Kultura a lidé ve Švýcarsku

Historie v kostce

Od dob národního hrdiny a zakladatele prapůvodního Švýcarska Wilhelma Tella uběhlo už dobrých pár set let, přesto jsou následky jeho působení v zemi patrné dodnes. Z jeho doby totiž pocházejí tři první prakantony Uri, Unterwalden a Schwyz ležící v samotném srdci současného Švýcarska. Na ty se postupem času dobrovolně nabalovaly další a další kantony. Díky určité izolaci země si Švýcaři relativně snadno vydobyli neutralitu.

Kvůli absenci válečných konfliktů od poloviny 19. století a vyspělému bankovnímu systému jsou dnes Švýcaři jedním z nejbohatších a nejvyspělejších států na světě.

Lidé

Vzhledem ke složení Švýcarska z mnoha kantonů mnoha řečí nelze místní obyvatele nijak zobecnit. Největší část populace hovoří německy. Je pro ně typická přesnost a pořádek, mohou se zdát i trochu odtažití. Francouzsky mluvíci populace se v mnohém podobá Francouzům, jsou možná trochu uvolněnější a na první pohled přátelštější než německy mluvící populace. Jediný italsky hovořící kanton, Ticino, všem připomíná spíš slunnou Itálii, jakož i jeho veselí obyvatelé.

Cizinci tvoří asi 25 % veškeré populace. Žije zde i několik tisíc Čechů nebo Slováků. Napříč celou zemí jsou znát velké rozdíly mezi kulturou, zvyky a stylem života jednotlivých obyvatel. 

Švýcarsko má asi 8 a půl milionu obyvatel.

Svátky 

Křesťanské svátky jako Vánoce či Velikonoce se ve Švýcarsku slaví stejně jako v ČR. Lze zde zažít i několik událostí a svátků pro tuto zemi zcela typických.

Unikátním zážitkem je únorové období Fasnacht neboli obdoba našeho masopustu. Za nejlepší bývá označován Fasnacht v Luzernu a Basileji, ale koná se naprosto všude. Na internetu lze najít mnoho videí z této slavnosti, vřele je doporučujeme. V kostce shrnuto se po celém měste promenují vyšperkované alegorické vozy s průvody lidí v neméně vyšperkovaných kostýmech, ulice jsou k prasknutí a všude je veselo.

Za další podobné období se dá považovat druhá polovina června, kdy většina švýcarských měst ožije  tzv. Märetfescht. Opět se slaví převážně na ulicích, jen tentokrát bez průvodu, zato za příjemných červnových teplot. Nejdůležitější švýcarský svátek následuje 1. srpna jakožto výročí založení země roku 1291. Po celé zemí jsou toho dne k vidění ohňostroje a oslavy. 

Obchody mívají o svátcích stejně jako v neděli zavřeno, v sobotu bývá do 16–18 hodin otevřeno. V pracovních dnech bývají otevřeny většinou od 8 do 18–20 hodin, záleží na kantonu a na dni. Vždy se dá nakoupit na benzinkách či v obchodech na větších vlakových nádražích, ty bývají otevřeny skoro nonstop, a to i v neděli a o svátcích.

Kultura 

Švýcarsko má velmi specifickou kulturu. Každého určitě hned napadne tradiční výroba čokolády nebo hodinek. Mnoho aspektů švýcarské kultury má co dočinění se životem v horách. Jmenujme třeba výrobů lyží, hru na několik metrů dlouhé alpské rohy či vynikající domácí alpské sýry, které jsou v horách nabízeny opravdu snad v každé chalupě.

Zaujme i horská architektura. V kantonu Wallis jsou k vidění celé vesnice původních dřevěných domů na kůlech a s kamennou střechou, Ticino zase zaujme svým rustikem neboli prastarými zcela kamennými vesničkami. A až uslyšíte zvuk kravských zvonců rozhléhající se po horách, až vás z té švýcarskosti zamrazí. 

Jazyk

Zvlášností Švýcarska jsou jeho rovnou čtyři úřední jazyky – němčina, francouzština, italština a rétorománština. Přestože se ve školách povinně učí hlavně ostatní švýcarské úřední jazyky, v zemi se lze relativně slušně domluvit anglicky. Ve městech to určitě není žádný problém, na venkově v horách možná ano. Švýcaři jsou sdílní, a pokud budou chtít, domluví se s vámi. Většina obyvatel hovoří svou vlastní chrochtavou verzí němčiny zvanou „Schwitzer Dütsch“, ve francouzských kantonech se hovoří francouzsky a v italském Ticinu italsky.

Pro jazykové gurmány se určitě doporučuje navštívit největší kanton Graubünden na jihovýchodě země, kde relativně často zaslechnou specifickou rétorománštinu. Mluví jí nyní okolo 30.000 obyvatel převážně v horách a považuje se za nejbližší žijící jazyk latině.

Pro německy hovořící obyvatelé je samozřejmé, že pokud neporozumíte švýcarské němčině, přepnou na klasickou němčinu. Jejich němčina je totiž tak rozdílná od té klasické, že jí ani samotní Němci většinou nerozumí. I tak si u nich každý pořádně šplhne, když se naučí pár frází ve švýcarské němčině :

• švýcarsky – německy – česky,
• Grüezi – Guten Tag – Dobrý den,
• Grüezi mitenand Guten – Tag miteinander – Dobrý den vespolek (hojně používáno při zdravení vícero osob),
• Bitte – Bitte – Prosím,
• Merci – Danke – Děkuji,
• Guete morge – Guten Morgen – Dobré ráno,
• Gueten obe – Guten Abend – Dobrý večer,
• En Guete – Guten Appetit – Dobrou chuť,
• Uf widerluege nebo Adé – Auf wiedersehen – Na shledanou.

Turismus 

Švýcarsko je zemí turisty velmi oblíbenou hlavně pro své přirodní krásy. Čtyřtisícové hory, nespočet tyrkysově modrých jezer, adrenalinové aktivity, skvělá infrastruktura a poloha uprostřed Evropy přilákají ročně miliony turistů.

V horách potkáte dobrodruhy milující skály, ferraty či ledovce, u jezer rodiny s karavanem a na některých turistických místech, jako je třeba Luzern nebo Jungfraujoch, je zase člověk skoro ušlapán turisty z Asie. Jediné, co místní turismus pořád ještě jakžtakž drží na uzdě, jsou místní vysoké ceny.

Sečteno podtrženo, najdou se zde místa turisty přeplněná, pokud člověk hledá, poměrně snadno najde i liduprázdné stezky a opuštěná údolí vysoko v horách.

Geografie

Svou rozlohou je Švýcarsko asi o třetinu menší než ČR a dělí se na severní rovinatou a jižní horskou až vysokohorskou část. Většina trvalých obyvatel a infrastruktura se nachází v severní polovině, zatímco do drsnějsích jižních horských oblastí se nikdo nijak zvlášť nehrne. Území se dělí na 26 územních celků, tzv. kantonů.

Severní polovina země je mírně zvlněná podobně jako mnoho oblastí ČR, nachází se zde také menší pohoří Jura. Jižní polovina země je hornatá s množstvím jezer, řek a potoků; pramení zde důležité evropské toky jako Rýn, Rhona nebo Inn. Jezer jsou ve Švýcarsku tisíce. Většinou se jedná o malá vysokohorská jezera, jsou zde i pořádně velká jezera jako Ženevské, Bodamské, Curyšské, Lucernské nebo třeba Lago Maggiore.

Nejvyšší vrcholky sahají přes 4.500 m n. m. a nachází se hlavně v okolí Zermattu, například v největším alpském masivu Monte Rosa. Nad Švýcarskem se tyčí přes čtyřicet čtyřtisícovek a nespočet třítisícovek. Není zde nouze ani o ledovce – největší alpský ledovec Aletschgletscher najdete ve Wallis.