Kultura a lidé v Rumunsku

Historie v kostce

Nejstarším státním útvarem ležícím na území Rumunska bylo království Dácie (jméno dnes nese známá rumunská automobilka). Ve 2. století Dácii dobyli Římané a přesídlilo sem velké množství kolonistů z různých koutů římské říše. Římský vliv je jasně patrný v současné rumunské kultuře, a to zejména v jazyce. Po úpadku Říma bylo území dlouhá staletí pod kontrolou Osmanské říše a Uher. Samostatný rumunský stát vzniká až v roce 1859. Po 1. světové válce Rumunsko přímo sousedilo s Československem a obě země byly členy vojensko-politického společenství Malá dohoda.

Po 2. světové válce se Rumunsko stalo satelitem Sovětského svazu. Do jisté míry si zachovalo politickou autonomii, např. se odmítlo zúčastnit invaze do ČSSR v roce 1968. Od konce totality v roce 1989 se země potýká s řadou vnitřních problémů. Přesto bylo Rumunsko přijato do NATO (2004) i do EU (2007), přičemž patří k nejchudším z členských států.

Lidé

Rumunsko obývá přes 20 milionů lidí. Cca 89 % z nich tvoří Rumuni, zejména v severovýchodní části žije maďarská menšina (6 %). Početná je rovněž romská menšina (oficiálně 3 %, ve skutečnosti spíš až 3x více), která se dlouhodobě potýká s diskriminací ze strany většinového obyvatelstva. Za zmínku stojí i šest vesnic s původně českým obyvatelstvem v oblasti Banátu poblíž hranic se Srbskem. Největší obcí je Svatá Helena.

V zemi dominuje křesťanství, přes 80 % lidí se hlásí k pravoslavné církvi.

Svátky

Rumuni slaví státní svátky pouhých 8 dní v roce. Během nich jsou zavřené veškeré úřady a obchody s výjimkou těch největších.

• 1.–2. 1. – Nový rok
• Velikonoční neděle a pondělí – datum se určuje podle juliánského kalendáře! Obvykle je to o týden později než u nás
• 8. 3. – MDŽ
• 1. 5. – Svátek práce
• 1. 12. – Rumunský národní den
• 25.–26. 12. – Vánoce

Dále se zde slaví náboženské svátky. Formálně jde o běžné pracovní dny, nicméně v praxi je řada podniků a obchodů zavřená:

• 7. 1. – sv. Jan
• 24. 4. – sv. Jiří
• 21. 5. – sv. Konstantin a Helena
• 15. 8. – sv. Marie
• 6. 12. – sv. Mikuláš

Kultura

Necelá polovina obyvatel žije na venkově, což je jeden z nejvyšších počtů v EU. Ve vesničkách se lidé věnují tradičním řemeslům či pastevectví a panuje zde přátelská a pohostinná atmosféra. Budete obdivovat původní dřevěnou architekturu včetně vyřezávaných malovaných vstupních bran. Na některých místech se stále dodržují staleté folklorní zvyky a náboženské tradice. Patří k nim například Martisor, při němž si ženy na oblečení připínají červenobílé provázky, čímž ohlašují nástup jara.

Jazyk

Úředním jazykem je rumunština, kterou hovoří drtivá většina populace. Zajímavostí je, že jde o jediný románský jazyk v regionu. Jazyk vychází stejně jako třeba italština či francouzština z latiny. Pokud tyto jazyky ovládáte, bude vám mnoho rumunských slov povědomých. Jako písmo se užívá latinka. S mladšími lidmi či ve velkých městech se celkem bez potíží dorozumíte anglicky, naopak na venkově s angličtinou nepochodíte prakticky vůbec. Spoléhat se na ruštinu se již příliš nevyplatí.

Kdo ovládá maďarštinu, bude mít situaci ulehčenou v pásu maďarské menšiny okolo města Targu Mures.

Minislovníček (fonetická transkripce):

• Dobrý den – Buna ziva
• Na shledanou – La reverede
• Děkuji – Mulcumesk
• Prosím –Varog
• Ne – Nu
• Ano – Da
• Kde? – Unde?
• Kdy? – Kynd?

Turismus

Rumunsko je rozlehlá, krásná a rozmanitá země. Naštěstí není zatím zdaleka tak turisticky vyhledávaná jako třeba Chorvatsko či Slovinsko. Pokud vyrazíte objevovat jeho krásy, zaručeně potkáte další Čechy, Slováky či Poláky, kteří patří mezi nejčastější návštěvníky.

Země postupně zvyšuje kvalitu služeb a ubytování a snaží se tím otevřít širším skupinám turistů, zejména těm západním. Dnešní Rumunsko již pro našince zdaleka není levnou zemí – ceny jsou téměř srovnatelné s našimi. Na atraktivitě mu v očích mnoha lidí ubírají nepravdivé zvěsti o vysoké kriminalitě (zejména ze strany Romů). Rumuni, zejména ti venkovští, se k cizincům chovají mile a pohostinně.

Geografie

Rumunsko je přibližně 3x větší než ČR. Severní a střední část země pokrývají Karpaty. Na severu jde např. o pohoří Maramureš a Rodna, která jsou spíše nižší a lesnatější. Pohoří ve středním Rumunsku jsou vyšší a skalnatější. Patří mezi ně např. Retezat nebo oblíbený Fagaraš, ve kterém se tyčí nejvyšší rumunská hora Moldoveanu (2.544 m). Na západě leží pohoří Apuseni, které je spíše než horami proslulé svými krasovými oblastmi.

V pohraničních oblastech se rozkládají rozlehlé úrodné nížiny. Přibližně čtvrtina Rumunska je pokryta lesy. Na východě země se evropský veletok Dunaj vlévá do Černého moře a tvoří zde druhou největší deltu v Evropě.