Vzkvétající Bělehrad

Knez Mihailova

Nákupní třída Kneze Mihailova s postranním náměstím Republiky je klasické místo setkávání v dobách zlých i dobrých. Tato pěší zóna je obzvláště hezká v zimě, kdy je slavnostně vyzdobena a konají se zde vánoční trhy. Kromě obchodů jsou tu kavárny, třeba Muha bar (čti Mucha) v uličce Kralja Petra.

Kalemegdan

Na konci hlavní pěší zóny Kneze Mihailova se rozkládá obrovská pevnost Kalemegdan, počátek osídlení Bělehradu. Pevnost leží na soutoku Sávy a Dunaje a za pěkného počasí je vidět i vzdálenou telekomunikační věž Avala. Vstup do pevnosti a okolního parku je zdarma, pouze určité části jsou za poplatek. Nachází se zde i trochu zvláštní venkovní muzeum tanků nebo zoo.

Skadarlija

Kdo má rád pouliční umění, ať zamíří do bohémské čtvrti Skadarlija, která se rozkládá jen pár metrů od náměstí Republiky. Kromě vkusného grafiti tu najdete hlavně restaurace, kde můžete ochutnat tradiční srbské pochoutky. Tato oblast je také populární pro nekonečný počet více či méně originálních barů, hospůdek a kaváren.

Park Tašmajdan

Nedaleko od centra leží možná nenápadný park s nápadným kostelem sv. Marka, jedním z největších pravoslavných kostelů v Srbsku. Tašmajdan se stal jedním z nejoblíbenějších městských parků. Park je posetý fontánami a sochami významných Srbů a bývalého prezidenta Azerbajdžánu. Park byl totiž vybudován jako dar od tehdejšího prezidenta této asijské republiky. Tašmajdan byl také zasažen v roce 1999 při bombardování NATO a najdete tu tak několik památníků připomínající tuto smutnou událost. Kousek dál se nachází budova srbského parlamentu, která stojí také za obchůzku.

Ada Ciganlija

Rekreační oblast uprostřed Sávy je místem pro mnoho aktivit. Pro odvážlivce je řeka v horkých měsících místem ke svlažení, promenádu okupují stánky s občerstvením a na pláži je plno. Cyklisté křižují ostrov sem a tam, sportovní nadšenci praktikují jógu, hrají volejbal nebo posilují. Jedna část parku je vymezena pro grilování. Nemusíte shánět ani grily, ani dřevo na podpal. Grilovací stoly i posezení je připraveno a dřevo si nasbíráte pod stromy. Na Adě je možné také vidět „malé Stonehenge“ vytvořené místním sochařem.

Na Adu se dá dostat mnoha autobusy a zastávka se jmenuje, překvapivě, Ada Ciganlija. Linky, které vyjíždí z centra, jsou 37, 52, 53.

• Více o akcích a aktivitách na Adě

Věž Gardoš

Dunaj byla v dobách Rakouska-Uherska hranicí, která oddělovala říši od té Osmanské. Zemun tedy býval nejjižněji položenou obcí uherské části monarchie. Věž Gardoš byla postavena v roce 1896 jako oslava tisíciletého maďarského osídlení Panonské nížiny a byla postavena na zbytcích původní strážní věže. Z vrchu Gardoš je překrásný výhled na Zemun a staré město.

Do centra Zemunu se dostanete linkou č.15, která odjíždí ze Zeleneho Venace. K věži Gardoš budete muset po svých, ale od zastávky je to už jen krátká procházka. Vstup na věž stojí 200 RSD a je otevřena od úterý do neděle 10–9 hodin, s dlouho přestávkou 13–16 hod. Nicméně úplně postačí vystoupat na vrch Gardoš, výhled bude i tak dokonalý.

Chrám sv. Sávy

Jeden z největších pravoslavných kostelů na světě a celkově jednu z největších budov najdete v blízkosti náměstí Slavija ve čtvrti Vračar. Chrám je postaven na místě, kde byly v 16. století spáleny ostatky sv. Sávy, jehož ikony s sebou nosili rebelové během povstání proti turecké okupaci. Výstavba kostela je srbskou obdobou stavebních prací slavné La Sagrada Familia v Barceloně. Základní kámen byl položen v roce 1935 a ani po více než 80 letech není kostel ještě zdaleka dokončen. I tak budova láká mnoho návštěvníků.

K chrámu sv. Sávy se snadno dostanete pěšky z náměstí Republiky přes Teraziji směrem na náměstí Slavija. Případně se můžete svézt autobusem číslo 31 ze zastávky Náměstí Republiky. Otevřeno mají denně od 7 do 20 hodin a vstup je zdarma.

Avala

Avala je smutným symbolem bombardování Bělehradu jednotkami NATO v roce 1999. Televizní věž, která byla při bombardování zničena, byla v roce 2010 zrekonstruována, a dnes je s 205 metry nejvyšší věží na Balkáně. Na hoře Avala najdete také další významné monumenty. Především jsou to Památník neznámého vojína – mauzoleum věnované památce neznámého vojáka padlého za 1. světové války, a vzpomínkový park Jajinci – zasvěcený obětem 2. světové války. Celý komplex Avala je příjemným odpočinkovým místem nacházejícím se zhruba 16 km od Bělehradu.

Na Avalu se dostanete linkami 401, 402, 403 a v sezoně (květen–srpen) také autobusem 400. Tyto linky odjíždí z ulice Birčaninova od nedalekého náměstí Slavija.

• Více o věži Avala

Budovy bombardované NATO

Trochu temný turismus, ale i připomínka toho, že ať se děje cokoli, život prostě běží dál. Zbytky budov se nachází kousek od hlavní železniční stanice v části Savski Venac. Zatím žádný z představitelů Bělehradu nenašel odvahu tyto budovy strhnout nebo přeměnit na muzeum, a tak zbytky tehdejšího Ministerstva obrany stále stojí jako připomínka „humanitárního bombardování“.

Muzeum Nikoly Tesly

Největší Srb (i když se narodil v dnešním Chorvatsku) Nikola Tesla je v zemi všudypřítomný – na letišti, na bankovkách, v ulicích. Návštěvu jeho muzea byste tedy neměli vynechat. Uvidíte Teslovy osobní věci, nákresy a vynálezy, které díky průvodcům znovu ožijí. O návštěvu muzea je velký zájem, proto doporučujeme nepodcenit plánování a zarezervovat si vstupenky v předstihu. Aby byl zážitek ještě větší, využijte nabídku prohlídky s průvodcem.

Muzeum je otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 20 hodin. Vstupné stojí 500 RSD. Nejbližšími zastávkami jsou Slavija a Pravni fakultet, kam se dostanete tramvají číslo 3, 6, 7 nebo 9.

• Oficiální informace muzea

Muzeum Jugoslávie (Muzeum 25. května)

O Jugoslávii uslyšíte během pobytu v Srbsku mluvit hodně lidí. Doporučujeme nechat toto muzeum na konec vaší návštěvy, abyste pochopili, co Jugoslávie znamenala. Muzeum Jugoslávie se skládá ze 3 částí, k původnímu Muzeu 25. května byly přičleněny budovy odkazující na prezidenta Jugoslávie Jozipa Broz Tita.

V hlavní budově najdete prvky věnované vývoji Jugoslávie. Dům květin je místem odpočinku Tita a jeho manželky. Vystaveno je zde také několik desítek pochodní mládeže nesoucích každý rok přání prezidentovi k narozeninám. Možná tady pochopíte, jak slavný Tito a celá Jugoslávie byla. Třetí budova vystavuje dary, které Tito během prezidentského úřadu získal od dalších státníku. Vystaveno jich je několik set, ale pár tisícovek prý leží ještě ve skladu.

Muzeum nabízí o víkendu v ceně vstupenky i krátký úvod s průvodcem v angličtině zdarma. A v obchodě se suvenýry můžete zavzpomínat na Jugošku i vy.

Muzeum leží docela daleko od centra, ale nenechte se odradit. Autobus č. 41 odjíždí ze Studentského náměstí blízko náměstí Republiky. Muzeum je otevřeno každý den v 10–18 hodin, a to kromě pondělí. Vstupné činí 400 RSD, ve dnech 4. a 25. května je vstup zdarma.

• Oficiální stránky muzea