Rumunsko je nejrozlehlejším státem Balkánského poloostrova a rozkládá se v jeho severní části. Na severu a severovýchodě hraničí s Ukrajinou a Moldavskem, na západě ho omývají vody Černého moře, na jihu ho odděluje řeka Dunaj od Bulharska a za jeho západní hranicí leží Srbsko a Maďarsko.
Regiony tvořící dnešní Rumunsko prošly velmi odlišným historickým vývojem. To se bezesporu podepsalo i na rozmanitosti země. Čekají na vás tajemné hrady a pevnosti, odlehlé kláštery, průzračné řeky a jezera či dobrodružné prolézání jeskyněmi. Od turistiky si můžete odpočinout na pláži Černého moře nad sklenkou neprávem opomíjeného rumunského vína.
Zdejší největší turistickou devizou jsou však karpatská pohoří. Pokud máte náladu na romantické putování po hřebenech, neexistuje lepší volba než právě Rumunsko. Můžete se pohodově toulat po travnatých poloninách nebo se odvázat k adrenalinovým přechodům po rozeklaných skalnatých vrcholcích. Společnost vám budou dělat jen stáda ovcí pasoucí se u horských salaší a osad, kde se zastavil čas.
V Rumunsku se vůči ČR čas posouvá o jednu hodinu vpřed.
Palác Parlamentu v Bukurešti – Druhá největší administrativní budova na světě po Pentagonu. V 80. letech ho nechal vystavit diktátor Nicolae Ceaușescu. Dnes představuje názorný příklad absurdnosti komunistického režimu. Chcete-li se podívat dovnitř, můžete si vybrat z několika okruhů s anglickým průvodcem. Oficiální informace o návštěvě.
Gotický hrad v srdci Transylvánie je chybně spojován s hrabětem Vladem „Drákulou“. Navzdory tomu sem upírská legenda přitahuje obrovské množství turistů. Hrad Corvín v tomto směru můžeme označit za „rumunský Karlštejn“. V okolí se nachází řada neméně pěkných (možná i hezčích) středověkých památek, např. zámek Peleš nebo zřícenina hradu Poienari, který byl skutečným sídlem hraběte Vlada.
Nejvyšší hora Rumunska (2.544 m) je pomyslnou třešničkou na dortu při přechodu pohoří Fagaraš. Přechod „na těžko“ zabere přibližně týden a do paměti se vám vryjí ikonická místa jako ostrý skalnatý hřeben poeticky nazvaný „Tři kroky od smrti“ nebo exponovaný svislý komín „Drákulova soutěska“.
Jeskynní komplex „Ponorné hrady“ v pohoří Apuseni, do něhož vstoupíte největší skalní branou v Evropě (přes 70 m). Sestupte s čelovkou do nitra jeskyně a dojděte si podél podzemní řeky pro nezapomenutelný zážitek.
Pro milovníky vlaků je návštěva naprostou povinností, nicméně i ostatní budou bezesporu okouzleni projížďkou v parní lokomotivě. Úzkokolejky sloužívaly jako jediný způsob vývozu natěženého dřeva z neprostupných lesů. Dnes se ve vagóncích vozí zejména turisté a kochají se nádhernými panoramaty říčky zvané (nepříliš nápaditě) Vaser. Cena včetně občerstvení se pohybuje kolem 100 lei, bez něj kolem 60 lei. Více informací na oficiálním webu.
Co by kamenem dohodil od metropole Bukurešť (tj. 2 h vlakem) leží nejstarší rumunské město Konstanca, jehož založení se datuje do 6 st. př. n. l. Ve městě můžete navštívit archeologické muzeum nebo obdivovat pozůstatky vznešené římské architektury. Symbolem města je ikonická budova Casino na nábřeží. Svá poslední léta zde strávil Publius Ovidius Naso, což připomíná básníkova socha.
Delta evropského veletoku se rozkládá na ploše kolem 4.000 km2 a hostí přes 20 rozličných ekosystémů. Tato oblast mimořádně bohatá na flóru a faunu byla málem zdevastována komunistickým režimem, nicméně v posledních dekádách regeneruje. Na rozsáhlých mokřadech můžete mimo jiné pozorovat stovky druhů ptáků, z nichž mnozí sem přilétají zimovat z Asie. Ramena delty lze prozkoumávat i na pronajaté lodi. Nejlepšími východisky pro průzkum jsou města Izmail a Tulcea.
| Průměrné počasí | |||||||||||||
| Průměrná teplota | 3 °C | 5 °C | 11 °C | 18 °C | 24 °C | 28 °C | 30 °C | 30 °C | 25 °C | 18 °C | 10 °C | 4 °C |
V Rumunsku panuje kontinentální klima. Sezony a teploty jsou tedy srovnatelné s těmi u nás.
Teplota vod Černého moře v létě vystoupá k 23 °C.
Počasí v horách je nevyzpytatelné. Šťastní cestovatelé zažijí pouze teplo a slunečno, nicméně připravte se raději i na deště, bouřky a mlhy. I na začátku a konci léta (červen a září) se noční teploty ve vyšších polohách mohou blížit nule!
Ideálním obdobím pro návštěvu Rumunska je období od července do září, kdy se skloubí nejvyšší teploty a nejnižší srážky. Pokud vyrážíte na lyže, sezona probíhá od prosince do začátku dubna.
Historie v kostce Nejstarším státním útvarem ležícím na území Rumunska bylo království Dácie (jméno dnes nese známá rumunská automobilka). Ve 2. století Dácii dobyli Římané a přesídlilo sem velké množství kolonistů z různých koutů římské říše. Římský vliv je jasně patrný v současné rumunské kultuře, a to zejména v jazyce. Po úpadku Říma bylo území dlouhá staletí pod kontrolou Osmanské říše a Uher. Samostatný rumunský stát vzniká až v roce 1859. Po 1.…
Rumunský nový leu (plurál „lei“) Oficiální měnou je rumunský nový leu (RON), přičemž 1 leu = cca 5,50 Kč. Setkáte se s bankovkami v hodnotách 1, 5, 10, 50, 100, 200 a 500 lei. Bankovky jsou od sebe snadno rozeznatelné. 1 leu se dělí na 100 bani, které jsou v oběhu ve formě mincí (1, 5, 10, 50). [imageFill 14161] Směnárny a platba kartou V rumunských městech není problém najít směnárnu či banku. Kurz si raději ověřte přímo u přepážky před výměnou,…
Jak do Rumunska Autem Z Prahy do Kluže se dostanete za 12 h jízdy, do metropole Bukurešti si 3–4 hodiny přičtěte. Kvalita dálnic a silnic vyšší třídy je vcelku bezproblémová, naopak vedlejší silnice jsou v horším stavu než u nás. Počítejte také s obrovským množstvím obcí a kde není dálnice, je třeba se obrnit trpělivostí a nastavit tempomat na čtyřicítku. Je třeba pořídit si dálniční známku (7 € za 30 dní), kterou potřebujete nejen pro jízdu po dálnici…
Rumunská kuchyně Rumunská kuchyně svým charakterem, podobně jako celá země, je velmi rozmanitá. Je průnikem mnoha kulinářských stylů: balkánského, ruského, maďarského, ale i orientálního či francouzského. Rumunsko je úrodnou zemí a na talíři zde dostanete jídlo uvařené výlučně z místních surovin. V pokrmech figuruje hovězí, skopové či vepřové maso, které je hojně doplněno sezónní zeleninou (okurky, rajčata, papriky, zelí, lilek). V okolí řek či moře si…
Treky V Rumunsku naleznete jedny z nejkrásnějších pohoří v Evropě. Země je zaslíbená milovníkům vícedenních treků „na těžko“. Mezi ty nejvyhledávanější pohoří patří Fagaraš, kde zažijete bivakování v plechových útulnách či zdoláte nejvyšší horu Rumunska. Chcete-li zažít pořádnou divočinu, vyrazte objevovat pohoří Maramureš. Potkáte zde méně turistů a pastevců, místo nich narazíte na stáda polodivokých koní a možná i na pohraniční stráž. Pokud vás…
Zdraví Na pozoru se mějte (zejména nejste-li očkovaní proti vzteklině) před toulavými psy. Jenom v Bukurešti je jejich počet odhadován na více než 100 tisíc a jedná se o vážný dlouhodobý problém, jehož řešení je v nedohlednu. Útoky medvědů jsou velmi vzácné, nicméně pokud narazíte na stopy jejich přítomnosti (odřená kůra stromů, rozsápané zvíře), je vhodné se utábořit jinde. V horách žijí rovněž vlci, kteří jsou plaší. Na problémy si zaděláváte, pokud…
Vízum Rumunsko je členským státem EU a stačit vám tak bude občanský průkaz. Pokud byste se chtěli podívat i do sousední Ukrajiny, Moldavska nebo Srbska, budete potřebovat cestovní pas. Jako vždy se hodí mít k dispozici i fotokopii dokladu. Očkování Pro cestu do Rumunska není povinné žádné očkování. Doporučuje se vakcinace proti žloutenkám typů A a B. Kvůli přemnoženým toulavým psům je logické očkování proti vzteklině, ale místo něj postačí i opatrnost.…
Nejstarším státním útvarem ležícím na území Rumunska bylo království Dácie (jméno dnes nese známá rumunská automobilka). Ve 2. století Dácii dobyli Římané a přesídlilo sem velké množství kolonistů z různých koutů římské říše. Římský vliv je jasně patrný v současné rumunské kultuře, a to zejména v jazyce. Po úpadku Říma bylo území dlouhá staletí pod kontrolou Osmanské říše a Uher. Samostatný rumunský stát vzniká až v roce 1859. Po 1. světové válce Rumunsko přímo sousedilo s Československem a obě země byly členy vojensko-politického společenství Malá dohoda.
Po 2. světové válce se Rumunsko stalo satelitem Sovětského svazu. Do jisté míry si zachovalo politickou autonomii, např. se odmítlo zúčastnit invaze do ČSSR v roce 1968. Od konce totality v roce 1989 se země potýká s řadou vnitřních problémů. Přesto bylo Rumunsko přijato do NATO (2004) i do EU (2007), přičemž patří k nejchudším z členských států.
Rumunsko obývá přes 20 milionů lidí. Cca 89 % z nich tvoří Rumuni, zejména v severovýchodní části žije maďarská menšina (6 %). Početná je rovněž romská menšina (oficiálně 3 %, ve skutečnosti spíš až 3x více), která se dlouhodobě potýká s diskriminací ze strany většinového obyvatelstva. Za zmínku stojí i šest vesnic s původně českým obyvatelstvem v oblasti Banátu poblíž hranic se Srbskem. Největší obcí je Svatá Helena.
V zemi dominuje křesťanství, přes 80 % lidí se hlásí k pravoslavné církvi.
Svátky
Rumuni slaví státní svátky pouhých 8 dní v roce. Během nich jsou zavřené veškeré úřady a obchody s výjimkou těch největších.
Dále se zde slaví náboženské svátky. Formálně jde o běžné pracovní dny, nicméně v praxi je řada podniků a obchodů zavřená:
Necelá polovina obyvatel žije na venkově, což je jeden z nejvyšších počtů v EU. Ve vesničkách se lidé věnují tradičním řemeslům či pastevectví a panuje zde přátelská a pohostinná atmosféra. Budete obdivovat původní dřevěnou architekturu včetně vyřezávaných malovaných vstupních bran. Na některých místech se stále dodržují staleté folklorní zvyky a náboženské tradice. Patří k nim například Martisor, při němž si ženy na oblečení připínají červenobílé provázky, čímž ohlašují nástup jara.
Úředním jazykem je rumunština, kterou hovoří drtivá většina populace. Zajímavostí je, že jde o jediný románský jazyk v regionu. Jazyk vychází stejně jako třeba italština či francouzština z latiny. Pokud tyto jazyky ovládáte, bude vám mnoho rumunských slov povědomých. Jako písmo se užívá latinka. S mladšími lidmi či ve velkých městech se celkem bez potíží dorozumíte anglicky, naopak na venkově s angličtinou nepochodíte prakticky vůbec. Spoléhat se na ruštinu se již příliš nevyplatí.
Kdo ovládá maďarštinu, bude mít situaci ulehčenou v pásu maďarské menšiny okolo města Targu Mures.
Minislovníček (fonetická transkripce):
Rumunsko je rozlehlá, krásná a rozmanitá země. Naštěstí není zatím zdaleka tak turisticky vyhledávaná jako třeba Chorvatsko či Slovinsko. Pokud vyrazíte objevovat jeho krásy, zaručeně potkáte další Čechy, Slováky či Poláky, kteří patří mezi nejčastější návštěvníky.
Země postupně zvyšuje kvalitu služeb a ubytování a snaží se tím otevřít širším skupinám turistů, zejména těm západním. Dnešní Rumunsko již pro našince zdaleka není levnou zemí – ceny jsou téměř srovnatelné s našimi. Na atraktivitě mu v očích mnoha lidí ubírají nepravdivé zvěsti o vysoké kriminalitě (zejména ze strany Romů). Rumuni, zejména ti venkovští, se k cizincům chovají mile a pohostinně.
Rumunsko je přibližně 3x větší než ČR. Severní a střední část země pokrývají Karpaty. Na severu jde např. o pohoří Maramureš a Rodna, která jsou spíše nižší a lesnatější. Pohoří ve středním Rumunsku jsou vyšší a skalnatější. Patří mezi ně např. Retezat nebo oblíbený Fagaraš, ve kterém se tyčí nejvyšší rumunská hora Moldoveanu (2.544 m). Na západě leží pohoří Apuseni, které je spíše než horami proslulé svými krasovými oblastmi.
V pohraničních oblastech se rozkládají rozlehlé úrodné nížiny. Přibližně čtvrtina Rumunska je pokryta lesy. Na východě země se evropský veletok Dunaj vlévá do Černého moře a tvoří zde druhou největší deltu v Evropě.
Oficiální měnou je rumunský nový leu (RON), přičemž 1 leu = cca 5,50 Kč. Setkáte se s bankovkami v hodnotách 1, 5, 10, 50, 100, 200 a 500 lei. Bankovky jsou od sebe snadno rozeznatelné. 1 leu se dělí na 100 bani, které jsou v oběhu ve formě mincí (1, 5, 10, 50).
V rumunských městech není problém najít směnárnu či banku. Kurz si raději ověřte přímo u přepážky před výměnou, neboť čísla uváděná na cedulích ve výloze nemusí být vždy přesná. Nejbezpečnější možností je výběr z bankomatů, kterých je v Rumunsku dostatek. Vyvarujte se pouličních směn, které jsou ilegální.
Platbu kartou poměrně běžně přijímají obchody, hotely a restaurace ve větších městech, stejně tak benzínové pumpy. Počet míst, kde lze kartou platit, strmě vzrůstá. Vždycky je ale vhodné mít u sebe nějakou hotovost, přičemž mimo města a přímořská letoviska je to zcela nezbytné.
Rumunsko patří k nejdražším balkánským zemím. Může za to zejména poměrně nedávná inflační krize a měnová reforma, ale také rozvoj turismu. Ceny jsou již téměř srovnatelné s těmi v ČR. Nejdražší je hlavní město Bukurešť a přímořská letoviska. Velmi předražené bývají nejnavštěvovanější destinace. Vaše peněženka se zaraduje při nákupu jídla nebo při využití vlakové dopravy. Ubytování seženete o něco málo levněji než u nás.
Příklad cen:
V běžných restauracích, motorestech a hospůdkách je zdvořilé nechat drobné spropitné ve výši 5–10 %. V dražších restauracích již bývá spropitné zahrnuto v ceně. V supermarketech a obchodech jsou ceny pevné, nicméně na tržištích nebo ve vesnických „koloniálech“ je možné smlouvat.
Rumunští prodavači neradi vracejí za větší bankovky a snaží se vám obvykle prodat další zboží, aby rozdíl vyrovnali. Snažte se tedy platit co nejpřesněji.
Namísto taxíků, které jsou nejdražším způsobem cestování, využívejte služby lokálních minibusů, slušně rozvětvené sítě železnic nebo stopujte.
Stejně jako v mnoha zemích světa zde platí, že nejdražší ubytování a služby najdete ve velkoměstech (v Rumunsku je to pouze Bukurešť) a poblíž nejnavštěvovanějších destinací.
Pokud chcete navštívit Černé moře, počítejte s odpovídajícím cenovým nárůstem.
Nejvíc se vyplatí pohybovat se po vnitrozemských rovinách či v horských oblastech a využívat zde služeb menších penzionů a chat. Zároveň tak zažijete to nejlepší, co může Rumunsko nabídnout.
Nízkorozpočtový cestovatel
Chodí pěšky, spí v přírodě ve vlastním stanu, stravuje se z vlastních zásob a pije vodu ze studánek. Základní potraviny dokoupí na horských chatách či ve vesničkách, kde si může dát i teplé jídlo a pivo za nižší až střední ceny. Větší vzdálenosti překonává stopem, vlakem nebo společnými minibusy. Nejnižší denní náklady se mohou bezpečně vejít do 200 Kč/osoba.
Zlatá střední cesta
Spíte v penzionech, v horských chatách, mimo největší města seženete za dobrou cenu i slušný hotel se snídaní. Stravujete se v běžných restauracích, motorestech a na chatách. Dopravujete se vlastním či pronajatým autem, vlakem či minibusy. Sem tam navštíví placenou turistickou atrakci. Denní náklady se mohou pohybovat kolem 700–1.500 Kč/osoba zejména v závislosti na kvalitě a místě ubytování.
Nejdražší variantou jsou luxusní hotely a restaurace, které naleznete zejména v Bukurešti a podél Černého moře. Pokud ale chcete vychutnat Rumunsko naplno, tuto variantu rozhodně nelze doporučit.
Z Prahy do Kluže se dostanete za 12 h jízdy, do metropole Bukurešti si 3–4 hodiny přičtěte. Kvalita dálnic a silnic vyšší třídy je vcelku bezproblémová, naopak vedlejší silnice jsou v horším stavu než u nás. Počítejte také s obrovským množstvím obcí a kde není dálnice, je třeba se obrnit trpělivostí a nastavit tempomat na čtyřicítku.
Je třeba pořídit si dálniční známku (7 € za 30 dní), kterou potřebujete nejen pro jízdu po dálnici, nýbrž i po mnoha obyčejných silnicích. Nelze tedy uplatnit úspornou strategii vyhýbání se placeným úsekům. Známka existuje pouze v elektronické podobě. Koupíte ji při vjezdu do země nebo si ji můžete objednat na: www.roviniete.ro. Drobné poplatky (v řádu desítek Kč) se platí za přejezd některých mostů přes Dunaj.
Kompromis mezi rychlostí, cenou a pohodlím. Zpáteční z Prahy do Bukurešti za 23 h a cca 3.000 Kč. Na trase jezdí mimo jiné i Eurolines.
Na přímé lince Praha – Bukurešť pravidelně létá ČSA či rumunská aerolinka Tarom. Běžné ceny letenek v letní sezoně začínají na 4.000 Kč. Let trvá 2 h. Další možnost nabízí lowcost Wizzair. Zpáteční let Bratislava – Kluž pořídíte od 20 €. Let trvá něco málo přes hodinu.
Ještě donedávna jezdil přímý vlak Praha – Bukurešť. Nyní žádná přímá linka do Rumunska neexistuje a nevyhnete se minimálně přestupu v Budapešti. Cena se pohybuje kolem 4.000 Kč, doba cesty trvá kolem 30 h a jedná se tak rozhodně o nejméně doporučovaný způsob dopravy z Česka nebo Slovenska do Rumunska.
Praktickým a pohodlným způsobem cestování je vaše vlastní či pronajaté auto. Rumunsko je protkané rozvětvenou sítí železnic, které poskytnou spolehlivé služby za slušnou cenu. V mnoha oblastech fungují lokální sdílené minibusy. V neposlední řadě je zde běžným způsobem dopravy stopování, za které je slušné a někdy i vyžadované zaplatit. V méně civilizovaných oblastech se setkáte s improvizovanými, leč levnými a efektivními, způsoby dopravy. Když se do transitu přenesou dvě lavice ze zahrádky restaurace, vznikne tím poměrně slušné „taxi“.
Dálnice a silnice vyšší třídy jsou dostatečně kvalitní, nicméně je v podstatě nutné zakoupit dálniční známku. Kvalita se strmě zhoršuje v horách a podhorských oblastech. Výjimkou je Transfagarašská magistrála, kterou lze rozhodně označit za jednu z nejkvalitnějších a nejkrásnějších horských silnic v Evropě.
Dopravní předpisy a rychlostní limity jsou v podstatě stejné jako v ČR. Svítí se po celý den a alkohol za volantem je striktně trestán. Rumunský styl řízení je často agresivní a zbrklý, o čemž svědčí rekordní počet dopravních nehod. Buďte tedy za volantem bdělí, a to zejména v Bukurešti, kde na silnici platí jiná pravidla. Na venkově pamatujte na to, že ovce či kráva má na silnici přednost.
Ceny pohonných hmot jsou stejné jako u nás. Ve větších městech není problém pronajmout si auto. Ceny začínají na 500 Kč/den. Dobře funguje i rezervace přes internet – ověřená je např. www.premiumrent.ro.
Rumunsko disponuje hustou sítí železnic, která v posledních letech prochází značnou modernizací. Pro dopravu na delší vzdálenosti jde rozhodně o jednu z nejvhodnějších variant.
Vybrat si můžete ze tří typů vlaků: nejlevnějších ošuntělých „couráků“ Regio, které staví v každé stanici, zlaté střední cesty v podobě InterRegio, které se kvalitou blíží starším českým rychlíkům, či klimatizovaných komfortních InterCity, kde ale počítejte s podstatně vyšší cenou. InterRegio a InterCity obvykle jezdí načas. Jízdní řády a možnost rezervace jízdenek naleznete zde: www.cfrcalatori.ro.
Autobusy (resp. mnohem častější minibusy) přijdou vhod při přepravě do míst nepokrytých železniční sítí nebo na kratší vzdálenosti. Nejde o příliš komfortní způsob cestování, zejména pokud máte větší zavazadla. Pro některé linky lze dohledat i jízdní řády, nicméně ze zkušenosti nedoporučujeme příliš se na ně spoléhat. V praxi většina mikrobusů pendluje v nepravidelných intervalech, jejichž délka závisí na obsazenosti. Cena je obvykle uvedená na předním skle a je pevně daná.
Pro zjištění jízdních řádů po celém Rumunsku využijte něco jako místní idos, jen v trochu osekané podobě: www.autogari.ro.
Přelety v rámci Rumunska jsou zajisté neopomenutelnou variantou dopravy. Ceny šly v posledních letech velmi dolů a letenka vás v mnoha případech může stát méně než vlak. S domácím aerolinkami Tarom nebo BlueAir se můžete přepravit bezpečně pod 1.000 Kč.
Rumunská kuchyně svým charakterem, podobně jako celá země, je velmi rozmanitá. Je průnikem mnoha kulinářských stylů: balkánského, ruského, maďarského, ale i orientálního či francouzského. Rumunsko je úrodnou zemí a na talíři zde dostanete jídlo uvařené výlučně z místních surovin. V pokrmech figuruje hovězí, skopové či vepřové maso, které je hojně doplněno sezónní zeleninou (okurky, rajčata, papriky, zelí, lilek). V okolí řek či moře si pochutnáte na grilovaných rybách. Mezi nejčastější přílohy patří bílý chléb a kukuřičná kaše.
Speciální kategorií jsou rozličné variace hutné rumunské polévky ciorba. Rumunsko se může pyšnit skvělými sýry a dalšími mléčnými výrobky. Jejich cena je trochu paradoxně poměrně vysoká, ale kvalita je na druhou stranu mnohem vyšší než u nás. K jídlu přijde vhod domácí pivo (např. značka Ursus). Řadu lidí překvapí, že Rumunsko patří mezi největší světové producenty vína. Jeho ceny jsou velmi příznivé a jeho chuť dozajista osloví i vínoznalce.
Tradiční pokrmy:
Ciorba – tradiční nakyslá polévka. V restauraci se nenechte šokovat její cenou, která se obvykle rovná cenám hlavních jídel. Polévka je opravdu vydatná a podává se v mnoha variacích. Připravuje se například z masa, zelí, drštěk, brambor, klobásy, hub či fazolí.
Mamaliga – kukuřičná kaše, která se podobá italské polentě. Podává se často jako příloha k masům, ale i jako hlavní chod se smaženou cibulkou a volským okem.
Sarmale – typické balkánské závitky z listů vinné révy či zelí. Uvnitř naleznete mleté maso, cibuli, česnek či pohanku. Naservírují vám je se sýrem či smetanou.
Placinta – koláč plněný nejrůznějšími slanými (sýr, maso, špenát) i sladkými (džem, rozinky, tvaroh) náplněmi.
Pokud jste pravověrní masožrouti, budete v Rumunsku v sedmém nebi. Restaurace běžně nabízí masa na grilu nebo velmi chutnou obdobu čevapčiči zvanou mititei. Skvěle se můžete stravovat i na ulici, kde najdete stánky s šašliky či kebaby. Určitě si vychutnejte osvěžující saláty připravované z čerstvé zeleniny (šopský, rajčatový). Skvělým zážitkem je návštěva některého z mnoha statků, kde za malou úplatu můžete podniknout ochutnávku domácích sýrů.
V Rumunsku se dá obecně najíst o něco málo levněji než u nás. Cena se pochopitelně velmi odvíjí od lokality. V běžné restauraci za jídlo zaplatíte 10–15 lei. V lepší restaurace to pak bude cca 20–25 lei. Cena piva se v restauracích pohybuje kolem 2–4 lei, přičemž většinou dostanete pouze lahvové.
V Rumunsku naleznete jedny z nejkrásnějších pohoří v Evropě. Země je zaslíbená milovníkům vícedenních treků „na těžko“. Mezi ty nejvyhledávanější pohoří patří Fagaraš, kde zažijete bivakování v plechových útulnách či zdoláte nejvyšší horu Rumunska. Chcete-li zažít pořádnou divočinu, vyrazte objevovat pohoří Maramureš. Potkáte zde méně turistů a pastevců, místo nich narazíte na stáda polodivokých koní a možná i na pohraniční stráž.
Pokud vás náročné přechody nevábí, tak například v pohoří Rodna se dá naplánovat mnoho jednodenních horských výletů (na hřeben je někde dokonce možné vyjet lanovkou), které můžete proložit odpočinkovými prohlídkami blízkých klášterů a kostelů. V pohoří Apuseni na západu země pro změnu naleznete nebývalou koncentraci propastí, jeskyní, skalních tunelů a soutěsek, na které jen tak nezapomenete. Pohoří lze prozkoumat buď vícedenním přechodem, nebo hvězdicovitými výlety např. z planiny Padis.
Podrobného a dobře zpracovaného průvodce rumunskými horami naleznete zde: rumunskehory.cz.
V řadě rumunských měst se setkáte s překrásnou architekturou. Za vidění stojí kulturní a univerzitní centrum Kluž, někdejší evropské hlavní město kultury Sibiu nebo starobylé opevněné městečko Segešvár (Sighişoara), jehož centrum je na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Za prohlídku rozhodně stojí transylvánské město Brašov pyšnící se zachovalými středověkými hradbami. V jeho blízkém okolí navštívíte „Drákulův“ hrad Bran, kouzelný zámek Peleš či pevnost německých rytířů Rašnov. Válení u moře si můžete zpestřit návštěvou přímořského města Konstanca, které bylo založeno Římany, a dodnes zde můžete obdivovat antické památky.
Rumunsko je protkané pravoslavnými kostely a kláštery, z nichž je opravdu obtížné vybrat ty nejkrásnější. Vypíchnout lze například dřevěné kostely v oblastí Maramureš či malované kláštery jižní Bukoviny v severovýchodním cípu země, které jsou zdobeny 400 let starými freskami. V rušné Bukurešti si můžete odpočinout při prohlídce kostela Stavropoleos.
Před 40 lety zažívala černomořská letoviska svůj zlatý věk. Zatímco bulharské pláže k sobě lákaly davy turistů i po pádu komunismu, Rumuni na rozdíl od svých jižních sousedů při renovaci letovisek trochu zaspali. Situace se rychle mění. Vedle starých „panelákových“ ubytoven vyrůstají moderní penziony, resorty a restaurace. Oblíbenou oblastí je Mamaia, která nabízí relaxaci i dostatek aktivit včetně vodních sportů. Určitě si nenechte ujít jen pár kilometrů vzdálené starobylé město Konstanca, které je zároveň největším rumunským přístavem.
Rumunsko disponuje obrovským potenciálem pro zimní sporty. V posledních letech v horách vyrostla řada středisek a počet nepochybně dále poroste. Nejlepší možnosti nabízí areály v blízkosti krásného historického města Brašov, např. Sinaia či Predeal. Ceny zde nejsou nijak nízké (za 6denní skipass zaplatíme kolem 4.000 Kč). Pokud jste dobrodružně zaměřený lyžař, vyzkoušejte si freeride, pro který tu panují ideální podmínky. Podrobné informace o lyžařských areálech naleznete zde: www.ski-in-romania.com/.
Na pozoru se mějte (zejména nejste-li očkovaní proti vzteklině) před toulavými psy. Jenom v Bukurešti je jejich počet odhadován na více než 100 tisíc a jedná se o vážný dlouhodobý problém, jehož řešení je v nedohlednu.
Útoky medvědů jsou velmi vzácné, nicméně pokud narazíte na stopy jejich přítomnosti (odřená kůra stromů, rozsápané zvíře), je vhodné se utábořit jinde. V horách žijí rovněž vlci, kteří jsou plaší. Na problémy si zaděláváte, pokud necháváme zbytky jídla přes noc před stanem.
Více než na divokou zvěř si dávejte pozor na pastevecké psy. Pokud se příliš přiblížíte stádu či salaši a pes vás vyhodnotí jako hrozbu, tak vězte, že vás z teritoria vytlačí. Pokud se k vám ovčák blíží, v žádném případě nepanikařte a neutíkejte! Pomalu couvejte, případně psovi pohrozte klackem nebo rukou s napraženým kamenem.
Může vás uklidnit, že na rozdíl od jiných balkánských států v rumunské přírodě nemůžete narazit na miny.
Kriminalita je nižší než ve většině okolních států. Pro pohodový průběh dovolené stačí dodržovat obecné bezpečnostní zásady typu „vyhýbat se podezřelým lidem“ a „netoulat se po nocích v temných uličkách“. Své cennosti si střezte zejména ve městech, na vesnici je riziko krádeže minimální. Potřebujete-li na delší dobu zaparkovat auto, zastavte u restaurace či hotelu a požádejte majitele, zda by vám ho za malou úplatu pohlídal.
Jednotná nouzová linka: 112
Velvyslanectví ČR v Rumunsku:
Rumunsko je členským státem EU a stačit vám tak bude občanský průkaz. Pokud byste se chtěli podívat i do sousední Ukrajiny, Moldavska nebo Srbska, budete potřebovat cestovní pas. Jako vždy se hodí mít k dispozici i fotokopii dokladu.
Pro cestu do Rumunska není povinné žádné očkování. Doporučuje se vakcinace proti žloutenkám typů A a B. Kvůli přemnoženým toulavým psům je logické očkování proti vzteklině, ale místo něj postačí i opatrnost.
Rumunsko zatím není plnohodnotnou součástí schengenského prostoru. Při vjezdu z jiné země EU vás přesto čeká pouze formální kontrola dokladů. Na zemi se vztahují celní předpisy EU.
Cestovatelé k nám chodí nejen pro rady, ale i levné letenky. Najdi si i ty svou letenku do Rumunska.
Mít kde složit hlavu není od věci. Podívej se na nabídku hotelů, hostelů i apartmánu v Rumunsku.
Jsi milovník roadtripů? Podívej se na nabídku dostupných vozů k vyzvednutí nejen na letišti.
Pokud dáváš přednost hotovému řešení, naplánuj si dovolenou v Rumunsku s cestovní kanceláří.
Jsme největší cestovatelská komunita v Česku a na Slovensku. Máš dotaz nebo hledáš spolucestovatele? Zeptej se ve fóru!
Založ nové témaTohoto průvodce pro vás připravili
