Pokud patříte mezi cestovatele, kteří mají rádi dobrodružství a které to táhne na východ, či přesněji jihovýchod od České republiky, mohla by být jedním z vašich dalších cílů Bosna a Hercegovina. Tento stát na Balkáně, v němž najdete hory i nížiny, přírodní i kulturní památky, architekturu evropskou i osmanskou, je zapomenutou perlou Balkánu, která vás oslní svou krásou.
Bosna a Hercegovina, někdy zvaná jednoduše Bosna, je země v jihovýchodní Evropě nacházející se na Balkánském poloostrově. Na severu, západě a jihu hraničí s Chorvatskem, na východě se Srbskem a na jihovýchodě s Černou Horou. Bosna a Hercegovina je téměř vnitrozemský stát, s výjimkou pásu 20 kilometrů na pobřeží Jaderského moře kolem města Neum.
V centru hlavního města nesmíte minout centrální náměstí islámského charakteru – Baščaršiji. Nízké domky, úzké uličky, kamenné hladké dláždění a všude obchůdky převážně rukodělné tematiky. Bezprostředně k Baščaršiji přiléhají dvě až tři mešity, ta nejznámější, Gazi Husrev-begova se dá dokonce jednou týdně navštívit (obvykle v sobotu či v neděli přibližně v jednu nebo dvě hodiny dopoledne) i bez muslimského vyznání, vstupné je spíše symbolické.
Z téhož náměstí dojdete také ke stařičkému pravoslavnému kostelu sv. archanděla Michaela a Gabriela, který se dá taky za malý peníz prohlédnout včetně přilehlého muzea.
Druhé největší město Bosny a Hercegoviny a centrální město Hercegoviny se nachází asi 70 kilometrů jihozápadně od Sarajeva. Jak již jméno města napovídá, jeho dominantou je most. Tuto výsadu mu však na několik let odebrala občanská válka v devadesátých letech, kdy byl most úplně rozbombardován. Dnes však již stojí hrdě nový, a to přesně podle původního vzhledu.
Po obou stranách mostu naleznete malebné středověké městečko s příjemnou atmosférou. Jedna strana je muslimská, druhá katolická – chorvatská. Dodnes existují obyvatelé z jedné či druhé strany řeky, kteří nikdy nenavštívili druhý břeh města.
Pramen řeky Bosny, podle níž dostala jméno i země, se nachází západně od Sarajeva. Již od přelomu století je obvyklým výletním místem Sarajevanů. Dodnes se tam můžete nechat dopravit třeba koňským spřežením. Dojeďte na konečnou tramvaje (téměř jakékoli, protože kolem Sarajeva je ve skutečnosti jen jedna kruhová trasa) a odtud pokračujte přes řeku buď pěšky, nebo si můžete na místě zapůjčit roztodivná vozítka, takové jakési rikši, případně využít služeb již avízovaných spřežení s kočáry. I na brusle je terén celkem vhodný.
Ať už se na cestu vydáte jakýmkoli způsobem, uvidíte pohádkovou alej vzrostlých platanů vedoucí téměř bez převýšení až k onomu pramenu. Dá se zde posedět, dokonce i popít a pojíst, restaurace je plně k dispozici. Opět vám nic nebude bránit ani v procházce či túře také do hor tyčících se nad pramenem. V této souvislosti bývá zmiňována hora Igman.
Na jihu federace můžete spojit výlet do přírody dokonce s náboženskou poutí. Medjugorje je mezinárodně navštěvované katolické centrum, něco jako jsou ve Francii Lurdy, místo zjevení panenky Marie, kde by se měly dít zázraky a kam každoročně míří mnoho nadšených katolíků z celé Evropy, ne-li z celého světa.
Přibližně 10 kilometrů daleko od této atrakce nabízí neskutečnou podívanou ponorná řeka Trebižat. Případně můžete podniknout výlet po okolí vodopádů Kravice. Místo vypadá jako miniatura Viktoriiných vodopádů, neboť šířka celé plochy, po níž se voda mocně žene, je kolem 120 metrů, výška spádu se pak uvádí kolem 27 metrů. Nikoho nepohoršíte, pokud se v průzračné čerstvé vodě pod vodopády vykoupete. Přijíždíte-li automobilem, můžete dojet na sběrné parkoviště, odkud sestoupíte pod vodopády za přibližně 20 minut.
Pouhých 7 kilomerů od Mostaru se vyjímá hercegovská obec Blagaj. Sídlila zde sekta „dervišů“, kteří se různými formami, hlavně však točením kolem své osy, dostávali do transu, z čehož vychází někomu možná známá dětská hra.
Blagaj je mimo své dervišské minulosti známý pro ústí řeky Buny, neboť se jedná o největší krasový pramen na světě. U pramene je možno navštívit tzv. sufijskou tekiju, sídlo místních hodnostářů a dervišů. Vstup je pro ženy podmíněn pokrytím hlavy, šátek vám na místě rádi zapůjčí.
Takzvané Bosanske piramide jsou něčím, co v Evropě opět nemá obdoby. Ještě stále se jedná o novinku, co se objevů týče, a ne každý ji plně uznává. Podle výzkumu mnoha světových archeologů a egyptologů se v oblasti Visoko skutečně vyskytují pyramidy. Z dálky, obvykle ze silnice, vypadají všechny jako normální zelené zarostlé i zalesněné kopce. Jsou si však nápadně podobné a jejich základem je podivný materiál, evidentně vytvořený člověkem. Pod pyramidami se prý také proplétá rozsáhlý podzemní labyrint.
Na pyramidy se dá vyrazit pěšky. Budete-li mít štěstí, provede vás těmito zajímavostmi někdo z místních, byť třeba desetiletý romský průvodce. Všichni se zde dobře vyznají a podají vám rozsáhlý výklad. Najdete zde pyramidu Slunce, Měsíce a ještě několik dalších.
Neum je jediné přímořské město v Bosně a Hercegovině. Nalézá se na úzkém přibližně dvacet kilometrů dlouhém výběžku, který vstupuje do chorvatského území. Cesta sem je poměrně zajímavá, není to daleko do Dubrovníku a nedaleko je také oblast Čapljina, vodopád Kravica a další zajímavosti. Ubytování zde není drahé.
Bosna a Hercegovina má proměnlivé klima. Zimy bývají studené, léta zase horká. Nejvyšší počet slunných dnů je v červnu, červenci, srpnu a září. Nejvyšší teploty jsou v červenci a srpnu a největší srážky v květnu, červnu a listopadu.
Země se člení dle klimatických charakteristik na tři části: Panonská nížina, horské a polohorské oblasti a Jaderské moře.
V Panonské nížině převládá kontinentální klima. Zimy jsou mírné s průměrnou teplotou v nejchladnějším měsíci lednu od -0,2 do -0,9 °C. Naopak léta bývají dlouhá a teplá s průměrnou teplotou v nejteplejším měsíci červenci od 21 do 23 °C.
Horské a polohorské oblasti (známé v bosenštině jako planiny) zabírají většinu plochy Bosny a Hercegoviny. Jsou charakteristické krátkým teplým létem a dlouhou chladnou zimou. Průměrná celoroční teplota je 5–7 °C.
Klimatická oblast Jaderského moře zabírá jen velmi malou plochu na území kolem města Neum na jihu země. Je charakteristická dlouhými teplými léty a mírnou zimou. Průměrná celoroční teplota vzduchu se pohybuje od 14 do 14,7 °C. Srážky jsou nejčastější v období zimy a jara, zatímco léta bývají poměrně suchá.
Nejvhodnější dobou pro návštěvu Bosny a Hercegoviny je období jara (tedy duben až červen) a podzimní měsíce od září do konce října, kdy je stále ještě teplo a dostatečný počet slunných dnů.
Pokud se chcete vykoupat v moři a užít si plážovou dovolenou, je nejlepší doba pro návštěvu květen až září, protože ačkoli leží země na jihu Evropy, jsou zde díky horskému podnebí tuhé zimy.
Historie v kostce Bosna a Hercegovina je oblast, v níž je možné vysledovat stopy lidského osídlení až do doby neolitu. Dlouhou dobu bylo území součástí Byzantské říše, následně ho ovládli Chorvaté a také Srbové. Roku 1463 byla země dobyta tureckými vojsky. Během osmanské nadvlády bylo mnoho tehdejších křesťanů obráceno na islám a vznikli tak bosenští muslimové. V roce 1875 se bosenský lid vzbouřil proti osmanské nadvládě a roku 1908 byla země…
Bosenská konvertibilní marka Oficiální měnou Bosny a Hercegoviny je bosenská konvertibilní marka (oficiální označení BAM, v místních podmínkách označovaná jako KM). Zavedena byla v roce 1998 mezinárodní správou OSN poté, co se místní bosňáčtí, srbští a chorvatští představitelé nebyli schopni dohodnout na jednotné státní měně. Již od svého vzniku byla pevně vázána na hodnotu německé marky, po níž dostala název, a to v poměru 1:1. Po zrušení německé marky…
Jak do Bosny a Hercegoviny Z České republiky do Bosny a Hercegoviny neexistuje žádné přímé ani pravidelné letecké, autobusové či železniční spojení. Vždy je nutné dojet sem z jiné země. Hlavní mezinárodní letiště sídlí v hlavním městě Sarajevu. Kvůli omezené konkurenci jsou zatím ceny letenek z Prahy nebo okolí do Sarajeva vysoké, kdy se standardní cena pohybuje od 6.000 Kč výše. O mnoho levnější ceny nabídne Wizz Air na své lince z…
Bosensko-hercegovská kuchyně Místní kuchyně je typicky balkánská. Díky historickým vlivům je kuchyně blízká i turecké, středomořské a najdete zde také mnoho kulinářských vlivů ze střední Evropy nebo Středního východu. Pro tuto kuchyni jsou charakteristická masa upravovaná na různé způsoby. Nejčastěji jde o hovězí a jehněčí maso. Typickým balkánským pokrmem, oblíbeným hlavně v zemích bývalé Jugoslávie, je čevabčiči. Jedná se o rolky masa (nejčastěji…
Treky Obvyklými turistickými cíli jsou hory, národní parky (Sutjeska, Kozara, Una), okolí vodopádů (jmenujme za všechny Kravice) a řek (např. okolí Neretvy, Uny, Bosny aj.), jejichž kaňony jsou jedinečné. Z horské turistiky je třeba zmínit Sutjesku, Prenj, Maglić (pohoří s nejvyšším vrcholem země, který se jmenuje stejně jako pohoří a měří 2.386 m n. m.) a Bjelašnica (pohoří jižně od Sarajeva, kde najdeme tzv. olympijské hory,…
Zdraví Zdravotní péče v Bosně a Hercegovině nedosahuje evropského standardu, zejména ve vybavení zdravotnických zařízení, která však běžně poskytnou základní pomoc nebo ošetření v akutních případech a jejich personál je vysoce profesionální a vstřícný. Akutní zdravotnická pomoc pro české občany je v Bosně a Hercegovině bezplatná, přesto doporučujeme sjednat cestovní pojištění Bohužel nelze vždy spolehlivě zaručit nezávadnost vody z …
Vízum Rozhodnutím s účinností ze dne 21. července 2005 Bosna a Hercegovina zrušila bez časového omezení vízovou povinnost pro občany ČR. Toto opatření umožňuje vstup a pobyt na území Bosny a Hercegoviny bez víza v délce 90 dní bez ohledu na účel pobytu. Očkování Žádné očkování není vyžadováno, doporučuje se očkování proti hepatitidě A, břišnímu tyfu, záškrtu a tetanu. Celní předpisy Bezcelně je možné dovézt 200 cigaret, 20 doutníků…
Bosna a Hercegovina je oblast, v níž je možné vysledovat stopy lidského osídlení až do doby neolitu. Dlouhou dobu bylo území součástí Byzantské říše, následně ho ovládli Chorvaté a také Srbové. Roku 1463 byla země dobyta tureckými vojsky. Během osmanské nadvlády bylo mnoho tehdejších křesťanů obráceno na islám a vznikli tak bosenští muslimové. V roce 1875 se bosenský lid vzbouřil proti osmanské nadvládě a roku 1908 byla země připojena k Rakousku-Uhersku. Když skončila první světová válka, vznikl sjednocený stát Socialistická federativní republika Jugoslávie. Bosna a Hercegovina však v roce 1991 vyhlásila nezávislost. To se nelíbilo srbským milicím, proto zde propukla občanská válka trvající až do roku 1995.
Země je domovem tří etnických skupin, oficiálně konstitutivních národů, Bosňanů, Srbů a Chorvatů. Podle sčítání z roku 1991 žilo v Bosně a Hercegovině 4,37 milionu obyvatel. Velké přesuny během války v Jugoslávii v 90. letech v zemi způsobiliy velké demografické změny. Mezi lety 1991 a 2013 politické neshody znemožnily sčítání lidu. Podle sčítání lidu z roku 2013 žilo v zemi celkem 3,79 milionu obyvatel. Rozdíl mezi počty obyvatel mezi jednotlivými roky je dán tím, že podle odhadů přes 100 tisíc obyvatel země zahynulo během bosenské občanské války a skoro polovina obyvatelstva byla přesídlena, a to jak v rámci země, tak i do zahraničí.
Dle posledního sčítání také vyplývá, že většina populace (51 %) vyznává islám a další početnou skupinu tvoří křesťané (46 %).
Jako všichni Balkánci i zde jsou lidé velice pohostinní, přátelští a vše berou tak nějak lehce a vypadají neustále nad věcí. I pro ně je pověstná nedochvilnost a poněkud laxní přístup k povinnostem. Rádi pomohou a poradí, a to i tehdy, když sami nevědí, což není na první pohled poznat.
Obyvatelé Bosny a Hercegoviny jsou hrdí na svůj národ a své národní sportovní týmy. Nejsou to však velcí cestovatelé nebo dobrodruzi, což je jistě dáno vízovou povinností a nedávnou historií. Rádi vzpomínají na velkou Jugoslávii a dobu, kdy se měli lépe. Umí si užívat života a ocení dobrou společnost a zábavu.
Zajímavá je situace s náboženskými svátky, protože hovoříme o zemi, kde se mísí tři různá vyznání a každé má tedy své vlastní svátky, pochopitelně v jinou dobu.
Muslimské svátky se slaví podle muslimského lunárního kalendáře. Jsou to Ramadán bajram, třídenní slavnost zakončující postní měsíc ramadán (všechny tyto svátky jsou pohyblivé), a Kurban bajram, svátek obětování následující po pouti do Mekky (hadždž).
Křesťanské svátky jsou hlavně Velikonoce a Vánoce. Katolíci slaví Vánoce na konci prosince, pravoslavní své Vánoce slaví v první polovině ledna.
Státní svátky:
Během každého roku se konají různé festivaly, jmenujme tedy alespoň ty konající se v Sarajevu. Například Baščašijské noci – hudební, taneční a jiná kulturní představení, Sarajevska zima (převážně výstavy) či Sarajevský jazzový festival.
Od roku 1995 se koná každoročně také festival filmový. Za dob Jugoslávie bylo hlavní město Bosny a Hercegoviny známé také jako centrum pop-rocku; některé dnes úspěšné místní skupiny pochází právě ze Sarajeva.
V Bosně a Hercegovině se jako jazyk nejčastěji používá chorvatština, srbština a bosňančina. A všechny tři jazyky jsou také úředně uznávané. Bez problémů se domluvíte také rusky, u mladších obyvatel německy či anglicky.
Bosenský minislovníček:
Obrovským problémem pro rozvoj hospodářství a také turistiky zůstává kolem 2.000 objevených (a zhruba dvojnásobku neobjevených) minových polí rozesetých hlavně v oblasti fronty (ta odpovídala velmi zhruba současnému členění na Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou). Nejvíce zaminované pak je okolí Sarajeva, které bylo několik let obléháno. Mnoho min je však také rozeseto i po celém zbytku území státu.
Bosna a Hercegovina se skládá se ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny (severní část federace končící kousek pod Sarajevem) a menší Hercegoviny na jihu. Bosna je velice hornatá země, totéž platí i o Hercegovině. Na severu se horské oblasti přeměňují v nížinaté Posáví, resp. v Panonskou nížinu. Dinárské části Bosny se táhnou od západu na východ. Hercegovina je značně sušší a hornatější, má zřetelně více horský i středomořský charakter. Skládá se ze dvou částí: horské (vysoké) a jadranské (nízké) Hercegoviny, která se dotýká Jadranského moře v oblastech od Neumu po poloostrov Klek.
Toto víceméně na historii založeném dělení však není jediné. Do hry přibývá také Republika srbská s centrem v Banje Luce. Tvoří skoro polovinu území celé federace a táhne se podél celé severní a východní hranice. Tam žijí Srbové od dob, kdy utíkali před expandujícími Osmany.
Čas je celoročně shodný jako v České republice. Bosna a Hercegovina zavádí letní čas od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu, shodně se zeměmi EU.
Oficiální měnou Bosny a Hercegoviny je bosenská konvertibilní marka (oficiální označení BAM, v místních podmínkách označovaná jako KM). Zavedena byla v roce 1998 mezinárodní správou OSN poté, co se místní bosňáčtí, srbští a chorvatští představitelé nebyli schopni dohodnout na jednotné státní měně. Již od svého vzniku byla pevně vázána na hodnotu německé marky, po níž dostala název, a to v poměru 1:1. Po zrušení německé marky v roce 2002 je konvertibilní marka pevně fixována na euro.
Mince bosenskohercegovské marky jsou raženy v hodnotách 5, 10, 20 a 50 feniků, dále 1, 2 a 5 marek. Bankovky mají nominální hodnoty 10, 20, 50, 100 a 200 marek. Zvláštností bosenskohercegovských bankovek je, že jsou vydávány ve dvou verzích, pro každou samosprávní jednotku (Republika srbská a Federace Bosny a Hercegoviny) zvlášť – výjimkou je pouze dvousetmarkovka, která byla emitována až roku 2003 a má společný vzhled pro obě entity.
Platební karty nejsou v zemi stále příliš rozšířené. Zejména ve větších městech však narazíte na bankomaty, z nichž je možné vybrat potřebnou hotovost. Každý bankomat by měl nabízet mimo místního jazyka minimálně ještě angličtinu. Jinak lze peníze také vyměnit ve směnárnách či v bankách. Banky by měly být obecně serióznější. Ale i směnárny mohou nabídnout solidní kurzy, je třeba se však porozhlédnout, abyste zbytečně neplatili víc, než je nutné. Na mnoha místech, zejména v turistických lokalitách, je pak rovněž možné platit v eurech. Kurz je podle sezóny 13,00–14,00 Kč/1 BAM.
Ceny v Bosně a Hercegovině jsou víceméně srovnatelné s Českou republikou. Výjimkou jsou například cigarety, kdy za balíček cigaret zaplatíte čtyři marky (tj. cca 50 Kč).
Příklad cen:
V restauracích se cena běžně zaokrouhluje, případně se nechává spropitné ve výši 10–15 procent z celkové útraty, podle spokojenosti hosta. Spropitné je běžné také pro taxikáře, účet se zaokrouhluje nahoru.
Smlouvání je běžné pouze na místních trzích. I když jsou na zbožích napsané ceny, nenechte se zmást a o ceny smlouvejte.
Nízkorozpočtový cestovatel se přepravuje nejlevnější hromadnou dopravou a na kratší vzdálenosti chodí pěšky. V nejlevnějším hostelu zaplatí 20 BAM za noc, bude konzumovat jídlo z obchodů, které vyjde denně zhruba na 5 BAM. Nejnižší denní náklady tedy budou činit cca 30 BAM, tedy 417 Kč osoba/den.
Středně náročný cestovatel se přepravuje lepší hromadnou dopravu, i na kratší vzdálenosti využívá MHD. Přespává v penzionech, za což zaplatí 30 BAM za noc, bude konzumovat jídlo kupované na ulici, občas ze supermarketu nebo si jednou denně zajde do restaurace za cenu 20 BAM. Nejnižší denní náklady tedy budou činit cca 60 BAM, tedy 835 Kč osoba/den.
Náročný cestovatel se přepravuje vlastním automobilem i na kratší vzdálenosti, průměrně ujede 50 kilometrů denně. Přespává v hotelech za cenu 60 BAM za noc, bude se stravovat výhradně v restauracích za cenu 40 BAM. Nejnižší denní náklady budou činit cca 110 BAM, tedy 1.528 Kč osoba/den.
Z České republiky do Bosny a Hercegoviny neexistuje žádné přímé ani pravidelné letecké, autobusové či železniční spojení. Vždy je nutné dojet sem z jiné země. Hlavní mezinárodní letiště sídlí v hlavním městě Sarajevu. Kvůli omezené konkurenci jsou zatím ceny letenek z Prahy nebo okolí do Sarajeva vysoké, kdy se standardní cena pohybuje od 6.000 Kč výše. O mnoho levnější ceny nabídne Wizz Air na své lince z Budapešti, v akcích můžou klesnout i pod 1.000 Kč. Průměrná doba letu i s přestupem činí asi 7 hodin.
Alternativou jsou letenky z Bratislavy do města Tuzla na severu země a do Sarajeva se následně přesunout autobusem.
Autobusové linky pravidelně jezdí do Chorvatska, Srbska, Slovinska i Černé Hory. Nejfrekventovanější jsou spoje mezi Sarajevem a chorvatským Záhřebem či Splitem a také srbskou metropolí Bělehrad. Na těchto trasách jezdí zhruba pět autobusů denně. Zpáteční jízdenka do těchto destinací vyjde v rozmezí od 900 do 1.800 Kč. Jednosměrná jízdenka z Vídně stojí kolem 50 €, ze Záhřebu pak začíná na 20 €. Celkově trvá cesta autobusem z České republiky zhruba 17 hodin. Celkové náklady na cestu autobusem Praha – Sarajevo – Praha vyjdou na 3–4.000 Kč.
Pokud chcete využít železniční spojení, z České republiky také pojedete do sousedních států a odtud autobusem. Tato alternativa je delší, počítejte s minimálně 20 hodinami na cestě. Celkové náklady na cestu vlakem vyjdou trochu více než autobusem, a to v závislosti na období, čase a trase, kterou zvolíte.
Nejjednodušším způsobem, jak se dopravit do Bosny a Hercegoviny, je pomocí vlastního automobilu. Nejsnadnější cesta vede opět přes sousední Chorvatsko. S sebou je potřeba mít platný řidičský průkaz, technický průkaz a doklad o platném mezinárodním pojištění vozidla (zelená karta).
Nejhorším a nejpomalejším dopravním spojení je v zemi vlak. Tratě i vlakové soupravy jsou v dost tragickém stavu a výjimkou není ani to, že vlak zůstane stát mezi dvěma stanicemi.
Naopak velmi dobrá je síť autobusů. Dělí se na tzv. místní, federální, mezientitetské (spojující Federaci Bosnu a Hercegovinu a Republiku srbskou) a mezinárodní linky. Místní obsluhují zejména krátké trasy mezi jednotlivými obcemi. Zde dosluhují autobusy vyřazené ze západu, ale ceny těchto spojů jsou velmi levné. Federální a mezinárodní linky jsou obsluhovány novějšími nebo zcela novými autobusy. Ceny jízdenek se pohybují trochu výše, ale autobusy jsou komfortní, čisté a jezdí často.
V Bosně nabízí zapůjčení vozu společnosti Avis, Hertz, Europcar i řada dalších místních společností, zejména v Sarajevu a Mostaru. K návštěvě horských a odlehlých oblastí doporučujeme terénní automobil.
Pronájem automobilu na den stojí od 50 euro výše podle typu vozu a jeho vybavení, sezóny, délky pronájmu a dalších okolností. Doporučuje se rezervace předem přes internet, neboť je zpravidla levnější než přímo na místě. Při vícedenním zapůjčení denní sazba klesá. Přestože se konkrétní podmínky zapůjčení liší, vždy potřebujete identifikační průkaz, věk minimálně 21 let (řidiči mladší 25 let obvykle platí vyšší půjčovné nebo musí složit vyšší jistinu), kreditní kartu a většinou i mezinárodní řidičský průkaz.
Ve velkých městech je dostupná městská hromadná doprava, v Sarajevu dokonce i trolejbusy, tramvaje a minibusy (tzv. komercijala). Tato doprava bohužel nebývá příliš spolehlivá, což je způsobeno někdy počasím, někdy nesolventností provozovatele.
Proto jsou ve velké míře využívány služby taxi, které jsou také cenově dostupné. V Sarajevu mimo nástupní sazby počítejte s cenou za kilometr. V dalších velkých městech jsou určeny okruhy a cena za ně daná paušálem. Mimo města je cena většinou na domluvě. Často se potkáte i s tím, že taxíkář po cestě přibere dalšího cestujícího a domluvená cena se pak platí za osobu.
Místní kuchyně je typicky balkánská. Díky historickým vlivům je kuchyně blízká i turecké, středomořské a najdete zde také mnoho kulinářských vlivů ze střední Evropy nebo Středního východu. Pro tuto kuchyni jsou charakteristická masa upravovaná na různé způsoby. Nejčastěji jde o hovězí a jehněčí maso. Typickým balkánským pokrmem, oblíbeným hlavně v zemích bývalé Jugoslávie, je čevabčiči. Jedná se o rolky masa (nejčastěji hovězího), které se podávají buď na talíři, nebo ve světlé chlebové placce zvané lepina. Maso se připravuje na grilu. Oblíbenými jídly jsou například také bosanski lonac (dušená kapusta s chutným masem), turecké sladkosti a všudypřítomný burek (tenké těsto z mouky, vody a soli plněné mletým masem) nebo dolmy (zelenina plněná mletým masem a rýží).
Vzhledem k tomu, že maso tvoří základní složku jídelníčku, nemají to tu vegetariáni jednoduché. Východiskem pro ně může být sirnica (tenké těsto z mouky, vody a soli plněné sýrem) a nebo zeljanica (pečivo plněné špenátem).
Oblíbeným dezertem je tafuhije, tedy jablečný koláč s krémem a ořechy. V Bosně a Hercegovině je oblíbeným nápojem víno či pivo. Známé je například víno Žilavka mostar. Lidé rádi pijí i kávu a čaj. Tureckou kávu dostanete v kovové nádobě (tzv. džezvě). Z nealkoholických nápojů jsou oblíbené přírodní šťávy z jalovce (smreka), citronády (limonáda) a tzv. šerbe, což je povařené ovoce s trochou cukru, citronové šťávy a někdy i hřebíčkem.
Pokud chcete ochutnat typické čevabčiči, hledejte restauraci s označením Čevabdžinice. Vězte, že kvalita jídla i v těchto specializovaných restauracích značně kolísá. V Sarajevu i místní navštěvují Mrkvu a Ferhatoviči. Jídlo je tu výtečné, interiér vkusný, nevýhodou však je neochotná a často znuděně působící obsluha.
Na turistických místech se vytrácí typické servírování kávy v džezvách. Nicméně se najdou kavárny, kde tuto tradici dovedli k dokonalosti. Za všechny můžeme jmenovat například kavárnu Plava voda ve městě Travnik.
Obvyklými turistickými cíli jsou hory, národní parky (Sutjeska, Kozara, Una), okolí vodopádů (jmenujme za všechny Kravice) a řek (např. okolí Neretvy, Uny, Bosny aj.), jejichž kaňony jsou jedinečné. Z horské turistiky je třeba zmínit Sutjesku, Prenj, Maglić (pohoří s nejvyšším vrcholem země, který se jmenuje stejně jako pohoří a měří 2.386 m n. m.) a Bjelašnica (pohoří jižně od Sarajeva, kde najdeme tzv. olympijské hory, nejvyšší bod se také jmenuje dle celého pohoří a měří 2.067 m n. m.).
Příjemné je, že i třeba hned za centrem Sarajeva (skutečně tak maximálně 10 minut líné chůze z Baščaršije) se můžeme vydat na příjemnou túru okolní přírodou. Cesta vede od kdysi luxusní plovárny tzv. Alejí ambasadorů – na protějším břehu Miljacky se na vás seshora bude jakoby „zubit“ muslimský hřbitov Alifakovac – a stezka vás povede stále dále údolím řeky mezi stále zvyšujícími se kopci.
Pokud přemýšlíte, co přivézt z dovolené v Bosně a Hercegovině, vyřešte to zkrátka tím, že vyrazíte do ulic a necháte se inspirovat místními trhy. Například centrum Sarajeva okolo Baščaršije nebo okolí mostarského mostu či centra jiných měst jsou plné malých obchůdků, které nabízí zejména řemeslnické výrobky z tepaných kovů, dřeva nebo kůže.
Pořídíte zde dekorativní předměty, ale i věci užitečné, sety na kávu včetně džezvy, různé exotické typy nádob a nádobí, doplňky do bytu, koberečky, ručně šité oděvy, botky, pokrývky hlavy nebo kožené předměty všeho druhu.
Přestože délka bosenského pobřeží činí pouhých 20 kilometrů, není problém si užít dovolenou na pláži, stejně jako jinde na Jadranu. Nachází se zde jediné letovisko – Neum, v němž najdeme nespočet hotelů i soukromých apartmánů, restaurací a dalších služeb nezbytných k pohodovému prožití letní dovolené.
Kdo preferuje spíše aktivní dovolenou, pak jistě zváží možnost sjet divoké horské řeky na raftu nebo na kajaku. Nejvhodnějšími řekami pro tento adrenalinový sport jsou především Neretva, Una a Tara.
Turisté, kteří by chtěli na chvíli vyrazit do panenské krajiny, mohou navštívit například chráněný park Hutovo Blato. Park Hutovo Blato se nachází 10 kilometrů od města Metkoviče. Z velké části park zabírají mokřady a bažiny, kde žije na 350 druhů vodních ptáků.
Takzvané olympijské hory (olimpijske planine), kde se pořádala zimní olympiáda v roce 1984, se stále využívají jako střediska zimních sportů, a tak si s sebou v zimě nezapomeňte vybavení anebo si ho na místě půjčte. Lyžování je zde velmi oblíbené a například ze Sarajeva to není vůbec daleko. V roce 1984 zde bylo zařízeno plně moderní vybavení celých lyžařských letovisek. Dnes to ale také není špatné, úroveň se neustále zvyšuje a ceny jsou stále přijatelné.
V červenci probíhají ve staré turecké čtvrti Sarajeva Baščaršijské noci – festival tance, opery, baletu, zpěvu, poezie a uměleckých výstav; všechny akce jsou přístupné zdarma. V druhé polovině července hostí Sarajevo mezinárodní folklórní festival, v srpnu se koná Sarajevský filmový festival. V létě také probíhají dvouměsíční Letní hry v Banja Luce – koncerty, rocková hudba, divadelní představení a večery poezie.
Zdravotní péče v Bosně a Hercegovině nedosahuje evropského standardu, zejména ve vybavení zdravotnických zařízení, která však běžně poskytnou základní pomoc nebo ošetření v akutních případech a jejich personál je vysoce profesionální a vstřícný. Akutní zdravotnická pomoc pro české občany je v Bosně a Hercegovině bezplatná, přesto doporučujeme sjednat cestovní pojištění
Bohužel nelze vždy spolehlivě zaručit nezávadnost vody z kohoutku. Bosna je nicméně bohatá na spoustu přírodních pramenů pitné vody, z nichž se voda stáčí, a tuto balenou vodu lze naopak jen doporučit, kromě toho stojí doslova pár korun. Ve městech můžete vidět veřejné fontány, z nichž je možno pít.
Politická situace v zemi je stabilizovaná, stále je zde však patrný vliv válečného konfliktu v devadesátých letech. V Bosně a Hercegovině jsou stále přítomné mezinárodní vojenské mise, aby dohlížely na bezpečnostní situaci v zemi. Obecně je však úroveň kriminality v zemi poměrně nízká, turistům by tedy nemělo hrozit žádné výrazné nebezpečí. Stačí být obezřetný a dávat si neustále pozor na své věci, a to zejména v turistických oblastech.
Podstatně větším problémem obydlených oblastí Bosny a Hercegoviny jsou toulaví psi. Jsou hladoví a množí se případy napadení člověka.
V současné době představují pro turisty největší nebezpečí stále zaminované oblasti. Není potřeba se obávat ve městech a jejich okolí, ta jsou pečlivě odminována. Velká část zaminovaných území je označena. Jednak jsou to červené cedule s obrázkem lebky se zkříženými hnáty a nápisem „PAZI MINE“ a dále žluté igelitové pásky se stejným nápisem. Při povodních v květnu 2013 však došlo k masivním sesuvům půdy, čímž mohlo dojít i k pohybu min mimo označené lokality. Pohyb v neznámém terénu bez znalého průvodce tedy nelze doporučit.
Elektřina má stejné parametry a nároky na připojení spotřebičů jako u nás, není tedy zapotřebí žádných adaptérů. Elektřina je běžně zapojena po celé zemi, a to i v obcích, kde není v domácnostech třeba kompletní kanalizace.
Nejjednodušším způsobem, jak se připojit v Bosně a Hercegovině na internet, je zajít do nějaké ze specializovaných kaváren. Připojení je poměrně kvalitní a ceny se pohybují okolo 2 eur za hodinu. Obyvatelé, zvláště mladší a střední generace, jsou zvyklí používat internet pro komunikaci a získávání informací stejně jako Češi, a tak není problém komunikovat pomocí e-mailů či sociálních sítí a podobně.
Wifi je dostupná v téměř každé kavárně, restauraci a větších obchodních centrech. Některá autobusová nádraží se také honosí pokrytím wifi sítí, která ale leckdy nefunguje.
Mobilní pokrytí je poměrně dobré a bohatě vystačíte s českým mobilním operátorem. Ceny volání i SMS jsou ovšem pro nás celkem drahé, protože čeští operátoři Bosnu a Hercegovinu zařazují do druhé zóny. Místní SIM se dá zakoupit na každé poště a obsahuje SIM s nabitým kreditem v hodnotě zaplacené ceny.
Velvyslanectví České republiky v Sarajevu:
Velvyslanectví Bosny a Hercegoviny v České republice:
Rozhodnutím s účinností ze dne 21. července 2005 Bosna a Hercegovina zrušila bez časového omezení vízovou povinnost pro občany ČR. Toto opatření umožňuje vstup a pobyt na území Bosny a Hercegoviny bez víza v délce 90 dní bez ohledu na účel pobytu.
Žádné očkování není vyžadováno, doporučuje se očkování proti hepatitidě A, břišnímu tyfu, záškrtu a tetanu.
Bezcelně je možné dovézt 200 cigaret, 20 doutníků nebo 200 g tabáku, 1 litr vína nebo jiného alkoholu, 1 balení parfému a dárky do hodnoty 150 BAM (75 EUR). Dovoz a vývoz zbraní, náboženských materiálů, starožitností, léků a dalších komodit je regulován. Dovoz a vývoz cizích měn není nijak omezen, povinná směna valut není vyžadována.
Cestovatelé k nám chodí nejen pro rady, ale i levné letenky. Najdi si i ty svou letenku do Bosny a Hercegoviny.
Mít kde složit hlavu není od věci. Podívej se na nabídku hotelů, hostelů i apartmánu v Bosně a Hercegovině.
Jsi milovník roadtripů? Podívej se na nabídku dostupných vozů k vyzvednutí nejen na letišti.
Pokud dáváš přednost hotovému řešení, naplánuj si dovolenou v Bosně a Hercegovině s cestovní kanceláří.
Jsme největší cestovatelská komunita v Česku a na Slovensku. Máš dotaz nebo hledáš spolucestovatele? Zeptej se ve fóru!
Založ nové témaTohoto průvodce pro vás připravili
