Špicberky a Jan Mayen

Kultura a lidé

Historie, lidé, jazyk a svátky

Historie v kostce

Předpokládá se, že Špicberky byly objeveny kolem 12. století Rusy a Vikingy. První písemná zmínka o souostroví se objevuje v islandských písemnostech v roce 1194. V tradiční norštině se zemi říká Svalbarði -–což doslova znamená „chladný okraj". Prvním doloženým objevitelem se stal Nizozemec Willem Barents, který zde přistál v roce 1596.

V letech 1612–1720 se vody západního pobřeží staly důležitou velrybářskou oblastí, lovili zde Dánové, Holanďané, Angličané, Francouzi a Norové. Odhaduje se, že jen samotní Holanďané vylovili kolem 60.000 velryb. Špicberky byly důležitým bodem při polárních expedicích včetně expedic Nora Roalda Amundsena a Itala Umberta Nobileho.

Špicberská dohoda ze dne 9. února 1920 přiznala Norsku svrchovanost nad tímto územím, které však musí zůstat demilitarizované. Norové převzali správu nad ostrovy o 5 let později. Podle dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody (včetně bývalého Československa), stejným právem využívat přírodní nerostné bohatství.

Přestože v minulosti na ostrovech těžili uhlí americké, britské, nizozemské či švédské společnosti, dnes tam jsou vedle Norů už jen Rusové. Díky tomu zde kromě norského města Longyearbyen, které je i oficiálním hlavním městem souostroví, mohlo vzniknout několik ruských vesnic (Pyramiden, Barentsburg). Jmenovaný guvernér Špicberk sídlí právě v Longyearbyenu a od roku 1995 je i správcem Medvědího ostrova.

Lidé

V roce 2012 měly Špicberky přibližně 2.600 stálých obyvatel, z nichž 439 obyvatel tvořili Rusové a Ukrajinci, 10 obyvatel Poláci a 322 pocházelo z jiné země než Norsko (Thajsko, Švédsko, Dánsko, Německo). Všechny usedlosti se nachází na hlavním západním ostrově Spitsbergen.

Největším městem souostroví je Longyearbyen, kde žije 85 % celé populace. Je sídlem guvernéra a nachází se v něm nemocnice, kostel, škola, univerzita, kulturní centrum, banka, letiště a muzeum. Většina obyvatel pracuje v turistickém průmyslu nebo v uhelných dolech. Početnou skupinu obyvatel představují studenti a výzkumné přírodovědecké týmy.

Druhým trvale obydleným sídlem je Ny-Alesund s počtem obyvatelům 30–35. Nachází se na severním pobřeží poloostrova Brøggerhalvøya v zemi Oskara II. na severovýchodě západních Špicberk. Nejde o sídlo v pravém slova smyslu, protože zde sídlí výzkumná základna, kterou vlastní a spravuje státní společnost Kings Bay, to podléhá ministerstvu obchodu a průmyslu Norského království.

Barentsburg poté, co v roce 1998 zanikla usedlost Pyramiden, se stal jedinou permanentně obydlenou ruskou usedlostí na ostrově. Všechna zařízení na ostrově jsou vlastněny společností Arktikugol, která provozuje uhelné doly. Dalším místem, kde se na ostrově těží uhlí, je Sveagruva.

Na Špicberkách je zakázáno umřít. Pokud někdo smrtelně onemocní, na konci jeho dní ho převezou letadlem nebo lodí na jinou část Norska. Malý městský hřbitov přestal nebožtíky přijímat před 70 lety. Tehdy totiž vyšlo najevo, že pozůstatky mrtvých se v ledové zemi nerozkládají. Těla zesnulých, které chránila věčně zmrzlá půda, se tak staly morbidní kuriozitou.

Ve městě je zvykem zouvat si boty před vstupem do budov. Platí to při vstupu do hotelů, muzeí či vstupem do kostela. Většinou jsou však k dispozici pantofle. Mimo jiné se zde nachází nejsevernější bankomat, kostel, pošta, muzeum, letiště a univerzita na světě. Je tu zakázáno chovat kočky. Kočky představovaly problém pro arktické ptactvo, a proto byl jejich chov zakázán. Psi jsou povoleni.

Svátky

Svátky na Svalbardu kopírují oficiální norské dny volna. Kromě toho zde každoročně koncem ledna probíhá jazzově-bluesový festival Polar Jazz. Kolem 8. března se slaví konec polární noci a vítá se příchod Slunce (Sunfest Week). Koncem října probíhá další blues festival Dar Season Blues. Kolem 14. listopadu se zase loučí se sluncem a přichází období polární noci. (Kunst Pause Svalbard).

Jazyk

Oficiálním jazykem na Špicberkách je norština. Tak jako téměř všude v Norsku však většina obyvatel mluví také plynně anglicky. V ruských osadách se dá domluvit i rusky.

Minislovníček:

• Dobrý den/Ahoj – Goddag/Hei
• Přeji pěkný den – Ha en fin dag
• Vitejte – Velkommen
• Děkuji –Tusentakk
• Promiň – Unnskyld
• Ne – Nei
• Ano – Ja

Turismus

Nejčastějším důvodem návštěvy turistů je možnost okusit a poznat pravou arktickou přírodu. Na ostrovech se nachází nedotčené hory a ledovce, polární medvědi a lišky, sobi či velryby, které lákají turisty z celého světa. Nadšenci opeřených stvoření se najdou při pozorování vzácných druhů ptáků.

Konec léta zase přeje pozorovatelům velryb a kosatek. Navzdory tomu, že organizování vlastní exkurze a výletů na souostroví je teoreticky možné, je kvůli nedostatečné infrastruktuře, nutnosti nošení zbraní mimo usedlosti a nehostinnosti prostředí většina turistů odkázána na služby profesionálních průvodců. Ti nabízí různé druhy aktivit a dají se objednat již před odjezdem přes internet (např. www.wildlife.no).

Některé z aktivit se dají provozovat pouze během krátkého léta (túry na některé kopce, kajaking), jiné jsou ideální na zimu, která převládá většinu roku (zimní turistika, lezení po ledovci, sněžné spřežení či jízda na sněžných skútrech). Je možné absolvovat několikahodinové výlety nebo i vícedenní expediční výjezdy.

Zajímavostí jsou výlety do zamrzlých jeskyní či pozorování polární záře. V Longyearbyenu se nachází několik muzeí a nejseverněji položený kostel světa. Známé je také světové úložiště semen rostlin Global Seed Vault, které se nachází mezi letištěm a městem Longyearbyen. Dovnitř se sice nedostanete, ale můžete si prohlédnout mohutnou vstupní bránu do podzemního komplexu. Opuštená ruská usedlost Pyramiden je také často cílem různých výletů díky dvěma nejsevernějším sochám Lenina, které se tam nachází.

Nejlepší čas pro návštěvu Špicberk závisí hlavně na vašich preferencích. Chcete-li zažít polární noc a vidět polární záři na vlastní oči, ideální termín pro návštěvu je od listopadu do března. Pokud je vaším cílem výhradně polární záře, paradoxně existují mnohem lepší místa na její pozorování (sever Skandinávie, Ruska a Kanady). To neznamená, že na Špicberkách ji nemůžete spatřit.

Pokud vás lákají sněžné skútry a psí spřežení, ideální je mít několik hodin světla, a proto se doporučuje únor–květen. Během krátkého léta v období od května do září, kdy slunce nezapadá, jsou ideální podmínky pro výlety na lodi, kajaking a horskou turistiku.

Geografie

Svalbard se skládá ze skupiny ostrovů v Severním ledovém oceánu daleko za severním polárním kruhem (74 °– 81 ° severní šířky). V Longyearbyenu trvá polární den od 20. dubna do 23. srpna a polární noc od 26. října do 15. února, zatímco na nejsevernějším bodě slunce zapadne až na 128 dní a později vystoupí a nezapadne dalších 141 dnů .Rozloha ostrovů je 62.050 km², tedy asi o čtvrtinu menší než Česko. Jsou jedním z nejřidčeji osídlených území na světě.

Největšími ostrovy jsou: Špicberky (Spitsbergen), Severovýchodní země, Nordaustlandet a Edgeøya. Více než 60 % území Svalbardu pokrývají ledovce a sněžné pole. Jižní cíp ostrova je vzdálen přibližně 700 km od norské pevniny a 3.000 km od střední Evropy. Na Špicberkách je půda věčně zmrzlá a nachází se zde tedy tzv. permafrost.

Hlavní město bylo založeno americkým podnikatelem Johnem Longyearem, podle něhož je i pojmenováno (Longyearbyen). V roce 1906 zde založit usedlost, v níž se těžilo uhlí. Ve městě se nachází i jeho socha.

Peníze a ceny

Měna, ceny a denní rozpočty

Norská koruna

Oficiálním platidlem na Špicberkách je norská koruna (NOK), která je akceptována i v ruských usedlostech. Na Špicberkách je zřízena zóna bez daně, díky čemuž by ceny na souostroví měly být nižší, což v realitě však neplatí. 10 norských korun se přibližně rovná 1 euru (červenec 2016).

Směnárny a platba kartou

Norské koruny můžete směnit ještě v Norsku na letišti při přestupu na let na Špicberky nebo přímo na ostrově. Tak jako v celém Norsku, i zde můžete téměř všude zaplatit platební kartou. V Longyearbyenu se nachází i nejsevernější banka na světě s nejseverněji položeným bankomatem světa. V ostatních usedlostech na souostroví mějte raději s sebou norské koruny v hotovosti.

Kolik co stojí

Špicberky jsou ve všech ohledech neskutečně drahé, a to i na norské poměry. Ubytování v nejlevnějších hostelech stojí od 50 € na noc pro osobu ve dvoulůžkovém pokoji. Jeden z nejlevnějších, ale ověřených ubytoven je Guesthouse 102, který se nachází až na konci města v části Nybyen. V říjnu 2014 nás tam čekaly velmi pěkné prostory, snídaně v ceně a milá obsluha. Internet však za 20 NOK na hodinu. Cena obyčejného jídla začíná na 100 NOK. Aktivity s průvodcem se pohybují od 700 NOK za aktivitu, ale snadno mohou dosáhnout i dvojnásobku.

Ceny jídel v restauracích v Longyearbyenu. Obědové menu koupíte v levnějším bistru od 140 NOK.

Příklady cen:

• 4 chodová večeře – 900 NOK (100 €)
• Kaviár – 200 NOK
• Hamburger – 120-150 NOK
• Guláš ze soba – 200 NOK
• Koláč – 60 NOK
• Pizza – 150 NOK
• Sandwich s lososem – 85 NOK
• Kuřecí salát – 140 NOK
• Grilovaná sobí klobása – 200 NOK
• Zmrzlina – 100 NOK
• Gin – 80 NOK
• Pivo – 50–80 NOK

Spropitné a smlouvání

Spropitné většinou není zahrnuto v ceně a můžete ho dát podle uvážení ve standardní hodnotě jako jinde v západním světě. Smlouvání cen je velmi ojedinělé a ceny jsou pevně stanoveny.

Jak ušetřit

Ušetřit na Špicberkách je velmi obtížné. Každá položka bude několikanásobně dražší než doma. V letních měsících je možné stanovat venku, pokud se nebojíte ledních medvědů a máte dobré vybavení. Chcete-li ušetřit za jídlo, přineste si své. Ať už v podobě různých travellunchů nebo MRE balíčků. Samostatné aktivity se nedoporučují provádět kdekoli mimo města, pokud ovšem vlastníte zbrojní průkaz, můžete si pronajmout zbraň a vydat se na vlastní pěst.

Denní rozpočet

Na Špicberkách existují dva druhy rozpočtů. Drahý a velmi drahý. Cestovatel, který se bude alespoň trochu snažit ušetřit, se ubytuje v hostelu nebo levném hotelu, který i tak bude stát 50 € na noc. Stravovat se bude téměř výhradně domácí stravou, kterou si ve formě polotovarů donesete z domu. Jelikož nevlastní zbrojní průkaz a neví, jak používat zbraň, za turistickou aktivitu mimo město utratí 80–100 €. Denní náklady takového cestovatele budou činit nejméně 150 €.

Cestovatel, který chce utratit více peněz za krátkou dobu, je asi na nejvhodnějším místě na světě. Ubytuje se v hotelu za 250 € na noc v dvoulůžkovém pokoji, stravovat se bude v restauracích, kde ochutná místní speciality jako sobí steak, a zažije nejlepší dobrodružství, jaké na ostrově nabízí – polární safari, plavba lodí kolem souostroví či psí spřežení. Denní rozpočet takového cestovatele může dosáhnout 350 € a více.

Doprava

Silniční, železniční i letecká doprava

Jak na Špicberky

Dostat se na Špicberky nemusí být tak těžké a drahé, jak se na první pohled může zdát. V Longyearbyenu leží nejsevernější letiště na světě s pravidelnou leteckou přepravou. Létají sem dvě letecké společnosti. Z Osla (hlavního letiště Gerdermoen) létají norské Norwegian Air s Boeingem 737–800 a nabízí zdarma wifi na palubě. Švédské SAS operují lety kromě Osla i z města Tromsø. Obousměrné letenky z Osla je možné zakoupit již od 140 € v tarifu bez odbavených zavazadel s délkou letu necelé 3 hodiny.

Do Osla se dá doletět za několik desítek korun, nejlevnější let je z polských měst se společnostmi Ryanair nebo Wizaair, které létají na menší letiště Sandefjord jižně od Osla. Dražší alternativou jsou lety z Prahy nebo Vídně s Norwegian s garantovaným přestupem v Oslu. Při této možnosti se nemusíte přesouvat v Oslu mezi letišti, protože Norwegian má svou základnu na letišti Gardermoen.

Na Špicberkách funguje i lodní doprava, která je však z velké většiny nákladná a komerční pasažéři jsou na jejich palubách velmi vzácní. Cesta z Tromso trvá 2–3 dny.

Jak se nejlépe dopravovat

Nejčastějším dopravním prostředkem na Svalbardu jsou sněžné skútry. Téměř každý obyvatel vlastní jeden. Nacházejí se zde i půjčovny.

Jediná rychlostní silnice je vybudována mezi letištěm a centrem v Longyearbyenu. Po příletu čeká před příletovou halou autobus, který vás za 80 NOK (10 €) odveze asi 5 km do města a postupně „vyhazuje“ turisty po všech hotelech. Trasa se dá absolvovat i pěšky, avšak bez zbraně riskujete střet s ledním medvědem, který občas zavítá i do města. Přeprava mezi ostrovy a usedlostmi je také možná na malých letadlech a helikoptérách, online rezervace však není možná.

Veřejná doprava

Za jedinou veřejnou dopravu lze považovat transport z / na letiště z centra Longyearbyenu. Ostatní transporty jsou provozovány na sněžných skútrech, případně v autech v rámci placených turistických výletů.

Jídlo

Typická jídla, nápoje a ceny

Co ochutnat

V Longyearbyenu se nachází nejseverněji položený supermarket na světě, kde dostanete téměř všechny potraviny. Většina produktů pochází z Norska. Jelikož jídlo je zde velmi drahé, místní speciality jako pokrmy ze soba či tuleně si nemůže dovolit každý.

Jak se stravovat jako místní

Norové jsou známí tím, že si připravují svačiny tzv. matpakke. Většinou se jedná o chléb s norským sýrem, který má nasládlou chuť, jmenuje se brunost. Tento sýr je poměrně zvláštní, ale rozhodně ho vyzkoušejte. Hlavním jídlem dne je pak middag, toto jídlo jí Norové převážně doma. Typičtí Norové jedí hlavně doma, restaurace využívají spíše při zvláštních příležitostech, tím spíše obyvatelé Špicberků, restaurací je zde velmi málo a jsou velice drahé.

Aktivity

Městská turistika, pláže i nákupy

Turistika

Opět upozorňujeme, pokud nejste zkušený cestovatel a nemáte zkušenosti se zbraněmi, na výlety mimo město je potřeba zbraň jako ochrana před případnými útoky ledního medvěda. Výlety a expedice můžete rezervovat například na www.wildlife.no, případně na místě, v hotelu nebo infocentru ochotně poradí.

Túra na Trollsteinen – jedná se o túru na 850 m vysoký vrch Trollsteinen nad městem Longyearbyen. Z části prochází po obrovském ledovci Larsbreen a je to nejvyšší bod hřebene. Tuto túru jsme absolvovali v říjnu vybaveni sněžnými botami. Při pěkném počasí je možné vidět neskutečné výhledy na celou zátoku Isfjorden kolem města Longyearbyenu s naproti ležícími vrchy v minulosti vrásnění ledovci. Túra trvá 5–7 h a cena se pohybuje kolem 1000 NOK na osobu.

Túra po ledovci – kratší túra na 500 m vysoký vrch Sagrofagen (Sacrophagus) vede po ledovci Larsbreen. Zažijete pravou zimní arktickou přírodu. Túra trvá do 6 h a nejčastěji se provozuje od října do května. Cena se pohybuje kolem 700 NOK.

Psí spřežení – celodenní výlet psími spřeženími po krásné špicberské přírodě. Dostanete kompletní instruktáž, jak se chovat na saních, kudy povede cesta, a naučíte se základy teorie ovládání psů. Na jedněch saních bývají dva lidé. Nejlepší podmínky jsou od ledna do května, minimální věk pro jezdce je vyžadován od 16 let. Taková paráda vás vyjde i na 2.000 NOK (200 €).

Výlet na sněžném skútru – na sněžném skútru můžete projet poměrně velké vzdálenosti, a tak prozkoumat i odlehlejší kouty Špicberk. Budete jezdit po zamrzlých fjordech a ledovcích, které oko běžného člověka nevidělo. Při velkém štěstí možná uvidíte i polárního medvěda.

Výlet do Svalbard Seed banky – na kopci Blomsterdalshøgda, západně od Longyearbyenu, 321 m nad mořem se nachází vstup do světového úložiště semen Svalbard Seed Bank. Dovnitř se sice nedostanete, ale výhled odtud je fascinující.

Lovci polárních září – v noci, případně i během dne, kdy slunce nezapadá, se organizují výjezdy do odlehlých částí ostrova s cílem vidět co nejkrásnější polární záři.

Kajaking

Kajaking v Adventfjorden – během letních měsíců od června do září můžete brázdit vody tohoto fjordu, který je obklopen 1.000 m vysokými horami. Přibližně sedmihodinová aktivita stojí kolem 1.000 NOK a v ceně je transport, vybavení i oběd.

Výlety lodí

Výlety lodí se nabízí většinou od května do září a vedou do ruských usedlostí Pyramiden a Barentsburg. Poplujete v arktických fjordech (Billefjorden), navštívíte ledovec Esmarki a budete mít šanci spatřit velrybu a tuleně. Plavby do Pyramiden a Barentsburgu trvají přibližně 10 h a za každou si zaplatíte asi 1.300–1.600 NOK.

Nakupování

Na Špicberkách nakoupíte běžné připomínkové turistické předměty, knihy o historických polárních výpravách, geografické a environmentální publikace či různé jiné předměty s polární tématikou.

Na co si dát pozor

Kriminalita a další nástrahy

Zdraví

Největší hrozbou na Špicberkách jsou polární medvědi, kteří se pravidelně objevují i ​​ve městě Longyearbyen. Jejich počet se od roku 2004 zvýšil o 43 % a dnes dosahuje počtu téměř 1.000 kusů. Od roku 1973 jimi bylo zabito 6 lidí a pravidelně dochází k napadení lidí ledním medvědem.

Zabít ho je však trestné a oprávněné použití zbraně v sebeobraně se přísně vyšetřuje. Zbraň je mimo město nutné nosit neustále s sebou. Obyvatelé musí mít zamčeny své vchodové dveře, aby se v případě útoku medvěda mohli kdekolii ukrýt v domě. Ve volné přírodě se můžete setkat i s ptákem rybákem dlouhoocasým, který v době kladení vajíček může být velmi agresivní.

Arktické počasí je hrozbou samou o sobě. Mějte na paměti riziko omrzlin končetin, prstů nebo obličeje, především při sněžných bouřích a silném větru. Nepodceňujte sílu pocitové teploty a oblečte si vždy několik vrstev oblečení, a to i v létě.

Kriminalita na Špicberkách prakticky neexistuje a riziko poškození zdraví nebo majetku cizím zaviněním je téměř nulové. V případě zdravotních komplikací se v Longyearbyenu nachází malá nemocnice a lékárna.

V případě závažnějších komplikací nebo úrazů jsou pacienti letecky přepravováni na pevninu (cca 2 hodiny letu). Neriskujte a uzavřete si kvalitní cestovní pojištění!

Důležité kontakty

Všichni občané EU mohou v případě nouze využít kterýkoli zastupitelský úřad jedné z členských zemí Unie. Slovenská i Česká republika mají svá velvyslanectví v Oslu, pod které spadají i Špicberky.

Nouzové číslo na záchranné složky je 112, na nemocnici v Longyearbyenu + 47 79 02 42 00. Norská telefonní předvolba je +47.

Víza a povinnosti

Vízum, očkování a celní předpisy

Vízum

Teorie říká, že občané zemí, které jsou signatáři Špicberské dohody (včetně zemí jako Afghánistán nebo Dominikánská republika) nepotřebují žádné vízum nebo povolení na návštěvu souostroví.

Na druhou stranu, je téměř nemožné se dostat na Špicberky bez mezipřistání v Norsku, tedy vstupem do Schengenu. Občané České a Slovenské republiky mohou vycestovat do Norska jakož i na Špicberky pouze s platným občanským průkazem (k pobytu do 90 dnů).

Celní předpisy

Pro bezcelní dovoz zboží osobní spotřeby platí následující limity: 1 litr alkoholu (v obsahu do 60 % alkoholu), 1 litr vína a alkoholické nápoje do 23 % alkoholu; 2 litry piva.

Cestující musí mít více než 20 let, aby mohli dovážet tvrdý alkohol, a více než 18 let k dovážíení vína, 200 ks cigaret nebo 250 g jiných tabákových výrobků.

Dovoz potravinářských výrobků bez dovozního povolení je pro osobní potřebu omezen: celkem do 10 kg ovoce, zeleniny, obilných a moučných výrobků a mléčných výrobků (kromě mléka a smetany), max. 3 kg masových konzerv ze zemí EHP. Předpokladem je, aby výrobky byly označeny platnou výrobní značkou z exportní země.