Švýcarsko

Kultura a lidé

Historie, lidé, jazyk a svátky

Historie v kostce

Od dob národního hrdiny a zakladatele prapůvodního Švýcarska Wilhelma Tella uběhlo už dobrých pár set let, přesto jsou následky jeho působení v zemi patrné dodnes. Z jeho doby totiž pocházejí tři první prakantony Uri, Unterwalden a Schwyz ležící v samotném srdci současného Švýcarska. Na ty se postupem času dobrovolně nabalovaly další a další kantony. Díky určité izolaci země si Švýcaři relativně snadno vydobyli neutralitu.

Kvůli absenci válečných konfliktů od poloviny 19. století a vyspělému bankovnímu systému jsou dnes Švýcaři jedním z nejbohatších a nejvyspělejších států na světě.

Lidé

Vzhledem ke složení Švýcarska z mnoha kantonů mnoha řečí nelze místní obyvatele nijak zobecnit. Největší část populace hovoří německy. Je pro ně typická přesnost a pořádek, mohou se zdát i trochu odtažití. Francouzsky mluvíci populace se v mnohém podobá Francouzům, jsou možná trochu uvolněnější a na první pohled přátelštější než německy mluvící populace. Jediný italsky hovořící kanton, Ticino, všem připomíná spíš slunnou Itálii, jakož i jeho veselí obyvatelé.

Cizinci tvoří asi 25 % veškeré populace. Žije zde i několik tisíc Čechů nebo Slováků. Napříč celou zemí jsou znát velké rozdíly mezi kulturou, zvyky a stylem života jednotlivých obyvatel.

Švýcarsko má asi 8 a půl milionu obyvatel.

Svátky

Křesťanské svátky jako Vánoce či Velikonoce se ve Švýcarsku slaví stejně jako v ČR. Lze zde zažít i několik událostí a svátků pro tuto zemi zcela typických.

Unikátním zážitkem je únorové období Fasnacht neboli obdoba našeho masopustu. Za nejlepší bývá označován Fasnacht v Luzernu a Basileji, ale koná se naprosto všude. Na internetu lze najít mnoho videí z této slavnosti, vřele je doporučujeme. V kostce shrnuto se po celém měste promenují vyšperkované alegorické vozy s průvody lidí v neméně vyšperkovaných kostýmech, ulice jsou k prasknutí a všude je veselo.

Za další podobné období se dá považovat druhá polovina června, kdy většina švýcarských měst ožije tzv. Märetfescht. Opět se slaví převážně na ulicích, jen tentokrát bez průvodu, zato za příjemných červnových teplot. Nejdůležitější švýcarský svátek následuje 1. srpna jakožto výročí založení země roku 1291. Po celé zemí jsou toho dne k vidění ohňostroje a oslavy.

Obchody mívají o svátcích stejně jako v neděli zavřeno, v sobotu bývá do 16–18 hodin otevřeno. V pracovních dnech bývají otevřeny většinou od 8 do 18–20 hodin, záleží na kantonu a na dni. Vždy se dá nakoupit na benzinkách či v obchodech na větších vlakových nádražích, ty bývají otevřeny skoro nonstop, a to i v neděli a o svátcích.

Kultura

Švýcarsko má velmi specifickou kulturu. Každého určitě hned napadne tradiční výroba čokolády nebo hodinek. Mnoho aspektů švýcarské kultury má co dočinění se životem v horách. Jmenujme třeba výrobů lyží, hru na několik metrů dlouhé alpské rohy či vynikající domácí alpské sýry, které jsou v horách nabízeny opravdu snad v každé chalupě.

Zaujme i horská architektura. V kantonu Wallis jsou k vidění celé vesnice původních dřevěných domů na kůlech a s kamennou střechou, Ticino zase zaujme svým rustikem neboli prastarými zcela kamennými vesničkami. A až uslyšíte zvuk kravských zvonců rozhléhající se po horách, až vás z té švýcarskosti zamrazí.

Jazyk

Zvlášností Švýcarska jsou jeho rovnou čtyři úřední jazyky – němčina, francouzština, italština a rétorománština. Přestože se ve školách povinně učí hlavně ostatní švýcarské úřední jazyky, v zemi se lze relativně slušně domluvit anglicky. Ve městech to určitě není žádný problém, na venkově v horách možná ano. Švýcaři jsou sdílní, a pokud budou chtít, domluví se s vámi. Většina obyvatel hovoří svou vlastní chrochtavou verzí němčiny zvanou „Schwitzer Dütsch“, ve francouzských kantonech se hovoří francouzsky a v italském Ticinu italsky.

Pro jazykové gurmány se určitě doporučuje navštívit největší kanton Graubünden na jihovýchodě země, kde relativně často zaslechnou specifickou rétorománštinu. Mluví jí nyní okolo 30.000 obyvatel převážně v horách a považuje se za nejbližší žijící jazyk latině.

Pro německy hovořící obyvatelé je samozřejmé, že pokud neporozumíte švýcarské němčině, přepnou na klasickou němčinu. Jejich němčina je totiž tak rozdílná od té klasické, že jí ani samotní Němci většinou nerozumí. I tak si u nich každý pořádně šplhne, když se naučí pár frází ve švýcarské němčině :

• švýcarsky – německy – česky,
• Grüezi – Guten Tag – Dobrý den,
• Grüezi mitenand Guten – Tag miteinander – Dobrý den vespolek (hojně používáno při zdravení vícero osob),
• Bitte – Bitte – Prosím,
• Merci – Danke – Děkuji,
• Guete morge – Guten Morgen – Dobré ráno,
• Gueten obe – Guten Abend – Dobrý večer,
• En Guete – Guten Appetit – Dobrou chuť,
• Uf widerluege nebo Adé – Auf wiedersehen – Na shledanou.

Turismus

Švýcarsko je zemí turisty velmi oblíbenou hlavně pro své přirodní krásy. Čtyřtisícové hory, nespočet tyrkysově modrých jezer, adrenalinové aktivity, skvělá infrastruktura a poloha uprostřed Evropy přilákají ročně miliony turistů.

V horách potkáte dobrodruhy milující skály, ferraty či ledovce, u jezer rodiny s karavanem a na některých turistických místech, jako je třeba Luzern nebo Jungfraujoch, je zase člověk skoro ušlapán turisty z Asie. Jediné, co místní turismus pořád ještě jakžtakž drží na uzdě, jsou místní vysoké ceny.

Sečteno podtrženo, najdou se zde místa turisty přeplněná, pokud člověk hledá, poměrně snadno najde i liduprázdné stezky a opuštěná údolí vysoko v horách.

Geografie

Svou rozlohou je Švýcarsko asi o třetinu menší než ČR a dělí se na severní rovinatou a jižní horskou až vysokohorskou část. Většina trvalých obyvatel a infrastruktura se nachází v severní polovině, zatímco do drsnějsích jižních horských oblastí se nikdo nijak zvlášť nehrne. Území se dělí na 26 územních celků, tzv. kantonů.

Severní polovina země je mírně zvlněná podobně jako mnoho oblastí ČR, nachází se zde také menší pohoří Jura. Jižní polovina země je hornatá s množstvím jezer, řek a potoků; pramení zde důležité evropské toky jako Rýn, Rhona nebo Inn. Jezer jsou ve Švýcarsku tisíce. Většinou se jedná o malá vysokohorská jezera, jsou zde i pořádně velká jezera jako Ženevské, Bodamské, Curyšské, Lucernské nebo třeba Lago Maggiore.

Nejvyšší vrcholky sahají přes 4.500 m n. m. a nachází se hlavně v okolí Zermattu, například v největším alpském masivu Monte Rosa. Nad Švýcarskem se tyčí přes čtyřicet čtyřtisícovek a nespočet třítisícovek. Není zde nouze ani o ledovce – největší alpský ledovec Aletschgletscher najdete ve Wallis.

Peníze a ceny

Měna, ceny a denní rozpočty

Švýcarský frank

Švýcarskou měnou je švýcarský frank, který se dělí na 100 rappen. Najdeme zde mince v hodnotě 5, 10, 20, 50 rappen, 1, 2 a 5 franků, bankovky pak od 10, 20, 50, 100, 200 až po 1.000 franků.

Směnárny a platba kartou

Peníze lze snadno vyměnit v jakékoli směnárně na hranicích, v bance nebo na větších nádražích, raději si s sebou berte eura. Klasickou kreditkou se dá platit víceméně všude v civilizaci. Na pobyt v horských chatách či vesničkách je nutná hotovost.

Kolik co stojí

Švýcarsko obecně platí za jednu z nejdražších zemí na světě. Běžný oběd (pouze jídlo) pro jednu osobu v levnější restauraci vyjde na 15–20 CHF, káva 5 CHF, pivo 5–8 CHF. Nenarazíte zde na žádné vysokohorské přirážky – káva stojí stejně ve vlaku či v 3.000 m n. m. jako v jakékoli kavárně. V supermarketech lze nakoupit běžné potraviny za ceny skoro podobné našim.

Nejlevnější jsou řetězce Aldi nebo Lidl, dražší pak Migros a Coop. Jen maso je většinou výrazně dražší než v ČR.

Ubytování je obecně hodně drahé, cena nejlevnějších hotelů začíná na 40 CHF/noc/osoba. Řešením mohou být kempy, kde vyjde noc ve stanu se vším všudy na 15 CHF na hlavu. Dá se také stanovat navolno či využít airbnb.

Veřejná doprava je na české poměry také hodně drahá – 1 km vlakem vyjde přibližně na 0,50 CHF. Je to dáno tím, že místní obyvatelé obvykle vlastní tzv. Halbtax, která se kupuje minimálně na rok a s níž všechno stojí polovic. Pro turistu se nevyplatí.

Spropitné a smlouvání

V restauracích ve Švýcarsku je obvyklé dávat drobné spropitné pouze, pokud jste se službami byli spokojeni. Není neslušné spropitné nedat i v případě kvalitních služeb.

Smlouvání cen není zvykem vůbec nikde, podobně jako v České republice.

Jak ušetřit

Zde najdete pár tipů, jak lze dovolenou ve Švýcarsku zorganizovat i s low cost rozpočtem.

Co se týče dopravy do země a hlavně následně po Švýcarsku, určitě nejlevnější je jet vlastním autem. Z Prahy to na švýcarské hranice trvá okolo šesti hodin. Dálniční známku lze pořídit pouze na celý rok a stojí 40 CHF. Ceny pohonných hmot jsou o pár korun vyšší než u nás. Případně lze do Švýcarska přicestovat letadlem nebo vlakem a pak se tady dopravovat dálkovými autobusy (velmi špatná spojení, veškerou veřejnou dopravu totiž zajišťují vlaky), spolujízdou nebo stopem, který je povolen všude mimo dálnice.

Dále lze hodně ušetřit na ubytování, a to hlavně skrz airbnb nebo kempy. Případně lze kempovat úplně navolno – dle zákona je kempování navolno v takové šedé zóně. Oficiální stanoviska se rozcházejí, dle našich zkušeností bychom raději nekempovali na jednom místě déle než jednu noc. Úplný zákaz platí v národním parku a pak také na místech, kde je to cedulí zakázáno. Jinak by mělo být vše v pořádku a Švýcaři sami vám mnohokrát sami poradí s výběrem místa. Samozřejmostí je zanechat přirodu v takovém stavu, v jakém jste ji našli.

Strava se dá vyřešit vlastními zásobami. Není nutné vézt si veškeré potraviny z domova, nejlevnější variantou stravování je nakoupit v místních levnějších supermarketech jako Aldi či Lidl suroviny a z nich si vařit.

Rovněž se s napnutým rozpočtem vyhněte turistickým destinacím jako Pilatus, Jungfraujoch, Zermatt nebo St. Moritz. Všude v horách se nachází nádherná místa, takže o nic ochuzeni nebudete. Trochu zastrčené, tím pádem levnější, jsou regiony Wallis (kromě Zermattu, Saas Fee a Verbier), Glarus, Uri, Appenzell, největší švýcarský kanton Graubünden, Ticino, nebo ve stínu Alp zastrčené pohoří Jura.

Denní rozpočty

Pro orientaci zde uvádíme přibližný denní rozpočet na osobu v třech cenových relacích:

Nízkorozpočtový cestovatel se ubytuje v kempu 15 CHF/osoba/noc, stravuje se formou vlastního vaření, občas fastfoodu, kebab stánku apod. za 10 CHF/osoba/den, doprava vyjde nejlevněji vlastním autem, cena se odvíjí dle počtu najetých kilometrů, řekněme 20 CHF/den i s cestou z ČR, což činí 45 CHF nebo méně, to je 1.125 Kč nebo méně.

Zlatá střední cesta zahrnuje dvoulůžkový pokoj v 3* hotelu za 130 CHF/noc, stravování v běžných restauracích za 40 CHF/den, pronajaté menší auto za 100 CHF/den, což činí 155 CHF, tedy asi 3.875 Kč.

Luxusní varianta obsahuje dvoulůžkový pokoj v 4* nebo 5* hotelu od 170 CHF/noc (velmi záleží na resortu), stravování v dobrých restauracích za 70 CHF/den, pronájem auta s řidičem od 200 CHF/den, to dohromady stojí 255 CHF a více, v přepočtu 6.375 Kč a více.

Doprava

Silniční, železniční i letecká doprava

Jak se dopravit do Švýcarska

Nejrychleji a relativně levně se lze do Švýcarska dopravit letecky. Existuje poměrně dobré a levné spojení EasyJet mezi Basilejí a Prahou, dále se společností Swiss či Vueling do Ženevy či do Curychu. Mnoho spojů léta do Švýcarska také z Vídně. Lety trvají 1–2 hodiny.

Autobusem se cesta Praha–Curych dá zvládnout za devět hodin a vyjde průměrně na 1.000 Kč za jednu cestu. Trasu obsluhuje RegioJet, který dopravuje i do ostatních části Švýcarska, dále pak Nobless Line a ČSAD Tišnov. Nejkomfortnější je Nobless Line, nejlevnější jízdenky lze přes Regiojet pořídit i za pár set v akci.

Pro Čechy žijící poblíž Rakouska lze doporučit rakouský Railjet jezdící každé dvě hodiny trasu Vídeň – Curych, včasné jízdenky přes České dráhy až na rakousko-švýcarské hranice se dají poměrně stabilně pořídit za 14 EUR za jednu cestu (z Brna nebo Českých Budějovic do Feldkirchu). V dostatečném předstihu na oebb.at lze jízdenky z Vídně až do Curychu sehnat už od 29 EUR. Cesta z Vídně do Curychu vlakem trvá asi osm hodin.

Dále existuje plno možností spolujízdy. Příspěvek na benzin za jednu cestu se většinou pohybuje mezi 750–1.000 Kč.

Jak se dopravovat po Švýcarsku

Nejlevnějším způsobem dopravy do Švýcarska a hlavně následně po Švýcarsku vlastní auto. Veřejná doprava je ve Švýcarsku pravděpodobně nejkvalitnější a nejvíce integrovaná na světě, rozhodně však ale nepatří mezi nejlevnější.

Vlakem

Vlaky jsou zde rychlé a přesné a jízdní rady na sebe navazují s přesností švýcarských hodinek. Větší vzdálenosti jsou většinou obsluhovány rychlovlaky, na ty navazuje síť osobních vlaků a na ty zase lokální autobusová MHD či Postbus. Systém funguje do nejmenších detailů bez chybičky. Nikde nejsou žádné dlouhé prostoje a i do nejzazších částí země se lze veřejnou dopravou dostat za pár hodin, a to vždy na jedinou jízdenku, která kombinuje vlaky, autobusy nebo přívozy přes jezera.

Spoje jako St. Moritz – Zermatt či Bernina Express jsou navíc díky svým impozantním výhledům přes horské masivy právem považovány za jedny z nejkrásnějších tratí světa.

Vlaky jsou místními díky dlouhodobým slevovým kartám využívány opravdu hojně a často jsou dost přeplněné; pro turisty je to spíše dráhy špás. Řešením může být tzv. Swiss Travel Pass, s nímž 4 dny neomezeného cestování po zemi vyjdou na 260 CHF na osobu.

Jednorázové jízdenky je nejlepší bookovat alespoň několik dní předem přesně na určitý spoj, ceny jsou tak o 50 % levnější. To lze vyřídit pod záložkou Sparbilette na webové stránce švýcarských drah www.sbb.ch.

I když železnice patří k těm nejdražším v Evropě, projet se alespoň jednou vlakem ve Švýcarsku je takřka povinností. Jízda je opravdovým zážitkem, ať už se vydáte kamkoliv.

Autem

Kvalita silnic je velmi dobrá, provoz většinou o něco hustší než v ČR a řidiči relativně ohleduplní snad až na italský kanton Ticino. Je potřeba si uvědomit, že skoro všechna parkoviště v hustěji obydlených částech Švýcarska jsou placená. Mimo velkých měst stojí parkovné okolo 1–2 CHF/hod., do center Curychu, Basileje či dalších velkých měst se doporučuje dopravit se raději vlakem a auto nechat na předměstí.

Vyplatí se jezdit podle předpisů, jelikož radary na měření rychlosti i na projetí červené jsou téměř všude.

Auto si lze ve Švýcarsku pronajmout poměrně snadno, zato ale dost draze. Ceny paliv jsou o pár korun dražší než v ČR, jinak vše funguje podobně. Určitě si lze pronajmout i například jachtu na jezeře, ceny budou pravděpodobně velmi vysoké.

Autobusem

Dálková autobusová doprava není příliš rozšířená, prakticky veškeré spojení i do nejmenších vesnic vysoko v horách zajišťují vlaky. Jediným velkým dopravcem, který jezdí jak po Švýcarsku, tak do okolních zemí, je známý Flixbus. Jízdenky obvykle bývají mnohem levnější než cesta vlakem, avšak frekvence spojení je výrazně menší a rozhodně se nedostanete do všech míst.

Do menších obcí, kam nejezdí vlaky, vedou obvykle lokální autobusové linky, které vždy a za všech okolností na sebe navazují. Není problém si koupit jízdenku na vlak a na tu samou pak dále pokračovat autobusem.

Máte-li ve Švýcarsku nějakého trvale žijícího známého, zeptejte se ho na možnost tzv. Tageskarte. Obyvatelům každé obce je k dispozici 6 denních karet platných 24 hodin v určité datum neomezeně na veškerou veřejnou dopravu, často včetně lanovek. Stojí okolo 1.000 Kč a věřte, že za 24 hodin se dá procestovat doslova celé Švýcarsko. Krásně to ilustruje náš zdařený pokus objet vlakem celou zemi kolem dokola za méně než jeden den se zastávkami v St. Moritzu, Locarnu a Ženevě právě díky Tageskarte.

Lodí

Švýcarsko má i velmi hustou lodní dopravu po větších jezerech; cena je srovnatelná s cenou vlaku a lze tak spojit příjemné s užitečným. Navíc i lodní jízdní řády navazují na ostatní druhy dopravy a jsou integrované do společných jízdenek pro vlak i autobus.

Lanovkou

Další kapitolou jsou lanovky nebo zubačky, jimiž je celá země doslova poseta. Ceny jsou obvykle relativně dostupné s výjimkou nejturističtějších vrcholků jako Pilatus, Jungfraujoch či Klein Matterhorn.

Veřejná doprava – shrnutí

Veškerá veřejná doprava je navzájem velmi dobře propojena a všechny informace ohledně jízdních řádů či cen jsou dostupné na sbb.ch, a to nejen na železnici, ale i pro lokální autobusy, železnice nebo lanovky.

Ve městech pak fungují perfektní systémy MHD, které samozřejmě fungují přesně, bezchybně a pohodlně. Švýcarská města nejsou příliš velká, a tak vám cestování po nich nezabere moc času.

Jídlo

Typická jídla, nápoje a ceny

Švýcarská kuchyně

Nejtypičtějšími pokrmy jsou pro Švýcary bezesporu sýrové speciality fondue a raclette. Jejich sezóna přichází s chladným podzimním a zimním počasím.

Dále jsou Švýcaři známí svými čokoládami (Cailler, Frey, Lindt) a sýry (Appenzeller, Gruyere) a v létě rádi grilují typické bílé octové klobásy. Zbytek jídelníčku je poměrně srovnatelný s tím českým, knedlíky tady nenajdete. Rovněž se zde ji méně masa než u nás, hlavně kvůli jeho vysoké ceně 30–60 CHF/kg.

Něco jako naši českou kofolu pro Švýcary představuje Rivella, výborná limonáda vyrobená částečně ze syrovátky. Z místních piv je nejznámější a nejpitelnější třeba Feldschlösschen, Appenzeller Quöllfrisch, Calanda nebo Eichhof.

Obvyklé ceny v restauracích

Ceny jsou na naše poměry vysoké. Za běžné jídlo na oběd či večeři v obyčejné restauraci zaplatíte 15–25 CHF, točené velké pivo stojí 5–8 CHF, káva okolo 5 CHF, kebab ze stánku 8–10 CHF.

Aktivity

Městská turistika, pláže i nákupy

Hory

Díky rozmanitosti země si zde asi každý najde nějakou svoji oblíbenou aktivitu. Nejvíce si tu budou lebedit milovníci hor a všech aktivit s nimi spojených. Země je doslova posetá turistickými stezkami jako dělanými pro nádherné alpské treky, za všechny stojí za zmínku například fotogenický Europaweg, treky po jediném švýcarském národním parku v kantonu Graubünden, trek okolo ledovce Aletschgletscher nebo slavné 5-Seen Wanderung. Všechny informace ohledně treků a turistických map jsou k nalezení na: www.schweizmobil.ch nebo na: www.myswitzerland.com.

Ferraty

Pro nadšence do lezení jsou zde desítky ferrat – mezi nejkrásnější patří ferrata v Kanderstegu, Fürenalp v Engelbergu nebo ferrata Diavolo v Andermattu. Místní skály lákají i na klasické lezení. Horolezci toužící relativně snadno pokořit čtyřtisícovku by se určitě měli vydat do kantonu Wallis a zkusit vrcholy Bishornu, Breithornu, Allalinhornu nebo Weissmies.

Zkušenější se mohou vydat i na fotogenickou Toblerone horu Matterhorn nebo na masiv Monte Rosa. Své si zde najdou i vášniví cyklisté – země je doslova propletená cyklistickými stezkami jak na horské kolo, tak po silnici. Proč třeba na kole neobjet jedno z nádherných místních jezer nebo nevyšlapat pekelné převýšení na nějaký alpský pass?

Jezera

Je-li libo spíše vodu, také se ve Švýcarsku nebudete nudit. Oblíbená jezera ke koupání i pláže jsou po Švýcarsku rozeseta skoro všude. Ke klasickému koupání a kempování se hodí snad celé pobřeží Bodamského jezera, dále Vierwaldstättersee a lokality jako Weggis, Brunnen nebo Meggen, pobřeží Ženevského jezera třeba v Montreux, tyrkysově modré Lungerersee a mnoho dalších.

Pro teplé podnebí a palmy jsou oblíbené pláže Lago Maggiore v Asconě nebo Lago di Lugano. Víceméně všechny pláže ve Švýcarsku jsou zadarmo veřejně přístupné. Milovníci klidnějších oblasti si jistě oblíbí výše položené jezero Klöntalersee, Brienzersee nebo Oeschinensee. Pro akčnější je zde spousta dalších aktivit.

Vodní sporty

Kromě spousty možností raftingu se lze věnovat třeba i windsurfingu nebo rybaření. Na windsurfing se perfektně hodí větrná jezera Wallensee nebo Sihlsee, rybářským rájem je zase neuvěřitelně tyrkysové Lungerersee. Krom toho je na většině velkých švýcarských jezerech povoleno chytat ryby z břehu bez omezení; háček s protihrotem je přísně zakázán.

Potápění v horských jezerech je zážitek podstatně odlišný od klasického mořského potápění mezi korály. Přesto je ale docela oblíbené. Jezera lákají hlavně na svou průzračnou vodu a s tím spojenou několikasetmetrovou viditelnost.

Motorkářský ráj

Kdo radši přehazuje rychlosti, měl by se vydat na tour po alpských passech. Furkapass, Grimselpass, Klausenpass nebo Simplonpass přivádějí každé léto do extáze spousty motorkářů. Jen pozor – bývají otevřené většinou od května/června jen do října.

Zimní sporty

Celou zimu jsou v horách perfektní podmínky pro všechny zimní sporty. Středisek je opravdu mnoho a jsou všude, zmiňme ale aspoň jeden z největších skiareáůl v Alpách 4 Vallées ve Verbier, lyžování na ledovci v Zermattu, Saas Fee nebo St. Moritz.

Nutno říci, že se jedná o opravdu exkluzivní místa, čemuž odpovídá i cena skipasů. Plno nádherných a levnějších sjezdovek je rozeseto po celém Švýcarsku. Doporučujeme areály Hoch-Ybrig, Stoos, Flumserberg nebo Sörenberg, kde si člověk parádně zalyžuje už od cca 1.000 Kč za den. Všechny informace o sjezdovkách jsou k nalezení na www.bergfex.ch.

Adrenalinové aktivity

Na své si přijdou i milovníci adrenalinu. Nachází se zde jeden z nejvyšších bungee jumpů na světě (220 m) na přehradě Verzasca, dále je zde nespočet oblasti vhodných k paraglidingu nebo base jump (Lauterbrunnen, Engelberg, Säntis).

Noční život

Ve Švýcarsku je třeba okusit i místní kulturu a noční život. V každém větším městě Švýcarska to minimálně o víkendu pořádně žije. Zatímco Curych je se svým partybulvárem Landstrasse podle našeho názoru moc poshy, Bern je prostě punk. Basilej nabízí mnoho klubů, hudebních i uměleckých akcí a Lausanne zase mnoho nekonformních hudebních klubů. St. Gallen je známý svým hiphopovym festivalem, rockový Greenfield festival se zase odehrává v nádherné kulise hor u Interlakenu a multižánrový Gurtenfestival na kopci s výhledem na celý Bern a bernské Alpy.

Filmové nadšence bude možná zajímat každoroční filmový festival v Locarnu. Veškeré informace k nočnímu životu jsou k nalezení na partyguide.ch.

Města

Jedním z nejkrásnějších měst Švýcarska je bezpochyby Lucern se svým dřevěným mostem a panoramatem jezera a Alp. Lahůdkou zde může být perfektně zpracované dopravní museum Verkehrshaus se spoustou interaktivních her či zajímavých simulací.

Curych nebo Basilej lákají jak architekturou, tak i povedenou ZOO, Bern zase na úžasně modrou řeku Aare vinoucí se skrz celé centrum a na svůj symbol – živé medvědy (je to doslova takový švýcarský Český Krumlov). Cestou přes most od medvědů do centra si v Bernu všimněte vody ve stoce tekoucí do kopce.

Ženeva uchvátí svým známým vodotryskem uprostřed jezera, Lausanne nám připadá hezčí. Zvedá se prudce do kopce od jezera, skoro připomíná kopcovitý terén San Franciska. Je asi nejmenším městem s vlastním metrem vůbec a naleznete tu i museum Olympijských her – sídlí tady totiž MOV. Nádherné je i městečko Montreux se svým zámečkem Chillon vystupujícím přímo z vody Ženevského jezera. Za návštěvu stojí i další větší město francouzské části – Neuchatel.

Na co si dát pozor

Kriminalita a další nástrahy

Zdraví

Není potřeba se nijak speciálně očkovat nebo se obávat nějaké nemoci, kterou z ČR neznáte. Voda z kohoutku je běžné pitná, a pokud by snad nebyla, vždy na to bude upozorněno.

Vyplatí se být obezřetný v horách, nepouštět se do nebezpečných či vysokých lokalit za špatného počasí a sám, vyplatí se mít zkušenosti s každou aktivitou, kterou zde zkusíte. Laviny, ledovcové trhliny či prudké sesuvy skal nejsou neobvyklé. Příroda ve Švýcarsku velmi často dokazuje, že je přece jen naším pánem. Případné následky nehod na ledovcích, ferratach, skalách nebo ve vodě mohou velmi snadno končit zraněním nebo i smrtí.

Je důležité mít na podobně aktivity dobré pojištění; v případě nehody a následné záchranné akce nebo léčby se náklady mohou vyšplhat velmi vysoko. Čistě pro orientaci: výdaje za nasazení vrtulníků a záchranného týmu cca na 1 hodinu se vyšplhají na 2.500 CHF na osobu.

Při obezřetném chování, následování vyznačených stezek a dodržování všech pokynů nikomu nehrozí bezprostřední nebezpečí.

Kriminalita

Kriminalita obecně v celém Švýcarsku nestojí za zmínku. Přesto se řiďte vlastním instinktem a pokud vycítíte, že něco není v pořádku, raději místo opusťte.

Přírodní katastrofy

Stav počasí či podmínek v horách lze snadno zkontrolovat na webu www.slf.ch. Zejména na jaře je potřeba dobře se informovat o riziku lavin či sesuvu skal. Při zdolávání ledovců jindy než na přelomu léta a podzimu doporučujeme obezřetnost, ledovcové trhliny často bývají zaváté novým sněhem, který vás nemusí udržet.

Důležité kontakty

Velvyslanectví České republiky sídlí v hlavním městě Bernu na adrese Botschaft der Tschechischen Republik, Burgernzielweg 2, 3006 Bern.

• E-mail: bern@embassy.mzv.cz
• Telefon: +41 31 350 40 70

Lokální kontakty:

• Policie: 117,
• Hasiči: 118,
• Záchranná služba: 144,
• Rega (horští záchranáři): 1414,
• Platí zde ale i nám známá 112 jakožto všeobecné nouzové volání.

Víza a povinnosti

Vízum, očkování a celní předpisy

Vízum

Švýcarsko je členem Schengenu, takže nám stačí pro vstup do země pouze občanský průkaz.

Celní předpisy

Namátkové kontroly na hranicích jsou pořád relativně časté a oblíbeným cílem jsou především cizí poznávací značky. Do země se smí dovézt jen omezené množství cigaret (250 ks), alkoholu (do 5 l nápojů s obsahem alkoholu do 18 % a 1 l s větším obsahem alkoholu) a masa (1 kg). Oficiální celní předpisy jsou k nalezení na webu ezv.admin.ch.