Cestování Covid-19

Do odvolání je zakázán vstup všem cizincům do Bosny a Hercegoviny. Aktuální informace na webu Ministerstva zahraničí.

Historie v kostce

Bosna a Hercegovina je oblast, v níž je možné vysledovat stopy lidského osídlení až do doby neolitu. Dlouhou dobu bylo území součástí Byzantské říše, následně ho ovládli Chorvaté a také Srbové. Roku 1463 byla země dobyta tureckými vojsky. Během osmanské nadvlády bylo mnoho tehdejších křesťanů obráceno na islám a vznikli tak bosenští muslimové. V roce 1875 se bosenský lid vzbouřil proti osmanské nadvládě a roku 1908 byla země připojena k Rakousku-Uhersku. Když skončila první světová válka, vznikl sjednocený stát Socialistická federativní republika Jugoslávie. Bosna a Hercegovina však v roce 1991 vyhlásila nezávislost. To se nelíbilo srbským milicím, proto zde propukla občanská válka trvající až do roku 1995. 

Lidé

Země je domovem tří etnických skupin, oficiálně konstitutivních národů, Bosňanů, Srbů a Chorvatů. Podle sčítání z roku 1991 žilo v Bosně a Hercegovině 4,37 milionu obyvatel. Velké přesuny během války v Jugoslávii v 90. letech v zemi způsobiliy velké demografické změny. Mezi lety 1991 a 2013 politické neshody znemožnily sčítání lidu. Podle sčítání lidu z roku 2013 žilo v zemi celkem 3,79 milionu obyvatel. Rozdíl mezi počty obyvatel mezi jednotlivými roky je dán tím, že podle odhadů přes 100 tisíc obyvatel země zahynulo během bosenské občanské války a skoro polovina obyvatelstva byla přesídlena, a to jak v rámci země, tak i do zahraničí. 

Dle posledního sčítání také vyplývá, že většina populace (51 %) vyznává islám a další početnou skupinu tvoří křesťané (46 %). 

Jako všichni Balkánci i zde jsou lidé velice pohostinní, přátelští a vše berou tak nějak lehce a vypadají neustále nad věcí. I pro ně je pověstná nedochvilnost a poněkud laxní přístup k povinnostem. Rádi pomohou a poradí, a to i tehdy, když sami nevědí, což není na první pohled poznat.

Obyvatelé Bosny a Hercegoviny jsou hrdí na svůj národ a své národní sportovní týmy. Nejsou to však velcí cestovatelé nebo dobrodruzi, což je jistě dáno vízovou povinností a nedávnou historií. Rádi vzpomínají na velkou Jugoslávii a dobu, kdy se měli lépe. Umí si užívat života a ocení dobrou společnost a zábavu.

Svátky

Zajímavá je situace s náboženskými svátky, protože hovoříme o zemi, kde se mísí tři různá vyznání a každé má tedy své vlastní svátky, pochopitelně v jinou dobu.

Muslimské svátky se slaví podle muslimského lunárního kalendáře. Jsou to Ramadán bajram, třídenní slavnost zakončující postní měsíc ramadán (všechny tyto svátky jsou pohyblivé), a Kurban bajram, svátek obětování následující po pouti do Mekky (hadždž). 

Křesťanské svátky jsou hlavně Velikonoce a Vánoce. Katolíci slaví Vánoce na konci prosince, pravoslavní své Vánoce slaví v první polovině ledna.

Státní svátky:

  • 1. 1., 2. 1. – Nový rok
  • 9. 1. – Den státnosti (slaví se pouze v Republice srbské)
  • 1. 3. – Den nezávislosti
  • 1. 5., 2. 5. – Svátek práce
  • 21. 11. – Den podpisu Daytonské dohody (slaví se pouze v Republice srbské)
  • 25. 11. – Den republiky

Kultura

Během každého roku se konají různé festivaly, jmenujme tedy alespoň ty konající se v Sarajevu. Například Baščašijské noci – hudební, taneční a jiná kulturní představení, Sarajevska zima (převážně výstavy) či Sarajevský jazzový festival. 

Od roku 1995 se koná každoročně také festival filmový. Za dob Jugoslávie bylo hlavní město Bosny a Hercegoviny známé také jako centrum pop-rocku; některé dnes úspěšné místní skupiny pochází právě ze Sarajeva.

Jazyk

V Bosně a Hercegovině se jako jazyk nejčastěji používá chorvatština, srbština a bosňančina. A všechny tři jazyky jsou také úředně uznávané. Bez problémů se domluvíte také rusky, u mladších obyvatel německy či anglicky.

Bosenský minislovníček:

  • Kde je – gdje je
  • Kolik stojí – koliko je
  • Letiště – aerodrom
  • Nádraží – stanica
  • Odlet, odjezd – polazak
  • Přílet, příjezd – dolazak
  • WC – toalet
  • Nerozumím – nerazumijem
  • Na zdraví! – živjeli!
  • Doleva – lijevo
  • Doprava – desno
  • Rovně – pravo
  • Nemocnice – bolnica
  • Lékárna – apoteka
  • Mluvíte anglicky – govorite engleski

Turismus

Obrovským problémem pro rozvoj hospodářství a také turistiky zůstává kolem 2.000 objevených (a zhruba dvojnásobku neobjevených) minových polí rozesetých hlavně v oblasti fronty (ta odpovídala velmi zhruba současnému členění na Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou). Nejvíce zaminované pak je okolí Sarajeva, které bylo několik let obléháno. Mnoho min je však také rozeseto i po celém zbytku území státu. 

Geografie

Bosna a Hercegovina se skládá se ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny (severní část federace končící kousek pod Sarajevem) a menší Hercegoviny na jihu. Bosna je velice hornatá země, totéž platí i o Hercegovině. Na severu se horské oblasti přeměňují v nížinaté Posáví, resp. v Panonskou nížinu. Dinárské části Bosny se táhnou od západu na východ. Hercegovina je značně sušší a hornatější, má zřetelně více horský i středomořský charakter. Skládá se ze dvou částí: horské (vysoké) a jadranské (nízké) Hercegoviny, která se dotýká Jadranského moře v oblastech od Neumu po poloostrov Klek.

Toto víceméně na historii založeném dělení však není jediné. Do hry přibývá také Republika srbská s centrem v Banje Luce. Tvoří skoro polovinu území celé federace a táhne se podél celé severní a východní hranice. Tam žijí Srbové od dob, kdy utíkali před expandujícími Osmany.

Čas je celoročně shodný jako v České republice. Bosna a Hercegovina zavádí letní čas od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu, shodně se zeměmi EU.

Avatar uživatele kk.ptackova
Průvodce pro vás napsal
Poslední aktualizace před 29 dny
Navrhni úpravu