Haiti
Haiti

Kultura a lidé na Haiti

Historie v kostce

O předkoloniální historii Haiti toho moc známo není – s jistotou zato víme, že na severním pobřeží dnešního Haiti přistál Kryštof Kolumbus již při své první plavbě (prosinec 1492) a úplně vyhladit původní obyvatelstvo, Tainy, pak Španělům netrvalo ani čtyřicet let. Posléze byli na ostrov k pracím na plantážích ve velkém přiváženi černí otroci z Afriky, francouzskou kolonií se západní část Hispanioly stala koncem 17. století. Na přelomu 18. a 19. století, ve víru Francouzské revoluce, se však vzbouřeným černochům napodruhé podařilo kolonizátory vyhnat a Haiti vyhlásilo v roce 1804 samostatnost jako druhý stát Ameriky (po USA).

Více než dvousetletá historie samostatného Haiti je provázena válkami, diktátorskými režimy a lidskou impotencí podpořenými přírodními katastrofami. Hospodářská úroveň je katastrofální, země je z velké části závislá na zahraniční pomoci ze strany jiných zemí (USA, Kanada, EU) i nevládních organizací. Chybí alespoň náznaky moderní infrastruktury, většina obyvatel nemá formální zaměstnání a v zemi přetrvává vysoká úroveň násilí.

Lidé

Naprostou většinu obyvatel Haiti, přes 90 %, tvoří černoši, potomci dovezených afrických otroků. Zbytek jsou mulati. Haiti je velmi hustě osídlený stát, téměř 400 obyvatel na km2 je srovnatelných např. s Nizozemskem – jistě i tento fakt a z něj vyplývající extrémní tlak na zdroje přispívá k mizerným životním podmínkám. Skoro všichni Haiťané jsou křesťané, většinou katolíci, rozšířené je i vyznávání kultu voodoo.

Celkem v Haiti žije téměř přesně tolik lidí jako v České republice.

Svátky

Katolické svátky, jako jsou Vánoce, Velikonoce, svátek Všech svatých a další se bujaře slaví. Národním svátkem je 1. leden, Den vyhlášení nezávislosti. Po celé zemi se neustále organizují různé karnevaly – tak, že času na práci se mnohým nedostává.

Kultura

Zajímavá je směsice afrických a francouzských zvyků, místy ještě se stopami kultury Tainů (původních domorodých obyvatel). Svůj výraz nachází ve výtvarném umění; na budovách i ve veřejném prostoru si často všimnete naivních, výrazně barevných motivů. A samozřejmě v hudbě, kterou Haiťané mají v krvi. 

Součástí haitské kultury je však bohužel také značná míra násilí – i relativně bezvýznamný konflikt mají mnozí místní tendenci řešit okamžitě silou, často za použití zbraní. Existují i jiné primitivní „zvyky“, které vás mohou překvapit. V celé zemi např. neexistuje koncept sběru odpadků, kterých se proto všude válí tuny, běžné je vykonáváni potřeby na veřejnosti apod. 

Jazyk

Haiťané mluví většinou místní variantou kreolštiny, úředním jazykem je i francouzština; tento jazyk však ovládají jen ti, kteří vychodili alespoň pár tříd školy (tedy zdaleka ne všichni). Se znalostí angličtiny nepočítejte, je omezená na úzkou vrstvu vzdělané elity – a tyto lidi na ulicích nepotkáte.

Turismus

Turistický ruch na Haiti je nepatrný, zejména s ohledem na nevalnou bezpečnostní situaci (byť ta se v poslední době mírně zlepšila) a všudypřítomnou chudobu. Většina států, včetně Česka, proto svým občanům návštěvu země důrazně nedoporučuje. Nejvíce turistů na haitskou půdu šlápne při zastávce výletní lodi (oplocené „turistické ghetto“ Labadee), případně v rámci jednodenního (a pečlivě chráněného) organizovaného výletu z Dominikánské republiky. Mnozí cizinci přicházející na Haiti jsou zaměstnanci stovek charitativních organizací, hlavně z USA.

Z toho důvodu existují běžné turistické služby jen na velmi málo místech a jejich úroveň je většinou ubohá. Připravte se na nepříjemné nepohodlí, věčné smlouvání o cokoli a často i značně neurvalé chování.

Geografie

Republika Haiti zaujímá přibližně třetinu ostrova Hispaniola (27.800 km2 z celkem 76.200 km2). Nevelká plocha, ve srovnání s Českem rovněž asi třetinová, se vám opticky bude zdát větší, což je dáno velmi hornatým terénem a špatnou dopravní propojeností. Také pobřežní linie je dlouhá, se dvěma velkými poloostrovy a řadou zálivů. Nejbližším sousedem „přes moře“ je východní cíp Kuby (vzdálenost 85 km). Ostrov Gonâve (743 km2) je největším ze satelitních ostrovů patřících Haiti.

Většinu plochy státu pokrývají poměrně vysoká horská pásma omezená úzkými říčními údolími a nevelkými pobřežními nížinami. Nejvyšší vrchol, Pic la Selle, měří 2.680 m n. m. Hory byly během posledního staletí většinou zbaveny přirozených lesů (a dřevo využito na výrobu dřevěného uhlí), což podporuje erozi a přispívá ke katastrofálním dopadům občasných prudkých dešťů. Nížiny jsou bez výjimky využívány k zemědělství.

Poloha Haiti v seismicky živé oblastí přináší občasný výskyt ničivých zemětřesení. To poslední, v roce 2010, způsobilo smrt více než 200.000 lidí.

Chystáš se na Haiti?

Naplánuj svou cestu raz dva
Avatar uživatele Vít Štěpánek
naposledy aktualizováno 01. 01. 2021

0 komentářů

Žádná otázka není hloupá ani špatná. Pokud známe odpověď, rádi se o ni podělíme.