Průvodce státem
Špicberky a Jan Mayen
Hledáš místa, která navštívit, kolik peněz si s sebou vzít, čím se dopravovat nebo co ochutnat?
Projdi si průvodce, který ti na všechny otázky odpoví
1 osoba
Dospělý věk 25+
- +
Junior věk 12-24
- +
Dítě věk 2-11
- +
Kojenec 1-23 měsíců
- +
Preferovaný dopravce
0 vybraných zrušit výběr Potvrdit
Zavřít boční panel

Kultura a lidé na Špicberkách a Jan Mayenu

Historie v kostce

Předpokládá se, že Špicberky byly objeveny kolem 12. století Rusy a Vikingy. První písemná zmínka o souostroví se objevuje v islandských písemnostech v roce 1194. V tradiční norštině se zemi říká Svalbarði -–což doslova znamená „chladný okraj". Prvním doloženým objevitelem se stal Nizozemec Willem Barents, který zde přistál v roce 1596.

V letech 1612–1720 se vody západního pobřeží staly důležitou velrybářskou oblastí, lovili zde Dánové, Holanďané, Angličané, Francouzi a Norové. Odhaduje se, že jen samotní Holanďané vylovili kolem 60.000 velryb. Špicberky byly důležitým bodem při polárních expedicích včetně expedic Nora Roalda Amundsena a Itala Umberta Nobileho.

Špicberská dohoda ze dne 9. února 1920 přiznala Norsku svrchovanost nad tímto územím, které však musí zůstat demilitarizované. Norové převzali správu nad ostrovy o 5 let později. Podle dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody (včetně bývalého Československa), stejným právem využívat přírodní nerostné bohatství.

Přestože v minulosti na ostrovech těžili uhlí americké, britské, nizozemské či švédské společnosti, dnes tam jsou vedle Norů už jen Rusové. Díky tomu zde kromě norského města Longyearbyen, které je i oficiálním hlavním městem souostroví, mohlo vzniknout několik ruských vesnic (Pyramiden, Barentsburg). Jmenovaný guvernér Špicberk sídlí právě v Longyearbyenu a od roku 1995 je i správcem Medvědího ostrova.

Lidé

V roce 2012 měly Špicberky přibližně 2.600 stálých obyvatel, z nichž 439 obyvatel tvořili Rusové a Ukrajinci, 10 obyvatel Poláci a 322 pocházelo z jiné země než Norsko (Thajsko, Švédsko, Dánsko, Německo). Všechny usedlosti se nachází na hlavním západním ostrově Spitsbergen.

Největším městem souostroví je Longyearbyen, kde žije 85 % celé populace. Je sídlem guvernéra a nachází se v něm nemocnice, kostel, škola, univerzita, kulturní centrum, banka, letiště a muzeum. Většina obyvatel pracuje v turistickém průmyslu nebo v uhelných dolech. Početnou skupinu obyvatel představují studenti a výzkumné přírodovědecké týmy.

Druhým trvale obydleným sídlem je Ny-Alesund s počtem obyvatelům 30–35. Nachází se na severním pobřeží poloostrova Brøggerhalvøya v zemi Oskara II. na severovýchodě západních Špicberk. Nejde o sídlo v pravém slova smyslu, protože zde sídlí výzkumná základna, kterou vlastní a spravuje státní společnost Kings Bay, to podléhá ministerstvu obchodu a průmyslu Norského království.

Barentsburg poté, co v roce 1998 zanikla usedlost Pyramiden, se stal jedinou permanentně obydlenou ruskou usedlostí na ostrově. Všechna zařízení na ostrově jsou vlastněny společností Arktikugol, která provozuje uhelné doly. Dalším místem, kde se na ostrově těží uhlí, je Sveagruva.

Na Špicberkách je zakázáno umřít. Pokud někdo smrtelně onemocní, na konci jeho dní ho převezou letadlem nebo lodí na jinou část Norska. Malý městský hřbitov přestal nebožtíky přijímat před 70 lety. Tehdy totiž vyšlo najevo, že pozůstatky mrtvých se v ledové zemi nerozkládají. Těla zesnulých, které chránila věčně zmrzlá půda, se tak staly morbidní kuriozitou.

Ve městě je zvykem zouvat si boty před vstupem do budov. Platí to při vstupu do hotelů, muzeí či vstupem do kostela. Většinou jsou však k dispozici pantofle. Mimo jiné se zde nachází nejsevernější bankomat, kostel, pošta, muzeum, letiště a univerzita na světě. Je tu zakázáno chovat kočky. Kočky představovaly problém pro arktické ptactvo, a proto byl jejich chov zakázán. Psi jsou povoleni.

Svátky

Svátky na Svalbardu kopírují oficiální norské dny volna. Kromě toho zde každoročně koncem ledna probíhá jazzově-bluesový festival Polar Jazz. Kolem 8. března se slaví konec polární noci a vítá se příchod Slunce (Sunfest Week). Koncem října probíhá další blues festival Dar Season Blues. Kolem 14. listopadu se zase loučí se sluncem a přichází období polární noci. (Kunst Pause Svalbard).

Jazyk

Oficiálním jazykem na Špicberkách je norština. Tak jako téměř všude v Norsku však většina obyvatel mluví také plynně anglicky. V ruských osadách se dá domluvit i rusky.

Minislovníček:

  • Dobrý den/Ahoj – Goddag/Hei
  • Přeji pěkný den – Ha en fin dag
  • Vitejte – Velkommen
  • Děkuji –Tusentakk
  • Promiň – Unnskyld
  • Ne – Nei
  • Ano – Ja

Turismus

Nejčastějším důvodem návštěvy turistů je možnost okusit a poznat pravou arktickou přírodu. Na ostrovech se nachází nedotčené hory a ledovce, polární medvědi a lišky, sobi či velryby, které lákají turisty z celého světa. Nadšenci opeřených stvoření se najdou při pozorování vzácných druhů ptáků.

Konec léta zase přeje pozorovatelům velryb a kosatek. Navzdory tomu, že organizování vlastní exkurze a výletů na souostroví je teoreticky možné, je kvůli nedostatečné infrastruktuře, nutnosti nošení zbraní mimo usedlosti a nehostinnosti prostředí většina turistů odkázána na služby profesionálních průvodců. Ti nabízí různé druhy aktivit a dají se objednat již před odjezdem přes internet (např. www.wildlife.no).

Některé z aktivit se dají provozovat pouze během krátkého léta (túry na některé kopce, kajaking), jiné jsou ideální na zimu, která převládá většinu roku (zimní turistika, lezení po ledovci, sněžné spřežení či jízda na sněžných skútrech). Je možné absolvovat několikahodinové výlety nebo i vícedenní expediční výjezdy.

Zajímavostí jsou výlety do zamrzlých jeskyní či pozorování polární záře. V Longyearbyenu se nachází několik muzeí a nejseverněji položený kostel světa. Známé je také světové úložiště semen rostlin Global Seed Vault, které se nachází mezi letištěm a městem Longyearbyen. Dovnitř se sice nedostanete, ale můžete si prohlédnout mohutnou vstupní bránu do podzemního komplexu. Opuštená ruská usedlost Pyramiden je také často cílem různých výletů díky dvěma nejsevernějším sochám Lenina, které se tam nachází.

Kostel v Longyearbyenu

Nejlepší čas pro návštěvu Špicberk závisí hlavně na vašich preferencích. Chcete-li zažít polární noc a vidět polární záři na vlastní oči, ideální termín pro návštěvu je od listopadu do března. Pokud je vaším cílem výhradně polární záře, paradoxně existují mnohem lepší místa na její pozorování (sever Skandinávie, Ruska a Kanady). To neznamená, že na Špicberkách ji nemůžete spatřit.

Pokud vás lákají sněžné skútry a psí spřežení, ideální je mít několik hodin světla, a proto se doporučuje únor–květen. Během krátkého léta v období od května do září, kdy slunce nezapadá, jsou ideální podmínky pro výlety na lodi, kajaking a horskou turistiku.

Geografie

Svalbard se skládá ze skupiny ostrovů v Severním ledovém oceánu daleko za severním polárním kruhem (74 °– 81 ° severní šířky). V Longyearbyenu trvá polární den od 20. dubna do 23. srpna a polární noc od 26. října do 15. února, zatímco na nejsevernějším bodě slunce zapadne až na 128 dní a později vystoupí a nezapadne dalších 141 dnů .Rozloha ostrovů je 62.050 km², tedy asi o čtvrtinu menší než Česko. Jsou jedním z nejřidčeji osídlených území na světě.

Největšími ostrovy jsou: Špicberky (Spitsbergen), Severovýchodní země, Nordaustlandet a Edgeøya. Více než 60 % území Svalbardu pokrývají ledovce a sněžné pole. Jižní cíp ostrova je vzdálen přibližně 700 km od norské pevniny a 3.000 km od střední Evropy. Na Špicberkách je půda věčně zmrzlá a nachází se zde tedy tzv. permafrost.

Hlavní město bylo založeno americkým podnikatelem Johnem Longyearem, podle něhož je i pojmenováno (Longyearbyen). V roce 1906 zde založit usedlost, v níž se těžilo uhlí. Ve městě se nachází i jeho socha.

Mrazivá krajina ledu

Svalbard, nazývaný také Špicberky (podle hlavního ostrova), je souostroví, které politicky patří pod Norské království a leží v pomyslném středu Severního ledového oceánu méně než 1.000 km od Severního pólu. V minulosti nehostinné těžební místo je dnes vyhledávanou destinací dobrodruhů z celého světa. Na několik měsíců v roce se souostroví zahalí do tmy, kdy slunce nevystoupí nad horizont. O půl roku později však obyvatelé a návštěvníci prožívají „nekonečně" dlouhé slunečné dny. Takové je magické arktické souostroví Špicberky.

K území administrativně patří i trvale neosídlený ostrov Jan Mayen, který se nachází cca 1.500 jihozápadně od Špicberků a 500 km severovýchodně od Islandu. Na Jan Mayen se prakticky nedá dostat jinak než s oficiální vědeckou expedicí.

Průvodce pro tebe napsal Marek Adamech
Víza
Na občanku
V rámci Schengenu cestuješ pouze na občanský průkaz.
Další tipy před cestou
Hlavní sezóna
červen - září
V létě slunce nezapadne, v zimě se neukáže. Zima po celý rok.
Více o počasí
Letenky od
14 000 Kč
Je běžná cena letenek. Akční se objeví 2x do roka a ušetříš cca 45 %.
Akční nabídky

Praktické tipy na Špicberky a Jan Mayen

Průvodce pro vás napsal
Poslední aktualizace před 3 měs
Navrhni úpravu