle, kdy je cítíte vedle sebe. Zjistila jsem i to, že vyřídit pas "na hned" jde, ale ta fotka v něm je na další krádež nebo vraždu.
ROZPOČET: Celkem 4 noci a 5 dní na Mallorce s půjčením auta a ubytováním v počtu 1 osoba: 5 502 Kč. Plus krádež, kterou bych odhadla cca na 15 tisíc.
Cestopiz zde: https://1url.cz/@mallorcazakacku.cz
⚡ LISABON podruhé
Dušičky v Lisabonu - kdo by to nechtěl zažít! Místo deštivých sychravých dnů - babí léto. Temperamentní Lisabon, divoké pobřeží Atlantiku, Porto a konečně ochutnávka pravého portského vína.. prostě dokonalý road trip!
...jen kdyby se epidemiologická situace nezvrhla a v podstatě ze dne na den na tento konkrétní dušičkový víkend vláda nenařídila zákaz cestování mezi regiony... Ale ani tak se nepo.ereme a užijeme si to!
Začátek cesty jak za války… Přechod rakouských hranic po vyhlášení jejich lockdownu byl adrenalin, který by sedla krájet. Ale nic, na co by nezabrání startovací Prosecco v autě. K tomu stará známá parta - Martin a Andy a dva nováčci - Bára a Šárka. V cíli Atlantik v mlze, lanovka u domu a vaginální pexeso. Boží to bylo. Ostatně to bylo jasný předem!
ROZPOČET: Celkem 6 dní / 5 nocí v Lisabonu za 5 579 Kč.
Cestopis zde: https://1url.cz/@portugalskopodruhezakacku.cz
⚡ ŠPANĚLSKO A PORTUGALSKO
2 000 km ROADTRIP, které mi ještě chybí dopsat.. Každopádně nejúžasnější cesta roku.
Španělské a portugalské pobřeží za 8 dní - téměř 2 000 kilometrů, 2 vstupní QR kódy, nespočet pláží, útesů, majáků a dechberoucích chvil. Naprosto neskutečná cesta odžitá celým srdcem naplno a milionkrát pocit absolutního štěstí.
Letiště Málaga - Mijas, Španělsko - Tarifa, Španělsko - Albufeira, Portugalsko - Faro, Portugalsko - Tavira, Portugalsko - Albufeira, Portugalsko - Portimão, Portugalsko - Lagos, Portugalsko - Sagres, Portugalsko - Carrapateira - Bordeira, Portugalsko - Praia da Arrifana, Portugalsko - Odeceixe, Portugalsko - Sagres, Portugalsko - Cadíz, Španělsko - Letiště Málaga
🌛 LISTOPAD
⚡ PRAHA
Víte, že jsou teď v Praze 4 a 5* hotely za KAČKU??? Pokud ne, tak velká chyba. Já jich navštívila 6, a to 6 týdnů po sobě a musím říct jediné: ještě moře a stěhuju se tam! A ten úplně nejhezčí hotel?
MOSAIC HOUSE DESIGN HOTEL (https://www.mosaichouse.com/cs/)
A protože mé poděkování bylo nejlíp vystihující, kopíruji jej:
Hezký den.
Chtěla bych vám touto cestou poděkovat za ubytování, které jsem u vás právě absolvovala. V této šílené a nevyzpytatelné době, v Praze bez lidí, bez otevřených restaurací, kin a památek, jsem se při každém vstupu do interiéru hotelu cítila dobře. Jako doma. Nic mi nechybělo a i ten šílený Covid zůstal za dveřmi hotelu.
Měla jsem možnost během tří nocí zažít hned dva vaše pokoje s terasou, jeden krásnější jak druhý. Není standard, že je 4 hvězdičkový hotel opravdu "čtyřhvězda", zažila jsem velice často i v dražších ubytovacích zařízeních vady na kráse a věci, díky nimž bych místo nedoporučila dál. U vás nebyla jediná chyba. Naopak. A protože si myslím, že špatné věci se mají odpouštět a dobré vyzdvihovat, píši vám. Ve vašem hotelu mě přivítal nádherný interiér, vůně u vstupních dveří, která přebila i moji Donnu Karan, čistota, profesionalita a vstřícnost.
Kavárna se zahrádku...knihovna...neskutečná krása. Na pokoji vše, aby se tam člověk cítil jako doma. Detaily jako jednorázové holení nebo fén, co je smotaný jako by nebyl nikdy použitý, trezor se zásuvkou a uvítací láhev Prosecca...dokonalost!
Nejde ale jen o věci. To, co se mi u vás opravdu líbilo, to byla práce lidí. Máte obrovské štěstí, protože u vás dělají lidé, kteří nejen že pracují bezchybně, ale navíc s chutí. Je to vidět na každém kroku. Neskutečný úklidový servis, kdy jsem si musela po návratu z města chvilku sednout na sedačku a sbírat odvahu vlézt do té postelové nádhery a přitom myslet na jedinou věc - jak takhle někdo dokáže ustlat postel??!
Restaurace, kde jsem měla možnost 2x ochutnat asijskou kuchyni - tak to byla naprostá topka. Velká pochvala personálu!! Do Asie jezdím často a ráda, hlavně kvůli jídlu, ale u vás mi chutnalo víc! Navíc milá obsluha s roztomilou ne-češtinou, ale o to větší snahou porozumět ...To bylo to, díky čemu bych se nešla najíst jinam, ani kdyby byly restaurace v okolí otevřené.
No a pak to nejdůležitější - recepce a slečny v kavárně. Recepce je vstupní brána, místo, kde se buď zamilujete do hotelu a odpustíte mu pak cokoli...nebo ne. Já nemám co odpouštět, ale kdyby ano, díky recepčním bych to udělala. Zejména díky Jakubovi, který mě přivítal. Je to opravdu člověk na svém místě a pro vás tím nejlepším uvítáním vašich hostů. Slečny v kavárně jakbysmet. Přestože jsem na snídani chodila těsně před 11 hodinou, kdy už by poklízely snídaňový bufet, ochotně kolem mě skákaly a dělaly mi pomyšlení. Sortiment snídaní a servis - naprostá senzace! V takovémto prostředí si dát na snídani skleničku Prosecca - to je ten nejhezčí moment z celého dne.
Krteček na pokoji a polička s Kájou Gottem/Vaškem Havlem - to mě dojalo nejvíc. Je mi jasné, že cílíte zejména na zahraniční klientelu, o to víc si cením, že tou největší ozdobou pokojů jsou ryze české poklady. Opravdu mě to dojalo.
Přijměte ode mne ještě jednou velké díky a věřte, že na pobyt ve vašem hotelu nikdy v životě nezapomenu a každému váš hotel jen doporučím.
🌛 PROSINEC
⚡ LISABON potřetí, PORTUGALSKO počtvrté
Právě TEĎ A TADY, tentokrát Já & ON. Moje genetická informace, šestnáct let stará, o 26 cm větší a 10 kg těžší. Jestli ho neutopím v Atlantiku, bude to zázrak! Každopádně je to už opravdu moje poslední cesta, protože návrat 31.12. už nic dalšího nepřipouští.
„kde země končí a moře začíná“ ..
CABO DA ROCA potřetí a COVIDU navzdory💛
Tohle místo je nejzápadnější pevninský výběžek evropského kontinentu. A taky Atlantik na dlani! Je to místo, na kterém když stojíte, jste v rámci pevniny Evropy nejvíc na západě, jak to jen jde.
Stála jsem zde za posledních 5 měsíců zpátky už 3x. Poprvé letos v červenci, a už tenkrát mi tohle místo vzalo dech. Takhle jsem si představuju KONEC SVĚTA. Nádherný konec!
Dnes zde stojím a dívám se na starý známý maják, kříž, kamennou desku s informací o nejzápadnějším místě Evropy, no a na prosinec neskutečně zelenou vegetaci. Dívám se na tu nádheru potřetí a nemůžu věřit, že je to pokaždé ještě víc krásnější než naposledy. Ještě pohádkovější! Je to tím, že útesy nad oceánem končí v burácejících vlnách Atlantiku, což je podívaná pro Bohy? Je to majákem, který ve své prosté bílo červené kráse dominantně střeží tenhle pevninský poklad? Je to celou tou dechberoucí kompozicí, za kterou by se nejlepší malíř světa a dějin nemusel stydět? Nebo poslechem dokonalé symfonie, kterou "hrají" vlny narážející do skal, a všudypřítomnou vůní borovic, tamaryšku a soli z oceánu? Ne. Je to tím, že právě zde si uvědomuju (už potřetí během jednoho - COVIDOVÉHO - roku!) jak šťastná jsem. A taky vděčná za vše, co mě dnes dovedlo právě sem, protože právě tohle místo, tenhle maják a všechny vzpomínky na odžité právě zde a za dobu tří návštěv zpět, mi dává pocit "nesnesitelné" lehkosti bytí a nekonečné krásy žití .
No a když zrovna tady chytnete za ruku stejné cvoky, jako jste vy, jste DOMA. Všechno zapadlo.
Mám zde plnou hlavu vzpomínek na skutečné a životem na dně (i mezi nebem a zemí) otestované přátele, a dnes připisuji do svého srdce i mysli další. Vzpomínky na pubertálního kluka, co ještě před chvilkou zvedal obočí do znechucení nad vším, co se kolem něj mihlo a řešil hlavně to, jak si zde za"S"ere svoje značkové bílé tenisky, ale teď na to vše pod sebou hledí se stejným němým úžasem jako já. Je to přesně ta chvíle, kdy s naprostou jistotou vím, že mi ho před 16 lety v Boskovicích fakt nevyměnili (jak jsem si celé ty roky myslela) a jsem si jistá, že i když bude ještě dlouho koukat na zničené boty a nadávat (já mu říkala, ať si vezme sportovní obuv), tohle, co jsem mu tady a teď trošku pod nátlakem dala, jednou tisíckrát ocení.
Navíc - dnes to dal skvěle. Foukalo tak, že nás to místy na hřebenu skoro smetlo do hlubin oceánu. Slzičky v očích nebyly jen v důsledku náporu větru, ale občas i na dno sáhnutím. Cesta ze srázu k oceánu byla dnes nejhorší, jakou pamatuju. Sama jsem měla chvilku chuť vzdát to a otočit se zpátky. Jenže když jsem viděla jak ON drží a bez řečí jde (dalo to 16 let práce, ale povedlo se!!), nešlo to otočit. Tohle místo musí totiž zažít od A do Z!
Nejen dnes, tady a teď, ale už 9 měsíců navzdory všem překážkám pořád naději neztrácím! Naopak, posunuji se jen vpřed, nikdy zpět, a plním si své sny. A to je přesně to, co doufám, že ten MALEJ dneska viděl a pochopil. Tady. Nejzápadněji od místa jménem DOMOV, jak to jen v rámci Evropy jde.
Před 5 měsíci jsem zde potkala nevěstu se svatební kyticí v ruce. Hrnula z toho pekelného srázu k oceánu a na můj dotaz, proč právě dnes a právě sem, mi řekla: "Protože žít si své sny je potřeba a být normální je nuda!"
Pravdu měla! CABO DA ROCA je boží místo, a kdo tomu nevěří, ať tam běží ..
ZÁVĚREM?
Je konec COVIDOVÉHO roku a já si uvědomuju jediné - svoji svobodu jsem si vzit nenechala ani na vteřinu. Naopak. Nikdy jsem jí neměla víc. Žádnej rok jsem neprocestovala tolik, co letos.
Tak samozřejmě je i PÁR letů, které jsem ani já neproletěla ⬇️😁 Ale nevadí, protože VŠECHNO BUDE! Jen to chce svůj čas...
...2021 a dál?
Tenhle rok jsem také zjistila, že ztráty do našich životů prostě patří. Jen díky nim můžeme získáte VÍC. Ztratit věci nebo jistoty? Jo, klidně. Co ale ztratit nikdy nesmíme, to je víra v dobré konce, optimismus a úsměv na tváři. Ani pod rouškou! Ani pod palbou zla. A ani když dojde víno!
Takže vám všem (ať už se necháte naočkovat nebo ne 😁🙈😁), ale i sobě (já fakt ne ✌😁), v tom NOVÉM roce přeji hodně ztrát. Ne smutných, ale těch, které nás posunou vpřed a dají nám ochutnat život ve všech jeho barvách a chutích. No a samozřejmě co nejvíce cest, UNIKÁTních zážitků a chvil, kdy se vám srdce nádherou okamžiku rozbuší. A samozřejmě pevné zdraví, protože to je základ a lásku těch, pro které vaše srdce bije, protože to je smysl života.
A to úplně nejdůležitější: Cestuj(te)levně, Cestuj(te)ZA KAČKU 😉✈💛
Are you ready? The year 2021 is coming! ✈😁
Jak se ti cestopis líbil?
CESTUJI za KAČKU procestovala 51 zemí světa světa, nejvíce Evropu a Asii. Na Cestujlevne.com se přidala před 5 lety a napsala pro tebe 41 úžasných cestopisů.
Zobrazit profil42 komentářů
Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.
Řekla bych, že lidi jenom závidí. Holka prostě nebyla připos...á a využila každou příležitost. Mimochodem kolem ní na fotkách nevidím davy a na fotkách, kde pije nebo jí, tak je venku.
@Alena Svobodová
Naprostý souhlas. Navíc v restaraci ani roušku mít nikdy nikdo nemusel.
Božínku... :) :)
Hurá, konečně jsou v Blesku cenné informace! Pokud se tam cestovatelská rubrika rozjede ještě víc, zapřemýšlím, zda si vedle Lidé a Země nekoupím i předplatné tohoto plátku..
Padrino, díky za tip! 🙏😉
Jo a jinak naprosto souhlasím s podstatou článku - je důležité žít, ne přežívat ✈💛
Bulvár nikdo nečte, ale každý ví co se tam píše.
1+:-)) Stejně jako nikdo nevolí Babiše a Zemana.
Grónsko bylo úžasné a nikdy nezapomenu na to množství odstínů modré ve krách, jak ten led láme světlo slunečních paprsků, a nekonečné bílé ticho okolo. Můj největší sen je strávit tam pár týdnů, ale nějak jsem tu realizaci už vzdal. Že by mě přemohla dospělost, jak píšeš?
A taky jsem nikdy nepotkal nikoho, kdo by měl podobně ujetý sen. Takže kdybys skládala nějakou malou skupinku, měl bych velký zájem. Létalo se tam z Islandu, a Island je přece s Wizzem za KAČKU.
Ještě něco k tvému textu, co mne zaujalo. 😏 Mám v obou kolenech utržené přední křížové vazy, takže naše rychlost pochodu by mohla být podobná. 😎
Jééé, tak to strašně ráda slyším - že má někdo podobný "zmrzlý" sen!! Pro mě byl obrovský zážitek i Island... Island v zimě. Tyrkysově modré kry velikosti hory, bílé tiché kry v moři a ty nejbělejší na černé Diamond beach. No a sluníčko nad tím vším a přesně jak říkáš - zmrzlé ticho, kdy si člověk ještě víc uvědomí, jak úžasný je tady stát a toto vidět. Ledovec, který se tvaruje tisíc let. Pořád se mění, některé kry se odlamují, mění své skupenství a pak se spojí s Atlantikem. Zážitek "za všechny prachy"! Nicméně pro mě je to hlavně o ACT, kterou bych ráda dala v letních měsících. Bez sněhu!! :D A pohled na tu ledovou nádheru - to až jako odměna v cíli...
Grónsko se dá z Islandu, ale cenově nejlépe vychází z Kodaně. I tam se dá dostat za pár stovek nízkonákladovkou. . Jsem zvědavá, zda se letos Grónsko otevře. Osobně bych so nejraději koupila letenku hned, protože koupená letenka je již jistá cesta a přípravy můžou začít...Nicméně v téhle době....
Jinak moji rychlost nepodceňuj! :D Já jdu celkem svižně, obvykle mi nikdo nestačí ;) ...jen když se to v tom koleni sekne, a to se občas stane, seknu se i já no... A to je vždy loterie.
S tou dospělostí je to v p.deli, jak si ji člověk připustí :D
A bude taky nějaký prosincový cestopis od portugalského kohouta? ;)
Jojo, tvým revírem je letecká doprava, tvoje tempo je vražedné, tvými protivníky jsou covid testy, karantény a omezení vstupu. Ostrá Kačka cestuje ve dne v noci. Jejím úkolem je chránit naše sny :D
Ahoj Michale. Určitě chci napsat cestopis z týdenního roadtripu v listopadu. Těch 2 tis. ujetých kilometrů po španělském a portugalském pobřeží za to rozhodně stojí!!🙏 Tento poslední trip byl prima relace,ale krom návštěvy stadionu Benfiky a úžasného místa pod mostem 25.dubna bych asi moc neobohatila. Na druhou stranu mám tip na boží ubytko v centru a našla jsem levnejsi cestu ke Cabo dá Roca. A vlastně ještě vánoční výzdoba města.... Sakra, když nad tím přemýšlím- jo, i tenhle trip je na cestopis !!
Jenže za chvilku volání dálek 2021 a já musím chystat novej itinerář! K tomu ty každotýdenní PRAHY za KAČKU...
Ale kvůli tobě a tvé boží recenzi- VŠECHNO BUDE!😉🙃
...aneb jak procestovat každej stát, ale nevidět nic.
Ty asi nebudeš ze Spolku na ochranu Šmída, co?
Myslim, ze nebude dlouho trvat a nějaký se objeví :)
Já se tady musím Kateřiny zastat (hlavně proto, že mi slíbila, že mě někam vezme sebou do tepla za kačku a aby se pak nevymlouvala).
Ona je prostě z těch, co umí využít čas a létá na víkendy tryskáčem podobně jako miliardáři, nebo Trump s jeho Air force one na Floridu na golf. Každý má nějaký koníček...
Ty musíš mít hodně málo fantazie, když musíš kopírovat í nick.
Zase provokace :) Mam určite podezření...:)
Takže Spolek proti spolku na ochranu Šmída???
Spis nějaký diverzant,ktery se vloudil do obou spolku a podněcuje neshody :)
Krásné shrnutí bláznivého a neopakovatelného roku 2020. Ty jsi naše nezapomutelná cestovatelská 1. Hodně úspěchů v roce 2021.
Moc děkuji! 🙏😊 I já přeji v roce 2021 pevné zdraví a spoustu božích cest!
WOW! Rok 2020 byl teda, alespoň v tvém podání, pořádná jízda! Musím souhlasit s ostatními, že rok 2020 byl jednoznačně, zde na CL, ve znamení Kačky a jejích cest. A naštestí i tvých cestopisů, kterýmaž si nás neúnavě zásobovala nepochopitelnou rychlostí. A díky moc za ně! Díky nim člověk překonával i dobu, kdy sám cestovat nemohl a aby, také díky nim, v klidu podnikl cesty, které byly v podstatě Copy-Paste cest tvých(viz náše Neapol a Capri) bez jakýchkoli starostí s přípravou, pouze s vytištěnou A4 s tvým cestopisem.
A díky moc za naše společné cesty! Každá minuta, každý kilometr z nich byl super. Jestliže totiž tento rok bylo něco nakažlivějího, než Covid, tak to bylo tvé nadšení a optimizmus, že bude líp! A že se všechno povede, všechno půjde. Že když se zavřou jedny dveře, tak se druhé otevřou (nebo alespoň okno).
A že jsi nám (mi) těch dveří pomohla otevřít mnoho, ať těch fyzických, tak těch v mysli, je prostě fakt.
S Andy ti přejeme úžasný a úspěšný rok 2021 a nejen Tobě, ale i všem tvým blízkým :-).
Takže na rok 2021 jsme připraveni! "Kam" se neptáme, stačí jen "kdy"? :-)
Moc děkuji!!
Nejen za super spolujizdu v boží audině napříč Mallorcou, nejen za ostatní společné cesty s tebou a Andy a za upřímnou podporu. Nejvíc za přátelství, protože to je víc než jakýkoliv letenka.🙏💛
A děkuji za to CTRLC- V. Přesně tohle je pro mě ta nejlepší zpětná vazba. Důvod, abych ...se konečně dokopala dopsat to portugalské a španělské pobřeží!!! 😁
Are you ready?⬇️
Yes, i am ✌
Enjoy your 2021! ✈💛
💛
A na ten cestopis z portugalského a španělského pobřeží se těším od chvíle, co mi přišla první fotka 👍
Majáky, útesy, oceán, liduprázdné pláže, monitor a pohled na surfaře a kajtaře... Jj,byl to perfect world💛
A TEN zakázaný přejezd nejen mezi regiony, ale i do sousedního království s autem z půjčovny.. Adrenalin za KAČKU 🔝😁
A mě se často rozbuší srdce při čtení tvých závěrů 😍❤️
💛💛
Co dodat, snad jen, že doufám, až poletíš do Abú Dhabi na pozvání šejka, který bude chtít podpis knihy a promo na svou zemi, že si na mě vzpomeneš, Carrie Bradshawova
😁
😁😁 Do Abu Dhabi letíš se mnou!
...teda pokud tě Franta pustí 😁
Krásné zakončení. Hezký napsáno od místní cestovatelské jedničky.
Ani nevím, jaké znamení podle čínského horoskopu byl rok 2020, mají toho tam hodně, asi nově rok netopýra, možná.
Ale co vím, že pro mě to byl rok Kačky a fenoménu cestování za Kačku.
Cestopisy pomalu každých pár dnů, neuvěřitelné tempo, krásně prožité, popsané, nakažlivá radost a nadšení z cestování, stále s úsměvem a pozitivní, to je pro mě Kačka. ( tím pozitivní myslím jako pozitivní, ne jako pozitivní).
Doufám, že i další rok bude s Kačkou, přeji ji spousty krásných cest, ať sama, třeba Teide, to jsi mě hodně překvapila, fakt super, nebo s dalšími nadšenci.
Co se týče sólo cest, tak ty bych přidal, co třeba Krkonoše?
2020 byl rok krysy, před námi rok buvola 😉 Každopádně pro mě to byl rok ve znamení 5 písmen. A Covid to není. Pro mě už navždy bude rok 2020 rokem TEIDE, přesně jak píšeš. Tohle bylo něco,ba co si vzpomenu i za desítky let, desítky nových druhů chřipky i za další zdolané "kopečky". Teide bylo láskou na první pohled, na každý na kyslík chudý nádech, na každý vrzotem v koleni doprovázený krok. A sednutí po tom všem na vrcholu v té nejlepší společnosti 🍸 - forever love 💛
Sólo cesty mám zatím v plánu tři, ale to je jen základní plán na rozjezd bůvolího roku. Určitě jich bude mnohem víc✌✈🙏
Krásné a nečekané shrnutí Tvého úžasného roku, Katko!
Chtělo by se mi napsat, že my ostatní máme co dohánět, ale je mi jasné, že Tvé tempo se napodobit nedá. Tak ať se Ti i nadále daří a už se těším, co si od Tebe přečtu po Novém roce.
Děkuji moc! Nejen za milý komentář, ale hlavně za to, jakou jsi mi udělal radost s tou fotkou mojí knížky v Portugalsku 💛 To byl fakt doják!!
V tomto roce ti přeju hodně cest a třeba už se někde i potkáme 🍸✈
Jo a neboj, precteš brzo. Neporuším každoroční tradici lednového letu na jiný kontinent. Takže - už brzy 😉
Tak to bych moc rád... 🍸✈ :-)
Skoro nám to teď v Lisabonu na letišti vyšlo! 😁
Neuvěřitelné a obdivuhodné!
A mně přijde, že tam byly velké rezervy...😁😁🙈
Moc děkuji 🙏😊
Proč tahle Kačka ještě není někde v cestopisech v televizi???
Protože na to nemá čas. :-)
Všechno bude!
Teď jsem dávala na facebook video s přáním do NOVÉHO ROKU a to byl můj strop! 😁😁 Jedno je jisté - youtuber ze mě fakt nebude a roky v TV už mám za sebou ✌🙈😁😁😁
Milá Kateřino,
po přečtení Vaší knížky ZA KAČKU ,vidím určitost spříznění duše, náhodou ( na ty moc nevěřím) jsem ji objevil v knihovně, jak ji otevřeli a děkuji za super počtení. Přečetl jsem ji jedním dechem.
Úplně mně dostal závěr knížky, jelikož jsme se vraceli ve stejné době z Vietnamu. Máme skoro podobné zážitky, včetně komunikace s naším velvyslanectvím ( my v Hanoi a jejich super podporou ) i cestou zpět domů do Prahy repatriačním letem (25.3.2020). Hodně jste mi to připomněla.
Ještě jednou děkuji a přeji pohodu při dalším cestování. VK
PS: podepíšu závěr knížky Vaše motto.
Já jsem tvrdil, co sním, vypiju a zažiju už mi nikdo nevezme o vše ostatní můžu lehce přijít. A ty zážitky aspoň u mně jsou stále cennější.