Historie v kostce

Historické nálezy prokazují, že oblast, která dnes náleží Finsku, byla osídlena již v 8. tisíciletí př. n. l. během doby kamenné. Samotné Finsko však vzniklo až oddělením se od Švédska a to je spojováno s rokem 1154 a údajným příchodem křesťanství spolu se švédským králem Erikem. Od 13. do začátku 19. století bylo Finsko součástí Švédska. V letech 1808–1809 Finsko dobyly armády ruského cara Alexandra I. a země tak spadala pod Ruskou nadvládu. Krátce po VŘSR, 6. prosince 1917, vyhlásilo Finsko samostatnost a od té doby se jedná o samostatný a nezávislý stát. 

Lidé

Hustota zalidnění je ve Finsku 17 lidí na km2 a to dělá z Finska třetí nejřidčeji obydlenou zemi v celé Evropě. První je Island, druhou zemí je Norsko. Přibližně 85 % obyvatel žije ve městech, z toho 1.000 000 lidí žije v hlavním městě Helsinky a blízkém okolí. Naproti tomu v Laponsku je pak hustota zalidnění jen dva lidi na km2.

Země je etnicky homogenní a dominantním etnikem jsou Finové. Oficiálními jazyky jsou finština a švédština, druhý z nich je mateřským jazykem asi 5 % finské populace.

Ve Finsku žije zhruba o polovinu méně lidí než v ČR.

Svátky

Ve Finsku se slaví celkem 15 svátků, z toho 8 je státních .

  • 1. leden Nový rok Uudenvuodenpäivä
  • 6. leden Zjevení Páně Loppiainen
  • 22. duben Velký pátek Pitkäperjantai
  • 24. duben Velikonoční neděle Pääsiäispäivä
  • 25. duben Velikonoční pondělí 2. Pääsiäispäivä
  • 1. květen svátek Vappu, 1. máj Vappu, suomalaisen työn päivä
  • 13. květen Nanebevstoupení Páně Helatorstai
  • 2. červen Hod boží svatodušní Helluntaipäivä
  • 24. červen předvečer slunovratu Juhannusaatto
  • 25. červen Slunovrat Juhannuspäivä, Suomen lipun päivä
  • 5. listopad svátek Všech svatých Pyhäinpäivä
  • 6. prosinec Den nezávislosti Itsenäisyyspäivä
  • 24. prosinec Štědrý den Jouluaatto
  • 25. prosinec 1. svátek vánoční Joulupäivä
  • 26. prosinec 2. svátek vánoční Tapaninpäivä

Obchody bývají přes státní svátky otevřeny jen zřídka. Obchody s potravinami mají otevírací dobu přes týden od 8 do 22 hodin a přes víkend většinou od 10 do 18 hodin.

Kultura

Kulturní život a oslavy jsou většinou spojeny s místními svátky. Mezi nejdůležitější, který se slaví nejvíce, patří letní slunovrat (obdobné jako v ČR pálení čarodějnic). Dalším důležitým svátkem je pro Finy Den nezávislosti. Neméně důležitým svátkem jsou taktéž Vánoce. Stará finská kultura vychází z původního finského pohanství. Vánoční dárky dětem nosí Joulupukki, finská obdoba Ježíška. 
Další neméně důležitou činností Finů je saunování. Sauna zde náleží ke standardnímu vybavení domácnosti a je velkou ctí přijmout pozvání od místních ke společným chvílím v sauně. 

Finská sauna

Jazyk

Úředním jazykem je finština (mluví jim cca 95 % obyvatel) a švédština (cca 5 %). Místní také hovoří plynule anglicky. 

Minislovníček:

  • Dobrý den – Hyvä päivä
  • Na shledanou -–Näkemiin
  • Děkuji – Kiitos
  • Prosím – Ole hyvä
  • Ano – Kyllä
  • Kde? – Missä?
  • Co to je? – Mitä se on?

Turismus

Nejčastější aktivitou ve finské přírodě je turistika. Túry mohou měřit od několika kilometrů po několik desítek kilometrů. Některé dálkové trasy měří i několik set kilometrů. V zimě můžete boty vyměnit za běžky. Excelentní online turistickou mapu celého Finska najdete na excursionmap.fi.

Ve většině národních parků a přírodních rezervací se nachází velké množství značených cest. Vycházejí od parkovišť a nabízí okruhy pro všechny, někdy dokonce i pro vozíčkáře. Pro grilování v národních parcích bývá obvykle přímo určené ohniště a u něj najdete velkou místnost s připravenými poleny. Kromě toho po chvíli hledání objevíte i štípací sekeru. Dříví, které spotřebujete, případně i více, byste měli před odchodem naštípat i pro další návštěvníky.

Pro příznivce rybaření je Finsko ideální. Ve Finsku můžete celé dny rybařit. Pro rybaření bez navijáku většinou není potřeba povolení. Státní poplatek musí zaplatit všechny osoby mezi 18 a 65 lety, které chtějí používat prut, naviják a návnadu – jeho výše je asi 30 eur na kalendářní rok a 7 eur na týden. Dále je potřeba regionální povolenka nebo povolení majitele vodní plochy.

V zimě se celé Finsko promění v běžkařský ráj. Nejinak tomu je i v divoké přírodě. V některých místech si úzké stopy vytvoří sami dobrodruzi, jinde jsou strojově upravované luxusní stopy. V zimě platí ještě dvojnásob poučení o bezpečnosti. Až 40stupňové mrazy v noci krutě trestají jakoukoli nerozvážnost. Nezapomeňte s sebou zápalky a suchý líh. Teplo ohně vás může příjemně rozehřát, v extrémních případech i zachránit život.

Geografie

Finská republika (finský název Suomen Tasavalta, švédsky Republiken Finland) se nachází v severovýchodní Evropě, kterou omývá Baltské moře na jihozápadě, Botnický záliv na západě a Finský záliv na jihovýchodě. Finsko sousedí na souši se Švédskem na severozápadě a Norskem na severu a s Ruskem na východě. Na moři má společnou hranici také s Estonskem. Pod finskou suverenitu patří také souostroví Ålandy na jihozápad od pobřeží, které však má rozsáhlou autonomii a mluví se zde švédsky.

Finsko je více než 4x větší než Česká republika.

Avatar uživatele Jaromír Ryška
Průvodce pro vás napsal
Poslední aktualizace před 8 dny
Navrhni úpravu